Demagog.cz

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

  • 10
  • 1
  • 2
  • 2

Výroky

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Podle @Europarl_EN je chybovost v EU projektech společností ovládaných panem premiérem 67 %. To číslo je neskutečně vysoké. EU a auditní standardy připouští procenta dvě, max. pět. Z toho auditor jednoznačně dovozuje „systémové selhání“ poskytování dotací společnostem pana premiéra. Twitter, 1. prosince 2020

Chybovost dosahující 67 % byla zjištěna u prověřovaného vzorku dotačních projektů spojených s Agrofertem v rámci programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Evropská komise následně doporučila kontrolu i ostatních projektů v tomto programu.

skrýt celé odůvodnění

Vysokou chybovost v souvislosti s kritickým postojem Evropské komise (EK) vůči celému dotačnímu systému v listopadu 2020 zmiňuje například server iRozhlas. Uvádí, že Brusel během loňského auditu prověřoval mimo střet zájmů i projekty spojené s Agrofertem. U nich sice byla zjištěna 67% chybovost, jednalo se však pouze o vybraný vzorek. Chyby byly zjištěny například u dotací, které se týkaly podniků Penam, Lovochemie nebo Cerea. EK tak následně doporučila Ministerstvu průmyslu a obchodu kontrolu dalších projektů spojených s Agrofertem.

Také nejaktuálnější zpráva EK z října 2020 zveřejněná serverem iRozhlas uvádí (.pdf, str. 6), že míra chybovosti v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost podle auditorů EK v letech 2014–2020 dosahovala 67 %. Vysoká míra chybovosti konkrétního vzorku holdingu Agrofert je zde zmiňována v souvislosti se závažnými nedostatky v rámci celého systému (.pdf, str. 4–5), které se týkají řízení a kontroly. Podle Evropského účetního dvora (.pdf, str. 27) se běžná míra chybovosti pohybuje kolem 2 %. V kategorii Výdaje s vysokým rizikem pak například v roce 2018 odhadovaná míra chyb činila 4,5 % (.pdf, str. 11).

Pro kontext můžeme uvést, že EK se začala zabývat možným střetem zájmů u Andreje Babiše na podzim 2018. V červnu 2019 pak byl do ČR doručen návrh auditní zprávy, podle které byl Andrej Babiš v té době ve střetu zájmů přes dva roky. Zpráva zmiňovala právě i značnou chybovost u projektů Agrofertu. Finální verze této zprávy byla zaslána do ČR v prosinci 2019 a potvrzovala předchozí závěry. Chybovost tehdy Evropská komise v rámci programu Podnikání a inovace u dotací pro projekt Agrofertu vyčíslila dokonce na 96,7 %. Na tato zjištění reagovalo za dotčené úřady Ministerstvo pro místní rozvoj v květnu 2020, přičemž v říjnu tohoto roku ministerstvo obdrželo dopis s reakcí.

Téma aktuálního stavu auditního šetření EK, vztahující se ke střetu zájmů Andreje Babiše, bylo zařazeno na program neveřejné schůze evropského výboru pro rozpočtovou kontrolu, která se konala 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 1). K tomuto zasedání se prostřednictvím svého twitterového účtu vyjádřil pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který je v tomto výboru náhradníkem. Zmínil, že ačkoliv je konkrétní obsah informací projednávaných na schůzi důvěrný, Andrej Babiš se nachází ve střetu zájmů a u fondů Agrofertu se objevuje 67% chybovost. Závěry EK o střetu zájmů potvrdil deníku Respekt i europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který je členem zmíněného výboru.

Na závěr shrňme, že 67% chybovost se podle dostupných zdrojů vztahuje ke vzorku dotací v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, přičemž EK doporučila (.pdf, str. 5) prověrku i ostatních projektů Agrofertu V rámci tohoto programu. Zmíněný audit je zároveň zaměřen pouze na dotace z unijních strukturálních fondů. Audit zaměřený na zemědělské dotace zatím nebyl dokončen.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Už několik let řeším pravidla “dobrého vládnutí”. My jsme s kamarády napsali i zákon, který vychází z toho, jak to funguje v Holandsku, Velké Británii, Kanadě. Já jsem obešel hodně politiků a měl jsem zájem, aby se to nějakou formou posunulo. A když jsem odešel z ministerstva financí, tak jako nějakou formou se ten zákon posunul do Sněmovny, byl tzv. vykastrovaný, ale byl tam pouze nadpis a obsah byl de facto stejný jako současný stav. Já jsem obešel několik senátorů s kolegy, my jsme je přesvědčili, že to je vlastně špatně, a oni ten zákon shodili ze stolu, vrátili do Sněmovny a potom de facto i Sněmovna ho zařízla. Pro a proti, 8. října 2018

Lobbystické aktivity Wagenknechta v Senátu za zamítnutí ořezané verze původního zákona nejsou doložitelné z veřejných zdrojů. Současně nelze doložit rozdíly mezi původní verzí zákona a verzí, která byla představena Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Wagenknecht byl od února 2014 do června 2015 prvním náměstkem tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, působil v sekci Finanční řízení a audit. "Dobrému vládnutí" se věnuje prostřednictvím neziskové organizace Good Governance, kterou Wagenknecht založil společně s Lukášem Pečeňou v roce 2017.

Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí byl pod taktovkou Wagenknechta dokončen již na podzim 2014. Měl za cíl zprůhlednit nakládání s veřejnými penězi zavedením silnějšího interního auditu a manažerské kontroly ze strany ministerstva. Současně by se zavedla přímá odpovědnost politiků za nakládání s veřejnými prostředky. Mohlo by se tak například zamezit netransparentnímu přerozdělování evropských dotací.

Zákon je inspirovaný holandským Performance Budgeting (.pdf), britskými Accounting Officers (.pdf, str. 9) a kanadským Managment Accountibility Framework.

Zákon byl i před odchodem Wagenknechta z pozice náměstka předmětem kritiky. Proti se vymezovali zejména krajští hejtmani, považovali totiž zákon za rozporný zejména ve vztahu ke služebnímu zákonu. Slovy tehdejšího hejtmana Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD): "Zákon dává větší kompetence ministerstvu financí a my si myslíme, že je to zbytečné." 

Sněmovně byla nová právní úprava (.pdf) představena v prosinci 2016. Rozdíl mezi verzí vypracovanou za Wagenknechta a verzí předloženou Sněmovně však nelze dohledat z veřejných zdrojů. Stejně tak nelze z veřejných zdrojů doložit, že se Wagenknecht zasloužil o zamítnutí zákona ze strany Senátu, byť pravdou je, že Senát v srpnu 2018 zákon doopravdy zamítl a následně Sněmovna senátní veto nepřehlasovala.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Primárně ten zákon, o kterém jsme se bavili, který řeším dlouhá léta, zákon o finančním řízení ve veřejné správě. On se týká veškerých výdajů vlastně, které pak dopadají jak na ty zdravotní sestry, ale i na důchodce. Pro a proti, 8. října 2018

To, zdali by mělo zavedení nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí dopad na zdravotní sestry a důchodce, není oveřitelný fakt z veřejných zdrojů.

skrýt celé odůvodnění

Wagenknecht ještě za svého působení na Ministerstvu financí stál za sepsáním návrhu nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Návrh zákona měl především za cíl zprůhlednit hospodaření s veřejnými penězi, a tím zamezit například netransparentnímu přerozdělování evropských dotací.

Zákon by při svém uplatnění pravděpodobně mohl mít dopad i na zdravotní sestry či důchodce, protože Wagenknecht na předmětný výrok navazuje (čas 3:25) takto: „Protože pokud bude víc peněz ve státě, tím, že se bude lépe utrácet, tak potom máme větší šanci podporovat všechny další dobré projekty a další zaměření.“

Jedná se tedy spíše o nepřímý dopad v souvislosti s případným transparentnějším hospodařením státu.

Nicméně to, jestli by měl zákon nějaký dopad na důchodce a zdravotní sestry, pokud by prošel, není ověřitelný fakt z veřejných zdrojů.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Je tady poslední průzkum z minulého týdne nebo 14 dnů zpátky, který má číselné vyjádření jednoduché - ještě minulý rok 200 člověkohodin ročně se vynaložilo na to, aby podnikatel vykazoval něco státu. Letos už je to 230 člověkohodin. Pro a proti, 8. října 2018

Podle zmíněného průzkumu vyšla časová náročnost byrokracie o 33 hodin vyšší než loni, tedy 233 hodin ročně.

skrýt celé odůvodnění

Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS spočítal, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu. Autoři se zaměřili na všechny známé povinnosti, které má typická firma během jednoho roku provozu. Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen, zastává Česká republika s 233 hodinami 2. místo za prvním Slovenskem. Tam firmy tráví papírováním pouze 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu od jeho počátku spolupracuje. Do těchto nákladů započítává studie pouze náklady spojené s byrokracií. Stát pochopitelně stojí firmu mnohem víc na povinných odvodech, na dani z příjmu, z přidané hodnoty apod.

Časová náročnost byrokracie vyšla o 33 hodin vyšší než loni. Srovnání je však obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky je zavedení GDPR (obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů) v ČR. To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, „oceněno“ na 16 hodin.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

My jsme vlastně jediní na světě, kde NKÚ tohleto (rozšíření pravomocí NKÚ jak na obce a jejich kontrolu, tak třeba i na státní podniky - pozn. Demagog.cz) dělat nemůže.
Pro a proti, 8. října 2018

Pravomoci nejvyšších auditních institucí ve světě se různí a ne každá taková instituce sleduje model, který je typický zejména pro naše sousední státy. Konkrétním příkladem může být švédský Riksrevisionen.

skrýt celé odůvodnění

Návrh (.doc) na rozšíření pravomocí NKÚ byl Senátem zamítnut na 24. schůzi konané 26. května 2016. Detail historie tisku je dostupný zde.

Již pár dní před tímto hlasováním ze Senátu zaznívaly hlasy, že tento návrh nejspíš nebude schválen.

Pokud by došlo k navrhovanému rozšíření pravomocí, mohl by NKÚ provádět kontrolu hospodaření u jednotek místní samosprávy a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku.

Podle infolistu (.pdf, str. 5) projektu Rekonstrukce státu disponují určitou obdobou navrhovaného rozšíření i nejvyšší auditní instituce ve všech okolních státech České republiky. Jmenovitě jde tedy o německý Spolkový účetní dvůr, rakouský Účetní dvůr, polský NIK a slovenský NKÚ.

Nelze však tvrdit, že tuto pravomoc mají všechny nejvyšší auditní instituce na světě, krom českého NKÚ. Pro odlišné rozložení pravomocí ani nemusíme cestovat příliš daleko, i když by se to u světového srovnání jistě nabízelo.

Například švédský Riksrevisionen nemá (.pdf) pravomoc kontrolovat jednotky místní samosprávy. Tato pravomoc však náleží (.pdf) auditorům jmenovaným na základě výsledků všeobecných voleb. Tento systém volby auditorů lze do jisté míry přirovnat ke způsobu jmenování členů rady místních samospráv v ČR. V kontrole jim pak můžou pomáhat i profesionální auditoři, nebo si místní samosprávní jednotka vytvoří vlastní oddělení, které má kontrolu na starost.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Dělám i pro neziskový sektor a ohledně oblasti médií přednáším na 2 vysokých školách. Pro a proti, 8. října 2018

Lukáš Wagenknecht působí v neziskovém sektoru a publikuje v médiích. Od aktuálního školního semestru přednáší i na VŠE. Dále působí na pardubické univerzitě.

skrýt celé odůvodnění

Lukáš Wagenknecht působí v Center of Excellence for Good Governance, což je „nezisková organizace a nezávislý, nestranický think-tank, jehož cílem je posílit kvalitu veřejné správy a legislativy v České republice“. Je financován z vlastních zdrojů prostřednictvím Good Governance, s.r.o., kde jako zakladatel a vlastník figuruje právě Wagenknecht.

Think-tank zpracovává analýzy a publikace především z oblasti kontroly ve veřejné správě.

I na základě těchto analýz pak Lukáš Wagenknecht publikuje v médiích, především na serveru Neovlivni.cz.

V zimním semestru 2018/2019 má Wagenknecht vyučovat předmět Interní audit na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na Univerzitě Pardubice pak přednáší předmět Audit a kontrola ve veřejné správě.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Už v rámci kampaně jsme pomáhali několika neziskovým sdružením občanským. Třeba ulice Taussigova, tam je nějaká černá stavba ze strany magistrátu, pomohl jsem nějaké výstupy jakoby nějakou formou najít. Ulice V Holešovičkách se třeba má zahloubit a pořád to nejde. Pro a proti, 8. října 2018

Lukáš Wagenknecht se opravdu angažuje v případu ulice V Holešovičkách. O kauzu Komunitního centra Ládví se Wagenknech dle vyjádření předsedkyně SVJ Taussigova též zajímal.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA: Do výroku bylo doplněno vyjádření Michala Trníka ze sdružení Holešovičky pro lidi a vyjádření Heleny Zlámalové z SVJ v Taussigově ulici. Na základě těcho informací bylo hodnocení změněno z neověřitelného na pravdivé.

Wagenknecht ve svém výroku tvrdí, že v rámci kampaně pomáhá několika neziskovým občanským sdružením. Hovoří o dvou případech: Rodinné a komunitní centrum Ládví (ve výroku objekt na ulici Taussigova) a zahloubení ulice V Holešovičkách. O stejných dvou případech informuje i na svém webu a v odpovědích na dotazy čtenářům Aktuálně.cz. Tyto stejné dva příklady uvádí i na svém Facebooku.

V případě Rodinného a komunitního centra Ládví je třeba nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda nějakou pomoc Wagenknecht skutečně poskytl. Jediné informace jsou dostupné na jeho vlastním webu, kde píše: "Celou kauzu nyní analyzujeme. Dle námi získaných informací Praha 8 dostala finanční dotaci na předimenzovanou budovu centra 20 mil. Účelem dotace má být vybudování centra pro děti různých věkových kategorií. Dle současného záměru má ovšem budova plnit odlišný účel, mohlo by se tak jednat o porušení rozpočtové kázně ze strany MČ Praha 8. Věcí se budeme dále zabývat a podnikat kroky k tomu, aby došlo k nápravě současného stavu."

Oslovili jsme zástupce SVJ Taussigova jako zainteresovanou stranu. Předsedkyně Helena Zlámalová nám potvrdila, že se Lukáš Wagenknecht o problém zajímal. "Musím mu přiznat opravdový zájem a snahu pomoci. Osobně sa na ten moloch několikrát přijel podívat a slíbil, že pomůže co bude moci alespoň v tom, aby objekt byl využíván pouze pro účely mateřského a komunitního centra." Dodává, že "pomohl údajně zjistit na MHMP okolnosti mnohamilionové dotace, kterou na to Praha 8 z magistrátu získala."

V druhém případě, zahloubení ulice V Holešovičkách, nám poskytl vyjádření Michal Trník ze sdružení Holešovičky pro lidi: "Lukáš Wagenknecht aktivně pomáhal a pomáhá našemu spolku Holešovičky pro lidi zviditelňovat letitý problém dopravně extrémně zatížené pražské ulice V Holešovičkách. Nejenže přislíbil pomoc po svém případném zvolení, ale jako jediný kandidát na senátora už před začátkem své kampaně, ale i během ní upozornil na tento problém v několika článcích. Také jako jediný kandidát na senátora podepsal připomínku k Metropolitnímu plánu požadující zatunelování této ulice. L. Wagenknecht navíc inicioval, zprostředkoval a spolu s vedením Pirátské strany vydal prohlášení, kde svým podpisem otevřeně popdporuje zahloubení ulice V Holešovičkách a označuje ho jako dopravní prioritu celopražského významu."

Aktivitu Lukáše Wagenknechta zmiňuje i facebookový profil sdružení Holešovičky pro lidi, a to ve dvou statusech. V prvním se informuje, že Wagenknecht podepsal Připomínky k Metropolitnímu plánu o zahloubení Holešoviček. Druhý, konkrétnější status, zní: "Piráti se zahloubení Holešoviček nebojí! Včera jsme na setkání v Střelničné obdrželi podepsané prohlášení, kde šéfpirát I. Bartoš, kandidát na primátora Z. Hřib, kandidát na senátora L. Wagenknecht, kandidátka na starostku P8 A. Hamalová, podporují zahloubení ulice V Holešovičkách jako dopravní prioritu pro nadcházející období. Občané Holešoviček vám moc děkují."

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Ústava nastavuje jednotlivé odpovědnosti jednotlivých subjektů v řízení státu.
Pro a proti, 8. října 2018

Ústava stanovuje kompetence jednotlivých ústavních orgánů při výkonu státní moci, to znamená orgánů moci zákonodárné, výkonné i soudní, Nejvyššího kontrolního úřadu, České národní banky a územně samosprávných celků.

skrýt celé odůvodnění

Ústava upravuje obecně pravomoci a pole působnosti jednotlivých ústavních orgánů při výkonu státní moci, ať už se jedná o Parlament, vládu, prezidenta republiky, soudy, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku či obce a kraje. V případě NKÚ, ČNB, obcí a krajů vymezují přesné pole působnosti a další podrobnosti zákony, jež stanovují, jakou roli zastávají jednotlivé orgány při řízení státu.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Role senátora znamená, že se třeba může účastnit zastupitelstev v té obci. Pro a proti, 8. října 2018

Dle § 93 odst. 3 zákona o obcích musí zastupitelstvo obce kdykoli udělit slovo senátorovi, který si o něj požádá.

skrýt celé odůvodnění

Senátor má dle § 93 odst. 3 zákona o obcích právo požádat na obecním zastupitelstvu o slovo, následně mu musí být vyhověno. Uplatňuje se na něj tak jiný režim než na běžného občana, který smí se svým příspěvkem vystoupit pouze v rámci stanoveném jednacím řádem. Ten může vymezovat délku příspěvku či počet vystoupení k jednomu tématu, toto právo však nesmí být jednacím řádem občanovi zcela odepřeno.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Co se týká fungování Senátu, já myslím, že ten návrh už nějakou formou probíhá. (...) Sněmovna podá návrh zákona do Senátu a oni mají senátoři pouze 30 dnů na projití toho všeho, co poslanci dělají de facto 8 měsíců.
Pro a proti, 8. října 2018

Diskuze o návrhu na prodloužení třicetidenní lhůty v jisté formě probíhá. Existují nepochybně návrhy zákonů, které byly ve Sněmovně projednávány po osm měsíců, z čehož však nelze dovodit obecně platné pravidlo pro takto dlouhé trvání schvalovacího procesu.

skrýt celé odůvodnění

Podle čl. 46 odst. 1 Ústavy "Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení." Následuje schválení, zamítnutí, anebo vrácení návrhu Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. V případě nevyjádření Senátu k návrhu ve lhůtě 30 dnů platí, že byl vysloven souhlas. Pro úplnost doplňme, že pro případné prodloužení lhůty by bylo třeba novely Ústavního zákona, kterou schvalují tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů.

Debata o prodloužení třicetidenní lhůty na šedesátidenní se v obecném smyslu zřejmě vede. Nasvědčují tomu záznamy ze schůzí Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procesy. Například 13. prosince 2016 senátoři Štěch a Dienstbier vyjádřili změně podporu a předseda Senátu Štěch má podle záznamu "novou šedesátidenní lhůtu za předjednanou" (.doc, str. 2). Na schůzi ze dne 31. ledna 2018 "senátor Štěch informoval o společné večeři vedení obou komor, na níž byl formulován zájem Sněmovny vytvořit společnou platformu pro diskusi o změnách Ústavy. (...) Širší shoda mu připadala patrná na prodloužení třicetidenní senátní lhůty".

Co se týká zmiňovaných osmi měsíců, není možno teleologicky dovodit, zda má Wagenknecht na mysli průměrnou dobu projednávání, anebo jinou. Tak či tak, bezesporu existují návrhy zákonů, které se projednávaly i 8 měsíců (například návrh zákona o evidenci tržeb z minulého volebního období se projednával od rozeslání po schválení ve třetím čtení lehce přes osm měsíců). Z takovéhoto do jisté míry extrémního příkladu však zcela jistě nelze indukovat obecně platné pravidlo.

Obecně lze říci, že pro návrhy zákonů projednávané ve Sněmovně představuje limit pouze volební období a existují relativně rychle a relativně pomalu projednávané návrhy. Dobu projednávání může prodloužit například užití nástroje pozměňovacího návrhu. Na druhou stranu plénum Poslanecké sněmovny jedná zpravidla veřejně a senátoři proto mají možnost se s tisky seznámit i dříve, než návrh doputuje do Senátu.