Demagog.cz

Dita Charanzová

Dita Charanzová (ANO 2011)

  • 24
  • 3
  • 2
  • 5

Výroky

Dita Charanzová

Dita Charanzová

To, co považuji za důležité, že se pod to (navržené rozdělení nejdůležitějších postů v EU, pozn. Demagog.cz) dokázaly podepsat všechny členské státy. Německo se zdrželo sice, z vnitropolitických důvodů. Události, komentáře, 8. července 2019

Na mimořádném summitu Evropské rady lídři členských států EU jednomyslně podpořili balíček nominantů na nejvyšší unijní funkce. Novou předsedkyní Evropské komise by se měla stát Ursula von der Leyen, při hlasování o její nominaci se však Německo zdrželo.

skrýt celé odůvodnění

Na přelomu června a července 2019 proběhlo mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém se hlavy členských států EU dohodly na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii. Výsledkem vyjednávání jsou nominace, které však ještě musí schválit Evropský parlament.

Lídři členských států vybrali německou ministryni obrany Ursulu von der Leyen na post předsedkyně Evropské komise, předsedou Evropské rady by měl být belgický premiér Charles Michel, Vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku by se měl stát španělský ministr zahraničí Josep Borrell a do čela Evropské centrální banky má nastoupit ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde.

Podle současného předsedy Evropské rady Donalda Tuska nikdo z 28 lídrů nebyl proti balíčku nominací, pouze Německo se zdrželo hlasování o kandidátce na předsedkyni Komise; ale celý balíček Angela Merkelová podpořila. Důvodem zdrženlivého postoje Německa k Ursule von der Leyen jsou podle dostupných vyjádření německých politiků spory uvnitř velké vládní koalice CDU/CSU a SPD. Proti nominaci von der Leyen vystoupila CSU, které vadí, že nebyl upřednostněn její spitzenkandidát (kandidát politické frakce na předsedu Evropské komise) do evropských voleb, Manfred Weber. Navíc podle vyjádření koaličního partnera SPD není možné, aby von der Leyen, která nekandidovala v Evropských volbách, byla předsedkyní Evropské komise.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Na startu nové Evropské komise, nového Evropského parlamentu, se premiéři shodli na tom, jak obsadit čtyři hlavní vrcholné pozice. Události, komentáře, 8. července 2019

Lídří členských států EU se shodli na obsazení 4 vrcholných pozic v EU.

skrýt celé odůvodnění

Po dlouhých jednáních se 2. 7. 2019 lídři členských států EU usnesli na novém vedení EU v čele s novou předsedkyní Evropské komise, kterou by měla být německá ministryně obrany Ursula von der Leyen. Mezi lídry členských států se neřadí jen premiéři, jako je to běžné v případě ČR, ale i prezidenti (případ Francie - Emmanuel Macron).

Další tři klíčové pozice EU by měly být obsazeny následovně: Christine Lagarde byla zvolena do čela Evropské centrální banky, Vysokým představitelem Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku (VPUZBP) by měl být Josep Borrell a Evropskou radu bude řídit Charles Michel.

O potvrzení nové předsedkyně komise, společně se jmény nových komisařů a nového šéfa diplomacie (VPUZBP), rozhodne Evropský parlament. Ten bude také volit svého předsedu.


Dita Charanzová

Dita Charanzová

Není pravda, že tady dochází k nějakému demokratickému deficitu. My prostě všichni musíme postupovat podle smluv. A ve smlouvách je jasně řečeno, že navrhují kandidáta na předsedu Komise premiéři, šéfové vlád, a berou v potaz evropské volby. A to se stalo. Události, komentáře, 8. července 2019

Předseda Komise je dle Smlouvy o Evropské unii zvolen Evropským parlamentem na návrh Evropské rady. Evropská rada složená z předsedů vlád a hlav států nicméně může navrhnout i osobu nesouvisející s Evropským parlamentem. Dle smluv Rada nemusí volit tzv. spitzenkandidáta.

skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že nehodnotíme přítomnost demokratického deficitu ve výběru předsedkyně Komise. Pravidla její volby jsou upravena v článku 17 odst. 7 smlouvy o Evropské unii:

„S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů.“

Kandidáta tak vskutku navrhují premiéři či hlavy států, neboť Evropskou radu dle článku 15 odst. 2 smlouvy o Evropské unii tvoří „hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise. Jejího jednání se účastní Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.“

Kandidáty volené parlamentními frakcemi musí Evropská rada brát v potaz již od přijetí Lisabonské smlouvy. Od původní Niceské smlouvy došlo k většímu provázání evropské exekutivy s Parlamentem. Parlament tak namísto pasivního přijetí volby předsedy Komise aktivně schvaluje a jmenuje kandidáta navrženého Evropskou radou (str. 3-4).

Na mimořádném zasedání Evropské rady byla zástupci členských států na funkci předsedkyně Evropské komise navržena Ursula von der Leyen. Nejedná se o kandidáta voleného jednou z frakcí Evropského parlamentu, tzv. spitzenkandidáta, ale o kandidáta zvoleného přímo Evropskou radou bez vazby na Evropský parlament.

Jednání o nominaci na post předsedy Evropské komise byla náročná a od květnových voleb se až do začátku července nepodařilo najít řešení. Země Visegrádské čtyřky nesouhlasily s navržením Franse Timmermanse, který byl spitzenkandidátem frakce socialistů. Řešení přineslo až navržení von der Leyen. Přesto se ozývají rozporuplné reakce. Český premiér komentoval navržení Ursuly von der Leyen pozitivně; ČR a Visegrádské čtyřce se podařilo zabránit zvolení spitzenkandidátů. Naopak z Německa se ozývají negativní hlasy ohledně nominace von der Leyen, např. kvůli jejím aférám i kvůli neupřednostnění Webera, který byl právě spitzenkadidátem.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Ona (Ursula von der Leyen, pozn. Demagog.cz) je kandidátkou strany, Evropské lidové strany, která vyhrála volby. Události, komentáře, 8. července 2019

Evropská lidová strana je vítězem letošních voleb do Evropského parlamentu. Tzv. spitzenkandidátem Evropské lidové strany (EPP) byl Manfred Weber, člen německé Křesťansko-sociální unie (CSU). Von der Leyen nominoval předseda Evropské rady Donald Tusk.

skrýt celé odůvodnění

Je pravda, že volby do Evropského parlamentu vyhrála Evropská lidová strana (EPP), jejím spitzenkandidátem (kandidát politické frakce Evropského parlamentu na post předsedy Evropské komise) byl však Manfred Weber, člen německé Křesťansko-sociální unie (CSU) v Bavorsku. Ursula von der Leyen nebyla nominována Evropskou lidovou stranou - nebyla spitzenkandidátem ani jedné z politických skupin (.pdf, str. 2-3) a ani nekandidovala při posledních volbách do Evropského parlamentu.

Evropská lidová strana je vítězem letošních voleb do Evropského parlamentu se ziskem 182 mandátů. Její součástí jsou i představitelé českých politických stran, konkrétně členové KDU-ČSL, Starostů a nezávislých a TOP 09. Spojitost Ursuly von der Leyen a Evropské lidové strany vyplývá ze skutečnosti, že Ursula von der Leyen je členkou CDU, která je ve frakci Evropské lidové strany. Na post předsedkyně Evropské komise ji jako kompromisní řešení navrhl končící předseda Evropské rady Donald Tusk. Volba předsedy Komise je upravena v článku 17 odst. 7 smlouvy o Evropské unii. Podle něj kandidáta navrhuje Evropská rada (článek 15 odst. 2), kterou tvoří „hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise“.

Německá ministryně obrany von der Leyen byla nominována na post předsedkyně Komise na mimořádném summitu Evropské rady lídry zemí EU. Nominace von der Leyen byla v podstatě výsledkem paralýzy, do níž se dostali premiéři a prezidenti zemí EU, když se od evropských voleb nebyli schopni domluvit, kdo by měl Komisi vést. Většina europoslanců se opakovaně shodla, že by se šéfem Komise měl stát právě a pouze spitzenkandidát. Manfred Weber však nenašel většinovou podporu mezi lídry zemí EU a proti spitzenkandidátovi socialistů a demokratů (S&D) Fransi Timmermansovi se postavili lídři za EPP.

Nominaci von der Leyen musí ještě potvrdit europoslanci na schůzi, která se bude konat 16. července 2019. Podle očekávání ji frakce lidovců (EPP), ke kterým se řadí i koaliční CDU/CSU, podpoří a podporu pravděpodobně také získá od liberálních stran, nově sdružených pod frakcí Renew Europe.

Zdroj: https://election-results.eu/

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Vnímám pozitivně to, že Visegrád neměl jednoho kandidáta, blokoval by jednání a říkal: musí tam být tento kandidát. Události, komentáře, 8. července 2019

Země V4 se s ostatními státy shodly na nové kandidátce, Ursule von der Leyenové, na post předsedkyně Evropské komise. Předtím ale společně hlasovaly proti Fransi Timmermansovi jako kandidátovi na předsedu EK.

skrýt celé odůvodnění

Předmětem hodnocení není pozitivní vnímání ze strany Dity Charanzové, zaměřujeme se na postoj Visegrádu. Premiéři zemí V4 se neshodli na jednom kandidátovi.

Země Visegrádské skupiny se před jednáním všech lídrů zemí EU neshodly na jméně jednoho kandidáta na předsedu Evropské komise či jiné unijní posty, který by zastupoval země V4. Například maďarský premiér se prostřednictvím svého mluvčího nechal slyšet, že podpoří kandidáty, kteří „berou země našeho regionu vážně.“ Ačkoli se na konci května 2019 hovořilo o Marošovi Šefčovičovi jako o možném kandidátovi na předsedu EK, nebyl ze strany zemí V4 potvrzen jako oficiální kandidát. Kromě tohoto postu se o osobě Maroše Šefčoviče mluvilo také ve spojitosti s funkcí Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Při samotném jednání na summitu EU se představitelé skupiny zemí V4 postavili (společně s Itálií) proti socialistovi Fransi Timmermansovi, kterého vidí jako tzv. spitzenkandidáta (volební lídr některé z frakcí při volbách do Evropského parlamentu). Tento systém výběru kandidáta země V4 dlouhodobě odmítají. Premiér Babiš se vyjádřil tak, že Timmermans by jen prohloubil názorové rozdíly mezi státy Evropské unie. Frans Timmermans by se mohl stát jedním z místopředsedů EK.

Představitele zemí EU se nakonec dohodli na německé kandidátce Ursule von der Leyen, kterou podpořili i lídři států V4. Někteří čeští europoslanci ale postup V4 kritizují. Například Ondřej Benešík z KDU-ČSL hovoří spíše o vítězství větších zemí EU a o selhání představitelů V4 navrhnout alespoň jednoho kandidáta na obsazované významné funkce.

Státy V4 neměly svého jednoho kandidáta na předsedu Evropské komise. Jejich požadavkem bylo, aby se do čela EK dostal kandidát, který bude vstřícný k zemím regionu V4 a jejich požadavkům. Země visegrádské čtyřky také dlouhodobě kritizují způsob výběru předsedy EK prostřednictvím spitzenkandidátů. Proto dle slov Andreje Babiše nechtěly státy V4 podpořit Franse Timmermanse. Nakonec se státy EU dohodly na kandidátce Ursule von der Leyen. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, protože země V4 neblokovaly jednání jedním svým kandidátem na předsedu EK.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Visegrád do toho šel s tím, že chtěl nejlepšího kandidáta z možných variant, který bude schopen vnímat i názory našeho regionu. A proto jsem byla ráda, že Visegrád ne že blokoval, naopak se na konci prostě připojil k tomu kompromisu. Události, komentáře, 8. července 2019

Premiér Babiš se vyjádřil tak, že státy Visegradu chtějí kandidáta, který bude rozumět regionu střední Evropy. Státy V4 podpořily návrh na kandidátku Evropské komise v podobě Ursuly von der Leyen, která je dle Babiše lepší volbou pro region V4.

skrýt celé odůvodnění

Premiéři Visegradské skupiny se dohodli na tom, že chtějí takového kandidáta na post předsedy Evropské komise, který bude rozumět regionu V4 a nebude mít proti těmto zemím negativní ohlasy, například kvůli migračním otázkám. Země V4 byly tedy ochotné podpořit i kandidáta, který nepochází ze zemí střední a východní Evropy.

Kandidátem, který by odpovídal jejich představám, ale nebyl socialista Frans Timmermans, kterého premiér Babiš kritizuje za migrační kvóty a předsudky vůči středoevropským státům. I polský premiér Mateus Morawiecki se vyjádřil tak, že je potřeba kandidát, který bude hledat kompromisy. Kromě výše uvedeného byl Timmermans tzv. spitzenkandidátem (volebním lídrem evropské frakce ve volbách do Evropského parlamentu) evropských socialistů. Dalšími spitzenkandidáty byli například Manfred Weber za Evropskou lidovou stranu či Margarethe Vestagerová za Alianci liberálů a demokratů pro Evropu. Státy V4 jsou dlouhodobě proti tomuto systému výběru předsedy EK.

Představitelé EU se nakonec dohodli na kandidátce Ursule von der Leyen. Její nominace byla oznámena až po neúspěšných předchozích jednáních. Andrej Babiš ji označil za lepší volbu pro země V4.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

A byť tam nemáme tedy v tuto chvíli nikoho z regionu (...). Události, komentáře, 8. července 2019

Ani na jednu ze čtyř hlavních funkcí není nominován kandidát ze států Visegrádské skupiny.

skrýt celé odůvodnění

Ani jeden z navržených kandidátů není ze států Visegrádské skupiny či východní Evropy. V období od roku 2014 až 2019 měla V4 zastoupení ve vrchní pozici Evropské rady, kterou zastával polský politik Donald Tusk.

„Lídři zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu navrhli, aby se novou předsedkyní Evropské komise stala německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. (...) Post šéfa Evropské rady má připadnout belgickému premiérovi Charlesi Michelovi, příštím šéfem unijní diplomacie má být Španěl Josep Borrell a do čela Evropské centrální banky má nastoupit výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová,“ uvádí Česká televize. Poslední zmíněná Lagardeová pochází z Francie.

V institucích Evropské unie působí čeští zástupci i ve vyšších funkcích. Dita Charanzová a Marcel Kolaja jsou místopředsedy Evropského parlamentu. Na pozici předsedy parlamentu kandidoval český poslanec Jan Zahradil, který skončil na druhém místě, první byl David-Maria Sassoli z Itálie.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

My jsme jako Češi uspěli v Evropském parlamentu. A paradoxně hned za týden mi Francouzi si stěžovali, že na rozdíl od předchozího Evropského parlamentu, ve vedení oni nemají žádného Francouze, byť Evropský parlament sídlí ve Francii. Události, komentáře, 8. července 2019

Čeští europoslanci zaujali hned dvě ze čtrnácti křesel místopředsedů Evropského parlamentu. V současném složení na rozdíl od předešlého sboru místopředsedů chybí zástupce Francie. Plenární zasedání Evropského parlamentu se konají ve Štrasburku (Francie).

skrýt celé odůvodnění

Hned dva čeští europoslanci - Dita Charanzová a Marcel Kolaja - získali post místopředsedy Evropského parlamentu. Slaví tak stejný úspěch jako zástupci například Německa či Maďarska, kteří taktéž zaujali po dvojicích tuto reprezentační funkci.

V předchozím Evropském parlamentu funkci místopředsedy vykonávala francouzská europoslankyně Sylvie Guillaum. Ve sboru místopředsedů tak zasedala například s bývalým českým europoslancem Pavlem Teličkou. V současném složení čtrnácti místopředsedů francouzský zástupce chybí.

Evropský parlament sídlí ve Štrasburku (Francie), Bruselu (Belgie) a Lucemburku (Lucembursko). Ve Štrasburku se konají plenární zasedání, zatímco v Bruselu zasedají jednotlivé výbory a v Lucemburku vykonává svou agendu sekretariát.

Stížnost mířená z francouzské strany je zřejmě soukromého charakteru, tudíž tuto část výroku nehodnotíme.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Když jsem byla v Bruselu, snažila jsem se ochránit české oceláře před nekalou konkurencí z Číny. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Dita Charanzová se účastnila některých jednání Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu, na kterých se projednával návrh nařízení na ochranu před dumpingovým a subvencovaným dovozem (oceli). Pro přijetí takových opatření hlasovala jak ve výboru, tak na plénu EP.

skrýt celé odůvodnění

Evropský parlament společně s Radou přijal v červnu 2016 nařízení o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a také nařízení o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. Dita Charanzová se při projednávání nařízení vyslovila pro ochranu citlivých průmyslových odvětví před dovozy, které zjevně nejsou vyrobeny v tržních podmínkách. Evropský parlament o návrzích hlasoval 10. května 2016 a Dita Charanzová hlasovala (.pdf, str. 5 a 7) pro oba návrhy.

Ještě v roce 2016 navrhla Evropská komise další úpravu legislativy ve vztahu k dumpingovým a subvencovaným dovozům ze třetích zemí (zejména však z Číny). Tento návrh byl projednáván Výborem pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu, ve kterém je Dita Charanzová náhradnicí (.pdf, str. 5). Na prvních dvou schůzích výboru, na kterých se téma čínských dovozů projednávalo, nebyla Charanzová přítomna (24. ledna a 28. února 2017). Charanzová se účastnila až schůze, na které byl představen návrh sdělení výboru (4. května 2017), a schůze, na které se hlasovalo o výsledné podobě sdělení (20. června 2017). V obou případech hlasovala pro návrh sdělení.

Poté, co bylo Výborem pro mezinárodní obchod přijato sdělení, a proběhlo meziinstitucionální jednání o finální podobě návrhu nařízení. O tom znovu jednal Výbor pro mezinárodní obchod (bez účasti Dity Charanzové), schválil jej a 15. listopadu 2017 Evropský parlament přijal nařízení č. 2017/2321. Dita Charanzová na plénu podpořila iniciativu Komise a hlasovala (str. 7) pro návrh.

Čína je největším producentem a exportérem oceli na světě (produkuje více než polovinu veškeré světové oceli) a její produkce setrvale roste. Příliv (dumpingově) levné čínské oceli tak ohrožuje evropské producenty včetně těch českých.

Nové nařízení zajistilo, že Evropská komise může vůči Číně dále uvalovat ochranářská opatření. Evropská unie tak již nerozlišuje mezi tržní a netržní ekonomikou, ale posuzuje jednotlivé charakteristiky určitého trhu. Pokud je takový trh příliš pokřivený zásahy státu, respektive pokud stát příliš zvýhodňuje domácí exportéry, může Komise přijmout ochranná opatření pouze pro takové výrobky.

V roce 2018 Komise trvání anti-dumpingových opatření prodloužila.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Je tady obchodní válka se Spojenými státy. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Již více než rok trvá obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Trumpovo zavedení cel na ocel a hliník vedlo k recipročnímu uvalení cel na americké importy do EU. I přes určitou snahu o oboustranné snížení cel zatím obchodní válka nebyla ukončena.

skrýt celé odůvodnění

Americký prezident Donald Trump poprvé naznačil svůj úmysl začít obchodní válku v březnu 2018, načež opravdu zavedl cla na dovoz oceli (25 %) a hliníku (10 %). Evropská unie, Kanada a Mexiko byly nejprve z celního opatření vyňaty, ale později začala cla platit i pro ně.

Evropská unie na americká cla reagovala uvalením vlastních cel na dovoz amerického zboží v červnu 2018. Následovala červencová dohoda o vzájemném snížení cel mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nicméně ke skutečnému snížení cel nedošlo. Po několik měsících příměří došlo k eskalaci obchodní války ohledně možného omezení dovozu evropských aut do USA. Další spor vznikl kvůli evropské podpoře Airbusu a americké podpoře Boeingu a vedl k hrozbě uvalení dalších cel.

Byť výsledkem obchodní války by měly být ekonomické ztráty na obou stranách, podle zprávy Evropské centrální banky Evropská unie celními bariérami příliš netrpí. Důvodem může podle OSN být například současná obchodní válka mezi USA a Čínou, která odklání obchodní toky do EU.