Andrej Babiš

Finanční správa zveřejňuje na webu pouze roční statistiky, poslední dostupná čísla jsou tedy z konce roku 2012, tehdy se jednalo o necelých 135 miliard. Na přímý dotaz potvrdilo Generální finanční ředitelství, že k 31. říjnu 2013 činila tato částka 141 572 milionů korun.

Pohledávky České správy sociálního zabezpečení jsou pak zveřejňovány čtvrtletně, poslední dostupný údaj k 30. září jsou necelé 64 miliardy korun, dohromady s nedoplatky na daních se tedy skutečně jedná o více než 200 miliard korun.

Údaje o dovozu najdeme na stránkách Českého statistického úřadu, jsou založeny na výkazech Intrastat, tedy pochází přímo od firem. Podle této evidence byla hodnota dovozu v roce 2012 více než 2,7 bilionu korun. Údaje o vykazování DPH z dovozu se nám však nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nejsme schopni dohledat všechny firmy, které Andrej Babiš koupil a tím pádem ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu.

Samotný koncern Agrofert, který Babiš vlastní, tvoří asi 200 firem. Tyto společnosti podnikají v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů a nově i lesnictví, těžby a zpracování dřeva.

Mimo tento koncern nejsme schopni dohledat zbývajících cca 300 firem, které měl Babiš koupit a ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Paní Benešovou jsme nalezli v živnostenském rejstříku, v obchodním rejstříku však již zapsaná není (ani ze zákona být nemusí). Není tedy jasné, jak Andrej Babiš přišel na výši jmění a výsledky jejího hospodaření. Výrok proto musíme hodnotit jako neověřitelný.

Část výroku týkající se opoziční smlouvy naleznete výše. Nedokážeme ověřit nakolik měla ODS vliv na privatizaci MUS. Z textu (.doc) opoziční smlouvy pak podíl na řízení státních podniků pro ODS nijak zjevně nevyplývá. S kontradiktorním tvrzením pak přichází server Česká pozice, který tvrdí, že: ,, Podle principů opoziční smlouvy muselo prodej odsouhlasit i nejvyšší vedení ODS.”Výrok ovšem stále musíme hodnotit jako neověřitelný.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Na webu Českého statistického úřadu je k dispozici kompletní přehled statistických zjišťování pro rok 2013, ať již prováděné samotným statistickým úřadem, či jednotlivými ministerstvy. Na tomto webu je možné i vyhledávat podle IČO přehled výkazů pro jednotlivé firmy, tak se například dozvíme, že Agrofert, a.s., společnost vlastněná Andrejem Babišem, musel vyplnit v roce 2012 na stovku formulářů v souvislosti se statistickým zjišťováním.

K těmto statistickým zjišťováním je nutné připočítat další výkazy například pro finanční úřady, celní správu, správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny, které jsou určené jak firmám, tak nepodnikajícím občanům.

Nejsme schopni dohledat přesný počet formulářů, které občané a podnikatelé musí vyplňovat, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Informace o těchto skutečnostech se nám bohužel nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů zjistit.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť není v našich silách dohledat všechna data, resp. každou konkrétní výměnu na úřednickém postu. Podle iHNed.cz došlo k 92 změnám na ministerstvech a ve státních podnicích.

Zpravodajský server iHNed.cz zpracoval změny na nejvyšších pozicích ministerstev (včetně Úřadu vlády) po pádu vlády Petra Nečase 10. července 2013. V tak zvané " Mapě moci " jsou zaznamenány také změny ve vedení ministerstev. Odečteme-li těchto 14 nově jmenovaných ministrů, dostaneme se na číslo 57.

Důležitý je fakt, že tabulka obsahuje veškeré změny na vedoucích pozicích a to nejen personální. Například v čele Legislativní rady vlády stojí předseda, který je členem vlády. Zpravidla tuto funkci vykonává ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti. Marie Benešová se proto bezprostředně po jmenování ministryní stala také předsedkyní LRV.

Navíc se v tabulce objevují také nové pozice, které v předchozí vládě neexistovaly. Typicky se jedná o náměstky, protože nikde není stanoven jejich přesný počet a odborná působnost.

Otázkou zůstává zda se dá považovat člen představenstva nebo zaměstnanec státního podniku za úředníka. I v případě, že bychom započítali státní podniky zobrazené v Mapě moci, pak bychom se dostali k číslu 92.

Nepodařilo se nám bohužel vyhledat popisované podrobnosti o elektronizaci dánské státní správy.

Podle žebříčků zavádění E-Governmentu (elektronické státní správy) je Dánsko na první příčce v rámci Evropy a na druhé celosvětově. Pro zajímavost, první je Jižní Korea, Česká republika figuruje na 46. místě.