Alena Schillerová

Výpočet inflace

Inflaci v Česku sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím indexu spotřebitelských cen, který měří změnu cen takzvaného spotřebního koše, tedy vybraných výrobků a služeb, jež si běžná domácnost pořizuje. ČSÚ do výpočtu inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace v prosinci 2021 a průměrná inflace v roce 2021

Meziroční inflace za daný měsíc ukazuje, o kolik procent se zvýšily ceny oproti stejnému měsíci minulého roku (.pdf, str. 12). Ceny v prosinci 2021 v meziročním srovnání vzrostly podle ČSÚ o 6,6 %. Podle Eurostatu šlo o nárůst ve výši 5,4 % (.pdf, str. 2).

Průměrná meziroční inflace ukazuje změnu průměrného ročního indexu spotřebitelských cen oproti průměru předchozího roku (.pdf, str. 12). V roce 2021 byla průměrná inflace podle ČSÚ 3,8 %, zatímco podle Eurostatu činila 3,3 %.

Závěr

Český statistický úřad používá k určování inflace jinou metodiku než Eurostat, a hodnoty obou úřadů tak mohou být odlišné. Meziroční inflace v prosinci 2021 podle ČSÚ dosáhla 6,6 %, zatímco podle Eurostatu ceny vzrostly o 5,4 %. Průměrná inflace za celý rok 2021 byla podle ČSÚ 3,8 % a podle Eurostatu 3,3 %. Údaje, které Alena Schillerová uvádí, se nacházejí v rozmezí hodnot ČSÚ a Eurostatu, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj inflace

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) kritizuje vládu Petra Fialy za vysoké ceny a poukazuje na to, že jsou dokonce historicky nejvyšší. Ve svém výroku zjevně naráží na dobu existence České republiky a v našem odůvodnění se tak zaměříme na vývoj inflace od roku 1993 do současnosti.

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na poznámku redaktora ohledně toho, že se premiér Petr Fiala chlubil tím, že je nyní nejnižší inflace od roku 2018 a že mu za pravdu dává Česká národní banka, podle které inflace činí 1,8 %. Schillerová vyzývá k porovnání cen, „které jsou teď a jež byly před třemi roky“, a uvádí, že se zdražilo o 30 %. Tím zjevně naráží na růst cen od začátku působení Fialovy vlády. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, o kolik vzrostly ceny v porovnání s prosincem 2021, kdy se současný kabinet ujal vlády. 

Kumulativní inflace

Pro porovnání cen za určité období je vhodné použít kumulativní (úhrnnou) inflaci, která sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje tedy, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a v květnu 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k dubnu 2025 a podle nich kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády dosáhla 29,25 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku vážou k březnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace takřka 32 %. Zboží oproti prosinci 2021 tedy skutečně zdražilo přibližně o 30 %.

Závěr

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 29,25 % a podle Eurostatu necelých 32 %. Oproti prosinci 2021, kdy Fialova vláda nastoupila, se tak opravdu ceny zboží zvýšily přibližně o 30 %. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se zaměřuje pouze na navyšování výdajů na obranu, ale neřeší skutečné potřeby armády. Kritizuje koalici SPOLU, že se podle ní snaží z obrany udělat hlavní téma předvolební kampaně, a tvrdí, že vláda v rámci splátek uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10 miliard korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). První stroje mají být hotové v roce 2029, ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2034 (.pdf). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně za rok 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva Česko díky urychlení platby dostane dvě stíhačky o rok dříve. Armáda bude moci výcvik na těchto dvou strojích zahájit už v roce 2030 místo roku 2031.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o 10,7 miliardy korun více. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku reaguje na poznámku redaktora, že pro koalici SPOLU je bezpečnost a ohrožení válkou jedno z hlavních témat v předvolební kampani. Schillerová se ohrazuje proti tvrzení, že hnutí ANO nezáleží na bezpečnosti, a podotýká, že za dobu, kdy hnutí stálo v čele Ministerstva financí, se výdaje na obranu zvýšily dvojnásobně.

Hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí už v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2017

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Tento návrh počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). Následně putoval do Sněmovny, která v té době byla nicméně následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší skoro o 731 milionů korun (.pdf, str. 11 z 20) a činily 42 miliard korun.

Státní rozpočet na rok 2015 vyčlenil pro resort obrany 43,8 miliardy korun a pro rok 2016 se jednalo zhruba o 4 miliardy korun více. V roce 2017, tedy posledním, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, činil rozpočet Ministerstva obrany 52,5 miliardy korun.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2018 a 2021

Graf níže ukazuje, že v roce 2018, tedy v prvním roce Babišovy vlády, bylo pro resort obrany vyhrazeno 58,9 miliardy korun (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard korun více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 miliardy korun.

Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy korun. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun, což odpovídá přibližně dvojnásobku oproti roku 2014, kdy hnutí ANO poprvé usedlo do křesla ministra financí.

Reálné výdaje na obranu

Výdaje rozpočtu je nutné porovnávat také v reálné hodnotě, kdy se nominální hodnoty upraví o inflaci. Když vezmeme v potaz míru inflace pro předchozí roky a míru inflace, kterou pro letošní rok odhaduje Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 3), skutečný rozpočet Ministerstva obrany rostl pomaleji. Výdaje v roce 2021 nicméně stále představují přibližně dvojnásobek výdajů z roku 2014, od kdy hnutí ANO vedlo resort financí.

Závěr

Hnutí ANO vedlo resort financí od roku 2014 do roku 2021. V roce 2014, kdy byl ministrem financí ještě Andrej Babiš, představovaly skutečné výdaje Ministerstva obrany zhruba 41 miliard korun. V následujících letech došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly skutečné výdaje na obranu cca 85 miliard korun, tedy zhruba dvojnásobku oproti roku 2014. Přibližně dvojnásobně vzrostly i reálné výdaje očištěné o inflaci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na otázku, jestli je nervózní kvůli předvolebním průzkumům, podle kterých hnutí ANO oslabuje. Uvádí, že do voleb zbývá spoustu času, a je toho názoru, že klíčová budou ekonomická témata. Poté dodává, že se podle ní lidem z ekonomického hlediska vede špatně, a přibližuje, že své mítinky začíná dotazem, jestli se občané mají lépe, nebo hůř než v roce 2021. Poté dodává, že podobnou otázku položil i někdejší americký prezident Ronald Reagan.

Reaganovo vyjádření

Ronald Reagan stál v čele USA mezi lety 1981 a 1989. Někdejší kalifornský guvernér se do prezidentských voleb zapojil už v roce 1976, kdy se pokoušel získat nominaci Republikánské strany. Tehdy ale prohrál s Geraldem Fordem, který se stal republikánským kandidátem na prezidenta. V roce 1980 už Reagan stranickou nominaci získal.

V říjnu 1980 proběhla v rámci kampaně jediná debata mezi Ronaldem Reaganem a demokratickým kandidátem a tehdejším prezidentem Jimmym Carterem. Právě tehdy se Reagan ve své závěrečné řeči Američanů zeptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety (v angličtině: „Are you better off than you were 4 years ago?“). Pokračoval ještě několika podobně laděnými otázkami, kdy např. položil dotaz, jestli je pro voliče snazší si nakoupit, jestli je větší, nebo menší nezaměstnanost nebo jestli je bezpečnost na stejné úrovni jako před čtyřmi lety (video).

Závěr

Někdejší americký prezident se během kampaně v rámci voleb skutečně voličů ptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety. Konkrétně tak uzavřel debatu se svým protikandidátem Carterem v říjnu 1980. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová mluví o tom, že poslanci ODS během projednávání důchodové reformy podali pozměňovací návrh, podle nějž se oproti původnímu návrhu omezí počet lidí zaměstnaných v náročných profesích, kteří budou mít nárok na dřívější odchod do penze.

Rizikové profese

Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí zaměstnání s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie spadají práce, u kterých se dá nepříznivý vliv na zdraví očekávat jen výjimečně.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. O zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění obsahoval možnost odejít dříve do důchodu pro lidi v náročných profesích neboli rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .docx, str. 1). Původní plán počítal s tím, že se změna dotkne zaměstnanců ve čtvrté a částečně i třetí kategorii. Celkově tak dle minulých záměrů mohlo do důchodu odejít dříve přibližně 120 tisíc osob.

Pozměňovací návrh z dílny TOP 09 a ODS

Na začátku října ale poslanci Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS) během projednávané důchodové reformy předložili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo z rizikových zaměstnání vyřadit práce třetí kategorie (.docx). Tedy práce s výskytem rizik, jako jsou vibrace, zátěž chladem nebo teplem a celková fyzická zátěž (.docx, str. 1). Předčasná penze by se tak týkala pouze lidí ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, kterých je zhruba 15 tisíc. Např. ČTK ale psala o mírně odlišném čísle – podle ní je pracovníků ve čtvrté kategorii o něco méně, a to 12 tisíc.

Předložení tohoto návrhu kritizovali opoziční poslanci ANO a SPD a také někteří Piráti. Výhrady k úpravě měla i část čtyřkoalice a kvůli neshodám ohledně omezení náročných profesí došlo k přerušení jednání sněmovního Sociálního výboru o celé důchodové reformě. Sociální výbor nakonec pozměňovací návrh Jakoba a Bendy nedoporučil ke schválení (.pdf, str. 26, .pdf, str. 3). Sněmovna o návrhu hlasovala až po námi ověřované debatě, kdy ho schválila, přičemž jeho přijetí podpořili všichni přihlášení poslanci vládních stran. Nezapočetl se pouze hlas Zdenky Němečkové Crkvenjaš, která nicméně po hlasování pro záznam oznámila, že ve skutečnosti hlasovala pro. Čtyři lidovečtí poslanci se k tomuto hlasování nepřihlásili. Návrh tedy přímo nepodpořili, snížili tím ale počet hlasů, který byl potřebný k jeho přijetí.

Závěr

Pozměňovací návrh předložený Janem Jakobem (TOP 09) a Markem Bendou (ODS) skutečně navrhl omezit počet lidí zaměstnaných v náročných profesích, kteří v rámci důchodové reformy budou mít nárok na předčasný důchod. Z původních 120 tisíc osob se změna dotkne pouze 12–15 tisíc zaměstnanců. Alena Schillerová tak v prvním případě neuvádí úplně přesné číslo, stále se ale vejde do naší standardní 10% tolerance. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o původním návrhu důchodové reformy, kterou vláda na začátku letošního května předložila ve Sněmovně. Kritizuje, že Fialův kabinet nastavil postupné zvyšování věku odchodu do penze bez toho, aby stanovil konečnou hranici, na které by se posun zastavil.

Původní návrh důchodové reformy

Původní návrh vlády počítal s tím, že se důchodový věk u lidí narozených v letech 1966 až 1972 postupně navýší na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 15, 283–285 z 330) a pro mladší ročníky se bude stanovovat v závislosti na naději na dožití (.pdf, str. 7, 34 z 330). V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 z 330).

Zároveň návrh uváděl, že rozdíl v důchodovém věku mezi dvěma po sobě následujícími ročníky bude v rozmezí 0–2 měsíců (.pdf, str. 7, 46–47 z 330). To návrh nastavil pro zvyšování důchodového věku, ale i pro jeho snižování. Dle návrhu zákona by se tím mělo zajistit, aby hranice odchodu do penze nerostla ani neklesala příliš rychlým tempem. Strop důchodového věku ale v návrhu skutečně stanovený nebyl.

Úpravy reformy

Na konci srpna 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil, že se vláda chystá v návrhu reformy provést úpravy. Jurečka například uvedl, že kabinet změnu důchodového věku upraví tak, aby výkyvy mezi ročním nárůstem a poklesem důchodového věku nepřesáhly jeden měsíc.

V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, ale zároveň v něm navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3). Ani tento návrh výboru ještě nezahrnoval maximální hranici, které věk odchodu do penze může dosáhnout.

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh právě na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech.

Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení. Poslanci návrh důchodové reformy schválili až 8. listopadu, a to včetně úprav, které počítají se zvyšováním důchodového věku jen o měsíc ročně a zastropováním na 67 letech.

Závěr

Poslankyně Alena Schillerová naráží na původní návrh důchodové reformy, kterou vláda představila na jaře letošního roku. V něm Fialův kabinet opravdu navázal věk odchodu do důchodu tak, že se měl zvyšovat podle naděje dožití. Zároveň nebyla stanovena maximální hranice, na které by se prodlužování zastavilo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o financování důchodového systému. Podle ní může stát v budoucnu získat další prostředky díky boji proti šedé ekonomice, která dle jejích slov dosahuje 10 % hrubého domácího produktu (HDP).

Šedá ekonomika

Evropská komise za šedou ekonomiku považuje ekonomické činnosti pracovníků a ekonomických subjektů, které nejsou prováděny na základě formálních ujednání. Je to tedy taková ekonomická aktivita, která není registrovaná a přiznaná k dani. Kromě práce načerno, kdy lidé nehlásí své příjmy (.pdf, str. 5) a ze svých zisků státu neodvádějí daně, se může jednat i o tzv. barter, neboli výměnný obchod, při kterém se vyměňuje jedno zboží za druhé. V šedé ekonomice se podle sociologa a člena Národní ekonomické vlády Daniela Prokopa často pohybují např. zadlužení lidé.

Podle studie, kterou si nechala zpracovat společnost Visa, šedá ekonomika loni dosahovala necelých 14 % HDP České republiky a podle odhadu poprvé přesáhla hranici jednoho bilionu korun. Podle studie z roku 2022, kterou zveřejnil Evropský parlament, se šedá ekonomika v posledních několika letech pohybuje okolo 14 % HDP, přičemž v roce 2022 byla na úrovni 13,5 % HDP (.pdf, str. 14).

Světová banka ve své databázi uvádí (.xlsx), že šedá ekonomika v Česku dlouhodobě představuje přibližně 17 % HDP. Její nejnovější údaje se ale vážou pouze k roku 2020.

Závěr

Nejnovější studie od společnosti Visa a Evropského parlamentu odhadují, že šedá ekonomika v České republice dosahuje přibližně 14 % HDP. Podle Světové banky se v roce 2020 jednalo dokonce o 17 % HDP. Podle Aleny Schillerové by boj s šedou ekonomikou mohl napomoci státnímu rozpočtu, uvádí ale nepřesná čísla, a navíc podhodnocuje její velikost. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako nepravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO v kontextu výroku označuje vznik vládní důchodové reformy za „radikální“ a uvádí, že její součástí má být např. podpora hospodářského růstu, boj s šedou ekonomikou nebo podpora porodnosti. Právě porodnost podle ní během Fialova vládnutí klesá.

Porodnost během Fialovy vlády

Na porodnost má vliv řada faktorů (.pdf). Kromě vzdělání nebo psychologických faktorů (str. 14–15, 20–23) mezi ně patří sociální politika státu (.pdf, str. 34–35), pokles počtu žen v reprodukčním věku nebo rostoucí životní náklady, jak řekla demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a institutu SYRI Jiřina Kocourková. V našem odůvodnění tedy nehodnotíme, zda vývoj porodnosti ovlivnila Fialova vláda, ale pouze to, jestli k poklesu došlo.

Tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy v prosinci 2021. Porodnost sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), z jehož dat vyplývá, že počet živě narozených dětí během prvních dvou let působení Fialova kabinetu opravdu klesá (.xlsx). Ještě v roce 2021, tedy v posledním roce předchozí vlády, se narodilo asi 112 tisíc dětí, zatímco o rok později už jen 101 tisíc. V roce 2023 se pak počet snížil na 91 tisíc.

Podle říjnového vyjádření Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ lze očekávat, že „počet narozených dětí bude letos (v roce 2024, pozn. Demagog.cz) dosud nejslabší v historii Česka“. Už v prvním pololetí se podle ní v meziročním srovnání narodilo o čtyři tisíce dětí méně.

Závěr

Podle dat ČSÚ během Fialovy vlády opravdu došlo k poklesu počtu narozených dětí. V roce 2022, tedy prvním roce jejího vládnutí, se v porovnání s předchozím rokem narodilo přibližně o deset tisíc dětí méně. Obdobný pokles nastal i o rok později. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.