Adam Vojtěch

Plicní ventilátory jsou životně důležité pro ty pacienty, u kterých má onemocnění vážný průběh. Trojice profesorů z milánské univerzity hovoří v otevřeném dopise adresovaném Evropské společnosti pro intenzivní medicínu o přibližně deseti procentech pacientů, kteří musejí být kvůli vážnému průběhu nemoci COVID-19 léčeni na jednotce intenzivní péče.

Informaci o počtu plicních ventilátorů v České republice poskytla vláda poprvé na tiskové konferenci dne 9. března 2020. Podle Ministerstva zdravotnictví, které situaci zmapovalo, má Česká republika zhruba 20 ventilátorů na 100 000 obyvatel. Z preventivních důvodů se ministerstvo rozhodlo zakoupit dalších 150 plicních ventilátorů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tuto informaci znovu potvrdil později odpoledne na svém Twitteru.

„Tématem byla i intenzivní péče s plicní ventilací. Reagujeme na italskou zkušenost, pro nejvážnější případy je tato péče potřeba. V Česku máme nyní ventilací dostatek! V porovnání s Itálií více než 2x tolik. Chceme být připraveni, proto pořídíme dalších 150 plicních ventilátorů.“

                — Adam Vojtěch (@adamvojtechano) March 9, 2020

Na tiskové konferenci (24:18–25:20) Ministerstva zdravotnictví 12. března 2020 Adam Vojtěch oznámil, že nechal vypracovat kompletní analýzu plicních ventilátorů v českém zdravotnictví. Podle této analýzy (ke konci roku 2018) je v České republice 3 590 plicních ventilátorů. V současné době je z tohoto počtu využíváno asi 60 % ventilátorů.

Tento počet pak odpovídá i statistice, kterou vypracoval v listopadu 2019 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Podle této statistiky (.pdf, str. 20) bylo již v roce 2018 v Česku 3640 plicních ventilátorů, tedy asi 34 ventilátorů na 100 tisíc obyvatel.

Ministr Adam Vojtěch také uvedl (23:36–24:18), že vláda schválila nákup již avizovaných 150 plicních ventilátorů (které má Česká republika přislíbeny) a Ministerstvo zdravotnictví učiní objednávku. Náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Nákup nových plicních ventilátorů potvrdil na tiskové konferenci 16. března 2020 také premiér Babiš, který uvedl: 

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ač vláda na počátku března informovala, že v Česku je cca 20 plicních ventilátorů na 100 tisíc obyvatel, již nejméně od listopadu 2019 měla k dispozici informace, že plicních ventilátorů je v Česku ve skutečnosti téměř dvakrát více.

Podle studie (.pdf, str. 20) Ústavu zdravotnických informací a statistik disponuje Česká republika 3640 přístroji pro dlouhodobou umělou plicní ventilaci. Výsledky statistického šetření byly zveřejněny 20. listopadu 2019. Data jsou za rok 2018. V době průzkumu bylo 10 % přístrojů nových, respektive byly staré maximálně rok. Téměř 50 % přístrojů bylo starých alespoň osm let.

Co se týče nákupů nových plicních ventilátorů, uvedl premiér Babiš na tiskové konferenci 16. března 2020:

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Souhlasně se o připravovaném obchodu vyjádřil také náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, který upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Ohledně stavu samotné objednávky a počtu plicních ventilátorů se nám bohužel dosud nepodařilo najít další informace, a to ani v registru smluv.

Mezitím skupina PPF Petra Kellnera uvedla na svém twitterovém účtu informaci, že zaplatili 50 kusů plicních ventilátorů. Do Česka mají dorazit počátkem následujícího týdne. Mimo to řekl Petr Kellner na jednání s vládou, že zásilka bude obsahovat 1,8 milionu roušek a 1,7 milionu respirátorů. Dopravu bude údajně zařizovat stát.

V době rozhovoru byl (video, 19:40) v Praze Na Bulovce jeden pacient s vážným průběhem nemoci a připojením na umělou plicní ventilaci.

Podle informací z 15. března 2020 a slov Hany Roháčové, primářky kliniky infekčních nemocí, je tento pacient ve vážném stavu: „V podstatě už je několik dní uměle ventilován a ten stav je pořád závažný, ale do dneška se nezhoršil. Pořád je velká šance, že se bude vylepšovat.“ Jde o pražského taxikáře, v jehož případě není známo, kde se nakazil. Na Bulovce se léčí ještě šest dalších pacientů, ale jejich stav je klinicky dobrý.

Druhým vážně nakaženým je také taxikář, napojený na systém mimotělního oběhu ECMO. Mluvčí nemocnice Marie Heřmánková toto potvrdila s tím, že je tento pacient v izolaci ve Všeobecné fakultní nemocnici. Byl do ní však převezen až poté, co proběhl rozhovor s ministrem Vojtěchem.

V České republice bylo k 16. březnu 2020 ráno 298 osob s prokázanou nemocí COVID-19, tedy nakažených koronavirem. U dvou pacientů, taxikářů, je průběh vážný, z toho jeden je připojen na mimotělní oběh. Ani u jednoho se neví, odkud se nakazili, jde tedy o takzvaný komunitní přenos.

Světová zdravotnická organizace (WHO) navrhuje (.pdf, str. 1) domácí péči pro pacienty, kteří nemají silné symptomy. Dále je domácí péče vhodná pro ty, kteří mají symptomy, ale už nevyžadují nemocniční péči, pro ty, kteří udělali informované rozhodnutí a nemocniční péči odmítli, případně pokud nemocnice už nemá dostatečnou kapacitu.

Výzkumné centrum lékařské fakulty Johns Hopkins University (USA), které se zabývá koronavirem, uvádí na svých stránkách, že počet nakažených virem Covid-19 k 14. 3. 2020 byl 156 100, z toho bylo 72 600 lidí vyléčeno.

Covid-19: Celkový počet vyléčených ve světě

Zdroj: Johns Hopkins CSSE

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví rozlišuje tři druhy karanténních opatření. Jedná se o karanténu, lékařský dohled a zvýšený zdravotnický dozor. Karanténou se dle tohoto zákona rozumí „oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit“.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Zákoník práce“) v části osmé, dílu 1 uvádí kapitolu Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě), kde v § 192 uvádí: „Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.“

Pokud Zákoník práce použije pojmu karanténa, vždy zároveň použije pojem pracovní neschopnosti (viz § 47, § 66, § 191, § 192, § 194, § 393a Zákoníku práce). Zpravidla uvede pojem „karanténa“ v závorce za pojmem pracovní neschopnost“. Z žádného ustanovení v Zákoníku práce nelze pro karanténu vyčíst odlišný režim. Z těchto uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví uvádí, že fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, když „nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události“ (§ 92n odst. 1 písm. b)). Mimořádné opatření podle § 80 odst. 1 písm. g) je mimořádné opatření nařízené Ministerstvem zdravotnictví v případě epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Za tento přestupek lze uložit pokutu až 3 miliony korun podle § 92n odst. 3 písm. a).

Výčet trestných činů najdeme v zákoně č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. V úvahu přichází trestný čin § 152 Šíření nakažlivé lidské nemoci a § 153 Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Za úmyslný trestný čin (§ 152) hrozí až 12 let vězení a za nedbalostní (§ 153) až 10 let vězení. To se týká případů, kdy takovýmto chováním pachatel způsobí smrt dvou a více osob. Ke zjištění toho, zda jde o nakažlivou lidskou nemoc, slouží nařízení vlády. Konkrétně nařízení vlády č. 453/2009 Sb., které bylo v souvislosti se současnou epidemií k 13. března 2020 novelizováno. V rámci této novelizace byla na seznam přidána nemoc COVID-19.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky umožňuje vládě vyhlásit nouzový stav v případě „živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost“. To, co z nouzového stavu vyplývá, nám říká zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, který umožňuje po dobu nouzového stavu v nezbytně nutném stavu omezit některá práva a svobody. Přestože nelze najít žádnou přímou právní vazbu mezi nouzovým stavem a možností stíhat šiřitele nemoci COVID-19 jako pachatele trestného činu, chápeme, že ve faktické rovině je vazba zřejmá. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Nejedlý podstoupil koncem února 2020 spolu s Vratislavem Mynářem a Jaroslavem Tvrdíkem neoficiální cestu do Číny. Cílem této cesty bylo předání humanitární pomoci koronavirem postižené Číně. O jejich návratu informoval 28. února tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Do této doby Hygienická stanice hlavního města Prahy pouze doporučila občanům vracejícím se z Číny, pokud nepociťují žádné symptomy, sledovat po dobu čtrnácti dní svůj zdravotní stav. Povinná čtrnáctidenní karanténa, vztahující se i na Čínu, byla nařízena až 13. března.

Pro dovoz 100 tisíc rychlotestů na nový typ koronaviru byl do Číny v pondělí 16. března 2020 vyslán armádní Airbus A319. O této akci informovali premiér Andrej Babiš i Armáda ČR na svých twitterových stránkách:

„Testy jsou určené pro rychlou diagnostiku osob, které mají příznaky respiračního onemocnění a je u nich podezření pro nákazu koronavirem. Výsledky testů jsou k dispozici do 29 minut,“ uvedl Andrej Babiš.

Armádní letoun se 150 tisíci rychlotesty přistál na vojenském letišti Praha-Kbely ve středu 18. března 2020 krátce před 2:30. Jako první o přistání informoval ministr obrany Lubomír Metnar:

O rozvoz rychlotestů do celého Česka se postarala Armáda ČR a Policie ČR.

V průběhu následujících dní mají do Česka z Číny dorazit další zásoby respirátorů, roušek nebo ochranných obleků. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by v neděli mělo být do Česka velkokapacitním ukrajinským letadlem An-124 Ruslan přepraveno 30 milionů roušek. Celou logistickou akci popsal například server Seznam Zprávy.

První dva pacienti nakažení novým koronavirem byli v Rakousku podle ÖRF zaznamenáni 25. února 2020. Jednalo se o dvojici čtyřiadvacetiletých Italů, žijících v Innsbrucku. Pár se vrátil do Innsbrucku z návštěvy města Bergamo, které leží v severoitalském regionu Lombardie. V České republice se první nakažení koronavirem objevili 1. března, kdy se nemoc potvrdila hned u tří osob. Dva případy byly zjištěny v pražské Nemocnici Na Bulovce, třetí v Ústí nad Labem. Všichni tři nakažení se předtím pohybovali v Itálii.

V čase pořízení tohoto rozhovoru (pravděpodobně 14. března 2020) podstoupilo podle Ministerstva zdravotnictví v České republice test na nový koronavirus 4 065 osob. V Rakousku touto dobou bylo na COVID-19 otestováno 7 467 osob.