Demagog.cz

Alena Schillerová

Alena Schillerová (ANO 2011)

  • 45
  • 6
  • 11
  • 1

Výroky

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Dnes @MinFinCZ vyplatí 13,4 mld. Kč obcím. Peníze jim skrze kraje přijdou do půlky srpna. Každá obec obdrží 1 250 Kč/obyvatele, průměrná obec podle @statistickyurad s 1 635 lidmi tak získá přes 2 mil. Kč. Kompenzují jim výpadek příjmů spojený s výplatou bonusů pro OSVČ a s.r.o. Twitter, 10. srpna 2020

Podle informací uveřejněných ministerstvem financí došlo k odeslání prostředků obcím dle zákona o kompenzačním bonusu pro OSVČ a s.r.o. Finance mají za cíl pokrýt snížené příjmy obcí, které zákon způsobuje. Zákon dále uvádí, že výše příspěvku obcím je rovna 1250 Kč na obyvatele.

skrýt celé odůvodnění

Dnes @MinFinCZ vyplatí 13,4 mld. Kč obcím. Peníze jim skrze kraje přijdou do půlky srpna. Každá obec obdrží 1 250 Kč/obyvatele, průměrná obec podle @statistickyurad s 1 635 lidmi tak získá přes 2 mil. Kč. Kompenzují jim výpadek příjmů spojený s výplatou bonusů pro OSVČ a s.r.o.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Tweet ministryně financí ČR vychází ze zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními zavedenými kvůli výskytu koronaviru SARS CoV-2. Zákon garantuje vyplácet bonusy OSVČ, společníkům s.r.o a tzv. dohodářům, přičemž kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což bylo podrobeno kritice ze strany obcí, kterým kvůli tomu hrozí snížení příjmů.

Snížení příjmů obcí se pak snaží řešit čtvrtá část zákona. Jako náhradu za ušlé zisky kvůli kompenzačnímu bonusu obcím nabízí jednorázový nenávratný příspěvek:

§ 9a

Jednorázový nenávratný příspěvek

Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcí včetně hlavního města Prahy (dále jen „obec“) se zavádí jednorázový nenávratný příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek“).

Kompenzační zákon konkrétně uvádí o výši příspěvku, že:

(1) Výše příspěvku činí součin částky 1250 Kč a počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020.

Počet obyvatel ČR dle ČSÚ je k 1. lednu 2020, tak jak předpokládá zákon, 10 693 939 (.pdf str. 1). Z této logiky je ministryní zmiňovaný součin roven 13 367 423 750 Kč, které se rozdělí pro obce. Obcí je v Česku 6258 (.xlxs), a jejich průměrná velikost tedy k 1. lednu 2020 byla 1 709 obyvatel. Ministryní udávaný údaj 1 635 obyvatel byl platný v roce 2001. Jedná se však o zanedbatelnou odchylku. Obec s 1 635 obyvateli pak skutečně dostane 2 043 750 Kč, obec s 1709 obyvateli 2 136 250 Kč.

Zákon rovněž uvádí, že prostředky je krajům nutné zaslat ve lhůtě 60 kalendářních dnů od nabytí účinnosti zákona o kompenzačním bonusu, kraje následně mají 5 pracovních dní na to, aby došlo k přerozdělení prostředků jednotlivým obcím.

Tato zákonná lhůta je však zjevně nastavená chybně. Zákon o kompenzačním bonusu totiž nabyl účinnosti již dne 15. dubna 2020. Ona 60denní lhůta pro odeslání peněz krajům tedy uplynula již 15. června 2020. Novela, která do tohoto zákona přidala část o příspěvku obcím, přitom nabyla účinnosti až 1. července 2020. Dle zákonného textu tedy měly být peníze vyplaceny ještě před účinností novely.

Tato chyba byla napravena zákonem č. 331/2020 Sb., dle jehož přechodných ustanovení částka, která nebyla vyplacena do 7. srpna, má být vyplacena do dalších 60 dnů. Tímto zákonem byla také výše příspěvku zvýšena z původních 1 200 Kč na 1 250 Kč.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě z 10. srpna 2020 cituje ministryni Schillerovou, která garantuje odeslání prostředků před vypršením zákonné lhůty 60 kalendářních dnů. Tisková zpráva rovněž uvádí, že finance byly již odeslány. Ministerstvo dále slibuje, že v polovině srpna budou prostředky v obcích. S přihlédnutím k zákonné lhůtě 5 dnů určené pro kraje to možné je.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Kompenzace obcím ve výši 13,4 mld. Kč dalece převyšují jejich reálný výpadek příjmů ve výši 5,5 mld. Kč. Díky kompenzačnímu příspěvku budou mít obce dostatek peněz na své investice. Pomohou nám tím nastartovat ekonomiku po krizi, ze které se musíme proinvestovat, ne proškrtat.
Twitter, 10. srpna 2020

Obce získají podporu 1 250 korun na obyvatele, což dává celkem okolo 13,4 miliardy korun. Odhady na propad příjmů se výrazně liší v průběhu krize, ale i přesto zřejmě půjde o podporu převyšující výpadek příjmů. Nehodnotíme, zda je lepší se z krize proškrtat, či proinvestovat.

skrýt celé odůvodnění

Kompenzace obcím ve výši 13,4 mld. Kč dalece převyšují jejich reálný výpadek příjmů ve výši 5,5 mld. Kč. Díky kompenzačnímu příspěvku budou mít obce dostatek peněz na své investice. Pomohou nám tím nastartovat ekonomiku po krizi, ze které se musíme proinvestovat, ne proškrtat.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Součástí zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru je i příspěvek obcím (včetně Prahy) podle počtu obyvatel. Tento příspěvek má za cíl zmírnit negativní dopady působnosti zákona o kompenzačním bonusu na rozpočty obcí. Jde o 1 250 korun na obyvatele, což dává celkovou částku okolo 13,37 miliard korun (Česká republika měla k 1. lednu 2020 téměř 10,7 milionu obyvatel).

Odhady o výpadku příjmů obcí se během krize výrazně měnily, většinou šlo o odhady Ministerstva financí, nepodařilo se nám ovšem zjistit, z čeho tyto odhady vychází: 24. dubna - 23 miliard korun, 26. května - 9,9 miliardy korun, 9. června - 6,6 miliard korun, 11. června - 4,5 miliardy korun (po započtení multiplikačního efektu). Přesto odhady postupně klesají a zřejmě tedy jde v součtu o výrazné převýšení výpadku příjmů.

Ovšem některé obce zřejmě i přes kompenzaci zdaleka nedosáhnou (odhady k podpoře 1 200 korun na obyvatele místo 1 250 korun v půlce června) na takovou částku, aby se smazaly ztráty způsobené koronavirem.

Součástí hodnocení výroku není, jestli se z krize máme: „proškrtat“, nebo „proinvestovat“, jelikož se jedná o vyjádření názoru ministryně Schillerové, nikoli faktické tvrzení.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Vládní rezerva, která byla původně 136 miliard, se ztenčila na 36 miliard. Deník, 13. července 2020

Vládní rozpočtová rezerva se měla zvýšit o 136,6 miliard korun, ovšem v pozměňovacím návrhu Andreje Babiše pak tato částka klesla na 36,1 miliardy korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně financí Alena Schillerová výrokem reaguje na kritiku vládního návrhu novely zákona o státním rozpočtu. Tato novela nebyla podle opozice dostatečně zdůvodněna a ke konkretizaci určení výdajů došlo až prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu Andreje Babiše.

Vládní rozpočtová rezerva měla být podle vládou navrhované novely zákona o státním rozpočtu z 9. června navýšena (.pdf, str. 5) o 136,6 miliard korun. Její rozpočet by tím dosáhl 215,4 miliard. Během legislativního procesu došlo v původní novele k upřesnění prostřednictvím pozměňovacího návrhu (.docx, str. 4) premiéra Babiše. Ten v něm konkretizoval využití několika desítek miliard korun, a tím se navrhované navýšení vládní rozpočtové rezervy ztenčilo na necelých 36,1 miliard korun. Největší množství peněz bylo přesměrováno do Státního fondu dopravní infrastruktury (.docx, str. 2), a to 20 miliard, dále pak také do programu Antivirus a dalších.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Máme připraveno dvakrát deset miliard na podporu podnikatelského a veřejného sektoru. Deník, 13. července 2020

V červnu 2020 předložil Andrej Babiš pozměňovací návrh novely zákona o státním rozpočtu ohledně přerozdělení peněz z vládního rozpočtu do kapitol. Součástí bylo také 10 mld. na podporu podnikatelského a 10 mld. na podporu veřejného sektoru. Návrh byl v červenci 2020 schválen.

skrýt celé odůvodnění

16. června 2020 předložil Poslanecké sněmovně Andrej Babiš pozměňovací návrh novely zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020. V tomto návrhu se mimo jiné v 9. kapitole pod názvem Všeobecná pokladní správa píše následující (.docx, str. 3):

„V ukazateli „Ostatní výdaje“ se zřídí dvě nové položky: „Prostředky na podporu podnikání“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o zatím nerozhodnutou specifickou podporu do hospodářských odvětví, která jsou výrazně postižena následky epidemie COVID-19) a dále položka „Prostředky na podporu veřejného sektoru“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o případnou další podporu organizací financovaných ze státního rozpočtu, tak i z územních rozpočtů. Patří sem i organizace financované z veřejného zdravotního pojištění). O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda.“

8. července pak Poslanecká sněmovna hlasovala o pozměňovacím návrhu a návrh schválila. Ze 190 přihlášených poslanců hlasovalo pro 140, proti byli 3. Tentýž den pak byla Sněmovnou schválena i novela jako celek.

Na závěr dodejme, že v pozměňovacím návrhu najdeme i další položky (.doc, str. 1), které by se daly označit za podporu veřejného sektoru, např. 5,2 miliard na sociální služby či 12 miliard na posílení programu Antivirus. Pokud však ministryně Schillerová mluví o prostředcích, které prozatím nejsou vázány na žádný konkrétní účel, pouze mají být použity na podporu soukromého a veřejného sektoru, je pravdou, že v této oblasti je vyčleněno právě zmíněných dvakrát deset miliard.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Po dohodě s odboráři budeme masivně odměňovat zdravotníky, což bude také částka kolem deseti miliard. Deník, 13. července 2020

Vláda jednala s odboráři o odměnách zdravotníkům na začátku července. Shodli se na odměnách v přibližné výši 10 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se společně s premiérem Andrejem Babišem shodli 7. července 2020 po dohodě se zástupci odborů Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem na odměnění všech zdravotníků, kteří pracovali v době koronavirové krize. Odměny mají dostat i zdravotníci, kteří nepracovali přímo s nakaženými, ale všichni, kteří pracovali na plný úvazek v nemocnicích v době epidemie. Odměny má získat i zdravotnický personál, který se přímo nestaral o pacienty, ale v nemocnici také pracoval.

Podle Seznam zpráv má jít skutečně o částku okolo 10 miliard korun. Celková částka bude ještě upřesněna na základě výpočtů, kolika zdravotníků se odměny budou týkat, kolik z nich pracovalo v přímém kontaktu s nakaženými, a budou tak mít nárok na vyšší odměny, a kolik hodin zaměstnanci s nárokem na odměny odpracovali. V jaké formě a v jaké konečné finanční výši bude program odměn fungovat, by vláda měla rozhodnout do konce července.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Současný odhad propadu příjmů vychází z dubnové predikce, k tomu jsme přičetli vládní opatření, jimiž jsme odkládali daně či odpouštěli sociální pojištění, čímž jsme došli k částce 213 miliard. Deník, 13. července 2020

Celkový propad příjmů státního rozpočtu se po 3 novelách ustálil na částce 213 mld. Kč (ve srovnání s původně plánovanými příjmy na rok 2020). Důvodem je kromě přijatých vládních opatření i ekonomická situace, jejíž vývoj předvídá zmiňovaná predikce.

skrýt celé odůvodnění

První novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 byla přijata v březnu 2020. Touto novelou byl navýšen schodek státního rozpočtu na 200 miliard korun. Příjmy pak byly touto novelou zmenšeny (.pdf, str. 14, 15) o 89,8 miliardy korun, konkrétně v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o 25 mld. Kč, u Českého telekomunikačního úřadu o 7 mld. Kč, u Správy státních hmotných rezerv o 0,6 mld. Kč, u Operace státních finančních aktiv o 1,5 mld. Kč a u Všeobecné pokladní správy (VPS) o 55,7 mld. Kč.

Následně pak byla vydána zmiňovaná a dosud poslední makroekonomická predikce z dubna 2020. Na základě této predikce pak počítala druhá novela státního rozpočtu z dubna 2020 s propadem příjmů o 60,1 mld. Kč oproti původnímu návrhu. To odpovídá snížení daňových příjmů dle zmiňované predikce, která mluví o poklesu těchto příjmů meziročně o 3,3 % (.pdf, str. 10). Konkrétně došlo ke snížení příjmů (.pdf, str. 5) v kapitole MPSV o 5 miliard a v kapitole VPS o 55,1 miliard. V důvodové zprávě k této novele jsou přitom za důvody snížení příjmů označovány (.pdf, str. 3–8) jak dubnová predikce, tak vládní opatření.

K dalšímu poklesu příjmů došlo i v zatím poslední novele státního rozpočtu (.pdf, str. 3), kterou byl schodek státního rozpočtu navýšen na 500 miliard. Příjmy se tak snížily v kapitole MPSV o 17,6 mld. Kč. V kapitole Ministerstva životního prostředí poté dojde k poklesu příjmů o 2 mld. V kapitole VPS dojde k poklesu o 43,8 mld. Kč. Celkový pokles příjmů tak činí 63,4 mld. Kč (.pdf, str. 10). Za hlavní důvod jsou přitom opět označována přijatá vládní opatření, např. v důsledku Antiviru C je předpokládán pokles příjmů MPSV o 13,5 miliardy korun. Propad daňových příjmů v kapitole Všeobecné pokladní správy je opět zdůvodněn jak ekonomickou situací, tak přijatými vládními opatřeními.

Celkový pokles příjmů, zahrnující tři novely státního rozpočtu, tedy skutečně tvoří částku cca 213 mld. Kč.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Výdaje jsme odhadli na 246 miliard, a když k tomu přidáme již schválený schodek 40 miliard, jsme na 500 miliardách. Deník, 13. července 2020

Původní schodek státního rozpočtu činil skutečně 40 miliard. Následně však několika novelami došlo ke snížení příjmů státního rozpočtu o 213 miliard a k navýšení výdajů o cca 247 miliard. Nově se tedy schodek státního rozpočtu rovná 500 miliardám.

skrýt celé odůvodnění

Schválený rozpočet pro rok 2020 počítal s příjmy 1 578 mld. Kč. Po dvou novelách státního rozpočtu byly příjmy stanoveny částkou 1 428 mld. Kč (.pdf, str. 3). Zatím poslední novela státního rozpočtu ovšem počítá s příjmy 1 365 mld. Kč. Jedná se tedy o celkový pokles příjmů o 213 mld. Kč. Tuto třetí novelu zákona o státním rozpočtu však v den uveřejnění rozhovoru (13. července) nepodepsal prezident.

Na straně výdajů byl schválen rozpočet 1 618 mld. Kč. Po dvou novelách byly výdaje stanoveny částkou 1 728 mld. Kč (.pdf, str. 3). Poslední novela státního rozpočtu pak počítá s výdaji 1 865 mld. Kč. Zde tak rozdíl tvoří cca 247 mld. Kč.

Původně schválený schodek státního rozpočtu činil 40 mld. Kč. Pokud tedy k již tomuto existujícímu schodku přičteme změny státního rozpočtu na straně příjmů a výdajů, dostaneme se ke schodku 500 miliard.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Jako vláda jsme se zavázali, že příštích sedm let budeme střednědobý rozpočtový cíl snižovat o půl procentního bodu ročně. Deník, 13. července 2020

Novelou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je nejprve střednědobý rozpočtový cíl deficitu státního rozpočtu podstatně navýšen z 0,75 % na 4 % HDP. Teprve poté dojde k postupnému snižování o půl procentního bodu ročně.

skrýt celé odůvodnění

Podle Konvergenčního programu České republiky z dubna 2019 byl střednědobý rozpočtový cíl pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 nastaven na −0,75 % HDP (.pdf, str. 2).

Od 27. dubna 2020 je však v platnosti novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Novelu přijali poslanci 22. dubna, pro hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM, poslanci dalších stran hlasovali proti.

O úpravě a snižování střednědobého rozpočtového cíle pojednávají § 10a a § 11a:

㤠10a

Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro

a) rok 2021 jako součet částek nejvýše 4 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2021; celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii,

b) roky 2022 až 2027 ve výši odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, alespoň o 0,5 procentního bodu.“

§ 11a

Pro účely § 11 se částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí za

a) rok 2021 vypočtená zpětně v roce 2022 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2021 podle § 10a písm. a),

b) roky 2022 až 2027 vypočtená zpětně v roce následujícím navyšuje na částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 procentního bodu.“

Z toho vyplývá, že střednědobý rozpočtový cíl deficitu 0,75 % HDP se pro příští rok může navýšit až na 4 % HDP a poté by se měl každoročně snižovat o 0,5 p. b. Takovým tempem by výše střednědobého rozpočtového cíle deficitu v roce 2027 měla klesnout na 1 % HDP a následně dosáhnout na původní úroveň 0,75 % HDP v roce 2028, jak je uvedeno i v důvodové zprávě návrhu (.docx, str. 4): „Tato trajektorie by měla zabezpečit postupné přibližování k současné výši střednědobého rozpočtového cíle České republiky a jeho bezpečné dosažení v roce 2028, aniž by byla ekonomika ohrožena nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.“

Ministryně Schillerová sice správně  říká, že se vláda zavázala ke snižování střednědobého rozpočtového cíle, ale už nedodává, že nejprve dojde k jeho podstatnému navýšení z původně plánovaného 0,75 % HDP na 4 % HDP a teprve poté by měla úroveň každoročně klesat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Nedá se vyloučit, že schodek na příští rok bude ještě poměrně velký, také proto jsme prosadili novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Deník, 13. července 2020

Vláda i Parlament v souvislosti s pandemií koronaviru schválili novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Předpokládá se, že stát se bude muset v následujících letech zadlužit víc, než současný zákon dovoluje.

skrýt celé odůvodnění

O tom, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude zřejmě také velký, mluvil už makroekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a poradce Andreje Babiše pro ekonomiku Martin Fassmann. Pokud podle něj bude letos schodek rozpočtu dosahovat výše 500 miliard, pak musí být schodek pro příští rok minimálně stejně velký. S dlouhodobějším propadem v příjmech a naopak také s navýšením výdajů pak počítá i důvodová zpráva (.pdf, str. 3) k diskutované novele.

Jak již dříve uvedla ministryně financí Alena Schillerová, česká ekonomika by musela ročně růst až o 11 %, aby se státní rozpočet ve střednědobém výhledu vrátil ke schodkům kolem 40 až 50 miliard. Česká národní banka však očekává pro příští rok růst české ekonomiky o 4 %, Evropská komise o 5 %.

V dubnu vláda schválila novelu (.pdf) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento zákon má zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda ale v souvislosti s pandemií koronaviru připravila jeho změnu, jelikož předpokládá, že stát se bude muset v následujících letech zadlužit víc, než současný zákon dovoluje. Novela například umožňuje vytvořit pro rok 2021 fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši 4 % HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 o půl procentního bodu ročně. Česká republika by tak do roku 2028 měla opět plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl a ekonomika by neměla být destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Nechceme udělat stejnou chybu jako pravicová vláda v roce 2010, která se proškrtala do další recese. Deník, 13. července 2020

Vláda, která vznikla v roce 2010, skutečně prováděla politiku škrtů ve státním rozpočtu. Celkové výdaje státního rozpočtu ale stagnovaly a zda byly prováděné škrty příčinou následné recese, je předmětem sporu ekonomů. Zda se jednalo o rozhodnutí správné, či chybné, nehodnotíme.

skrýt celé odůvodnění

Alena Schillerová ve svém výroku hovoří o období vlády Petra Nečase. Recese nastala po krátkém oživení ekonomiky po globální hospodářské krizi z let 2008/2009. V letech 2010 a 2011 česká ekonomika rostla, sice pomalu, ale následně v roce 2012 propadla znovu do recese, která trvala zhruba 2 roky (viz graf níže). Ve spojení s hospodářskou krizí z roku 2009 se tak hovořilo o nejdelší recesi v České republice v historii. Index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti, se teprve v roce 2015 dostal nad hodnotu, které dosáhl v roce 2007.

Roční růst HDP České republiky vyjádřený v %

V roce 2010 tehdejší vláda dle svých vlastních vyjádření skutečně šla spíše cestou škrtů ve vládním rozpočtu nežli zvýšenou investiční aktivitou. Vláda snižovala počty státních zaměstnanců a přistupovala k obecným úsporám ve státním sektoru ve snaze neprohlubovat zadlužení státu. Dále také například zmenšovala výdaje na dopravní infrastrukturu či rušila některé programy sociální politiky. Na rok 2011 pak vláda naplánovala rozpočet s nižším deficitem, než jaký byl v letech 2009 a 2010 (viz graf níže). I média v té době hovořila o velkém šetření a škrtání ve vládním rozpočtu – hovořilo se o „Kalouskově léčbě“, hojně probírané byly škrty platů státních zaměstnanců.

Zdroj: ÚNRR, (str. 13) data převzata z MF ČR

Celkové výdaje za rok 2011 pak ve výsledku byly ještě nižší, než jaké vláda plánovala – místo schválených 1 190,70 mld. korun se utratilo pouze 1 155,53 mld. Největší úspory lze pozorovat v kapitálových výdajích. Schodek schváleného rozpočtu se tak oproti roku 2010 snížil téměř o 15 mld. korun.

Je tedy pravdou, že vláda po roce 2010 prováděla politiku škrtů a že poté došlo k recesi ekonomiky České republiky. Je také pravdou, že pokles výdajů vlády se projeví negativně na růstu HDP. Na druhou stranu celkové výdaje státního rozpočtu se i přes uvedené škrty nijak výrazně nesnižovaly a spíše stagnovaly, jak je vidět z údajů státního závěrečného účtu za rok 2010, 2011 (.pdf, str. 2) a 2012 (.pdf, str. 2). Nelze tedy prokázat příčinnou souvislost mezi prováděnými škrty a vzniklou recesí. Názory odborníků na danou věc se liší. Někteří ekonomové, jako například v dané době Tomáš Holub či zpětně Miroslav Singer, považovali škrty a šetření vlád během krize za chybu a za důvod následné recese. Jiní, jako například Aleš Michl, ale tvrdili, že samotné škrty Českou republiku do recese nedostaly.

Výrok Aleny Schillerové obsahuje dvě faktické části, na které jsme se při hodnocení zaměřili. Jedná se jednak o tvrzení, že tehdejší pravicová vláda v roce 2010 škrtala a také, že těmto škrtům následovala ekonomická recese. Další části jsou buď subjektivním hodnocením ministryně, případně naznačením kauzálního vztahu mezi rozpočtovými škrty a ekonomickou recesí, na kterém nepanuje odborná shoda. Jelikož jsou obě faktické části pravdivé, výrok jako celek také hodnotíme jako pravdivý.