Petr Fiala

Pro kontext nejdříve uveďme, že se Česká republika od 1. ledna tohoto roku nachází v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218#p9">rozpočtovém provizoriu. Předcházející vláda Andreje Babiše sice návrh státního rozpočtu na rok 2022 předložila ve Sněmovně v listopadu 2021, nová vláda Petra Fialy jej však chce změnit. Předložený rozpočet totiž počítal se schodkem 377 miliard Kč (.pdf, str. 1), s čímž současný kabinet nesouhlasí. Chce jej snížit na maximálně 300 miliard Kč.

Tento záměr potvrzují také například slova Petra Fialy ze 17. října 2021 v pořadu Otázky Václava Moravce. Tehdy nynější premiér mluvil (video, čas 27:26) o tom, že by bylo možné v plánovaném rozpočtu na rok 2022 najít úspory ve výši asi 82 miliard Kč. Na dotaz, zda chce snížit rozpočtový schodek pod 300 miliard, tehdy Petr Fiala jasně odpověděl (video, čas 28:49): „To bychom určitě měli.“ 

V listopadu pak tento cíl zmiňoval i ministr financí Zbyněk Stanjura a Petr Fiala jej zopakoval i na svém twitterovém účtu:

Petr Fiala hovoří o poměru mezinárodních a domácích vlivů, které se podílí na zvyšování inflace. Žádné studie, které by přesně určovaly, jak se jednotlivé složky na růstu inflace podílí, podle všeho provedeny nebyly (video, 9:02).

K mezinárodním vlivům na zdražování řadí ekonomové jako Jan Švejnar (video, 0:46) a Štěpán Jurajda (video, 8:57) například zpřetrhání dovozních řetězců, tedy zpoždění či nedostatek některých surovin. Zdražit mohou také některé vstupní suroviny, mezi ty hlavní v poslední době patřily energie, křemík, čipy nebo stavební materiály, jako je dřevo (video, 3:08). Rostly pak také náklady na lodní i pozemní dopravu. Proto se tento způsob inflace nazývá inflací nabídkovou (video, 3:08), která je způsobena zvýšením cen vstupů do výroby.

Co se týče domácích vlivů, které se na této vlně rostoucí inflace podílí, můžeme zmínit například slova šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové: „Souvislost mezi inflací a dědictvím předchozí fiskální politiky je zřejmá, ostatně jsme na tento fakt opakovaně upozorňovali. Určitě nelze problém inflace smést ze stolu s tím, že jde o čistě globální dovezenou inflaci.“

O vlivu vlády na zdražování mluví například ekonomka Helena Horská. Ta uvádí, že při znovuotevření ekonomiky většina restauratérů, hoteliérů a obecně poskytovatelů služeb své ceny zvýší, aby vyrovnali ztráty z období lockdownu a dostáli zvýšené odložené poptávce. Dodává také: „Tuhle poptávku ještě nafukují další faktory. Konkrétně zrušení superhrubé mzdy, zvyšování důchodů nad rámec valorizace, zrušení daně z nabytí nemovitostí a další kroky, které rozvolnily rozpočtovou kázeň natolik, že i po odeznění pandemie má ve státní kase chybět v době ekonomického boomu téměř 400 miliard korun.“ Vládní politiku nicméně Helena Horská nevidí jako hlavní příčinu inflace.

Výlučně vládních vlivů se pak týká krátká citace Petra Kříže v deníku E15, který mezi příčiny řadí vysoké schodky státního rozpočtu nebo růst důchodů. Podobná vyjádření jsou však výjimkami. Dle zbytku článku a ostatních zde citovaných ekonomů však vládní politika není hlavním viníkem současné inflace. 

ČNB pak příčinu momentální vysoké inflace spatřuje jinde, než ve „špatném hospodaření státu“. Jednou z hlavních příčin je podle ní „vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření“, které vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží, jak uvádí také Helena Horská. K tomuto efektu však dle ČNB dochází i v ostatních státech. Za další výraznou příčinu inflace ČNB označila „vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů“. V závěru svého komentáře ČNB píše o „nečekaně silných a plošných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky“. Na to, že rozpočtová politika vlády alespoň zčásti způsobuje dnešní výši inflace, již dříve upozornil guvernér ČNB Rusnok. Naopak radní ČNB Aleš Michl uvedl, že za inflaci vláda „fakt nemůže“.

Petr Fiala ve svém výroku zdůrazňuje, že ekonomové i ČNB přisuzují mezinárodním faktorům i hospodaření předešlé vlády stejnou zásluhu na stoupající inflaci. Vyjádření některých ekonomů mohou být s premiérovým výrokem v souladu, byť jde zjevně o menšinový postoj. Publikované postoje představitelů České národní banky jsou však s premiérovým tvrzením zcela v nesouladu – ČNB přisuzuje hlavní odpovědnost za růst inflace mezinárodním vlivům. Fialův výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že v listopadu (.pdf) 2021 byla výše inflace v České republice pod průměrem Evropské unie, a to na hodnotě 4,8 procenta. Na závěr také uveďme, že výroky Petra Fialy o inflaci jsme ověřovali již v minulosti.

22. prosince 2020 schválil Parlament daňový balíček, jehož prostřednictvím došlo kromě jiného také ke zvýšení základní slevy na poplatníka v následujících dvou letech. V roce 2021 tak základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč. Součástí schváleného návrhu bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022. 

Pro tento balíček jako celek hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro byli poslanci hnutí ANO, ODS a SPD. Proti byli především poslanci vládní ČSSD a Pirátů. Návrh nepodpořily ani TOP 09 či hnutí STAN.

Pro úplnost doplňme, že Poslanecká sněmovna původně v listopadu 2020 odsouhlasila návrh, který počítal se zvýšením slevy na 34 125 Kč, a to už v roce 2021. Poslanci ODS tehdy hlasovali pro pozměňovací návrh (.pdf) pirátského poslance Ferjenčíka, který právě zvýšení slevy na poplatníka navrhl, a následně i pro balíček jako celek. Senát však s touto verzí nesouhlasil a dolní komoře ji vrátil s pozměňovacími návrhy, které obsahovaly právě postupný nárůst o 3 000 Kč na zmiňovaných 30 840 Kč. Po odsouhlasení těchto změn Sněmovnou byl daňový balíček 31. prosince 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Sleva na poplatníka je základní daňová sleva, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Týká se tedy nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. Zaměstnanci běžně uplatňují slevu na poplatníka měsíčně, díky čemuž je jim vyplácena vyšší čistá mzda.

V roce 2020 činila výše této slevy 24 840 Kč, o rok později došlo k jejímu zvýšení na částku 27 840 Kč. Od roku 2022 je sleva na poplatníka nastavena na 30 840 Kč, tedy o další 3 000 Kč více než v předchozím roce. Toto plošné zvýšení znamená, že každý poplatník daně získá každý rok navíc 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se nejedná o procentuální částku, nýbrž o částku stejnou pro všechny, dá se říci, že zvýšení slevy na poplatníka více pomáhá osobám s nízkými příjmy. Částka 3 000 Kč pro ně totiž představuje větší procentuální podíl příjmů než pro vysokopříjmové poplatníky. 

Sociolog Daniel Prokop k tomu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus zmiňuje (video, čas 11:19), že zvýšení slevy na poplatníka by mohlo pomoci také chudším regionům. „Ta daňová progrese, kterou my v čase ztrácíme tím, že rostou mzdy a ta sleva na poplatníka, kterou každý dostane zpátky, stagnuje, tak my ztrácíme tu daňovou progresi, a to dál poškozuje ty chudé regiony, protože jim se samozřejmě vyplatí, aby byla nějaká velká sleva na poplatníka, aby z těch relativně nižších mezd platili méně a aby se danilo někde jinde,“ upřesňuje Prokop.

Je však nutné upozornit také na to, že ačkoliv je vyšší sleva obecně výhodnější pro lidi s nižšími příjmy, všem lidem s nízkými příjmy nepomůže. Pokud je například příjem tak nízký, že daň nedosahuje výše slevy na poplatníka, případně v součtu s dalšími slevami, takový poplatník neplatí žádnou daň a zvýšení slevy na něj nemá (.pdf, str. 2) žádný efekt.

Na závěr tedy shrňme, že plošné zvýšení slevy na poplatníka o stejnou částku, tedy 3 000 Kč, má u nízkopříjmových zaměstnanců relativně výraznější efekt, jelikož tato částka pro ně představuje vyšší procentuální podíl mzdy než pro vysokopříjmové poplatníky. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Policejní prezident Jan Švejdar zveřejnil 16. prosince 2021 na svém twitterovém účtu příspěvek, v němž oznámil, že 3. ledna 2022 odešle žádost o propuštění z pracovního poměru k datu 31. března 2022. Podle svých slov nechce komplikovat „věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat“, a tak se rozhodl z funkce odejít.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy včetně Víta Rakušana 17. prosince 2021. Jan Švejdar oznámil, že plánuje rezignovat na funkci policejního prezidenta, již o den dříve. Lze tedy nadneseně říci, že ministr Rakušan měl na stole jeho výpověď dříve, než se oficiálně stal ministrem vnitra. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Premiér Petr Fiala se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vyjádřil k českému předsednictví Rady EU. Předsednictví se Česká republika ujme historicky podruhé, a to od 1. července 2022. V této pozici pak ČR setrvá následujících šest měsíců. Trojici předsedajících států tvoří opět společně s Francií a Švédskem, stejně jako v minulém případě.

Podle webu vlády představuje předsednictví Rady EU „jeden z nejdůležitějších nástrojů, jakým může členský stát ovlivnit každodenní chod, dlouhodobé směřování i vnější tvář EU“. Přípravy na české předsednictví byly zahájeny v roce 2018, standardně probíhají pod vedením předsedy vlády, jehož prostřednictvím se na přípravách podílí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.

Petr Fiala ve svém výroku zmiňuje bývalého tajemníka pro evropské záležitosti, ekonoma a úřadujícího prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzu. Jeho výroky týkající se českého předsednictví zmiňují například Deník N, Seznam zprávy či Hospodářské noviny.

Tomáš Prouza se podle serveru Seznam zprávy negativně vyjádřil především vůči původnímu rozpočtu (1,24 mld.), komentoval jej takto: „Za třetinu původní částky budeme vypadat jako velmi chudí příbuzní, kteří si nemohou dovolit ani dát lidem najíst a napít.“ Dále uvedl, že šetřit se dá vždy. Narážel tím na některé zbytečné provozní náklady z roku 2009, vzápětí však dodal: „Avšak investovat do předsednictví a ukázat, že Česko na to má, je důležitá věc.“ 

Obdobnou reakci Tomáše Prouzy ohledně původně plánovaného rozpočtu uvádějí také Hospodářské noviny: „S takovým rozpočtem a s tak málo lidmi nemáme šanci profesionálně zvládnout ani půlku toho, co nás čeká.“

V souvislosti s českým předsednictvím se Tomáš Prouza vyjadřoval také na svém twitterovém účtu. Upozorňoval například na jazykovou nepřipravenost nových ministrů a na to, jak Českou republiku vnímá zahraniční web POLITICO s ohledem na názory prezidenta Zemana a střety zájmů bývalého premiéra Babiše. 

Co se týče organizace českého předsednictví Rady EU uveďme, že již v roce 2019 se média a veřejnost začali detailněji zajímat o to, jakým způsobem se na něj bývalá vláda Andreje Babiše připravuje. Kritické hlasy nejen ze strany opozice, ale i vládní ČSSD tehdy upozorňovaly především na nízký rozpočet, ten totiž v té době představoval 1,24 miliard korun. Oproti roku 2009, kdy rozpočet uvolněný na předsednictví Rady EU činil přibližně 3,75 miliardy Kč, byl tedy i bez započtení inflace přibližně o třetinu nižší.

Za nedostatečný považovali rozpočet například tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo bývalý lídr ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Výhrady však měli také ministři z řad hnutí ANO. Bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek konstatoval, že předsednictví je „prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě“.

Jeden z bývalých tajemníků pro evropské záležitosti Aleš Chmelař pro server Seznam zprávy uvedl, že podle současného trendu se rozpočty předsednictví pohybují mezi 1,64 a 3,4 miliardami korun. To potvrdil také Tomáš Prouza. Pro tentýž server Prouza uvedl: „Kolem dvou a půl tří miliard je to rozumná částka na to, abychom nevypadali trapně.” 

Proti návrhu rozpočtu se vyjádřil také bývalý velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr, který podle serveru iROZHLAS uvedl, že „za tak málo peněz předsednictví zkrátka nejde uspořádat“. Podle názoru Alexandra Vondry, který připravoval předsednictví v roce 2009, Andrej Babiš přípravy podceňuje, ke zdařilé organizaci bude totiž zapotřebí více prostředků na personální zajištění kvalifikovaných odborníků.

9. července 2021 odeslali ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku otevřený dopis vládě s výzvou „Máme na to řídit EU“, ve kterém apelovali na politické představitele, aby plně využili všech možností, které předsednictví nabízí, a zefektivnili jeho přípravu i propagaci. Tento dopis podepsali například ekonomka a tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, předseda sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek, diplomatka a politička Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a další. 

Vláda nakonec 23. srpna 2021 v reakci na rozsáhlou kritiku navýšila rozpočet na české předsednictví o 200 milionů, tedy na 1,4 miliardy korun.

Bývalý premiér Andrej Babiš od začátku jakoukoliv kritiku odmítal. Na otevřený dopis reagoval těmito slovy: „Tihle pisatelé se jenom chtějí zviditelnit, protože asi potřebují do svých politických marketingových kampaní něco říct. My jim na to odpovíme velice konkrétně, věnujeme tomu velkou pozornost.“ Proti „nesmyslné“ kritice se ohradila také Thünde Bartha, pověřená řízením úřadu vlády.

Výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka v článku pro iDNES uvádí: „Na závěr je nutné dodat, že ačkoliv úkolů před novou vládou a českou státní správou leží mnoho, je velká šance, že se své předsednické role zhostí se ctí a napraví pošramocenou pověst z prvního a prozatím jediného pokusu v roce 2009. Stačí přitom zapracovat na kontaktech, jazykových dovednostech a dát českému státnímu aparátu jasné politické zadání. Ostatní pak poběží samospádem.“

Vzhledem k tomu, že se ekonom Tomáš Prouza skutečně k přípravě českého předsednictví Rady EU ve většině případů vyjadřoval spíše kriticky a značná část odborné veřejnosti (viz otevřený dopis) také, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Předseda ODS Petr Fiala svým výrokem poukazuje na trend rostoucích výdajů státu, které se však podle něj neprojevují na kvalitě či výkonnosti stání správy. Tento nárůst ilustruje na období od roku 2017. V prosinci daného roku byla prezidentem totiž jmenována první vláda Andreje Babiše. 

Následující graf zobrazuje vývoj skutečných výdajů státního rozpočtu v letech 2017–2021. V roce 2017 byla skutečná výše výdajů 1 279,80 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že rok 2021 ještě není u konce a nemáme finální bilanci státního rozpočtu za letošní rok, uvádíme v tabulce pouze plánované výdaje stanovené Zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2021. Tyto výdaje byly naplánovány na 1885,61 mld. Kč. Ve sledovaném období tedy výdaje státního rozpočtu vzrostly o 605,81 miliard korun.

Dodejme, že Babišova vláda byla jmenována až v prosinci 2017 a nepodílela se tak na přípravě státního rozpočtu na rok 2018. Ten navrhla ještě vláda Bohuslava Sobotky a Babišově kabinetu tak nelze přiznávat plnou zodpovědnost za tento rok. Dle kontextu výroku nicméně Petr Fiala spíše konstatuje nárůst výdajů, k němuž došlo v uvedeném období, a přisuzuje jej obecně předchozím vládám.

Zároveň doplňme, že výdaje v letech 2020 a 2021 byly silně ovlivněny pandemií covidu-19, což se odrazilo na podobě státního rozpočtu, kdy byl plánovaný schodek rozpočtu několikrát navyšován novelami zákona o státním rozpočtu. Jak ale uvádí Nejvyšší kontrolní úřad, ne všechny nárůsty výdajů lze připisovat pandemii.

Tzv. globální index konkurenceschopnosti je znám ze zprávy o konkurenceschopnosti jednotlivých zemí světa, kterou pravidelně vydává Světové ekonomické fórum (WEF). Tato mezinárodní organizace zkoumá makro- i mikroekonomické ukazatele, pomocí nichž sestavuje žebříček konkurenceschopnosti pro daný rok.

Konkurenceschopnost Světové ekonomické fórum definuje (.pdf, str. 317–319) jako „soubor institucí, politik a dalších faktorů, které určují míru produktivity v zemi.“ Konkurenceschopnost poté měří pomocí dvanácti pilířů (.pdf, str. 5): 

1. institucionální rámec,
2. infrastruktura,
3. makroekonomické stabilita,
4. kvalita zdraví a základní vzdělání obyvatelstva,
5. vyšší stupeň vzdělání a systém dalšího vzdělávání,
6. efektivita trhu zboží,
7. efektivita trhu práce,
8. efektivita (vyspělost) finančního trhu,
9. technologická připravenost,
10. velikost trhu (domácího i zahraničního),
11. vyspělost podnikatelského sektoru,
12. inovace.

Tyto pilíře jsou pak dále tvořeny desítkami proměnných. Výkonnost veřejného sektoru je sledována (.pdf, str. 39, 371–372) v prvním pilíři zaměřeném na institucionální rámec země. Hodnocení výkonnosti veřejného sektoru se skládá z celkem pěti kritérií, mezi které patří:

1. plýtvání veřejnými prostředky,
2. zatížení vládními regulacemi,
3. účinnost právního rámce při řešení sporů,
4. účinnost právního rámce při zpochybňování předpisů,
5. transparentnost tvorby vládních politik.

Česká republika byla v žebříčku srovnávajícím výkonnost veřejného sektoru ve zprávě Světového ekonomického fóra pro období let 2016–2017 na 65. místě ze 138 zemí. Ve zprávě pro období let 2017–2018 klesla o 35 míst na 100. místo ze 137 zemí. Dle posledních dostupných dat za rok 2019 je ČR (.pdf, str. 183) na 99. místě ze 141 zemí. 

Doplňme, že takto konkrétní data zatím pro rok 2020 a 2021 nebyla zveřejněna. Ve zprávě o světové konkurenceschopnosti za rok 2020 (.pdf, str. 4–5), vydané na konci minulého roku, Světové ekonomické fórum index globální konkurenceschopnosti nezahrnulo, a to s ohledem na „bouřlivou dobu“, v níž se nyní světová ekonomika nachází zejména kvůli pandemii covidu-19.

Česká republika se tedy ve výkonnosti veřejného sektoru v globálním indexu konkurenceschopnosti skutečně dle posledních dostupných informací za rok 2019 od roku 2016 propadla o 34 míst. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

V roce 2013 byl státní dluh podle dat Ministerstva financí 1 683,3 miliardy Kč a počet obyvatel dle dat Českého statistického úřadu odpovídal 10 510 719 (.xlsx). V přepočtu na jednoho obyvatele tedy státní dluh činil 160 151 Kč.

Podle webu verejnydluh.cz byl státní dluh České republiky ke dni 20. října 2021 přibližně 2 331 miliard Kč. Podle dat ČSÚ měla Česká republika k 30. červnu 2021 10 702 942 obyvatel. Z těchto čísel tedy vyplývá, že na jednoho obyvatele připadá dluh ve výši 217 791 Kč.

Doplňme, že 1. října 2021 Ministerstvo financí zveřejnilo vývoj státního dluhu za první tři čtvrtletí letošního roku. Ten podle těchto informací mezi 31. březnem a 30. zářím postupně klesal z 2 420 mld. Kč na 2 334 mld. Kč. Na konci června přitom výše státního dluhu činila 2 416,3 mld. Kč, což v přepočtu na jednoho obyvatele odpovídá hodnotě 225 760 Kč.

Petr Fiala tedy pravděpodobně vychází z červnových dat. Jím zmiňovaných 225 tisíc se nicméně i od posledních aktuálních dat liší jen mírně a pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. V případě roku 2013 poté Petr Fiala uvádí přesnou hodnotu. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala poukazuje na to, že programové týmy koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů již jednají o programu budoucí vlády a další jednání musí proběhnout poměrně rychle. Obě koalice totiž již dříve oznámily datum, ke kterému chtějí mít uzavřenou koaliční smlouvu.

Na tiskové konferenci konané 13. října zástupci obou předvolebních koalic společně oznámili, že nejpozději do 8. listopadu chtějí podepsat koaliční smlouvu. Předseda ODS Petr Fiala také uvedl, že požádal o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, který byl však již od neděle 10. října hospitalizován. Tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na Twitteru napsal, že se schůzka uskuteční v pozdějším termínu. Doplňme, že podle zprávy Ústřední vojenské nemocnice není Miloš Zeman momentálně schopen vykonávat své pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu je pak „krajně nejistá“.

Uveďme, že prezident Zeman svolal zasedání Poslanecké sněmovny a stanovil den jeho zahájení právě na pondělí 8. listopadu 2021. Miloš Zeman tak učinil na základě článku 34 Ústavy, který právě svolání nové Sněmovny po volbách upravuje. Ustavující schůzi poté, co se nová Sněmovna sejde (započne zasedání), svolá na libovolný termín bývalý předseda Sněmovny. Radek Vondráček již avizoval, že ustavující schůze proběhne v den zahájení zasedání Sněmovny 8. listopadu 2021.

Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť koalice SPOLU a koalice Pirátů se STAN uvedla, že chce uzavřít koaliční dohodu do 8. listopadu.