Demagog.cz

Helena Válková

Helena Válková (ANO 2011)

  • 1
  • 2
  • 1
  • 2

Výroky

Helena Válková

Helena Válková

Když se podíváte na skladbu Senátu (Válková mluví o počtu právníků v Senátu - pozn. Demagog.cz), tak jsou tam jen 2 senátoři s titulem JUDr., 1 senátorka a 1 senátor. DVTV, 10. října 2016

Helena Válková mluví o tom, že v Senátu je málo právníků a dokládá to na těch s titulem JUDr. V počtu takto titulovaných osob má pravdu, ovšem výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť kromě těchto do tohoto orgánu zvoleny další 3 osoby s právnickým vzděláním. Jedním z nich je také Válkové bývalý vládní kolega zastávající post předsedy legislativní rady vlády.

V celé horní komoře českého parlamentu funkci senátora momentálně zastávají dvě osoby s titulem JUDr., a to JUDr. Miroslav Antl a JUDr. Eliška Wagnerová. Právníků je v Senátu celkem 5 - kromě dvou jmenovaných je to Jiří Dienstbier, Václav Láska a Miloš Malý.

Helena Válková

Helena Válková

Já mám k dispozici usnesení z května tohoto roku, kde hlasoval právě pan Kos proti pražskému obchvatu, proti 511ce. (...) Kos říká, že prioritou je pražský obchvat a přitom hlasoval proti pražskému obchvatu. DVTV, 10. října 2016

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, není pravdou, že by Kos v příslušném hlasování aktivně hlasoval proti obchvatu.

V květnu 2016 se při zasedání zastupitelstva Prahy 11 debatovalo o dostavbě Pražské okruhu. Konkrétně se jednalo o výzvě k urychlení výstavby v jihovýchodním segmentu Prahy, tj, stavba 511, kterou rada městské části podpořila svým usnesením (.pdf).

Usnesení bylo předloženo (.pdf, str. 4) ke schválení zastupitelům Prahy 11 a návrh byl přijat. Zastupitel Ladislav Kos však při hlasování o tomto usnesení nehlasoval (.txt, hlasování č. 23) a urychlenou dostavbu úseku 511 tedy nepodpořil.

Hnutí pro Prahu 11, za které Kos kandiduje, přitom výstavbu pražského okruhu podporuje, Kos při zasedání kritizoval podobu usnesení předloženou Stanislavem Urbánkem. Problémem má být právě urychlení výstavby úseku 511, který nesplňuje evropskou směrnici EIA. Soulad projektu se směrnicí EIA jsme analyzovali v jiném souvisejícím výroku.

V květnovém hlasování tedy Ladislav Kos usnesení o urychlení výstavby úseku 511 nepodpořil. Výrok Heleny Válkové však hodnotíme jako nepravdivý, neboť opakovaně tvrdí, že Kos hlasoval proti usnesení. Ladislav Kos však nehlasoval vůbec.

K výše uvedenému dodejme, že na obecní úrovni je hlasování zržel se/neúčast na hlasování fakticky rovna hlasování proti. Narozdíl od úrovně sněmovní se zde nesnižuje neúčastí kvórum a je potřeba vždy nadpoloviční většiny všech hlasů k přijetí čehokoli. Samotné hlasování "pro a proti" obchvatu, jak o něm Válková mluví, však ve skutečnosti znamenalo deklaratorní postoj zastupitestva směrem navenek. V hlasování tedy nešlo o to, zda se má daná stavba realizovat či kdy přesně, ale o vyjádření toho, že si to zastupitelé přejí v co nejkratší době.

Helena Válková

Helena Válková

Já sama jsem do kampaně vložila prostředky ve výši 200 tisíc. 700 tisíc platilo nebo platí hnutí ANO. DVTV, 10. října 2016

Z dostupných zdrojů se nedá ověřit, v jaké výši vynaložila Helena Válková finanční prostředky na svou kampaň. Podobně ani podíl ANO na kampani Válkové se nedá ověřit. ANO 2011 sice má transparentní účet, avšak nedá se v něm vysledovat jaké položky jdou na jakou kampaň.

Během roku 2016 na něj Helena Válková odeslala celkem 150 tisíc korun (23. března 50 tisíc a 25. července 100 tisíc), účel těchto prostředků však není definován a vlastní transparentní účet Válková nemá.

I dle analýzy Transparency International není financování senátorské kampaně Válkové naprosto průhledné. V dopise, který Válková pro TI napsala uvádí, že náklady na kampaň budou asi 900 tisíc. Tuto částku ovšem není možné z veřejně dostupných zdrojů doložit.

Helena Válková

Helena Válková

Já sama jsem navštívila tábor, detenční zařízení, v Bělé. Před rokem a překvapilo mě, že jich tam bylo několik tisíc cizinců, kteří putovali Českou republikou a chtěli do Německa. DVTV, 10. října 2016

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Válkové tvrzení o "několika tisících cizinců" neodpovídá ani statistikám, ani nekoresponduje s jejím vlastním vyjádřením z doby po návštěvě zařízení v Bělé.

Zpráva mapující lidská práva pro rok 2015 na straně 71 uvádí počty zachycených osob následovně i další infomace následovně:

"V červnu bylo zajištěno 224 osob, v červenci 454 osob, v srpnu dokonce 1 121 osob a v září dalších 551 osob, přičemž zajištěné osoby byly nejčastěji státními příslušníky Sýrie (41%), Afghánistánu (15%) a Iráku (11%)". Tato čísla však neznamenají, že by všichni tito lidé byli v zařízení Bělá umístěni najednou. V srpnu a říjnu byly ve skutečnosti otevřena další 2 zařízení - ve Vyšních Lhotách a Drahoňovicích. Např. k 30. 9. 2016 jich zde bylo umístěno 64 celkem.

Zařízení Bělá má původní kapacitu 250 lůžek, přičemž v srpnu se zde nacházelo 659 lidí. Při kontrolní návštěvě (.pdf, str.5) ombudsmanky v říjnu 2015 (tedy zhruba o týden dříve, než zde byla Válková) se počet zajištěných osob dokonce snížil na necelých 397 lidí. Toto číslo se zásadně neshoduje s "několika tisíci", které zmiňuje Válková. Dodejme, že z tohoto počtu bylo 100 dětí.

12. října 2015 navštívila kandidátka ANO podle vlastní slov detenční zařízení v Bělé pod Bezdězem. Ke své návštěvě se vyjádřila v Událostech, komentářích (čas 9:30) 3. listopadu 2015 následovně: "To, co jsem tam viděla, tak rozhodně nebylo úplně všechno v pořádku, na druhé straně semůžu podělit s vámi o ty dobré dojmy, které jsem tam také zaregistrovala, tak já jsem tam přijížděla s tím, že tam uvidím většinou mladé agresivní muže, kteří samozřejmě logicky na prostoru, který je omezený a ještě navíc když byli někde odchyceni před tím vytouženým cílem v České republice, dejme tomu 50 kilometrů nebo 200 kilometrů před hranicemi, tak budou nabití takovou tou nedůvěrou a agresí, jak jsem říkala, tak to, co jsem tam viděla, tak zhruba polovina odhadem byly rodiny s dětmi a i ti takzvaně mladí agresivní muži vůbec nebyli agresivní za těmi teda dráty.(...)V těch zařízeních se samozřejmě mění co týden situace podle počtu uprchlíků a já už jsem tam byla v době, kdy se stabilizovala, kdy těch uprchlíků nebylo tolik jako v létě, když tam byla paní Šabatová. Já jsem tam byla 12. října, možná že je to teď ještě lepší, že klesl ten počet, a myslím si, že už si s tím docela dobře věděli rady příslušní pracovníci, takže já jsem neviděla nějaké hrozné nesnesitelné podmínky..."

Výrok bývalé ministryně spravedlnosti hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v při říjnové návštěvě poslankyně nebylo v detenčním zařízení Bělá zajištěno "několik tisíc cizinců", reálně jich byly necelé 4 stovky.

Helena Válková

Helena Válková

V zákoně máte 6 měsíců na vyhoštění, což dříve Ministerstvo vnitra do těch 6 měsíců vyhošťovalo. Teď to je 30 dní. DVTV, 10. října 2016

Výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný, protože konkrétní dobu trvání u jednotlivých případů nelze zjistit a to ať už z dřívější doby či z doby nynější, oslovili jsme však Ministerstvo vnitra a čekáme na jejich reakci.

Helena Válková svoje tvrzení uvádí v souvislosti s procesem vyhošťovacího řízení, které mělo být pomalé, když Českou republikou procházeli nelegální migranti, kteří se chtěli přesunout do jiných zemí.

V tomto případě je proces vyhošťování započat samotným zajištěním takové osoby, které musí podle zákona o policii trvat nejdéle 48 hodin a do této doby musí policie rozhodnout o správním vyhoštění, anebo o umístění do zařízení pro zajištění cizinců, jinak je cizinec propuštěn.

Helena Válková pak má nejspíše na mysli právě institut správního vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců, kde doba zajištění musí trvat maximálně 180 dní, tedy 6 měsíců, u rodin s dětmi či nezletilých je to však 90 dní. Tato doba pak může být kvůli uvádění nepravdivých údajů či maření výkonu prodloužena až na 545 dní.

Aby však mohl být cizinec takto zajištěn, musí být splněna některá z podmínek, kterou tento zákon stanovuje. Tou nejběžnější je nebezpečí ohrožení veřejného pořádku závažným způsobem.

Stejná lhůta pak platí u institutu zajíštění za účelem vycestování, který se uplatňuje například po nevycestování po pravomocném rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany.

Pokud se během zajištění rozhodne o vyhoštění cizince, je mu udělena lhůta 7 - 60 dnů, kdy musí zemi opustit. Ta však může být prodlužována a to až na 180 dní.

Že by se však tato lhůta v souvislosti se současným děním nějak měnila není možno zjistit. Ministerstvo vnitra tyto lhůty potvrzuje v sekci "často kladené dotazy" ohledně migrace, stejně jako ve zprávě (.ppt) ze září 2015 k situaci v oblasti nelegální migrace.

Konkrétní příklady o době trvání zajištění a o celkové době trvání vyhoštění však není možné dohledat a to ani z dřívější doby ani za aktuální situace.

Výrok je proto prozatím hodnocen jako neověřitelný. V souvislosti se změnou praxe a případným zrychlením procesu správního vyhošťování po zajištění cizinců jsme zaslali dotaz na Ministerstvo vnitra, které by nám mohlo tvrzení Heleny Válkové pomoci ověřit.