Robert Plaga

Robert Plaga

Bez tématu 28 výroků
Školství, věda, kultura 12 výroků
Koronavirus 6 výroků
Pravda 32 výroků
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 3 výroky
Rok 2021 12 výroků
Rok 2020 1 výrok
Rok 2019 27 výroků

Robert Plaga

Já to upřesním, to číslo 6000 je ze šetření, které Ministerstvo školství zadalo ředitelům škol, respektive ve spolupráci s řediteli škol jsme zjišťovali, kolik jich chybí (učitelů, pozn. Demagog.cz) aktuálně a kolik předpokládají, že jich i ve vazbě na změnu financování budou potřebovat. To znamená, není to, že by tam bylo 6000 neobsazených tříd, kde by neměl kdo učit, ale je to číslo, které nám rozhodně ukazuje, že ta situace není vůbec jednoduchá.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Dle výsledků mimořádného šetření uskutečněným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v lednu a únoru 2019 postrádaly školy v době šetření 1827,1 učitelů a od nového školního roku 2019/2020 bylo potřeba 6000 učitelů.

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

V České republice se vyskytuje celkem 10 749 mateřských, základních a středních škol. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1 827 učitelů, od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6 000 nových učitelů a v delším horizontu bude potřeba (.pdf, str. 80) 3 963 učitelů.

Co do počtu úvazků, nejvíce chybí (.pdf, str. 82) běžných učitelů na 1. stupních základních škol (1273,6) a učitelů v mateřských školách (917,2). Velká poptávka je také (.pdf, str. 82) po učitelích fyziky či informatiky na 2. stupni základních škol, a to především v Praze, v Libereckém a v Středočeském kraji. Naopak nejmenší poptávka je (.pdf, str. 82) po učitelích na výuku tělesné výchovy na středních školách.

Největším problémem je (.pdf, str. 83) pro školy sehnat učitele strojírenství a strojírenské výroby na střední škole (91,2 % škol tuto skutečnost označilo (.pdf, str. 83) za významný či kritický problém). V Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji označilo tento problém za významný či kritický 100,0 % škol. Dále je (.pdf, str. 83) problémem sehnat již zmiňované učitele fyziky na základní škole (90,8 %), stejně tak učitele elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky na střední škole (90,8 %). Naopak nejsnazší je podle šetření sehnat učitele mateřských škol (35,0 %).

Nedostatek řeší školy, dle ministra Plagy, najímáním učitelů bez kvalifikace. Problém s nedostatkem učitelů by podle něj měla vyřešit např. novela zákona o pedagogických pracovnících. Ta by umožnila zaměstnání lidí i bez pedagogického vzdělání, které by si ale museli do tří let od nástupu dodělat. Návrh zákona předložila vláda Sněmovně v červnu 2019 a nyní se čeká na jeho projednání.

Robert Plaga

Je potřeba říct, že učitelů je 150 000. To znamená, bavíme se o čtyřech procentech, které v tom systému chybí.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Dle výsledků šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy působilo k 1. lednu 2019 v českých školách 150 592 učitelů. Z šetření dále vyplývá, že od nového školního roku potřebují školy 6000 učitelů. V novém školním roce 2019/2020 tedy chybí v systému 4 % učitelů.

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol, a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

Dle výsledků tohoto šetření působilo (.pdf, str. 5) k 1. lednu 2019 v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách 150 592 učitelů. Z toho 120 096 žen a 30 496 mužů. Průměrný věk učitelů činí (.pdf, str. 8) podle výsledků šetření 47,2 let. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1827 učitelů a od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6000 nových učitelů. Z toho vyplývá, že v září 2019 v systému chyběly asi 4 % učitelů.

Robert Plaga

V některých krajích učí více než z 10 % nekvalifikovaní učitelé a téměř polovina z nich si nedoplňuje to vzdělání, to doplňující pedagogické vzdělání.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Podíl nekvalifikovaných učitelů přesahuje 10 % ve třech krajích – v Praze, ve Středočeském kraji a v kraji Karlovarském. Z učitelů, kteří kvalifikaci nemají, si tuto kvalifikaci nedoplňuje přibližně třetina až polovina učitelů, situace se liší v různých krajích.

Na jaře 2019 vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mimořádné šetření (.pdf), ve kterém zkoumalo stav učitelského sboru v českém školství. V šetření předaly školy ministerstvu údaje o učitelích a učitelkách působících ve škole k 1. 1. 2019. Údaje poskytlo 8 549 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, což je 99,9 % škol v těchto kategoriích.

Podle tohoto šetření (.pdf, str. 32) 6,6 % učitelských úvazků náleží učitelům, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady zákona o pedagogických pracovnících. Zpráva dále uvádí, že tedy pravděpodobně jsou zaměstnáváni pouze na dobu nezbytně nutnou, či v nezbytném rozsahu. Číslo 6,6 % je celorepublikový průměr, situace se ale liší v různých krajích a ve třech krajích toto číslo skutečně přesahuje 10 %. Konkrétně je to 10,4 % v Praze, dále 12 % ve Středočeském kraji a 12,5 % v kraji Karlovarském.

Úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, je v celorepublikovém průměru 2,5 % – tedy učitelé nedoplňující si kvalifikaci činí 38 % z těch nekvalifikovaných. V Praze je 3,7 % úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 35,8 % z nekvalifikovaných učitelů. Ve Středočeském kraji je to 5,2 %, tedy 43,3 % z nekvalifikovaných učitelů, a v Karlovarském kraji je celkem 5,5 % úvazků spojeno s učiteli, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 44,1 % ze všech úvazků nekvalifikovaných učitelů.

Tabulka dat o úvazcích učitelů v regionálním školství podle splnění požadavků na kvalifikaci ve všech krajích:

zdroj: MŠMT (.pdf)

Robert Plaga

Učitelské povolání, a vychází to i z mezinárodního šetření TALIS, které dělají učitelé sami o sobě průřezově ve všech zemích nebo ve spoustě zemí, tak se skutečně ukazuje, že je ta stabilita toho povolání a jistota s ním spojená jeden z faktorů, který tam hraje roli.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Výzkum TALIS opravdu probíhá mezi několika sty tisíci učiteli v mnoha zemích světa. Ze zprávy z roku 2018 vyplývá, že stabilita a jistota povolání je významná pro více jak polovinu učitelů ČR, a hrají tedy pro ně důležitou roli.

TALIS (Teaching And Learning International Survey) je celosvětový výzkum podmínek vyučování prováděný od roku 2008. Výzkum provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V rámci TALIS jsou za pomocí dotazníků zkoumány podmínky a prostředí ve školách. Následně má tento výzkum školám pomoci čelit různým výzvám a problémům. Výzkum probíhá mezi řediteli a učiteli škol. V roce 2018 probíhal tento výzkum ve 49 zemích světa a jejich počet se oproti počátku těchto šetření zdvojnásobil. Část výroku, kde ministr školství Plaga zmiňuje, že výzkum probíhá ve spoustě zemích mezi učiteli, je tedy pravdivá.

Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2018, (pdf, str. 14)

V posledním průzkumu (.pdf, str. 14) z roku 2018 se ukázalo, že pro 56 % učitelů v ČR byla důležitá při výběru povolání jeho stabilita. Jistota práce byla důležitá pro 60 % našich učitelů. Čeští učitelé v obou aspektech mírně zaostávají (.pdf, str. 14) za průměrem EU, kde je stabilita důležitá pro 64 % a jistota pro 66 % učitelů. Je ale možno vidět, že daleko důležitějšími (.pdf, str. 14) aspekty jsou pro české učitele tzv. společenské motivy, které vyzdvihují zejména možnost ovlivnit rozvoj dětí a mládeže či možnost být prospěšný pro společnost. Převahu tohoto aspektu je možno vidět ve většině zemí. I přestože motivy zmíněné ministrem Plagou vyšly z průzkumu jako méně důležité, stále jsou významné pro více než polovinu respondentů.

Robert Plaga

Pokud jsme se tady bavili o tom, že přidáváme a budeme přidávat i v roce 2020 a 2021 peníze do regionálního školství tak, abysme splnili programové prohlášení, to znamená, aby za 4 roky vzrostly platy o 50 % (...)
Partie, 15. září 2019
Pravda
Rozpočet věnovaný kapitole regionálního školství se za současné vlády každoročně zvyšuje. Zvýšení je plánováno i na rok příští. Mzdy ve školství jsou také každoročně navyšovány a ministr Plaga slibuje nárůst i do budoucna tak, aby byly vyšší o 50 % proti roku 2017.

Od roku 2017, kdy zvítězilo ve volbách hnutí ANO, dochází k navyšování výdajů do regionálního školství, které se promítá do vyšších platů pracovníků. Oproti roku 2017 (.pdf, str. 35) jsou na rok 2019 (.pdf, str. 31) plánované výdaje o 40 % vyšší. V absolutních číslech se jedná o nárůst 40 mld. Kč.

Mzdové výdaje v regionálním školství jsou pro rok 2019 (.pdf, str. 32) navýšeny o zhruba 41 % oproti roku 2017 (.pdf, str. 36). Platy školských pracovníků se mezi lety 2017–2018 zvýšily o cca 10 % (.xlsx, list A4.1.1) a na rok 2019 je plánované další navýšení o 14 % (.pdf, str. 33) u pedagogických pracovníků a o 10 % (.pdf, tamtéž) u nepedagogických pracovníků.

Průměrný plat pedagogického pracovníka v regionálním školství činil dle Ministerstva školství v roce 2017 30 438 Kč (.xlsx, list A4.2) a v roce 2018 33 593 Kč (.xlsx, list A4.2). Při avizovaném zvýšení o 14 % v roce 2019 by měl průměrný plat dosáhnout 38 296 Kč. V roce 2020 pak 42 126 Kč (+10 %) a v roce 2021 pak 45 917 Kč (+9 %). Dle ministra Plagy by měl být minimální plat pedagogického pracovníka ve výši 45 000 Kč nezávisle na kraji.

Avizovaná navýšení platů byla zohledněna i při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2020. V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část .docx, str. 31) se pak dále počítá s navýšením platů v regionálním školství i v roce 2021, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %.

Pro ilustraci uvádíme prostředky rozpočtu MŠMT pro období 2017–2021. Data za rok 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 3) pocházejí z rozpočtu MŠMT. Rozpočet MŠMT na léta 2020 a 2021 zde vychází z návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.xlsx, tabulka K 02 ..., list T-2 Výdaje).

Další informace a průběžné hodnocení tohoto cíle lze najít také v naší sekci plnění slibů vlády.

Robert Plaga

Toto čtyřleté období s největší dynamikou růstu v dějinách je skutečně krokem nula pro české školství.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Rozpočty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2018, 2019 a plánované rozpočty v roce 2020–2021 vykazují značný nárůst. Stejný trend lze pozorovat také v nárůstu v platech zaměstnanců ve školství.

Z kontextu výroku vyplývá, že ministr Plaga mluvil o růstu ve školství a nikoliv ekonomickém, proto jen krátce zasazujeme do kontextu HDP. Obdobím s největším růstem reálného HDP bylo období před finanční krizí v roce 2008, kdy ve čtyřech předcházejících letech rostla ekonomika dle dat ČSÚ (.xlsx) v průměru o 6 %. V posledních 4 letech (2015–2018) dosahoval růst reálného HDP v průměru necelá 4 %. ČNB (.xlsx) předpovídá růst reálného HDP v letech 2019–2021 na nebo pod úrovní 3 %.

Navyšování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je v letech 2018–2021 v rámci období 2003–2021 opravdu nejdynamičtějším. Tento nárůst se projevuje jak v meziročním srovnání, tak i ve srovnání čtyřletém. Pro lepší představu je přiložena následující tabulka.

Jedná o nominální (neupravené o inflaci) hodnoty kapitoly MŠMT schváleného státního rozpočtu, které mohly podléhat ještě drobným změnám. Rozpočet také nemusel být vyčerpán. Jako zdroj posloužily za období 2003–2017 statistiky Plnění státního rozpočtu (přílohy H), za období 2018 (.pdf, str. 3) a 2019 (.pdf, str. 3) Statistické ročenky MŠMT a na roky 20202021 (.xlsx, tabulka K 02..., list T-2 Výdaje) byla použita příloha k návrhu státního rozpočtu 2020.

Navyšování platů zaměstnanců ve školství bylo v roce 2018 také nejvyšším. Srovnáváno bylo s údaji za roky 2008–2018 ze statistických ročenek Ministerstva školství. S ohledem na plánovaný růst rozpočtů MŠMT na roky 2019–2021, je pravděpodobné, že i celé čtyřleté období bude obdobím s nejvyšším nárůstem platů. Vývoj platů shrnuje následující tabulka.

Jedná se o nominální hodnoty neupravené o inflaci. Tvrzení, že se jedná o bod nula, je pak spíše názorovým vyjádřením ministra Plagy a jako takové ho neověřujeme.

Robert Plaga

Já zopakuji 3 podmínky, které jsem měl při rozpočtovém vyjednávání už pro minulý rok a i pro letošní, a tou první bylo, že naplňuje programové prohlášení, těch 150 % (...).
Partie, 15. září 2019
Pravda
Robert Plaga usiloval letos i vloni o dodržení vládního slibu navýšení platů učitelů do konce volebního období, tj. do roku 2021, na 150 % jejich výše z roku 2017.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) prohlásil letos před jednáním o financování školství s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), že považuje za důležité dodržet vládní slib a postupně navyšovat platy učitelů tak, aby v roce 2021 dosáhly 150 % výše platů v roce 2017.

Ministři se nakonec dohodli, že platy pedagogů porostou v roce 2020 o 10 %, v roce 2021 pak o 9 %, čímž by měl být vládní slib dodržen. „V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o 10 % a na platy nepedagogických pracovníků o 7 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o 9 % a v případě nepedagogických pracovníků s dodržením závazku, aby jejich platy dosáhly v tomto roce na 150 % jejich výše z roku 2017. Na konci volebního období v roce 2021 tak budou učitelé vydělávat v průměru více než 45 tisíc korun,“ dodala v k výsledkům jednání Alena Schillerová.

I v minulém roce směřovalo navyšování průměrného platu učitelů o 15 % a nepedagogů o 10 % k cíli, který si vláda stanovila. „Jsem rád, že se nám podařilo vyjednat podstatné navýšení platů učitelů, přiblížíme se tak deklarovanému cíli vlády, a to 45 tisíc korun průměrného platu pedagoga. Důležité je, že rozpočet pamatuje i na platy školníků, kuchařů a dalších nepedagogických zaměstnanců,“ komentoval před rokem rozdělení peněz v rozpočtu Robert Plaga.

O navyšování platů pedagogů jednal ministr školství již v lednu 2018 s premiérem Andrejem Babišem a předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Na jednání jim představil svůj plán, jak postupně zvyšovat platy tak, aby v roce 2021 dosáhly 45 tisíc korun: „V tomto roce předpokládáme průměrné meziroční navýšení platů o cca 3500 Kč u pedagogů a více než 3000 Kč u nepedagogů. Skutečný nárůst bude záviset na celkovém počtu zaměstnanců v regionálním školství. Budu usilovat o to, abychom v tomto trendu pokračovali, navyšování platů ve školství patří mezi mé priority.

Robert Plaga

(...) a tou druhou podmínkou, kterou jsem v tom vyjednávání měl, bylo, že porostou platy pedagogických pracovníků rychleji než ostatní platy ve veřejné správě.
Partie, 15. září 2019
Neověřitelné
Rychlejší růst platů pedagogů ve veřejné správě byl další z bodů, o kterých chtěl ministr školství s Alenou Schillerovou jednat. Zda však tuto podmínku prosazoval i v roce 2018 není jasné.

Předně uveďme, že ministr Plaga tuto podmínku vztahuje na vyjednávání o rozpočtu v letošním i minulém roce. Konkrétně v námi ověřovaném rozhovoru uvedl (video, čas 25:20): „Já zopakuji 3 podmínky, které jsem měl při rozpočtovém vyjednávání už pro minulý rok a i pro letošní, a tou první bylo, že naplňuje programové prohlášení, těch 150 %, a tou druhou podmínkou, kterou jsem v tom vyjednávání měl, bylo, že porostou platy pedagogických pracovníků rychleji než ostatní platy ve veřejné správě.“

Na tiskové konferenci (čas 00:35) k zahájení školního roku hovořil Robert Plaga (ANO) o změnách, které pro školství plynou z nového přerozdělení peněz ve státním rozpočtu. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo vyjednat desetiprocentní navýšení platů pedagogickým pracovníkům. [...] To, co jsem si předsevzal před jednáním o rozpočtu jako tři základní věci. To znamená, že bude splněn vládní slib. Také to, že platy ve školství porostou rychleji než v ostatních oblastech veřejné správy. [...] "

O svých prioritách mluvil ministr školství na konci srpna také s Českobudějovickým deníkem: „Pro vyjednávání rozpočtu na rok 2020 jsem si stanovil nejen plnění vládního prohlášení, ale také zachování rozdílu mezi tím, kolik se přidá lidem ve veřejné správě a kolik učitelům. To znamená, že když se v tom prvním segmentu navýší platy o dvě až čtyři procenta, u učitelů to bude o deset. Rozdíl tedy bude minimálně šestiprocentní. Tento systém by měl být zachován i do dalších let, aby se reálně zvýšila atraktivita učitelského povolání.“

Stejný plán Robert Plaga zmiňoval také v červnu letošního roku v rozhovoru pro Právo (jehož část publikoval server novinky.cz): „A zásadní také pro mě je, aby platy učitelů a nepedagogických pracovníků rostly rychleji než platy ve zbylé veřejné správě. Nyní se tam počítá s růstem o dvě procenta, takže deset procent pro učitele je v pořádku. Pokud by mělo dojít k pohybu ve veřejné správě, tak musí být růst u učitelů ještě vyšší."

Zda však podmínku, že platy ve školství mají růst rychleji než v ostatních odvětvích, prosazoval i v roce 2018, se nám z dostupných zdrojů nepodařilo dohledat, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Robert Plaga

(...) souhlasím s tím, že v roce 2018 jsme sice nasypali učitelům, ale zároveň ve veřejném sektoru to (platy pozn. Demagog.cz) rostlo jenom asi o 2 % pomalejším tempem.
Partie, 15. září 2019
Nepravda
V roce 2018 schválila vláda růst tarifní složky platů pedagogů o 10 % a netarifní o dalších 5 %. Platy ve zbytku veřejného sektoru však rostly jen o 2–7 %, v závislosti na odvětví a profesi. Rozdíl tedy činí mnohem více než Plagou uváděná 2 %.

V listopadu 2018 jednala vláda o růstu platů ve veřejném sektoru na následující rok. V tiskové zprávě k tomuto jednání se uvádí: „Vláda také schválila novelu nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Plní tak svůj další slib, že zvýší od ledna 2019 platy zaměstnanců státního a veřejného sektoru, ale nikoli plošně, nýbrž diferencovaně. Od nového roku se tak zvýší platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 procent". Dále se ve zprávě uvádí, že v některých odvětvích, např. u sociálních pracovníků, se pak zvyšovaly platy o 7 procent. U lékařů to pak bylo 2–7 % v závislosti na jejich platové třídě. Platy pedagogických pracovníků v regionálním školství se ve své tarifní složce zvýšily o 10 %.

Vedle tarifní složky však došlo k nárůstu i netarifní složky učitelského platu, o níž rozhodují ředitelé škol. Růst činil dalších 5 %. Celkem tedy na platy pedagogů bylo vyčleněno o 15 % více peněz, což potvrdilo ve své zprávě i Ministerstvo školství.

Souhrnně tak lze říci, že rozdíl mezi růstem platu učitelů a dalších zaměstnanců veřejného sektoru činí více než Plagou uváděná 2 %. Pokud budeme uvažovat pouze zvýšení tarifní složky mzdy pedagogů, je rozdíl mezi navýšením platů pedagogů a zaměstnanců ve veřejných službách 5 procentních bodů a celkový rozdíl, při započítání i zvýšení netarifní části učitelského platu, může pro určité profese dosahovat až 13 procentních bodů.

Robert Plaga

Já mám v tuto chvíli poprvé v dějinách propsán závazek i do roku 2021, je tam devítiprocentní navýšení, finance vždycky dělaly to, že jenom protáhly ten rozpočtový rok do toho dalšího. A pro rok 2021 nejenom pro vysoké školy, ale i pro regionální školství je tam propsáno devítiprocentní navýšení.
Partie, 15. září 2019
Nepravda
Výhled rozpočtu počítá s dalším navýšením platů v regionálním školství o 9 %. Prostředky budou navýšeny i pro vysoké školy, není ale explicitně uvedeno, zdali bude tato částka určena na platy vyučujících. V minulosti se s podobným nárůstem počítalo ve výhledu pro rok 2012.

Současný vládní kabinet se v programovém prohlášení (.pdf, str. 14) zavázal, že do konce roku 2021 se platy učitelů a nepedagogických pracovníků zvýší minimálně o 150 procent oproti jejich průměrné mzdě v roce 2017. Vyjádřeno v číslech, platy by se měly dostat průměrně na hodnotu 45 tisíc korun (.pdf, část B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 4).

Vláda proto v roce 2018 schválila navýšení rozpočtu pro školský resort, který počítá s 15 % meziročním růstem platů pedagogů v roce 2019. Konkrétně šlo o 10 % navýšení tarifu, dalších 5 % navýšení mohou přidat ředitelé v rámci netarifní složky. Na platy ve školství bylo v roce 2019 celkově vyčleněno 95 miliard korun, což je o 16,1 miliard více oproti předchozímu roku. Průměrný plat učitelů v roce 2019 je tedy cca 39 000 korun.

Do návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.zip, E 00 zpráva SR 2020 srpen BEZ propojení .doc, str. 31), který vláda schválila 16. září 2019, se již promítlo další navýšení platů v oblasti školství. Navržený rozpočtovaný objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci na rok 2020 představuje oproti parametrům schváleného rozpočtu na rok 2019 nárůst ve výši 9,38 miliard korun v důsledku navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % a nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7,2 %.

V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část.docx, str. 31) se dále počítá s navýšením platů v regionálním školství, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %. Podle stejného dokumentu (str. 26) obsahuje také rozpočet kapitoly Ministerstva školství navýšení prostředků pro vysoké školy, pro rok 2020 o 0,9 miliard korun oproti roku 2019 a pro rok 2021 o 1 miliardu korun oproti roku 2020. O konkrétním 9 % navýšení se však v dokumentu již nepíše. Navýšení prostředků za účelem zvýšení platů v oblasti školství nebylo obsaženo v původním výhledu na léta 2020 a 2021 (.pdf, str. 50), který byl zpracován již v roce 2018. V tom se sice počítalo s nárůstem 1 miliardy korun na platy učitelů na rok 2020, nicméně na rok 2021 již výhled nepočítal s dalším navýšením těchto prostředků.

Dále není pravdou, že by v minulosti docházelo pouze k „protažení“ rozpočtového roku do dalšího. Například v návrhu střednědobého výhledu rozpočtu na léta 2012 a 2013 (.zip, střednědobý výhled-text.doc, str. 38), který byl schválen společně se státním rozpočtem na rok 2011, byl objem prostředků na platy pedagogických pracovníků (vč. příslušenství) navýšen pro rok 2012 o 4 miliardy korun oproti roku 2011. To bylo i v souladu s programovým prohlášením (.pdf, str. 25) tehdejší vlády Petra Nečase: „Za tímto účelem vláda v roce 2011 a v následujících letech posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kde platy zmrazí na 3 roky.“ Přehled všech střednědobých výhledů od roku 2011 lze nalézt v informačním systému eKLEP.

Výhled státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 počítá s navýšením platů o 9 % u pedagogů a o 7 % u nepedagogických pracovníků regionálního školství. Počítá se rovněž s navýšením prostředků pro vysoké školy o 1 miliardu korun oproti roku 2020, 9% nárůst pro vysokoškolské pedagogy však není v dokumentu specifikován. Dále ve výhledu rozpočtu na léta 2012 a 2013 bylo na rok 2012 počítáno s nárůstem rozpočtu vzhledem k plánovanému navýšení platů pedagogů. Není tedy pravdou, že by měl ministr školství Plaga poprvé v historii propsán závazek i do dalších období. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.