Demagog.cz

Alena Schillerová

Alena Schillerová (ANO 2011)

  • 23
  • 5
  • 4
  • 1

Výroky

Alena Schillerová

Alena Schillerová

A teď si vemte, že my v tom zákoně máme nastavený poměr jenom mezi prvním a posledním stupněm, který je krát 2. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Zaručená mzda stanovená pro nejvyšší skupinu práce musí být alespoň dvojnásobkem zaručené mzdy stanovené pro nejnižší skupinu práce.

skrýt celé odůvodnění

Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Takováto mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi „skupin práce“. Odměna za práci tedy nesmí být nižší než vládou určená zaručená mzda pro konkrétní práci. Web Aktuálně.cz přináší demonstrativní výčet, jaké práce a profese patří do jednotlivých skupin.

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda.

V § 112 odst. 2 zákoníku práce je řečeno, že „nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy.“

Je tedy pravda, že nejnižší možná úroveň zaručené mzdy musí být alespoň stejně vysoká jako minimální mzda a nejvyšší možná úroveň zaručené mzdy je minimálně dvojnásobná než ta nejnižší možná úroveň zaručené mzdy. Podle nařízení vlády č. 273/2018 Sb. je pro 8. skupinu prací, která je zároveň nejvyšší, zaručená mzda rovna dvojnásobku zaručené mzdy pro 1. skupinu prací (ta je skupinou nejnižší). Minimální a zaručená mzda pro 1. skupinu prací se podle nařízení vlády rovná.

Zaručená mzda a počet skupin práce se může měnit nařízením vlády. V zákoně není uvedeno, kolik jich má být či jaká výše zaručené mzdy jim má být přidělena. Jistě nadefinovaný je pouze poměr zaručené mzdy nejvyšší a nejnižší skupiny práce.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ale ty mezistupně vlastně stanovuje Ministerstvo práce a sociální věci svým nařízením, zhruba plus minus, já jsem si to propočítávala, je to asi 10 % mezi těmi jednotlivými stupni. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Procentuální rozdíly mezi jednotlivými stupni zaručené mzdy jsou opravdu přibližně 10 %. Stupně však nestanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ale nařízení vlády, které vláda ve sboru schválila.

skrýt celé odůvodnění

Podle nařízení vlády existuje 8 skupin prací, které jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Web Aktuálně.cz přináší demonstrativní výčet, jaké práce a profese patří do jednotlivých skupin.

Tabulka níže zobrazuje mzdy v jednotlivých skupinách.

Lze tedy vypozorovat, že mezi dvěma za sebou jdoucími skupinami práce je zhruba 10% rozdíl ve výši zaručené mzdy.

Nelze ovšem říci, že MPSV má v tomto případě možnost zakládat práva a povinnosti vyhláškou. Podle § 112 odst. 2 zákoníku práce „nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy.“ Zákonem je tedy k přijetí nařízení (resp. prováděcího předpisu) zmocněna vláda, nikoliv ministerstvo. To ovšem neznamená, že by se MPSV na tvoření právního předpisu nepodílelo.

Při minulém zvyšování minimální mzdy zmiňovaný návrh nařízení vlády předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozsáhlého připomínkového řízení k tomuto návrhu se zúčastnila (.docx) např. Českomoravská konfederace odborových svazů s připomínkou k jednotlivým stupňům zaručené mzdy. Další připomínky podala např. jednotlivá ministerstva, včetně Alenou Schillerovou vedeného Ministerstva financí (.docx). Lze tedy konstatovat, že ačkoliv MPSV návrh nařízení vlády předložilo, neznamená to, že má nárok na autoritativní rozhodnutí ohledně podoby „stupňů“. Vláda rozhoduje ve sboru (čl. 76 odst. 1 Ústavy) a tímto způsobem schválila i nařízení vlády stanovující stupně zaručené mzdy.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Tak my to máme, paní redaktorko, ve vládním prohlášení, že prostě zabezpečíme růst minimální mzdy. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala nově nastavit pravidla, podle kterých bude v budoucnu růst minimální mzda. Závazek samotného růstu minimální mzdy programové prohlášení neobsahuje.

skrýt celé odůvodnění

Programové prohlášení vlády České republiky z června roku 2018 obsahuje větu: „Připravíme závazná pravidla pro předvídatelný růst minimálních mezd“ (str. 10). Jinou zmínku o minimální mzdě přitom prohlášení neobsahuje.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť ve vládním prohlášení se vláda zavázala pouze k přijetí pravidel, kterými by se případné zvyšování minimální mzdy mělo řídit. Koalice se však nezavázala k reálnému zvýšení minimální mzdy.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Nemohli jsme to (růst minimální mzdy, pozn. Demagog.cz) rozhodnout dříve, protože tripartita se sešla teprve je to 14 dní. Nedomluvila se. A vlastně my jsme byli vázáni na stanovisko tripartity (...) Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Vláda, která rozhoduje svým nařízením o výši minimální mzdy, není formálně vázána na dohodu tripartity, a proto může rozhodnout i bez její dohody.

skrýt celé odůvodnění

Tripartita, celým jménem Rada hospodářské a sociální dohody České republiky, je dobrovolným dohadovacím orgánem mezi vládou, zaměstnanci (zastoupenými odbory) a zaměstnavateli (zastoupenými podnikatelskými svazy). Cílem tripartity je pak dle jejich stránek udržování sociálního smíru za pomoci dialogu mezi zúčastněnými stranami. Proto také ministryně Schillerová odkazuje na jednání tripartity a její stanovisko, protože cílem tripartity je společná dohoda, na které se všechny strany shodly – v tomto případě dohoda o nové výši minimální mzdy.

Tripartita se na nejvyšší (plenární) úrovni schází v průměru jednou za dva měsíce. Konkrétně se letos sešla 21. 1., 25. 3., 27. 5., 10. 6., 16. 9. a 18. 11. s tím, že jednání 27. května bylo mimořádné a týkalo se jen navyšování platů ve veřejném sektoru. Na úrovni předsednictva se pak schází každý měsíc a odborné pracovní skupiny se scházejí dle potřeby.

Ačkoliv byla otázka minimální mzdy řešena tripartitou v červnu, září i listopadu, tak se nepodařilo najít mezi stranami kompromis. Na základě listopadového neúspěchu se proto koaliční partneři dohodli na zvýšení minimální mzdy a v prosinci by toto nařízení měla schvalovat vláda. Rozhodnutí o výši minimální mzdy je velmi důležité pro podnikatele, pro které je tato informace klíčová při finančním plánování na následující rok, jelikož jsou mzdové náklady významnou položkou jejich rozpočtů. Za vlády Bohuslava Sobotky se navýšení minimální mzdy schvalovalo většinou v srpnu, září či říjnu. V roce 2018 již Babišův kabinet schvaloval navýšení 14. listopadu a letos by formální schválení mělo být až 9. prosince na dalším zasedání vlády.

Tvrzení ministryně Schillerové, že o navýšení minimální mzdy nebylo možno rozhodnout dříve, protože neexistovala shoda tripartity, hodnotíme jako nepravdivé. Jelikož je tripartita dobrovolným dohadovacím orgánem, tak vláda nemá povinnost se řídit výstupy z tripartity a nutně nemusí čekat na shodu na projednávaných bodech. Vláda je finálním orgánem, který o výši minimální mzdy rozhoduje svým nařízením (v současnosti je to nařízení vlády 273/2018 Sb.). Historicky se v posledních letech tripartitě nedařilo najít kompromis, na kterém by se strany dohodly, proto o výši minimální mzdy rozhodovala vláda, např. v roce 2018, 2017, 2016 a 2015.

Na závěr pak dodejme, že se tripartita nesešla před 14 dny, jak ministryně Schillerová tvrdí, ale 10 dny (18. listopadu) před jejím výrokem z 28. listopadu. Tato nepřesnost však na celkovém hodnocení nic nemění.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) a země mimo Evropskou unii 36 % (poměr minimální a průměrné mzdy, pozn. Demagog.cz). Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou států OECD bez států EU je 38 %.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu předpokládáme, že Alena Schillerová zde mluví o zemích mimo Evropskou unii, ale v OECD. To jsou Austrálie, Kanada, Chile, Island, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Turecko a Spojené státy americké. Nelze u všech z nich určit poměr minimální a průměrné mzdy, konkrétně Island, Norsko a Švýcarsko nemají národní minimální mzdu, místo toho mají minimální mzdu určenou podle sektorů. OECD zároveň nemá data o průměrné mzdě v Turecku.

Když spočítáme poměr minimální a průměrné mzdy v ostatních státech z roku 2018 (novější data nejsou zatím veřejně dostupná), dostaneme hodnotu 38 %, tedy velmi blízkou hodnotě Aleny Schillerové. Námi zpracovaná data z OECD si můžete prohlédnout v tabulce. Všechny převody mezi měnami byly provedeny k hodnotám z 31. prosince 2018.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Dali jsme závazek, jakého platu (pedagogů, pozn. Demagog.cz) dosáhne v roce 2021, že to bude 150 % průměr roku 2017, což je něco málo přes 45 000, a k tomu jsou kroky i ve střednědobém výhledu státního rozpočtu. Pro rok devatenáct to bylo 15 %, 10 % dvacet, 9 % dvacet jedna. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Vláda se skutečně zavázala, že do roku 2021 zvedne plat učitelů oproti roku 2017 o 150 %. V roce 2019 došlo k slibovanému zvýšení platů o 15 %, dále je skutečně ve státním rozpočtu či střednědobém výhledu počítáno s dalším navyšováním platů pedagogů.

skrýt celé odůvodnění

V programovém prohlášení (.pdf, str. 14) vlády je jako jeden ze závazků zmíněno: „Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Zdroj: Analýza MŠMT, zveřejnila Pedagogická komora

Dle této analýzy dosáhl za rok 2017 průměrný plat učitelů 30 228 Kč. Zmíněné minimální zvýšení o 50 % se tedy rovná částce 45 342 Kč.

Pro rok 2019 byly skutečně naplánovány a vyhrazeny peníze navíc, které mají zajistit navýšení platu učitelům o 15 %.

Jsem rád, že se nám podařilo vyjednat podstatné navýšení platů učitelů, přiblížíme se tak deklarovanému cíli vlády, a to 45 tisíc korun průměrného platu pedagoga. Důležité je, že rozpočet pamatuje i na platy školníků, kuchařů a dalších nepedagogických zaměstnanců,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga po jednání kabinetu.

Pro rok 2020 je v návrhu státního rozpočtu naplánováno zvýšení učitelského platu o 10 %, jak dokládá i průvodní Zpráva ke státnímu rozpočtu 2020 (.pdf, str. 100–101). V roce 2021 se má učitelský plat zvednout o 9 % (.pdf, str 25).

Jsme blízko splnění vládního slibu a ty prostředky, jak byly slíbeny, tedy 150 % výše platů oproti roku 2017, do sektoru školství skutečně doputují,“ upozornil Plaga.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ta stávka, která proběhla, při vší úctě ke stávkujícím a bereme to s respektem, tak byla velmi nepovedená, stávkovalo velmi malé procento škol. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Z dostupných dat vyplývá, že se do stávky zapojilo 10–39 % škol. Počet stávkujících tedy nelze s jistotou označit jako velmi malé procento.

skrýt celé odůvodnění

Podle tiskové zprávy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, který stávku pořádal, zůstalo uzavřeno 1 221 škol. Provoz omezilo 2 743 škol. Dalších téměř 3 000 škol vyjádřilo stávkujícím podporu. V žádné tiskové zprávě ČMOS neuvádí, kolik z těchto škol bylo středních, základních, mateřských či vyšších odborných.

Podle Statistické ročenky MŠMT se ke školnímu roku 2018/2019 na území České republiky nachází veřejně spravovaných 4 838 MŠ, 3 891 ZŠ, 349 ZŠ speciálních, 962 SŠ, 13 konzervatoří a 114 VOŠ. To je dohromady 10 167 škol. Uzavřeno tak bylo 12 % z nich a svůj provoz omezilo 27 %. Celkem se tedy do stávky podle odborářů zapojilo 39 % škol. Ministerstvo školství však na základě svého šetření mezi školami v 9 krajích dospělo k jiným číslům. Podle něj se do stávky zapojilo pouze 10–25 % škol. O jedné desetině stávkujících mluví také Sdružení místních samospráv.

Podívejme se blíže na to, co si představit pod 27 % škol, které podle odborářů omezily svůj provoz. Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák upozorňuje, že na řadě škol bylo například zrušeno pouze odpolední vyučování, byl vytvořen náhradní program nebo došlo k úpravě rozvrhu. Jak zmiňuje článek serveru Novinky.cz, důvodem k těmto opatřením mohlo být například to, že se na dané škole do stávky zapojilo jen několik učitelů. Zbylí vyučující tak museli práci stávkujících kolegů zastat.

Výsledné hodnocení tohoto výroku je tak závislé na otázce, zda je možné interpretovat procento stávkujících škol jako velmi malé. Hodnocení je znesnadněno tím, že není známý přesný počet škol, které se do stávky zapojily. Vzhledem k velkému rozptylu, který činí zmiňovaných 10–39 % a absenci konkrétnějších dat, hodnotíme daný výrok jako neověřitelný.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) když se podíváte na grafy růstu platů, my jsme první vláda, která si dala jasný závazek, a my jsme řekli, že v roce 21 bude 45 000. Události, komentáře, 28. listopadu 2019 !

Vláda Andreje Babiše je skutečně první vládou, která si dala ve svém programovém prohlášení konkrétně formulovaný závazek ve věci platů pedagogických pracovníků. Plat pedagogů 45 000 Kč pro rok 2021 odpovídá programovému prohlášení vlády Andreje Babiše.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem je v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše konkrétně uvedeno (str. 14), že platy učitelů a nepedagogů mají růst na 150 procent jejich výše pro rok 2017.

Průměrný plat učitelů v roce 2017 byl 30 228 Kč. Pokud by tato suma byla zvýšena na svých 150 %, dostaneme sumu 45 342 Kč pro rok 2021, která s minimální odchylkou odpovídá ve výroku avizovaným 45 000 Kč.

Zdroj: Pedagogická komora

Z grafu růstu průměrného platu učitelů od roku 2013 můžeme konstatovat, že platy mají postupem času vzrůstající tendenci. Avšak je důležité zdůraznit, že rok 2019 je na tomto grafu vypočten pouze odhadem, podle sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), za pomoci garantovaného zvýšení pro pedagogy o 15 % a pro nepedagogy o 10 % oproti roku 2018. Rok 2018 je také pouze odhadnut, a to na základě předpokládaného počtu pedagogů a nepedagogů a rozpočtových zdrojů určených pro tyto dvě kategorie v rozpočtu na rok 2018. Dále je zde zmíněno, že skutečnost bude známa až koncem února 2019.

Výše průměrného platu učitelů v prvním pololetí roku 2019 dosáhla 37 235 Kč. Tato informace vychází z údajů, které poskytlo MŠMT České tiskové kanceláří (ČTK), která tyto informace zveřejnila na svých webových stránkách 6. listopadu 2019.

Dále je nutné prověřit, zda je vláda Andreje Babiše v souladu s výrokem první vládou, která si dala jasný závazek ohledně růstu platů učitelů. Závazky vlád nalézáme v programovém prohlášení, jež každá vláda ze začátku svého funkčního období vytváří.

Seznam vlád a krátké výňatky z programových prohlášení vlád ČR od roku 1993, které se relevantně týkají problematiky zvyšování platů ve vzdělávání:

Vláda Andreje Babiše (2017 – současnost)

  • „Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na
    konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich
    výše pro rok 2017. Zlepšíme podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit
    na výuku.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 14.

Vláda Bohuslava Sobotky (2014 – 2017)

  • „Vláda zavede efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení od roku 2015. Zároveň bude usilovat o postupné zvyšování prostředků na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků i na modernizaci škol a jejich vybavení.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 10.

Vláda Jiřího Rusnoka (2013 – 2014)

  • „V oblasti technického vzdělávání bude vláda rozvíjet mechanismy podporující zefektivnění spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Položíme důraz na podporu odborného vzdělávání a posílení motivace zaměstnavatelů vč. daňových výhod.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 9.

Vláda Petra Nečase (2010 – 2013)

  • „Za tímto účelem vláda v roce 2011 a v následujících letech posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kdy platy zmrazí na 3 roky.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 25.

Vláda Jana Fischera 2009 – 2010

Vláda Mirka Topolánka II.

Vláda Mirka Topolánka I. (2006 – 2007)

Vláda Jiřího Paroubka (2005 – 2006)

Vláda Stanislava Grosse (2004 - 2005)

  • „Vláda se zavazuje zlepšovat podmínky pro práci pedagogů v souladu se současným úsilím
    OECD a Evropské unie, a to včetně podmínek platových.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 13.

Vláda Vladimíra Špidly (2002 – 2004)

  • „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi
    Evropské unie a zároveň vytvořit kariérní řád, který otevře systém kariérního růstu tak, aby
    nebyl závislý převážně na délce praxe, ale akcentoval i význam dalšího vzdělávání pedagogů.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 20.

Vláda Miloše Zemana (1998 – 2002)

  • „Navýšené rozpočtové zdroje budou určeny zejména pro: rozvoj vědy a vysokého školství; řešení motivace a mzdové situace pedagogických pracovníků“
  • Programové prohlášení vlády; strana 16.

Vláda Josefa Tošovského (1998 – 1998)

Vláda Václava Klause II. (1996 – 1998)

Vláda Václava Klause I. (1992 – 1996)

  • „Vláda je přesvědčena, že využívání ekonomických mechanismů a vztahů, především
    v oblasti financování je jedním z nejúčinnějších prostředků kvalitativní přeměny
    českého školství, a bude proto tyto nástroje ve své politice důsledně prosazovat.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 15.

Podle výše uvedených citací relevantních výroků v programových prohlášení vlád od roku 1993 můžeme prohlásit, že žádná vláda před druhou vládou Andreje Babiše nevytvořila závazek podobně konkrétní. Vláda Petra Nečase si sice stanovila konkrétní částku, o kterou chtěla navýšit platové prostředky pro pedagogické pracovníky, závazek výsledného průměrného platu však programové prohlášení neobsahuje. Výrok ministryně financí Aleny Schillerové z výše uvedených důvodů považujeme za pravdivý.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ten plat dneska je téměř 39 000 (plat učitelů, pozn. Demagog.cz). Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Průměrný plat pedagogických pracovníků v ČR dosáhl v prvním pololetí roku 2019 37 235 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Výše průměrného platu učitelů v prvním pololetí roku 2019 dosáhla 37 235 Kč. Tato informace vychází z údajů, které poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) České tiskové kanceláří (ČTK). Výdaje na platy učitelů se oproti roku 2018 zvýšily o 10 % v tarifech a o 5 % v odměnách, tedy o celkových 15 %.

Nejnižší platy pobírali pedagogové v mateřských školách, kde průměrný plat byl 31 604 Kč. Průměr platů učitelů na středních školách dosáhl 39 756 Kč, na základních školách 38 821 Kč a na vyšších odborných školách překonal 40 000 Kč. Průměrný plat pedagogů za celý loňský rok 2018 byl 35 089 Kč.

Průměrný plat pedagogů je komplikované přesně vypočítat, neboť je nezbytné znát přesný počet pedagogických pracovníků v platových třídách a stupních. Predikce těchto zásadních údajů není dokonalá a může docházet k nepřesnostem (viz reportáž na ČT24).

Dále uvádíme orientační seznam platových tříd pedagogických pracovníků a platovou tabulku pro rok 2019:

  • Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9.)
  • Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 10.)
  • Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12.)
  • Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13.)
  • Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10.)
  • Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9.)
  • Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12.)
  • Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8.)
  • Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Zdroj: Pedagogická komora

Dle odvysílané reportáže na ČT1 z počátku roku 2019, která se odkazuje na analýzu platů učitelů vytvořenou MŠMT, průměrný plat učitelů nepatrně přesáhl od 1. ledna 2019 hranici 39 000 Kč.

Zdroj: ČT24

Na tuto reportáž reagoval emailem prezident spolku Pedagogické komory Mgr. Radek Sárközi, který požádal MŠMT o poskytnutí výše zmíněné analýzy. MŠMT odpovědělo emailem, v němž zaslalo graf obsahující průměrné platy pedagogů od roku 2013 po rok 2019. Je důležité zdůraznit, že rok 2019 je, podle sdělení MŠMT, vypočten pouze odhadem, do něhož bylo promítnuto garantované zvýšení pro pedagogy o 15 % a pro nepedagogy o 10 % oproti roku 2018. Rok 2018 je také pouze odhadnut, a to na základě předpokládaného počtu pedagogů a nepedagogů a rozpočtových zdrojů určených pro tyto dvě kategorie v rozpočtu na rok 2018. Dále je zde zmíněno, že skutečnost bude známa až koncem února 2019.

Zdroj: Pedagogická komora

Z výše zmíněných informací můžeme vyvodit, že informace o průměrném platu přesahujícím 39 000 Kč (zmíněných na ČT1) byla spíše orientační a přesnější průměrný plat obsahuje již výše zmíněná zpráva na ČTK, která hovoří o průměrném platu 37 235 Kč pro první pololetí 2019.

Aktuální průměrný plat učitelů se s nejvyšší pravděpodobností ve druhém pololetí roku 2019 pohybuje kolem výše zmíněné částky 37 235 Kč, avšak na přesný průměrný plat za rok 2019 bude nutné ještě vyčkat. Dle výroku plat učitelů (z kontextu průměrný) dosahuje téměř 39 000, což odpovídá zjištěním, s přihlédnutím k odchylce nepřesahující 10 %. Výrok z výše uvedených důvodů považujeme za pravdivý.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

A jim je jedno, jestli to bylo k průměrné mzdě, nebo to říkáte u důchodů, u všeho, oni ví, že měli 165 korun (učitelé nárůst platu, pozn. Demagog.cz), důchodci 40, přidáno Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Učitelé mezi lety 2007 a 2013 průměrně dostali přidáno téměř třikrát více než tvrzených 165 Kč za rok. U starobních důchodů je pak průměrný nárůst vyšší více než 9×, nejmenší nárůst přitom tvořil 78 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve ke kontextu. Ministryně financí Schillerová zmiňuje, že „za dob“ jejího oponenta v debatě, Miroslava Kalouska, učitelé dostávali meziročně přidáno 165 Kč a důchodci 40 Kč. Miroslav Kalousek byl osmým a desátým ministrem financí ČR. Konkrétně od ledna 2007 do května 2009 v prvním období a poté od července 2010 do července 2013.

Nyní k platům učitelů. Konkrétně se bavíme o průměrném hrubém platu pedagogů regionálního školství. Jejich výše je dostupná ve statistických ročenkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vzhledem k tomu, že v každé statistice jsou data i za předešlé čtyři roky, tak nám budou stačit statistiky z let 2010 (.xls, list A4.1.2) a 2013 (.xls, list A4.1.2). Výše platů je uvedena v následující tabulce.

Rozdíl mezi hrubými platy je vyjádřen v následujícím grafu. Bereme v potaz rozdíly mezi lety, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Tzn. nebereme v potaz roky 2006 a 2014.

Máme nyní možnost vidět, že průměrný přírůstek platů byl 483 Kč. Nejvíc přidáno dostali učitelé mezi lety 2008 a 2009, a to 1338 Kč. Nejvíc si pohoršili mezi lety 2009 a 2010, kdy průměrný hrubý plat spadl o 937 Kč.

Co se průměrných důchodů týče, tak podobné problematice jsme se věnovali nedávno. Opět se podíváme na průměrný starobní důchod každý rok mezi lety 2007–2013. Hodnoty jsou opět znázorněny v grafu.

Největší nárůst průměrného měsíčního starobního důchodu se odehrál mezi lety 2007 a 2008, kdy si důchodci polepšili o 891 Kč. Nejméně „přidáno“ dostali mezi lety 2009 a 2010, kdy to bylo pouhých 78 Kč. Průměrný měsíční přírůstek činil 371 Kč ročně.

Důležité je také zmínit tzv. valorizaci důchodů. Jedná se o princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a třetiny růstu reálných mezd. Výše valorizace v jednotlivých letech je znázorněna v následující tabulce.

Když tedy porovnáme statistiky a výrok Aleny Schillerové, tak plat učitelů vzrostl v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek, v průměru o více než 165 Kč. O tuto částku navíc nevzrostly za Miroslava Kalouska platy učitelů, ani pokud bychom se podívali na jednotlivé roky.

Při porovnání průměrného přírůstku starobních důchodů ministryně financí udala přibližně desetinu skutečné hodnoty. I nejmenší nárůst je však téměř dvojnásobný oproti tvrzeným 40 korunám. Udávaných 40 korun pak nesedí, ani pokud se podíváme na valorizaci penzí. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.