Andrej Babiš

Je pravdou, že v roce 2008 ČEZ prodal svou třebíčskou firmu IC Energo maďarské skupině MOL za podezřelých okolností. Podrobnosti kauzy detailně popisuje server Motejlek. Podezřelé skutečnosti se podle Idnes či Ihned rozhodl stát prošetřit.

V tomto období rovněž rezignoval na funkci místopředsedy představenstva ČEZ Jiří Borovec, který následně nastoupil jako ředitel firmy Čepro. Důvody svého odchodu neuvedl a Demagog.CZ nezjistil, že by se v této souvislosti spekulovalo o prodeji IC Energo.

Ministerstvo financí, v čele s tehdejším ministrem Kalouskem, skutečně zastupuje stát v roli většinového vlastníka ČEZ, resp. vykonává akcionářská práva státu, stejně jako řady dalších společností.

Kalousek ovšem pro Idnes tehdy uvedl, že "ministerstvo jako akcionář ČEZ o transakci nikdy nerozhodovalo a nemá jiné možnosti, jak ji prověřit." Navíc prošetření celé věci inicioval právě ministr Kalousek. Kvůli stále neukončenému šetření necháváme prozatím zhodnocení míry zodpovědnosti Ministerstva financí na čtenáři.

Prodej pak ověřili auditoři firmy KMPG, jak informovala Česká pozice. Citujeme: "V manažerském shrnutí závěrů KPMG (...) nalézáme bod, který fakticky dokládá, že ve skutečnosti žádná podezření – spojovaná s prodejem I&C Energo (ICE) - dosud vyvrácena nebyla. KPMG totiž upozorňuje, že do smluvní dokumentace mezi ČEZ a kupující maďarskou společností MOL vůbec nebyla zahrnuta pasáž ohledně „upravení rizika dalšího prodeje ICE třetím stranám“. Například těch z rizikových destinací." Dle závěrů zasedání dozorčí rady ČEZ (.pdf) k pochybení nedošlo.

Celá věc je aktuálně v rukou protikorupční policie.

Andrej Babiš popisuje celou situace korektně, ačkoliv ještě jednou upozorňujeme, že míru pochybení Ministerstva financí nelze v tuto chvíli objektivně posoudit.

Kauzu podrobně popisuje portál Idnes. Společnost Penta v roce 2005 koupila pozemky v blízkosti tehdejšího ruzyňského letiště od Jana Hrnčíře 500 korun za metr čtvereční (ten je původně v roce 2003 odkoupil od Pozemkového fondu). Jednalo se přitom o pozemky, přes které měla vést nová letištní ranvej.

Vláda pak v roce 2008 skutečně přistoupila k privatizaci letiště (na návrh tehdejšího ministra Kalouska), problém ale byl odkup parcel vlastněných Pentou. Pozemky nakonec, přes neúspěšný pokus o vyvlastnění, stát odkoupil v ceně přes 4 miliardy korun za necelých 80 hektarů, tedy v ceně 5 000 Kč za metr čtvereční. Jedná se o rozdíl v hodnotě 3,5 miliardy korun.

Problém výstavby paralelní dráhy podrobně shrnuje Wikipedie. Výstavba na problematických pozemcích skutečně doposud započata nebyla. Podle stránek letiště"v současnosti probíhá výběrové řízení na zpracovatele dokumentace pro územní řízení a následné stavební povolení. Podle aktuálně platného harmonogramu letiště počítá, že by novou dráhu zprovoznilo nejdříve v roce 2020."

Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.

Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.

Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo tuto informaci potvrdit ani vyvrátit. Kontaktovali jsme tisková oddělení KDU-ČSL a ČSSD a dle jejich odpovědi hodnocení upravíme.

Výměr ve výši 227 milionů s výhledem na možných 400 milionů za projekt Státní pokladna se nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ačkoliv se totiž mezi lety 2009–12 snižovaly prostředky pro investice, stát stále investoval (př.: [1] [2] [3]).

V letech 2009–12 docházelo ve státním rozpočtu ke snižování kapitálových výdajů, tedy potažmo i investic. Avšak není možné říci, že se od roku 2010 neinvestovalo, neboť mezi lety 2009–12 výdaje i přes 15% pokles stále dosahovaly 113,62 mld. Kč. Zda bude nová vláda investovat více, není zatím ověřitelné.

RokSkutečné kapitálové výdaje státního rozpočtu2009

133,16 mld. Kč2010 130,22 mld. Kč2011 118,87 mld. Kč2012 113,62 mld. Kč Zdroje: Státní závěrečný účet za rok 2010; Státní závěrečný účet za rok 2011; Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012 (.pdf; oddíl C, str. 2)

Vláda Petra Nečase plánovala původně ve výhledu na roky 2015 a 2016 schodek státního rozpočtu 110 a 115 miliard korun, ale nakonec se rozhodla schodek na tyto roky udržet na hranici 105 miliard korun.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, ve které byl Jan Fischer ministrem financí, pak zpřesnila výhled na roky 2015 a 2016 se schodkem 120 miliard korun.

V obou případech se však jedná o rozpočtový výhled, nikoliv o rozpočet jako takový. Srovnávání těchto materiálů se skutečným rozpočtem hodnotíme jako zavádějící.

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 z 19. posince 2013 hovoří v § 1 o schodku 112 mld. Kč. Rovněž Ministerstvo financí v informační příručce Státní rozpočet 2014 v kostce (.pdf, str. 27) udává, že deficit pro rok 2014 by měl při příjmech ve výši 1 099,3 mld. Kč a výdajích ve výši 1 211,3 mld. Kč dosáhnout 112 mld. Kč.

Zmíněné zablokování/zavázání výdajů ve výši 5 miliard vláda schválila 2. dubna na svém jednání.

Dokument Ministerstva financí Hospodaření veřejných rozpočtů (.pdf) uvádí na straně 1, že výše salda veřejných rozpočtů bude pro rok 2014 činit -107,6 mld. Kč. Zpráva na straně 7 uvádí následující: "Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů na 107,6 mld. Kč (2,8 % HDP) se projeví výhradně u státního rozpočtu."

Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).

Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.

Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.

Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.