Andrej Babiš

V roce 2014 proběhly výstavby pouze v rámci modernizace dálnice D1. Jednalo se o úseky Šternov-Psáře (7,3 km) a Loket-Hořice (9,6 km). Dále byla zprovozněna mimoúrovňová křižovatka na dálnici D6 v úseku Praha-Pavlov. Dohromady se tedy jednalo o 16,9 kilometru.

V roce 2015 dle informací ŘSD bylo nově zprovozněno 5,2 km dálnic. 10. listopadu 2015 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,1 km v úseku Lubenec-Bošov na dálnici D6. Dále 31. prosince 2015 (.pdf, str. 4) o 1,1 km dostavení estakády v úseku Sedlice-Opatovice na silnici D35. Dalších 17,5 kilometru se modernizovalo na D1.

Rok 2016 přinesl výstavbu nových 12,4 kilometru na dálnici D8 v úseku Lovosice-Řehlovice zprovozněných 17. prosince 2016 (.pdf, str. 4). ŘSD pak uvádí ještě dalších 8,1 km modernizací na D1.

V roce 2017 pak přibylo 15,6 kilometrů nových dálnic. 21. srpna 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 2,5 km v úseku Osičky-Hradec Králové na D11. 27. září 2017 (.pdf, str. 4) bylo otevřeno 3,2 km v úseku Borek-Úsilné na D3. 4. října 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,8 km čtyřpruhové (směrově rozdělené) silnice, nahrazující předchozí dvoupruhovou, na D4 v úseku Skalka. Jako poslední v tomto roce ŘSD uvádí zprovoznění 5,1 km dálnice D3, a to 12. října 2017 (.pdf, str. 4) v úseku Veselí nad Lužicí-Bošilec. 20,3 kilometrů zabrala modernizace D1. Veškeré údaje za toto období lze nalézt zde.

V roce 2018 byly otevřeny pouze 3,8 km nových kilometrů dálnic. Jednalo se o úsek dálnice D7 u Postoloprt. Dalších 26,4 kilometrů připadlo potom modernizaci dálnice D1.

Rok 2019 byl na výstavbu o něco bohatší, nově zprovozněné úseky dálnic skutečně čítaly zhruba 34 kilometrů, jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec-Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín-Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov-Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4).

Ačkoli mapová aplikace ŘSD uvádí ve statistikách modernizaci dálnice D1 jako součást nově otevřených dálnic, fakticky se o nový úsek nejedná. Premiérem uvedený výsledek, tedy 91 km nově otevřených dálnic, by ovšem neseděl ani v případě, že bychom ho počítali včetně modernizace D1. Bez modernizace to je za uvedené období 70,1 km. S modernizacemi by se jednalo o 159,3 km.

Zahájení stavby dalších 163 km dálnic se dá opět poměřit se statistikami uvedenými v mapové aplikaci ŘSD, a ani zde čísla nesedí. Bez modernizace bylo dle dostupných dat zahájeno 113,1 kilometrů dálnic. S modernizací by výsledek dosáhl 173,8 kilometrů, což je v rámci naší 10% tolerance.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť od Babišova vstupu do vlády po volbách v roce 2013 došlo k otevření nikoliv 91, ale pouze 70,1 km nových dálnic. Včetně modernizace D1 pak toto číslo činí 159,3 km. Nesedí ani druhé zmiňované číslo, za zmiňovanou dobu totiž bylo zahájeno pouze 113,1 kilometrů nových dálnic. Pouze pokud bychom do této statistiky zahrnuli i zmodernizovanou dálnici D1, odpovídala by skutečnost výroku.

Že měl Alois Rašín, autor Prvního zákona československého státu a první československý ministr financí, zájem o vzdělanost a národní cítění, dokládá replika Aloise Rašína z nového dvoudílného filmu Rašín od Jiřího Svobody. V čase 36:42 zde postava Aloise Rašína pronesla: „Jsme malá země, až se zbavíme Rakouska-Uherska, budeme potřebovat muže i ženy. Vzdělané, sebevědomé a úspěšné lidi (...).“ Zda ale Alois Rašín podobný výrok pronesl i ve skutečnosti, se nám bohužel nepodařilo ověřit.

Je však pravdou, že Rašín zdůrazňoval důležitost vzdělání, jakožto nezbytného prostředku národní emancipace. Zároveň byl i členem Československé národní demokracie, která podporovala rozvoj vzdělanosti (.pdf, str. 10). Karel Hoch ve své knize Alois Rašín – jeho život, dílo a doba o Rašínových postojích uvádí (.pdf, str. 82–83):

„A tím více je tu nadějí, čím více nových dorůstajících reserv, čím více mužů vzdělaných a čestných, kteří touží sloužiti věci národní, čím více uvědomení mas, čím více kultury duchovní i hmotné, jíž nelze upírati ani politického uplatnění. Oficiální Rakousko je silné, ale ne tolik, aby mohlo trvale vzdorovati národu, jenž se bude mocně a opravdově domáhati věcí spravedlivých (...)“

Dle tiskové zprávy (.doc) ministerstva obrany byla 5. prosince 2019 podepsáná mezivládní česko-izraelská smlouva o nákupu radiolokátorů systému MADR, které budou vyrobeny společností ELTA Systems Ltd., dceřinnou společností firmy Israel Aerospace Industries s průmyslovým zapojením českých firem Reita, a. s. a VTÚ, s.p.

Dne 12. prosince 2019 podepsali ministři obrany ČR a USA mezivládní smlouvu o nákupu 8 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a 4 bitevních AH-1Z Viper, které by měly být součástí výzbroje české armády do konce roku 2023. Tyto vrtulníky budou zhotoveny firmou Bell Textron Inc. a Textron Inc. se zapojením státních podniků LOM Praha a VTÚ a firem Ray Service, Aero Vodochody a VR Group.

Výdaje Ministerstva obrany ze státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf, str. 6) činí 75 500 365 700 Kč. Jedná se o zvýšení o 13,1 % oproti roku 2019, kdy Ministerstvo obrany ze státního rozpočtu (.pdf, str. 5) dostalo 66 734 800 521 Kč. Podle Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (KVAČR, .pdf, str. 38) mají výdaje ministerstva růst i v následujících letech. V roce 2021 se počítá s růstem na 85,79 mld. Kč a výhledově v roce 2030 má rezort obrany optimálně disponovat 149,55 mld. Kč, tedy více než dvojnásobkem letošního rozpočtu.

Podle posledních dostupných statistik Ministerstva obrany (.xls) měla AČR k 1. lednu 2019 k dispozici 25 105 vojáků z povolání. Podle výše zmiňované KVAČR (str. 37) by měla mít armáda v roce 2020 k dispozici 22 955 vojáků z povolání. Tento plán tak již byl splněn v minulých letech (v roce 2016). Podle KVAČR má mít armáda v roce 2025 27 245 vojáků a v roce 2030 optimálně 30 tisíc vojáků z povolání.

Podle nejaktuálnějších informací AČR došlo v roce 2019 k náboru 1 892 vojáků z povolání. Pokud budeme vycházet z plánů obsažených v KVAČR (str. 37) a budeme předpokládat, že z aktivní služby ročně odchází 1500 až 1600 vojáků, tak v roce 2019 došlo k čistému náboru 292 vojáků a reálný stav k 1. lednu 2020 je tak 25 397–25 497 vojáků z povolání. KVAČR předpokládá roční nárůst o cca 800–900 vojáků, což by mělo vést k dosažení cíle pro rok 2025 nejpozději v roce 2023, tedy o dva roky dříve, jak uvádí Andrej Babiš.

Statistiky týkající se snahy státu o obnovu rybníků a dalších článků naší vodohospodářské soustavy jsou pravidelně vydávány na portálu Ministerstva zemědělství, eagri.cz. Dokumenty s názvem Modrá zpráva (Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky) jsou však k dispozici jen do roku 2017 (informace za roky od nástupu Andreje Babiše do funkce premiéra tak nejsou k dispozici). Nedostatek aktuálních a spolehlivých informací tak neumožňuje výrok Andreje Babiše ověřit.

Některá starší fakta (zpráva za rok 2017, .pdf, str. 77), však umožňují udělat si představu o stavu soustavy rybníků v ČR. V současnosti je v republice okolo 24 tisíc rybníků, přičemž celková plocha rybníků se mezi lety 2008 a 2017 zvýšila z 52 029 ha na 53 052 ha. V neposlední řadě je nutné zmínit vládní program 129 282 (Podpora výstavby, obnovy, rekonstrukce a odbahnění rybníků a vodních nádrží). Podle informací Ministerstva zemědělství (zpráva za rok 2017, .pdf, str. 86) byla v roce 2017 v tomto programu poskytnuta finanční pomoc 10 projektům.

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve 3. čtvrtletí 2019 meziročně o 2,5 %.

Naproti tomu HDP zemí EU se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil v průměru o 1,3 %.

Z údajů využívající jako indikátor HDP vyplývá, že Česká republika má růst o 1,2 % vyšší, než je průměr zemí Evropské unie. Lze tedy říci, že růst České republiky je dvakrát vyšší oproti průměru zemí EU.

Zdroj: kurzy.cz

Předpokládáme, že i stav ohledně zadluženosti porovnává premiér se zeměmi EU.

Česká republika je v rámci zemí EU na 25. místě, co se týče výše státního dluhu vyjádřeného jako procento z HDP s necelými 33 %. Pokud srovnáváme zadluženost zemí pomocí tohoto makroekonomického ukazatele, lze s premiérem souhlasit.

Zdroj: Eurostat/Google

Za rok 2018 byly příjmy oproti výdajům do státního rozpočtu vyšší o 2,9 miliardy, přestože původně počítal rozpočet se schodkem 50 miliard. Státní dluh se tak snížil o necelé tři miliardy na 1 622 miliard Kč.

„Za lepším výsledkem je podle resortu především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším výběru daní a sociálního pojištění (...) Ovšem mezi faktory, které pomohly dosáhnout přebytku, objemově vyčnívají evropské dotace, které byly oproti plánu vyšší skoro o padesát miliard. Pomohly ale i menší výdaje na správu státního dluhu.“ uvedla ve své zprávě Česká televize.

V roce 2019 dosáhla Česká republika naopak schodku ve výši 28,5 mld. Kč.

Z níže vloženého grafu lze vypozorovat, že se státní dluh přestal zvyšovat přibližně v roce 2012. Od té doby výše státního dluhu stagnuje, a dokonce se mírně snižuje (z 1 683 miliard došlo ke zmenšení dluhu na 1 622 miliard).

Zdroj: Informační portál MF

Ukazatelem, který hodnověrněji prezentuje stav zadluženosti státu než ukazatel dluhu ku HDP, je podíl dluhu na výdajích státního rozpočtu. Výhodou takového ukazatele je především to, že výši zadlužení srovnává s rozpočtem státu resp. vlády, která je v důsledku tím subjektem, který potenciálně může zadluženost eliminovat. V tomto aspektu je ukazatel dluhu ku HDP nedokonalý, jelikož dluh srovnává s HDP, na který má spíše než vláda vliv soukromá sféra resp. ekonomika jako taková. Graf níže zobrazuje právě srovnání zemí EU dle podílu dluhu k výdajům státního rozpočtu.

Česká republika by na okamžité splácení státního dluhu použila přibližně 80 % všech svých ročních výdajů. To ji v rámci Evropské unie řadí na 6. místo. Je také jednou z devíti zemí EU, které by na pokrytí státního dluhu stačily vlastní výdaje státního rozpočtu v roce 2018.

Zdroj: Eurostat (HDP, Výdaje státního rozpočtu)

Na základě dvou výše uvedených grafů můžeme konstatovat, že Česká republika má jedno z nejnižších zadlužení v rámci zemí Evropské unie.

Základní výměra starobního důchodu se zvýší o 220 Kč na 3490 Kč. K tomu se podle nařízení vlády č. 261/2019 Sb. zvyšuje procentní výměra o 5,2 %. Nakonec se finální podoba starobního důchodu ještě doplní o pevnou částku 151 Kč. Zvýšení základní výměry o 220 Kč a zvýšení procentní výměry je důsledek každoroční valorizace. Mimořádné zvýšení pak představuje oněch 151 Kč.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí, popisující státní rozpočet na rok 2020, „příští rok vzrostou platy učitelů v regionální školství o 10 %, přičemž pro rok 2021 se počítá s jejich dalším nárůstem o 9 %“. Dále uvádí, že „ostatním zaměstnancům veřejné sféry porostou platy plošně o 1 500 Kč a současně bude zrušena nejnižší stupnice platových tarifů.“

Platy státních zaměstnanců tedy porostou plošně o 1 500 Kč. Zároveň se zruší nejnižší tabulka tarifů. Pouze pedagogů se navýšení o 1500 Kč netýká. Těm se však zvýší platy v tarifní složce o 8 % a v pohyblivé složce určené pro odměny o 2 %. Toto rozdělení do dvou složek se stalo podnětem pro stávku učitelů. Ti požadovali desetiprocentní zvýšení v tarifní složce.

Nově zprovozněné úseky dálnic v roce 2019 skutečně čítaly zhruba 34 kilometrů. Jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec-Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín-Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov-Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4). Celkem tedy bylo zrpovozněno 33,1 km nových dálnic.

Jak již bylo výše popsáno, uvedených 34 km pro rok 2019 odpovídá realitě. Počet kilometrů dálnic, jejichž výstavba začala loni, pak premiér Babiš uvádí rovněž správně. Dle dat ŘSD se (bez modernizace) začalo v loňském roce stavět 40,2 km. Jednalo se konkrétně o 7,2 km na D3 v úseku Úsilné-Hodejnice, o obchvat dálnice D48 u Frýdku-Místku, II. etapa (4,3 km), úsek Opatovice nad Labem-Časy na dálnici D35 (12,6 km). Úsek Hodějovice-Třebonín na dálnici D3 (12,6 km) a zkapacitnění obchvatu na dálnici D7 (3,50 km). Modernizace na D1 započaté v roce 2019 zahrnovaly čtyři úseky dohromady o délce 39,4 km. Celkově tedy v roce 2019 byla započata stavba či modernizace 79,6 km.

V přepisu rozhovoru Andreje Babiše pro Novinky.cz je uvedena suma 30,6 mld. Kč, proto jsme ověřili právě znění výroku tak, jak jej Novinky.cz uvedly. Máme však pochybnosti o přesnosti přepisu rozhovoru vzhledem k tomu, že Andrej Babiš opakovaně (a to i v den rozhovoru pro Novinky.cz - čas 2:49) v souvislosti s uvedeným výrokem argumentuje sumou 35 či 36 mld. Kč.

Ministryně Schillerová uvedla, že od vstupu do Evropské unie byly aplikovány finanční opravy v celkové výši 38,4 mld. Kč. Podle informací (.pdf) poskytnutých Ministerstvem financí činila za programové období 2007–2013 celková částka 34,8 mld. Kč.

Částka 38,4 mld. Kč zahrnuje jak opravy provedené na základě nálezů ze strany členského státu, tak na základě nálezů auditů Evropské komise. Vzhledem k tomu, že byly tyto opravy vždy uplatněny ze strany členského státu, mohly být využity na financování dalších projektů. Nesnižovala se o ně disponibilní alokace pro Českou republiku.

Co se týče korekcí provedených ze strany EK, jedná se o tzv. čisté finanční opravy. Na rozdíl od korekcí prováděných členským státem nelze částky, které jsou předmětem čisté opravy, již znovu použít a představují snížení alokace pro členský stát.

V ČR byly od jejího vstupu do EK aplikovány čisté korekce pouze v programovém období 2007–2013, a to ve výši 38,1 mil. Kč (.pdf, str. 2) u kohezní politiky a 1,1 mld. Kč v případě zemědělské politiky. Čisté finanční opravy jsou v případě kohezní politiky nicméně stále předmětem sporu (.pdf, str. 2) mezi ČR a EK. ČR podala žalobu k Soudnímu dvoru EU v souladu s čl. 263 Smlouvy o fungování EU, kterou se domáhá zrušení výše uvedeného prováděcího rozhodnutí EK. V současné chvíli se v této věci čeká na rozhodnutí Soudního dvora.

Andrej Babiš zde mluví o auditu, který proběhl (str. 9) 8.–9. ledna 2019 a 14.–15. ledna téhož roku. Jeden z cílů tohoto auditu bylo mimo jiné (str. 7) „zjistit zda-li existuje důkaz střetu zájmů v procesu přidělování dotací EU nebo sektorů, které by preferovaly operace představeny firmami skupiny AGROFERT“.

Tato auditní zpráva (str. 2) byla vypracována dvěma generálními ředitelstvími Evropské komise: EMPL (Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) a REGIO (Regionální a městská politika). Generální ředitelství AGRI (Zemědělství a rozvoj venkova) bylo pouze (str. 2) takzvaným asociovaným GŘ. Dohromady je těchto ředitelství 32. Tyto instituce spadají pod Evropskou komisi, konkrétně politické vedení zajišťuje 28 komisařů (z každé členské země jeden, za ČR je to Věra Jourová). Běžný chod Komise je zajišťován jejími zaměstnanci, kteří pracují pro tato generální ředitelství, která jsou zodpovědná za konkrétní oblasti politiky. Nejenže tedy zpráva nebyla napsaná jedním, ale dvěma GŘ, také je ale nejde oddělit od zbytku Evropské komise. Ostatně k zprávě auditu se vyjadřoval oficiálně i mluvčí Evropské komise.

Termín „unijní ministerstvo“ není příliš používaný a není to oficiální označení pro generální ředitelství. Je pravdou, že generální ředitelství představuje úřední aparát Evropské komise, stejně jako české ministerstvo je úředním aparátem vlády. Nicméně komisař, jakožto politické vedení a pomyslný ekvivalent českého ministra, nestojí v čele generálního ředitelství. V čele každého generálního ředitelství stojí generální ředitel. Dalším rozdílem mezi generálním ředitelstvím a ministerstvem je chybějící pravomoc vydávat právně závazné předpisy. Zatímco česká ministerstva mohou vydávat např. vyhlášky, generální ředitelství takovou pravomoc nemají.

Závěrečnou zprávu auditu si můžete přečíst online.