Demagog.cz

Dita Charanzová

Dita Charanzová (ANO 2011)

  • 24
  • 3
  • 2
  • 5

Výroky

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Když jsem byla v Bruselu, snažila jsem se ochránit české oceláře před nekalou konkurencí z Číny.

Dita Charanzová se účastnila některých jednání Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu, na kterých se projednával návrh nařízení na ochranu před dumpingovým a subvencovaným dovozem (oceli). Pro přijetí takových opatření hlasovala jak ve výboru, tak na plénu EP.

skrýt celé odůvodnění

Evropský parlament společně s Radou přijal v červnu 2016 nařízení o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a také nařízení o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. Dita Charanzová se při projednávání nařízení vyslovila pro ochranu citlivých průmyslových odvětví před dovozy, které zjevně nejsou vyrobeny v tržních podmínkách. Evropský parlament o návrzích hlasoval 10. května 2016 a Dita Charanzová hlasovala (.pdf, str. 5 a 7) pro oba návrhy.

Ještě v roce 2016 navrhla Evropská komise další úpravu legislativy ve vztahu k dumpingovým a subvencovaným dovozům ze třetích zemí (zejména však z Číny). Tento návrh byl projednáván Výborem pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu, ve kterém je Dita Charanzová náhradnicí (.pdf, str. 5). Na prvních dvou schůzích výboru, na kterých se téma čínských dovozů projednávalo, nebyla Charanzová přítomna (24. ledna a 28. února 2017). Charanzová se účastnila až schůze, na které byl představen návrh sdělení výboru (4. května 2017), a schůze, na které se hlasovalo o výsledné podobě sdělení (20. června 2017). V obou případech hlasovala pro návrh sdělení.

Poté, co bylo Výborem pro mezinárodní obchod přijato sdělení, a proběhlo meziinstitucionální jednání o finální podobě návrhu nařízení. O tom znovu jednal Výbor pro mezinárodní obchod (bez účasti Dity Charanzové), schválil jej a 15. listopadu 2017 Evropský parlament přijal nařízení č. 2017/2321. Dita Charanzová na plénu podpořila iniciativu Komise a hlasovala (str. 7) pro návrh.

Čína je největším producentem a exportérem oceli na světě (produkuje více než polovinu veškeré světové oceli) a její produkce setrvale roste. Příliv (dumpingově) levné čínské oceli tak ohrožuje evropské producenty včetně těch českých.

Nové nařízení zajistilo, že Evropská komise může vůči Číně dále uvalovat ochranářská opatření. Evropská unie tak již nerozlišuje mezi tržní a netržní ekonomikou, ale posuzuje jednotlivé charakteristiky určitého trhu. Pokud je takový trh příliš pokřivený zásahy státu, respektive pokud stát příliš zvýhodňuje domácí exportéry, může Komise přijmout ochranná opatření pouze pro takové výrobky.

V roce 2018 Komise trvání anti-dumpingových opatření prodloužila.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Je tady obchodní válka se Spojenými státy.

Již více než rok trvá obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Trumpovo zavedení cel na ocel a hliník vedlo k recipročnímu uvalení cel na americké importy do EU. I přes určitou snahu o oboustranné snížení cel zatím obchodní válka nebyla ukončena.

skrýt celé odůvodnění

Americký prezident Donald Trump poprvé naznačil svůj úmysl začít obchodní válku v březnu 2018, načež opravdu zavedl cla na dovoz oceli (25 %) a hliníku (10 %). Evropská unie, Kanada a Mexiko byly nejprve z celního opatření vyňaty, ale později začala cla platit i pro ně.

Evropská unie na americká cla reagovala uvalením vlastních cel na dovoz amerického zboží v červnu 2018. Následovala červencová dohoda o vzájemném snížení cel mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nicméně ke skutečnému snížení cel nedošlo. Po několik měsících příměří došlo k eskalaci obchodní války ohledně možného omezení dovozu evropských aut do USA. Další spor vznikl kvůli evropské podpoře Airbusu a americké podpoře Boeingu a vedl k hrozbě uvalení dalších cel.

Byť výsledkem obchodní války by měly být ekonomické ztráty na obou stranách, podle zprávy Evropské centrální banky Evropská unie celními bariérami příliš netrpí. Důvodem může podle OSN být například současná obchodní válka mezi USA a Čínou, která odklání obchodní toky do EU.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Český spotřebitel je v tuto chvíli diskriminován, ve východní Evropě má horší produkty, horší zboží a i někdy poměrně dražší než ta západní Evropa.

Spotřebitelé ve východních zemích EU se setkávají s produkty, které sice působí totožně, ale mají nižší kvalitu než produkty v zemích západní Evropy. Evropský parlament schválil směrnici upravující dvojí kvalitu potravin, která ji však neoznačuje za nekalou obchodní praktiku.

skrýt celé odůvodnění

Přibližně od roku 2011 se mluví o tom, že spotřebitelé z východních zemí Evropské unie v obchodech kupují produkty, které jsou méně kvalitní nežli totožně působící produkty v západních zemích. Bylo provedeno několik testů (např. VŠCHT či Slovenské ministerstvo zemědělství), které prokázaly, že výrobci prodávají v různých státech EU produkty stejné značky, ale rozdílné kvality. Srovnání takových produktů provádí například dTest, kterým bylo navíc potvrzeno, že produkty bývají ve východní Evropě někdy dražší. Evropská komise přidělila na testování dvojí kvality potravin milion eur.

V dubnu 2019 vyvrcholilo úsilí Evropské komise, respektive eurokomisařky Věry Jourové, o zařazení dvojí kvality potravin mezi nekalé obchodní praktiky. Evropský parlament však nakonec schválil směrnici v podobě, která dvojí kvalitu mezi nekalé praktiky nezahrnula.

Pokud budou nyní výrobky uváděné na trh v jednom členském státě totožné s výrobky uváděnými na trh v jiném členském státě „významně odlišné“ ve svém složení, musí pro to existovat legitimní důvod a spotřebitelé o tom musí být informováni (čl. 1, odst 3 směrnice). O způsobu tohoto informování rozhodnou jednotlivé členské státy.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Ondřej Kovařík dlouhodobě pracuje v diplomacii, studoval v zahraničí, na Úřadu vlády byl jako úředník.

Informace o zkušenostech a vzdělání Ondřeje Kovaříka se nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Ondřej Kovařík je na šestém místě kandidátky hnutí ANO do Evropského parlamentu. Aktuálně pracuje jako asistent Dity Charanzové v Evropském parlamentu.

V minulosti opravdu pracoval jako zástupce ředitele odboru logistiky a organizace Sekce pro předsednictví ČR na Úřadu vlády. O jeho studiích či dalších zkušenostech z diplomacie se nám nepodařilo dohledat žádné informace.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

To není vůbec pravda, (že by Ondřej Kovařík měl blízko k zakázce Promopro). (...) Byl tu nějaký soud, který nějak dopadl.

Kovařík byl zástupcem ředitele odboru logistiky a organizace Sekce pro předsednictví ČR a komunikoval s firmami, které o zakázku usilovaly, včetně Promopro. V této kauze obžalován nikdy nebyl, nicméně „blízko k zakázce“ měl.

skrýt celé odůvodnění

Firma ProMoPro získala od úřadu vlády v roce 2008 bez výběrového řízení zakázku na zajištění audiovizuální techniky během českého předsednictví (například ozvučení tiskových konferencí),popisuje kauzu Česká televize. Za zakázku dostala firma zaplaceno přes půl miliardy korun (přesněji 551 milionů korun). Po technické stránce bylo vše v pořádku, kvůli předražení práce ale bylo podáno hned několik trestních oznámení.

Česká republika Radě Evropské unie předsedala v první polovině roku 2009. Organizaci předsednictví měl na starosti tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra. V lednu 2011 pak Ministerstvo financí (konkrétně finanční a analytický útvar Ministerstva), v té době vedené Miroslavem Kalouskem, kvůli podezřelé zakázce podalo trestní oznámení. „Útvar také zjistil, že od 23. 1. 2009 do 17. 12. 2009 bylo odesláno z bankovního účtu Úřadu vlády na bankovní účet společnosti ProMoPro celkem 525 milionů korun. Z této částky bylo odesláno z účtu ProMoPro 45 milionů korun na soukromé účty manželů Veselých a 378 milionů na účet společnosti NWDC, uvedla Česká televize.

V době, kdy se rozhodovalo o tom, kdo získá státní zakázku, byl Ondřej Kovařík zástupcem ředitele odboru logistiky a organizace Sekce pro předsednictví ČR na Úřadu vlády. Tato sekce spadala pod Vondru. „Podle Euroskopu měl Kovařík dohlížet hlavně na technické a bezpečnostní zajištění akcí pořádaných v rámci předsednictví,informovaly novinky.cz.

Kovaříkovo jméno se objevuje i v e-mailové komunikaci s majitelem Promopro Jaroslavem Veselým. Právu se také podařilo získat stanoviska několika firem, které o zakázku usilovaly a přišly s Vondrovými lidmi, včetně Kovaříka, do styku. S Kovaříkem se setkal například Davidem Leschem z vedení společnosti AV Media, která měla o zakázku zájem. Společně jednali o technických specifikacích a podmínkách, které je potřeba splnit. Přestože AV Media technické standardy splňovala, k dalšímu jednání už nedošlo, protože firma Promopro získala zakázku bez výběrového řízení.

3. května 2013 policisté Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování (ÚOKFK SKPV) ukončili vyšetřování případu Promopro a zároveň podali státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze návrh na podání obžaloby na celkem 12 osob, Kovařík mezi nimi nebyl. Pro Seznam Zprávy se vyjádřil, že je jeho spojitost s kauzami audiovizuálních zakázek kompletně vykonstruovaná.

Dodejme, že ve výroku nijak nehodnotíme, jaké bylo zapojení Kovaříka v kauze. Zůstává však faktem, že „měl k zakázce blízko“, což řekl i moderátor Filip Horký. Dita Charanzová pak téma posunula směrem k trestní odpovědnosti, z níž moderátor Kovaříka neobvinil.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Sucho už není problémem jenom jihu, dotýká se i České republiky.

Stav sucha se v České republice v posledních letech zhoršil, navíc nedochází k dostatečnému doplňování podzemních vod.

skrýt celé odůvodnění

O stavu sucha v Česku mluvil v dubnových Událostech, komentářích ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder: „Toto sucho se liší od těch historických ve dvou základních věcech. První je ta, že historická sucha nebyla delší než tříletá. Bude-li letošní rok suchý, pak to bude již šestý rok. Druhý velký rozdíl je v tom, že to sucho na rozdíl od historických je doprovázeno významně vyššími teplotami, než tomu bylo v minulosti. [...] Otázka je míra četnosti výskytu těchto situací, která se zvyšuje." (čas 18:30)

Vývoji sucha se věnuje také interaktivní stránka Českého rozhlasu Stopy sucha, která ukazuje postupný úbytek vody v Evropě i ve světě a nabízí předpověď na příští roky. Z map je na první pohled patrné, že do oblasti vážného sucha spadaly v roce 2000 především státy jižní Evropy, zatímco v roce 2017 se na její hranici objevila i Česká republika. Jih Evropy trpěl i lesními požáry, v 90. letech hlavně ve Španělsku a Portugalsku, dalším požárem byla stižena např. i Francie v roce 2016.

Aktuálnímu stavu sucha v Česku a předpovědi jeho budoucího vývoje se pak věnuje projekt Intersucho, který porovnává dnešní stav s obvyklým suchem z let 1961–2010.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Konkrétní příklad (zvyšování administrativy - pozn. Demagog.cz) je vysílání pracovníků, což byl návrh legislativy Evropské komise, která bude v podstatě zatěžovat vysílání našich pracovníků českých firem do zahraničí.

Směrnice, která reviduje podmínky vysílání pracovníků do členských států EU, klade vyšší nároky na tuzemské zaměstnavatele vysílající své zaměstnance do zahraničí.

skrýt celé odůvodnění

Evropský parlament a Rada přijaly předmětnou směrnici o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb v červnu 2018. Ta se snaží zlepšit podmínky vysílaných pracovníků, čímž může naopak omezovat flexibilitu jejich zaměstnavatelům.

Směrnice se snaží narovnat rozdílné mzdové podmínky pro místní zaměstnance a zaměstnance vyslané zaměstnavateli z jiných členských států. Vysílaní pracovníci si podle analýz Komise v některých případech vydělají jenom polovinu toho, co jejich místní kolegové odvádějící stejnou práci. Tím jsou jednak znevýhodněny místní firmy a jednak pracovníci samotní. Aktualizace pravidel je proto obhajována jak z hospodářské, tak ze sociální perspektivy.

Čeští zaměstnavatelé, kteří vysílají své zaměstnance například do Německa, tak budou muset nově dbát i kolektivních smluv, které se dosud týkaly jen pracovníků ve stavebnictví. Současně nebudou moci pokračovat v praxi strhávání zvýšených nákladů na cestování, stravování a ubytování ze mzdy vysílaných pracovníků.

Podle nizozemské poslankyně za sociální demokraty Agnes Jongerius jde o to zastavit zhoršování podmínek na evropském pracovním trhu: „Kolektivní smlouvy, které chrání místní pracovníky, se budou v budoucnu vztahovat také na vysílané pracovníky. Tím konečně dosáhneme toho, že za stejnou práci ve stejném místě bude stejná odměna. Je to důležitý krok v ochraně pracovníků a k zajištění rovné soutěže. Tímto návrhem bojujeme proti nerovnosti a zajišťujeme práva pracovníků.“

Směrnici mají členské státy implementovat do 30. července 2020 (článek 3).

Dita Charanzová

Dita Charanzová

To už se děje (lidská práva jsou zmiňována v mezinárodních smlouvách - pozn. Demagog.cz).

Evropská unie do všech svých dohod o obchodu a spolupráci se třetími zeměmi již zahrnuje ustanovení o lidských právech.

skrýt celé odůvodnění

Evropská unie se zaměřuje nejen na ochranu lidských práv jejích občanů, ale i na ochranu lidských práv ve světě. „Evropská unie je založena na pevném závazku prosazování a ochrany lidských práv, demokracie a právního státu na celém světě. Lidská práva jsou rovněž prioritou ve vztazích EU s ostatními zeměmi a regiony (...) Evropská unie zahrnuje ustanovení o lidských právech do všech dohod o obchodu a spolupráci se třetími zeměmi.“

Součástí vztahů Evropské unie s Čínou je vytvoření jednotného hlasu pro Evropskou unii v Číně, který bude podporovat lidská práva. Ve Strategické agendě pro spolupráci mezi EU a Čínou do roku 2020 (.pdf, str.4) je napsáno: „Peace and Security will be achieved by following the key initiatives: Deepen exchanges on human rights at the bilateral and international level on the basis of equality and mutual respect. Strengthen the Human Rights Dialogue with constructive discussions on jointly agreed key priority areas.“
Vlastní překlad: „Míru a bezpečnosti bude dosaženo dodržováním klíčových iniciativ: Prohloubením výměny informací o lidských právech na bilaterální a mezinárodní úrovni na základě rovnosti a vzájemného respektu. Posílením dialogu o lidských právech konstruktivními diskuzemi o společně dohodnutých klíčových prioritních oblastech.“

Lidská práva jsou zmíněna i v dalších smlouvách - např. v dohodě o spolupráci (.pdf, str. 21) mezi členskými státy a Irákem z roku 2012 nebo dohodě o volném obchodu (.pdf, str. 9) mezi EU a Jižní Koreou z roku 2011. EU se texty dohod odvolává na Všeobecnou deklaraci lidských práv.



Dita Charanzová

Dita Charanzová

V Evropském parlamentu máte minutu na vystoupení.

Limit jedné minuty v Evropském parlamentu platí v mnoha případech řečnických projevů, pro přesnost je však nutné uvést, že se nevztahuje na všechny případy.

skrýt celé odůvodnění

Rozdělení řečnické doby a seznamu řečníků se věnuje článek 162 Jednacího řádu EP. Podle 9. bodu Jednacího řádu Evropského parlamentu platí, že „žádný poslanec nesmí hovořit déle než jednu minutu k jakémukoli z těchto témat: zápisy ze zasedání, procesní návrhy nebo změny konečného návrhu pořadu jednání či k pořadu jednání“. Bod 6 rovněž upozorňuje na skutečnost, že v čase rozpravy, který nebyl předem rozdělen, může předseda poslance vyzvat, aby hovořil zpravidla nejvýše jednu minutu. Obecně však dle jednacího řádu předseda jednominutový limit vynucovat nemusí a řečnickou dobu rozděluje s přihlédnutím k řadě kritérií: počty a zastoupení politických skupin, země původu poslanců, případně jejich fyzický stav.

Jednominutová lhůta se vztahuje také na prohlášení, ve kterých chtějí europoslanci připomenout téma, které není na programu jednání: Po dobu nejvýše třiceti minut v průběhu prvního denního zasedání každého dílčího zasedání udělí předseda slovo poslancům, kteří chtějí upozornit Parlament na důležitou otázku politické povahy. Řečnická doba pro každého poslance nepřesáhne jednu minutu. Předseda může dát poslancům opět tentýž časový prostor později v průběhu téhož dílčího zasedání.“

Dodejme, že u osobního prohlášení, kde se poslanec vyjadřuje k osobním poznámkám na svou osobu, případně opravuje vlastní výroky, je i dle jednacího řádu časový limit delší: „Pokud Parlament nerozhodne jinak, nesmí žádné osobní prohlášení trvat déle než tři minuty.“

Jednání v Evropském parlamentu tak podléhá přísným pravidlům ohledně doby řečnění. Vzhledem k tomu, že jsou zde výjimky ze striktně jednominutového vystoupení, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Byla jsem i přímo u vyjednávání, došli třeba k tomu, že budeme víc screenovat, prohledávat investice, které míří do Evropy. Aby právě jsme si zajistili tu bezpečnost. Že investice třeba z Číny nepůjdou do klíčové infrastruktury, nepůjdou do klíčových technologií.

Evropský parlament a Rada EU přijaly 19. března 2019 nařízení zabývající se prověřováním zahraničních investic do EU. Dita Charanzová se účastnila rozpravy k návrhu, zastupovala parlamentní skupinu ALDE.

skrýt celé odůvodnění

Během února a března 2019 přijal Evropský parlament a Komise nařízení ohledně prověřovacího procesu pro přímé zahraniční investice do EU. V podstatě se jedná o formální vymezení společného rámce prověřování přímých zahraničních investic do klíčové infrastruktury a citlivých technologií v zemích EU ze strany třetích zemí, jak přibližuje Komise ve své tiskové zprávě.

V případě Číny a dalších investorů mimo EU bude od roku 2020 nastaven nový systém kontroly a ověřování možných přímých investic, aby se zamezilo případnému ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku. Systém se bude týkat investic a akvizic v oblastech kritické infrastruktury, zásadních technologií, strategických surovin, práce s osobními daty či oblasti médií. Nutno podotknout, že tento proces je dobrovolný, a jednotlivé země budou mít vždy poslední slovo ohledně přijetí či nepřijetí takových „podezřelých“ investic.

Je pravda, že se Dita Charanzová aktivně účastnila projednávání rezoluce v Evropském parlamentu, kde vystupovala se stanoviskem za parlamentní stranickou skupinu ALDE.