Andrej Babiš

Předně uveďme, že Babišova vláda stála v čele země mezi roky 2017 až 2021. Premiérem se přitom Andrej Babiš stal až na konci roku 2017, a tento rok proto není pro naše hodnocení relevantní. Informace o tom, s jakým přebytkem hospodařily územní rozpočty, kam spadají obce (tedy i města), kraje a dobrovolné svazky obcí, zveřejňuje Ministerstvo financí.

Zdroje k grafu: 2011 (.pdf, str. 3), 2012 (.pdf, str. 4), 2013–2021

Ze statistik ministerstva tedy vyplývá, že obce a kraje hospodařily s přebytkem od roku 2012, včetně celého období Babišovy vlády. Pro kontext dodejme, že například v souhrnném účtu pro rok 2020 Ministerstvo financí uvádí (.pdf, str. 1), že hlavní město Praha se na celkovém přebytku územních rozpočtů podílelo z více než poloviny.

Andrej Babiš dále uvedl, že obce a kraje měly na účtech „obrovské zůstatky“. I tato čísla zveřejňuje (.pdf, str. 6) Ministerstvo financí jako „stavy peněžních prostředků na bankovních účtech“ a jejich vývoj v posledních letech zachycuje následující graf.

Nepřísluší nám, abychom hodnotili, zda jsou stavy na účtech „obrovské“, jak tvrdí bývalý premiér. Je nicméně prokazatelné, že v letech 2018, 2019 a 2020 (tedy v době vlády Babišova kabinetu) byly stavy na účtech vyšší než v předchozích letech. Údaje pro rok 2021 ještě nejsou na ministerstvu dostupné, vydané jsou pouze pro obce a kraje, nikoliv pro dobrovolné svazky obcí. Jen samotný stav za obce a kraje ale převyšuje celkový stav peněz na účtech všech územních rozpočtů v roce 2020.

Andrej Babiš vystoupil 18. února ve Sněmovně při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. V tomto projevu kritizoval vládu za přístup k rostoucím cenám energií a situaci s inflací. Ve své řeči (čas 1:50) také prohlásil: „Zastropování? Tak nechť pan Síkela zařídí, (...) zastropujte tu elektřinu.“ Následně se odvolával na zastropování elektřiny na Slovensku, kde podle jeho slov „zmrazili ceny na 3 roky“ (čas 1:58). 

Doplňme, že 16. února 2022 slovenská vláda oznámila, že ceny skutečně plánuje pro domácnosti zastropovat po dobu tří let, k zavedení tohoto opatření nicméně ještě nedošlo.

Česká pirátská strana 4. února 2022 informovala, že odeslala na Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh (.pdf) na zavedení bonusu na energie. Příspěvek by měl být podle Pirátů určen všem bez výjimky. Podle návrhu by měl každý občan nárok na bonus 200 až 400 korun měsíčně. V případě čtyřčlenné domácnosti by se tedy jednalo o 9 600 až 19 200 korun za rok. Konkrétní částka by přitom závisela na výši výnosů z dražeb emisních povolenek, ze kterých by se celý projekt primárně financoval. Celkově Piráti počítají s 25- až 50miliardovou zátěží státního rozpočtu (str. 4).

O způsobu vyplácení tohoto bonusu se podle Pirátů bude teprve jednat. Jednou z možností je, že by stávající dodavatelé energií svým odběratelům snížili faktury za energie a dostali by za to náhradu od státu (.pdf, str. 4). Druhou možností by pak bylo vyplácet bonus skrze běžné součásti dávkového a daňového systému.

Co se týče návrhů vlády Andreje Babiše, mluvil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve druhé polovině září 2021 o plánu zavést tzv. energetické šeky. Ty měly pomoci kompenzovat vysoké ceny energií především nízkopříjmovým rodinám, tedy asi 800 tisícům domácností. V říjnu poté někdejší kabinet svůj plán pozměnil a jako jednodušší řešení představil záměr odpustit všem domácnostem poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE), které tvoří část výsledné ceny energií. „Nakonec to bude pro všechny domácnosti, aby to bylo spravedlivé. Bude to do částky 495 korun za megawatthodinu, nicméně bude to pouze do průměrné spotřeby domácnosti. Když to přepočteme na finance, půjde o necelých 1 500 korun na domácnost za rok,” řekl k návrhu Havlíček na tiskové konferenci 13. října.

18. října následně tento plán na svém jednání probírala vláda. O dva dny později pak Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu předložil vládě novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která by měla odpuštění poplatků umožnit. 2. prosince 2021 byl návrh novely (.pdf) předložen ve Sněmovně, která ho měla projednávat 15. prosince. K tomu nicméně nakonec nedošlo, protože Sněmovna v novém složení odmítla schválit program schůze. Uveďme, že poslanci tehdy měli probírat i další hojně diskutovaný návrh z pera Babišova kabinetu, a to zrušení DPH za energie.

Bývalá vláda plánovala v rozpočtu vyčlenit na odpuštění poplatků za OZE maximálně 8 miliard korun. Zároveň v té době schválila návrh na převedení části peněz z výnosů z aukcí emisních povolenek do státního rozpočtu. Tyto zdroje chtěla použít „na zmírnění sociálních dopadů rostoucích cen energií pro domácnosti“. 

Doplňme také, že Česká pirátská strana se ve svém návrhu vymezuje (.pdf, str. 4–5) vůči systému odpouštění DPH u energií, který byl v platnosti v listopadu a prosinci 2021 a jehož prodloužení na rok 2022 navrhovala minulá vláda. Podle Pirátů totiž „zvýhodňovalo vysokopříjmové domácnosti, které mají v průměru vyšší spotřebu energie a díky zrušení DPH by od státu získaly více peněz než středněpříjmové a nízkopříjmové domácnosti“ (.pdf, str. 4). Tento argument zmiňujeme z důvodu, že říjnový návrh bývalé vlády funguje na podobném principu. Částka měla být vypočítávána podle spotřeby domácnosti. „Protože každá megawatthodina se rovná 495 korunám, tak tato částka bude odpuštěna. (…) Pokud někdo bude mít nižší spotřebu, například dvě megawatthodiny, tak to bude 1000 korun podpory,“ upřesnil Havlíček. Je však nutné dodat, že návrh počítal se zastropováním kompenzace na průměrné spotřebě domácnosti, která by představovala příspěvek ve výši 1 500 Kč ročně.

Na závěr tedy shrňme, že oba návrhy hovoří o rozdílných kompenzačních částkách, tudíž i rozdílných dopadech na státní rozpočet. Návrh Pirátů také, na rozdíl od návrhu bývalé vlády, která částku plánovala vypočítávat ze spotřeby, počítá se stejnou částkou pro všechny. Částka by se následně upravovala pouze podle příjmů z prodeje emisních povolenek. Princip kompenzací je nicméně velmi podobný: V obou případech se jedná o plošné bonusy, které mají domácnostem pomoci vypořádat se se zdražováním energií, a jejich financování mají – alespoň zčásti – pokrýt výnosy z prodejů emisních povolenek. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš ve svém videu mluví o vyjádřeních Jozefa Síkely v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Český ministr průmyslu a obchodu zde opravdu zmínil vypínání elektřiny, konkrétně 6. února 2022 prohlásil (video, čas 34:40): „Nelze těm lidem, kteří si nebudou moct ty energie dovolit, tu energii vypínat, to není možné v 21. století v Evropě (…).“

V případě druhé citace o speciálních tarifech je už situace trochu složitější. Jozef Síkela v nedělní debatě mluvil o speciálním tarifu jako o jedné z možností, kterou vláda zvažuje. „Samozřejmě těch cest je více, vy můžete mít speciální tarify pro ty postižené domácnosti. Je to cesta, kterou některé státy šly. Je to taky model, na který se musíme podívat,“ uvedl tehdy Síkela (video, čas 35:06). Neřekl tedy, že chce speciální tarif přímo zavést, ale pouze ho zmínil jako jedno z potenciálních řešení. Výrok Andreje Babiše z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pro úplnost doplňme, že například server Seznam Zprávy o Síkelových vyjádřeních v České televizi informoval v článku s titulkem „Nemůžeme chudým vypnout elektřinu, říká Síkela. Chce pro ně speciální tarif“. Právě z článku Seznam Zpráv tedy Andrej Babiš ve videu nejspíš citoval. Podobnou zkratku v titulku pak použil i web Echo24.cz. 

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš ve svém videu (čas 0:37) odsuzuje možnost speciálních tarifů pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou se slovy: „Trošku mimo pane ministře, vůbec tomu nerozumíte, jak byste ho chtěl udělat.“ Určitá forma speciálních tarifů pro chudší domácnosti v některých evropských zemích nicméně již delší dobu existuje. V Belgii funguje takzvaný „sociální tarif“, který dovoluje rodinám s nižšími příjmy využívat zvýhodněných cen energií. Podobný druh sociálního tarifu mají také v Řecku.

Pro kontext uveďme, že Andrej Babiš ve svém videu (čas 0:13) nabádá ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby přistoupil k odpuštění daně z přidané hodnoty u elektřiny a plynu na rok 2022, jak navrhovala bývalá vláda. Zároveň totiž poukazuje na současnou situaci v Polsku, kde v rámci boje proti inflaci došlo ke snížení DPH u pohonných hmot a elektřiny a k odpuštění DPH u většiny druhů potravin. Polsko tento svůj záměr zveřejnilo 25. listopadu 2021. Poslanec Babiš také poukazuje na to, že této situace využívají k nákupům v Polsku také Češi.

Zároveň vyzdvihuje, že ministryně financí Alena Schillerová rozhodla o mimořádném prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec 2021 již 20. října 2021. 

Doplňme, že tento krok v říjnu 2021 označovali experti za problematický a uváděli, že by dokonce mohl hrozit postih ze strany EU. Ministerstvo financí tak odeslalo dopis (.pdf) eurokomisaři Paolo Gentilonimu, kde vysvětluje své kroky a doufá v pochopení Evropské komise. V prosinci pak tehdejší ministryně financí Schillerová uvedla, že za dočasné zrušení DPH u těchto položek nedojde k sankcionování ČR. O dalším prodloužení prominutí DPH u energií se však nová vláda rozhodla nejednat.

Ke snížení DPH u elektřiny (z 21 na 6 %) přistoupila například Belgie. Na svém twitterovém účtu to 1. února 2022 oznámil belgický premiér Alexander De Croo. Na prudký nárůst cen energií reagovalo v polovině října 2021 schválením snížení energetických daní pro rok 2022 také Nizozemí.

Španělsko pak schválilo snížení DPH u elektřiny z 21 na 10 %. Plošné snížení se týká pouze ohrožených skupin obyvatel, ostatním budou daňové úlevy uznávány podle nasmlouvaného výkonu a měsíčních poplatků za elektřinu. Rozhodnutí vlády se v médiích objevilo již 21. června 2021.

Na závěr tedy shrňme, že k odpuštění DPH za energie skutečně jako první v Evropě přistoupila Česká republika. Španělsko svůj záměr sice schválilo již o několik měsíců dříve, v jeho případě nicméně nedošlo k odpuštění DPH, pouze k jejímu neplošnému snížení. Nizozemí a Belgie pak daně také pouze snížily, navíc s pozdější platností než ČR. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš (ANO) tento výrok směřuje k současnému ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). Reaguje tak například na kritiku (video, 25:10) Zbyňka Stanjury vůči bývalé ministryni financí Schillerové (ANO) kvůli růstu státního dluhu. Babiš také vzkazuje ministru financí Stanjurovi, že má „dost peněz“ a ať „neškrtí“ ekonomiku. Zjevně tedy poukazuje na to, že snaha nynější vlády snížit deficit letošního státního rozpočtu podle něj není opodstatněná. V následujících odstavcích se proto podíváme na dva makroekonomické ukazatele, které zachycují „kvalitu“ veřejných financí ve vztahu k rozpočtovému deficitu, respektive dluhu.

Níže uvedený graf, který vychází z posledních dostupných dat (.pdf) Eurostatu, ukazuje výši vládního dluhu vyjádřenou v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) v rámci všech členských zemí Evropské unie. Z něj je patrné, že český vládní dluh byl (.pdf, str. 2) ve 3. čtvrtletí roku 2021 6. nejnižší v EU a odpovídal 40,5 % HDP.

Ministr financí Stanjura, kterého zde Andrej Babiš kritizuje, však vyjádřil obavu z růstu dluhu, nikoli z jeho výše. Musíme tedy sledovat i tempo zadlužování ČR, tedy vývoj poměru vládního dluhu k HDP. Česká republika si v této statistice vede dobře v posledním mezičtvrtletním srovnání: za 3. čtvrtletí roku 2021 poklesl vládní dluh ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 p. b. (.pdf, str. 4), což je 6. nejlepší hodnota mezi zeměmi EU. Mezičtvrtletní srovnání je však výrazně ovlivněno krátkodobými sezónními výkyvy ve vývoji dluhu. Pro posouzení vývoje dluhu v delším časovém období je tak vhodnější meziroční srovnání, které zobrazuje následující graf.

Poslední dostupná data ukazují, že Česká republika v meziročním srovnání zvýšila svůj dluh ku HDP. Ve 3. čtvrtletí 2021 navýšila (.pdf) dluh o 2,4 p. b., a Česko se tak zařadilo v uvedeném srovnání na druhý konec žebříčku – je 6. nejrychleji se zadlužující zemí. V předchozích čtvrtletích však tempo českého zadlužování bylo v evropském srovnání spíše průměrné a v druhé polovině roku 2020 se ČR zadlužovala jedním z nejpomalejších temp v EU.

Srovnání meziročních nárůstů dluhu vůči HDP je v čase poměrně proměnlivé a pochopitelně souvisí i s vývojem opatření v době pandemie covidu-19. Evropské státy tak sledují stejný trend, zejména v posledním roce však došlo i k výrazným změnám v žebříčku tempa zadlužování unijních zemí. ČR se přitom neumisťuje na vysokých příčkách a data za poslední dostupné čtvrtletí u Česka dokonce ukazují 6. nerychlejší růst.

Vraťme se tedy k výroku Andreje Babiše. Jelikož si jej vykládáme jako odkaz na výši českého vládního dluhu, sledujeme, zda je dluh v evropském srovnání skutečně jeden z nejnižších. V tom má bývalý premiér pravdu. Zároveň ale v rámci kritiky současných kroků Fialovy vlády (a ministra financí, který je znepokojený aktuálním růstem státního dluhu) opomíjí nynější tempo zadlužování Česka ve srovnání s ostatními unijními státy. Byť je ukazatel tempa zadlužování poměrně kolísavý, dle nejnovějších dostupných dat Eurostatu patří Česko mezi nejrychleji se zadlužující státy a ani v předchozích čtvrtletích nepatřilo Česko v tomto aspektu mezi státy s „nejlepšími financemi“. Andrej Babiš tedy správně popisuje stav zadlužení Česka ve srovnání se zeměmi EU, opomíjí ale nynější trend zadlužování, ve kterém Česko mezi nejlepší nepatří. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako zavádějící.

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za listopad 2021 ukazují, že inflace meziměsíčně skutečně narostla o 0,2 procentního bodu.

ČSÚ uvádí, že za meziměsíčním nárůstem cen stojí hlavně nárůst cen pohonných hmot a olejů o 4,4 %, zeleniny o 4,2 %, nebo másla o 12,4 %. V případě sektoru bydlení pak ceny naopak klesaly, a to z důvodu levnějších cen elektřiny a zemního plynu, které byly nižší o 16,2 %, respektive o 11,5 %. Pokles byl způsoben prominutím DPH u těchto položek. Zmiňme také, že podle ČSÚ ceny služeb meziměsíčně narostly o 0,9 %, zatímco ceny zboží klesly o 0,4 %.

V meziročním srovnání pak vzrostly spotřebitelské ceny o 6 %, na což měly největší vliv ceny v dopravě, například ceny pohonných hmot a olejů, které narostly o 32,8 %. Z potravin pak nejvýrazněji stoupla cena másla (26,8 %). 

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v listopadu 2021 k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se jedná o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. ČSÚ uvádí, že: „Tento pokles spotřebitelských cen byl důsledkem prominutí DPH u cen elektřiny a zemního plynu.“

Rozhodnutí (.pdf) o mimořádném prominutí DPH za dodávku elektřiny a zemního plynu za listopad a prosinec 2021 vydala 20. října dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Toto rozhodnutí je reakcí na rostoucí ceny energií, které na komoditních trzích meziročně stouply o více než 400 %.

Dodejme také, že Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o DPH, díky kterému by byly dodávky elektřiny a zemního plynu osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila a předložila sněmovně k projednání. Nová vláda Petra Fialy však toto plošné řešení odmítá a navrhuje spíše adresnou pomoc těm, kterým zdražování může způsobit existenční problémy.

Bývalý premiér Andrej Babiš zde mluví o novele zákona o dani z přidané hodnoty, kterou schválila jeho vláda (.pdf) a následně ji navrhla k projednání Poslanecké sněmovně.

Předně uveďme, že již ve středu 20. října tehdejší ministryně financí Alena Schillerová rozhodla (.pdf) o mimořádném odpuštění daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec roku 2021. Podle Ministerstva financí se jednalo o rychlé a dočasné řešení energetické krize, která má dopad na všechny ekonomické subjekty, „zejména pak domácnosti s nízkými příjmy a malé a střední podniky, které nejsou plátci DPH“.

Zmiňme, že Ministerstvo zároveň uvádí, že veřejné rozpočty při snížení sazby daně z 21 % na 0 % u dodání elektřiny a plynu přijdou za jeden kalendářní měsíc zhruba o 2,08 mld. Kč (.pdf, str. 10).

Jako systémové řešení Ministerstvo financí připravilo právě novelu zákona o DPH, která předpokládá nulovou DPH na elektřinu a plyn, a to od 1. ledna 2022 po dobu jednoho roku (.pdf, str. 5, 15). Bývalá vláda tuto novelu schválila 20. října (.pdf), 1. listopadu ji pak ministerstvo předložilo Poslanecké sněmovně. Projednávání novely bylo následně navrženo na pořad 5. schůze Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila ve středu 15. prosince (.pdf). Při hlasování však Sněmovna program této schůze zamítla.

Ze záznamu hlasování vyplývá, že proti schválení programu se vyjádřily pouze strany nově nastupující pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, Piráti, STAN, TOP 09). Zamítnutí programu schůze předcházela téměř tříhodinová debata, ve které svůj zamítavý postoj vyjádřili někteří členové nově nastupující vlády, například lídr KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Jan Farský či předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Pětikoalice kritizovala především plošné rozdávání peněz, nesystémové zadlužování či neslučitelnost návrhu s právem Evropské unie.

Michálek ve svém vystoupení k novele mj. uvedl: „Myslím si, že to řešení, které předkládá odcházející vláda, nepomáhá těm, kterým je potřeba pomoci tak, jak by si zasloužili. Naopak vytváří obrovské dopady na státní rozpočet. Dvě miliardy korun měsíčně. Střední třída si samozřejmě uvědomuje, že pokud zrušíme daně na elektřinu, tak ve výsledku ten dluh – protože to půjde jedině na dluh – bude muset někdo zaplatit a že to bude ve výsledku zejména ta střední třída."

Pro doplnění uveďme, že kriticky se k návrhu bývalé vlády vyjádřil pro server iDnes.cz například také Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Dle jeho slov je problémem vládního návrhu především to, že odpuštění DPH někomu zvýšené ceny energií „překompenzuje, někomu ani zdaleka nedokompenzuje“, což podle něj může všem z dlouhodobého hlediska uškodit.

Po jednání Sněmovny 15. prosince poté Marian Jurečka pro ČT24 uvedl, že nová vláda v příštích dnech či týdnech představí vlastní konkrétní plán pomoci, o kterou budou lidé žádat „přes jednoduchý formulář“. Stát by podle Jurečky měl také kontaktovat ty, u nichž se ví, že jejich schopnost požádat o dávku je komplikovanější. Pomoc by k lidem měla směřovat pomocí úpravy či zvýšení příspěvku na bydlení, formou mimořádné okamžité pomoci či jiných nástrojů.

Pro kontext uveďme, že bývalý premiér Andrej Babiš v rozhovoru (audio, 4:34) nejdříve poukazoval na to, že Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Olga Richterová (Piráti) byly původně kandidátkami na post ministryně práce a sociálních věcí. Místo toho se ale nakonec Markéta Pekarová Adamová stala předsedkyní Poslanecké sněmovny a Olga Richterová jedním z místopředsedů. V těchto funcích tedy skutečně řídí schůze Sněmovny.

Podívejme se blíže na to, jak vysoký plat politici zastávající tyto pozice pobírají. V roce 2021 činí plat předsedy Sněmovny 243 800 korun, v roce 2022 by se poté podle současné právní úpravy mělo jednat o cca 258 600 korun. Dodejme, že stejnou částku dostává i předseda Senátu a premiér. Místopředsedovi Poslanecké sněmovny pak v roce 2021 náleží plat ve výši 173 200 korun, příští rok by to mělo být 183 700 Kč. Tu samou částku také pobírají i místopředsedové Senátu a ministři ve vládě.

Plat předsedy i místopředsedů Sněmovny, stejně jako platy poslanců, podle zákona vychází z tzv. platové základny, která odpovídá 2,5násobku průměrné mzdy za předminulý rok. S tím, jak se průměrné mzdy zvyšují, tak nyní oproti předchozímu roku rostou i platy ústavních činitelů. Stejně je tomu i v případě víceúčelových paušálních náhrad, které předseda a místopředsedové Sněmovny dostávají na reprezentaci a dále i na dopravu a stravování při cestování po republice, jež je spojené s výkonem funkce. V roce 2021 měl předseda Sněmovny nárok na tyto náhrady ve výši 48 800 Kč, místopředsedové pak na cca 45 400 Kč. V roce 2022 by se mělo jednat o částku zhruba 51 800 Kč pro předsedu a 48 200 Kč pro místopředsedy.

Poslanci mohou čerpat i další náhrady, které souvisí s jejich pracovní činností. Jedná se zejména o pronájem kanceláře ve volebním kraji, výdaje na odbornou a administrativní činnost, úhradu telefonu a internetu a ubytování, pokud nebydlí v Praze. Předseda i místopředseda disponují i služebním autem s řidičem. Nezanedbatelnou částku v určitých případech tvoří i tzv. odchodné, pokud poslanec například v dalším volebním období nepokračuje v žádné funkci.

Na závěr tedy shrňme, že měsíční plat předsedy Poslanecké sněmovny se započtením víceúčelových paušálních náhrad je v roce 2021 292 600 Kč, u místopředsedů se jedná o celkem 218 600 korun. V roce 2022 by poté mělo dojít ke zvýšení na 310 400 Kč pro Markétu Pekarovou Adamovou a 231 900 Kč pro Olgu Richterovou jako místopředsedkyni. Částky, které zmiňuje Andreje Babiš, výše uvedeným hodnotám přibližně odpovídají, a to i v rámci naší 10% tolerance. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.