Andrej Babiš

Pokud porovnáme množství mandátů získaných ve volbách a množství resortů, ČSSD je oproti hnutí ANO výrazně nadhodnocena.

Hnutí ANO nabídlo sociální demokracii pět resortů včetně ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny obdržela ČSSD 7,27 % a 15 křesel, zatímco hnutí ANO 29,64 % hlasů a 78 křesel.

Pokud bychom přepočítali množství poslanců na jednoho ministra, tak pro ČSSD je poměr 3:1, zatímco pro hnutí ANO 7,8:1. Jinými slovy ČSSD má sice jen pětinu mandátů co hnutí ANO, ale získá poloviční počet ministerských křesel oproti ANO.

Z tohoto pohledu se ČSSD skutečně podařilo vyjednat dobrou pozici. Navíc do samotných jednání vstupovali sociální demokraté s tím, že jim byla nabídnuta čtyři vládní křesla. Andrej Babiš nejprve nechtěl ČSSD ustoupit v tom, že by měli sociální demokraté získat resort vnitra. Vedení strany se tedy rozhodlo s hnutím ANO dále nejednat. Nakonec se ovšem oba subjekty dohodly, že spolu vytvoří vládu, ve které ČSSD získá pět křesel, a to včetně ministerstva vnitra, které nejprve Babiš Hamáčkovi odmítl dát.

Tedy i z tohoto pohledu se podařilo ČSSD zvýšit svůj vládní zisk oproti výchozím jednáním.

Výrok se týká podnětů, které přichází úřadu známému jako OLAF na podezřelé hospodaření s prostředky EU. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože OLAF nezveřejňuje žádné statistiky, z nichž by se dalo zjistit, kolik podnětů je anonymních.

V každoroční zprávě o své činnosti OLAF uvádí pouze statistiku, která vyjadřuje, kolik podnětů dorazilo z každého členského státu EU, a dělí je na podněty od veřejných institucí a od soukromých zdrojů.

Statistika podnětů pro rok 2015 (str. 25):

Statistika podnětů pro rok 2016 (str. 51):

Zmiňuje-li Andrej Babiš anonymní podněty, může mluvit jen o těch ze soukromých zdrojů. Ty lze skutečně provést i anonymně, jak uvádí OLAF na svých webových stránkách.

Z uvedených dat však plyne, že v roce 2015 tvořily soukromé podněty z České republiky 3,2 % všech soukromých podnětů ze všech zemí EU. V roce 2016 to bylo 6,3 %. Ponecháváme již na hodnocení čtenářů, zda je možné při takto malých podílech, aby 22 % všech anonymních podnětů pocházelo z České republiky.

O tom, že přáním trenéra Nováka je výstavba stadionu na Vysočině, mluvil do médií brněnský primátor Vokřál z ANO. Faktem je, že plán na stavbu stadionu v Brně se neuskutečnil. Nicméně další aspekty (např. že nově jde o projekt z Polska nebo že biatlonisté jsou v této věci proti) nejsou veřejně dohledatelné, a výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Hlavním cílem Evropského sociálního fondu (ESF) je rozvíjení zaměstnanosti, její snižování, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu, práce a lidských zdrojů. ESF se zaměřuje na tzv. měkké projekty, které mají podporovat a rozvíjet výše zmíněné.

David Sventek (ODS) v roce 2014 jako generální sekretář vyjednával s mandátem české vlády s Evropskou komisí Dohodu o partnerství.

Dohodao partnerstvíje dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) v programu 2014–2020. Obsahem Dohody o partnerství je také příloha k naplňování předběžných podmínek, které musí být splněny, aby ČR mohla čerpat finanční prostředky z fondů. Dohoda o partnerství byla schválena v srpnu 2014 po tříletém procesu tvorby dokumentu (procesu, který zahrnoval období vlády ODS).

Dne 6. října 2011 předložila Evropská komise balíček legislativních návrhů k podobě politiky soudržnosti v období 2014–2020, mj. specifická nařízení o Evropském sociálním fondu.

Dále, dle nařízení EU z roku 2013 (č. 1303/2013):

„Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě je přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 9 nařízení (EU) č. 1303/2013“

Dle Dohody o partnerství (.pdf, str. 135) ČR splnila požadavek legislativy na minimální podíl ESF a podíl ESF na zdrojích strukturálních fondů v programovém období 2014–2020 byl 22,32 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když se procenta v Babišově tvrzení mírně liší. Dodejme, že nehodnotíme Babišovo vyjádření „nadiktoval nám Brusel“.

České hospodářství opravdu roste a ČR se řadí mezi nejlepší státy EU v růstu HDP. Podle Eurostatu je reálný růst HDP 4,4 %, přičemž průměrný růst států EU činí 2,4 %.

Pokud se ovšem podíváme na výši investic za poslední roky, zjistíme, že od té doby, co je Andrej Babiš členem vlády (ať již ministrem financí, nebo premiérem), investice nerostou stále.

Babišovi lze přičítat údaje od roku 2015, na tento rok poprvé sestavoval rozpočet jako ministr financí. V roce 2015 byly investice historicky nejvyšší, došlo totiž ke spotřebování evropských peněz na konci programového období. Od tohoto roku investice výrazně poklesly, a to dokonce pod úroveň let, kdy vládly pravicové vlády, které se potýkaly s ekonomickým poklesem.

Dodejme, že data v grafu obsahují skutečnou výši investic ze státního rozpočtu pro dané roky (vyjma letoška). Pro rok 2018 pracujeme s odhadovanou výší, kterou obsahuje zákon o státním rozpočtu (.pdf, sešit B, str. 24). Údaje jsou v miliardách korun.

Andrej Babiš během svých výjezdů opakovaně explicitně slíbil, že se do regionů bude investovat.

Při návštěvě Mladé Boleslavi, slovy Andreje Babiše:

„Jsme velice rádi, že Škoda Auto je připravena zásadně investovat do této oblasti a jsme připraveni na tom participovat. Dnes jsme probrali konkrétně jedenáct investic do dopravní infrastruktury, z toho jsou dvě na železnici. Hlavně jsou to ale silnice a přivaděče z dálnice. Celková investice je 1,7 miliardy.“

Z návštěvy Ústeckého kraje (čas od 1:30):

„Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, která usiluje o vlastní kardiocentrum, určitě si to ta nemocnice zaslouží, protože vybudovala skvělou onkologii a jsou tam šikovní doktoři.”

Z návštěvy Libereckého kraje (čas od 0:15):

„Dávají tam jen 10 milionů ročně, ale je tam potřeba 100, takže my tam příští rok posílíme ten program.”

Případně ve věci brněnského hokejového stadionu a cyklistického velodromu, slovy Petra Vokřála:

„Její výstavba je ovšem podmíněna tím, že současně s tím musíme podle toho, jak jsme slíbili, postavit nový cyklistický ovál, tedy velodrom, přičemž obě stavby by měly být dokončeny do roku 2022, maximálně 2023.“

Peníze se slibovaly i v Mělníku. Na opravu Národního divadla, Invalidovny a Národní galerie. Slib daňových pobídek pro BMW na Sokolovsku. Nad rámec výjezdů do regionů se však údajně slíbilo i 30 miliard do školství, snahu finančně podporovat učitele vyjádřil Babiš i formou samostatného videa. Tento demonstrativní výčet hodnotíme jako dostatečný pro označení výroku za nepravdivý.

Maďarsko odmítlo podepsat Marakéšskou deklaraci a Marakéšský akční plán do roku 2020. Nicméně nadále zůstává součástí Rabatského procesu a mělo by se na konkretních aktivitách podílet prostřednictvím Visegradské skupiny.

Je pravdou, že se tato deklarace nepodepisovala a jedná se o iniciativu, která v současném stavu jen „deklaruje“ společný zájem a snahu deklarujících států společně řešit některé z otázek spojených s oblastí migrace a mobility. Zároveň z deklarace nevyplývají žádné legální závazky, a tedy ani povinnosti. Plnění deklarace je čistě na dobré vůli a spolupráci všech zúčastněných států.

Deklarace, jak sám název napovídá, naznačuje, že se jedná o představení nějakého stavu či pozice deklarující stranou. Dle definice OSN je deklarace nejčastěji použita v případech, kdy strany chtějí jen představit nějaké společné aspirace a cíle bez toho, aby přikročily k podpisu legálně závazného dokumentu. Marakéšská deklarace je legálně nezávazná, a tedy pro deklarující strany v současném stavu nevyplývají legálně vymahatelné závazky. V tomto duchu je i chápana představiteli ČR,

Zavádějící je ale tvrzení, které se objevilo i na tiskové konferenci na Úřadu vlády ČR 9. května 2018. Z toho vyplývá určité poukazování na povinnosti afrických států. Vzhledem k podstatě této deklarace je zavádějící přiznávat nějaké povinnosti jednotlivým deklarantům, celá deklarace a akční body jsou formulovány na základě dobrovolnosti a všeobecné snahy všech stran řešit problematiku migrace.

Andrej Babiš kvóty veřejně odmítá. Mluví o tom, že jsou pro Českou republiku nepřijatelné. To ostatně byla i pozice vlády Bohuslava Sobotky, která zastoupena ministrem Chovancem hlasovala proti kvótám.

Babiš o nepřijatelnosti kvót pro ČR mluví opakovaně. Tento svůj postoj uvedl např. po setkání se slovenským předsedou vlády Pellegrinim v dubnu 2018. V prosinci 2017 sdělil toto stanovisko veřejně během jednání špiček členských států.

Jde nicméně o veřejná stanoviska. Není možné nijak doložit, zda je během uzavřených jednání Babiš naladěn stejně, a hlavně pak to, zda je v této věci lídrem mezi hlavami členských států. Z jednání nejsou dostupné přepisy nebo záznamy, a tudíž musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice Murína nezprostil funkce – Murín odstoupil sám. Nicméně v posledních měsících na něj Babiš tlačil veřejně, a to jak v médiích, tak i např. podáním kárného řízení.

Spor, který vyvrcholil rezignací ředitele GIBS Murína, započal koncem února tohoto roku, kdy GIBS veřejně oznámila snahu premiéra v demisi Babiše navrhnout odchod ředitele Murína z vedení GIBS, v reakci na kontrolu hospodaření GIBS ze strany ministerstva financí.

Později Babiš přiznal, že tuto kontrolu inicioval on sám a že je pravdou, že k řediteli Murínovi ztratil jako k vedoucímu GIBS důvěru. Této věci se více věnoval také server iROZHLAS. Následně byla věc probíránav březnu i před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovn. Konečně 19. března premiér v demisi inicioval zahájení kázeňského řízení vůči řediteli Murínovi.

Výsledkem pak bylo podání rezignace ze strany ředitele GIBS Murína dne 17. dubna, ve které přiznává, že události posledních týdnů byly jedním z důvodů jeho rezignace:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti ohledně Murína skutečně vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.