Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Jenom meziročně jsme dali o 90 miliard navíc (na platy ve zdravotnictví, pozn. Demagog.cz).
Hlas lidu, 1. září 2021
Zdravotnictví
Nepravda
K žádnému navýšení platů o 90 miliard Kč nedošlo. Stát ovlivňuje platy ve zdravotnictví především pomocí plateb za státní pojištěnce, za ně by měl letos vydat 127 mld. Kč. 90 mld. pak představuje více než polovinu celkových ročních platů a mezd všech pracovníků ve zdravotnictví.

Pro lepší pochopení kontextu výroku Andreje Babiše se nejprve stručně zaměřme na to, jak funguje financování českého zdravotnictví, kdo zdravotníkům vyplácí platy a mzdy a odkud tyto peníze přitékají.

Na financování zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) 3 sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Z veřejných peněz jde do zdravotnictví zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji z dokumentu Výsledky (.pdf) zdravotnických účtů ČR 2010–2019.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví zdravotní pojišťovny. Ty získávají od všech účastníků veřejného zdravotního pojištění peníze, z nichž pak proplácí poskytovatelům zdravotní péče jejich úkony. Platy a mzdy zdravotníků jsou tedy tvořeny především penězi od zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojištění nicméně neplatí jen pojištěnci (fyzické osoby), ale částečně také jejich zaměstnavatelé a v určitých případech stát. Ten platí (.pdf, str. 49) pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy za děti, studenty, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, za uchazeče o zaměstnání, důchodce apod.

Stát tedy výši platů zdravotníků může ovlivnit především nastavením plateb za státní pojištěnce. V současné době pojistné za státního pojištěnce za kalendářní měsíc odpovídá 1 767 Kč. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosáhla výše 127,3 mld. Kč. Jedná se však jen o odhad. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Na příští rok byl schválen další nárůst, konkrétně o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj dat v grafu: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Z grafu je vidět, že k 90miliardovému meziročnímu nárůstu nedošlo. Nejvyšší meziroční nárůst plateb za státní pojištěnce nastal mezi lety 2020 a 2021, kdy celková suma vzrostla o 30 miliard Kč.

Doplňme, že ani prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nemohlo dojít k takto výraznému nárůstu. Celkový rozpočet Ministerstva totiž zdaleka této částky nedosahuje, natož aby o ni byl meziročně navýšen. Například na rok 2022 vláda plánuje nárůst o 6 miliard korun.

Zdroj dat v grafu: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Pro objasnění toho, jakým způsobem měla vláda na platech přidat zdravotníkům 90 miliard, jsme se obrátili na Úřad vlády, zatím jsme však nedostali odpověď.

Zaměřme se nicméně na samotnou částku 90 miliard Kč a zasaďme ji do kontextu celkových výdajů na platy ve zdravotnictví. V roce 2019 pracovalo (.pdf, str. 16) ve zdravotnictví v přepočtu na celé úvazky 218 842 lidí. Jejich průměrný plat/mzda činil 41 031 Kč (str. 26). Celkem tedy všichni pracovníci ve zdravotnictví v roce 2019 dostali na odměnách za práci přibližně 108 miliard Kč.

Meziroční navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o 90 miliard by tedy představovalo nárůst o zhruba 80 %. Lékaři by například dostávali v průměru přibližně o 70 tisíc měsíčně navíc. Částka 90 miliard korun tak zjevně neodpovídá realitě. Přestože nedokážeme s jistotou říct, jestli nedošlo k určitému navýšení platů, například ve státem zřizovaných nemocnicích, ani vzhledem k chybějícím aktuálním datům nemůžeme vyloučit, že došlo k nárůstu celkových výdajů (.pdf, str. 1) na zdravotní péči (všechny výdaje ve zdravotnictví, nejen odměny za práci) o 90 miliard Kč.

Můžeme však konstatovat, že nic nenasvědčuje tomu, že někdy došlo k takto výraznému – a vzhledem k objemu peněz v českém zdravotnictví bezprecedentnímu – navýšení platů. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Kolik dneska je průměrný plat sestry? 58 000. A lékařů? 104 000.
Hlas lidu, 1. září 2021
Zdravotnictví
Pravda
Dle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) by letos měl plat sester činit 55,4 tis. Kč, plat lékařů (včetně zubních) by měl odpovídat 97,6 tis. Kč. Tyto částky se vejdou do naší 10% tolerance, zároveň ani nezahrnují mimořádné odměny související s epidemií.

V odůvodnění tohoto výroku budeme vycházet z dat (.pdf) o odměňování zdravotníků, která zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na začátku září 2021. Dokument ÚZIS totiž kromě finálních dat za rok 2020 obsahuje i odhady průměrných platů a mezd lékařů a sester pro rok 2021 stanovený dle údajů z prvního kvartálu 2021. V platové sféře by měly letos průměrné odměny sester dosáhnout výše přibližně 55 419 Kč (str. 29). Průměrná odměna lékařů by v roce 2021 měla činit 97 636 Kč (str. 24).

Jedná se o predikci bez mimořádné odměny. Tu dostali zdravotníci v souvislosti s epidemií covidu-19 v roce 2020, přičemž průměrně dosahovala částky 6 250 Kč na měsíc. Pokud budou zdravotníkům i v letošním roce přiznány mimořádné odměny, můžou být jejich platy ještě vyšší.

Důležité je také poukázat na rozdíl mezi výdělkem zdravotnických pracovníků v nemocnicích zřizovaných státem či samosprávami, které se řídí platovými tabulkami, a mzdami v soukromých nemocnicích. Například v roce 2020 byl průměrný plat zdravotních sester 54 663 Kč (.pdf, str. 12), zatímco průměrná mzda sester ve stejném roce činila pouze 47 526 Kč.

Přehled vývoje průměrných platů sester (všeobecných sester a porodních asistentek) a lékařů (včetně zubních lékařů) v sektoru lůžkové péče poté ilustruje následující tabulka.

Andrej Babiš tedy uvádí hodnoty, které v rámci našeho 10% tolerančního pásma odpovídají platům, které ÚZIS predikuje pro letošní rok.

Andrej Babiš

Vy jste vždycky, pan Bartoš a vy (Marian Jurečka, pozn. Demagog.cz) (...) jste vždycky hlasovali proti nám. Nikdy jste nepodpořili navýšení platů. Nikdy. Vždycky jste hlasovali proti navýšení.
Hlas lidu, 1. září 2021
Nepravda
Poslanci KDU-ČSL i Pirátské strany v tomto volebním období hlasovali pro zvýšení platů učitelů nebo zaměstnanců bezpečnostních sborů. Piráti navíc podali svůj pozměňovací návrh k novele pedagogického zákona, který měl platy učitelů zvednout na 130 % průměrné mzdy.

V tomto kontextu premiér Babiš, jak sám uvádí, hovoří o platech učitelů, hasičů a policistů. Ve většině případů se platy těchto profesí navyšují skrze vládní nařízení nebo státní rozpočet.

První hlasování o státním rozpočtu se v tomto volebním období konalo v prosinci 2017. Pro rozpočet na rok 2018 se tehdy kromě ANO, SPD, KSČM, ČSSD vyslovila také KDU-ČSL. Pirátská strana se v tomto případě hlasování zdržela až na poslankyni Kozlovou, která také hlasovala pro. Ovšem v každém dalším hlasování o státním rozpočtu, tedy v letech 2018, 2019 a 2020, se skutečně obě strany vyslovily proti.

V červnu 2019 však vláda, přesněji ministr školství Plaga, předložil Sněmovně novelu zákona o pedagogických pracovnících. Při projednávání této novely byl schválen také pozměňovací návrh (.pdf), který prosadila právě Pirátská strana, předkladatelem byl pirátský poslanec Bartoň. Návrh by zaručoval, že by výše platů pedagogických pracovníků měla do roku 2023 vzrůst minimálně na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6, 9). Jak můžeme v tomto hlasování o pozměňovacím návrhu vidět, proti hlasovali pouze poslanci ANO. Novela jako celek byla však téměř jednohlasně schválena.

Ze Senátu se však novela vrátila do Sněmovny letos v březnu. Zatím naposledy se novela na plénu Sněmovny řešila v červnu 2021, poslanci však projednávání přerušili. Proti novele vystupuje zejména ministryně financí Schillerová. Ta upozorňuje, že by tato změna znamenala navýšení učitelských platů o 18,6 %, což by zvýšilo státní výdaje o 24 mld. Kč a přineslo by to tedy škrty pro jiné zaměstnanecké skupiny. 

Co se týče platů zaměstnanců bezpečnostních sborů, můžeme uvést příklad novely zákona předložené ministrem vnitra Hamáčkem. Ten předložil svou novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a k ní i pozměňovací návrh (.pdf), který například zaváděl tzv. stabilizační příplatek. Ten má zvýšit příjem například v regionech s největšími podstavy v policejních řadách. Může dosáhnout maximální hodnoty 5 000 Kč. Pro tuto novelu hlasovali mimo jiné i poslanci Pirátské strany a KDU-ČSL. Z Pirátů se proti vyslovil pouze jeden poslanec, a to konkrétně Jan Lipavský.

Jak můžeme vidět, ačkoliv poslanci obou stran téměř vždy hlasovali proti státnímu rozpočtu, který navýšení platů zahrnoval, byli aktivní v hlasování o jednotlivých novelách, které platy učitelů či policistů zvedly. Není tedy pravdou, že by Piráti a lidovci vždy „hlasovali proti navýšení“, jak se domnívá Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Máme v programovém prohlášení vlády, že jsme se zavázali jim (učitelům, pozn. Demagog.cz) navýšit platy na průměrný plat 45 000, a to jsme dodrželi.
Hlas lidu, 1. září 2021
Školství, věda, kultura
Pravda
Programové prohlášní vlády slibuje v r. 2021 navýšit platy učitelů na 150 % jejich výše z roku 2017. V roce 2020 se platy učitelů dostaly už na 140 % a další navýšení v roce 2021 je má posunout na více než 152 % (dokonce 48 tis. korun).

Současná vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z června 2018 (.pdf, str. 14) zavázala, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství odpovídat minimálně 150 % jejich výše v roce 2017. V rámci tohoto vládního slibu pak skutečně došlo k poměrně výraznému zvýšení průměrného platu učitelů v regionálním školství.

Uveďme, že Andrej Babiš či Alena Schillerová dlouhodobě hovoří o tom, že navýšení platu učitelů na 150 % oproti roku 2017 znamená nárůst na 45 tisíc Kč v roce 2021. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) nicméně průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 činil 31 578 Kč, a růst na 150 % by proto měl odpovídat 47 367 Kč.

Vládní představitelé zde tak pravděpodobně zaměňují pojem učitel s širším pojmem pedagogický pracovník, kam kromě učitelů spadají například také asistenti pedagoga či školní psychologové atd. V roce 2017 (.xlsx, list T2.3.E) totiž jejich průměrný plat byl 30 259 Kč. Z této částky by pak 150 % činilo 45 389 Kč, což více odpovídá číslům, která ve spojitosti s platy učitelů používá premiér Babiš.

Nyní se ale zaměřme na skutečný vývoj platů učitelů, o nichž v námi ověřovaném výroku mluví Andrej Babiš. Upřesněme, že data za první a druhé čtvrtletí roku 2021 prozatím nejsou k dispozici, můžeme však popsat růst těchto platů do roku 2020.

Jak lze vidět v grafu níže, který zobrazuje hodnoty platů pracovníků v regionálním školství za roky 2017, 2018, 20192020 (vše .xlsx, list T2.3.E), průměrný plat učitelů v minulém roce dosáhl 44 224 Kč, tedy přibližně 140 % platu učitelů v roce 2017.

Popsat stav platů v roce 2021 je složitější, jelikož jde o probíhající období a nemáme k dispozici přesné statistické údaje. Musíme tedy posuzovat letos probíhající navyšování platů a zjistit, jestli došlo k meziročnímu navýšení, které by vedlo ke splnění vládního slibu.

O navýšení platů na rok 2021 vláda rozhodla v prosinci 2020. V jejich tarifní části však došlo k navýšení jen o 4 %. Podle ministra školství Roberta Plagy se ale další prostředky k učitelům měly dostat v nárokových nadtarifech, odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy tak měl v roce 2021 narůst o 9 %. Takovýto nárůst platů pak oznámilo i MŠMT.

Rozpočtové prostředky na platy ve školství pak na rok 2021 skutečně meziročně narostly o 9 %. I dle srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, by se platy učitelů oproti roku 2020 měly zvýšit o 9 %.

Meziroční nárůst o 9 % by pak zvedl průměrný plat učitele na 48 204 korun, tedy 152,7 % platu z roku 2017. Ačkoli přesné hodnoty průměrných platů ve školství za rok 2021 budou k dispozici až v následujícím roce, z dostupných údajů lze bezpečně dovodit, že platy učitelů nyní skutečně dosahují úrovně slíbené v programovém prohlášení vlády.

Andrej Babiš

Sobotka vůbec nic (ve věci migračních kvót, pozn. Demagog.cz) nedojednal a Chovanec naopak souhlasil, abysme vzali asi 2 600 migrantů.
Deník, 25. srpna 2021
Evropská unie
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
Bohuslav Sobotka se účastnil jednání Evropské rady v říjnu 2017, na kterém členské státy EU dohodly dobrovolnost přesidlování migrantů. V červenci 2015 Milan Chovanec souhlasil s dobrovolným přijetím 1 500 uprchlíků, přijetí dalších migrantů z Řecka a Itálie však odmítal.

Tzv. migrační kvóty, tedy systém přerozdělování žadatelů o azyl, byly schváleny v září 2015 na jednání Rady EU. Proti návrhu se vyslovili Češi, Slováci, Maďaři a Rumuni. Za Česko tehdy zavedení kvót odmítl někdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle platných unijních pravidel došlo k přijetí návrhu, protože nebylo potřeba souhlasu všech členských států, ale jen kvalifikované většiny. Dodejme, že ministr vnitra Chovanec v Radě kvóty opakovaně kritizoval.

Rozhodnutí Rady EU z 22. září 2015, které kvóty zavedlo, určilo počet uprchlíků přidělených každému členskému státu. Česká republika měla přijmout, i přes odmítavé stanovisko ČR, respektive Milana Chovance, 376 osob z Itálie a 1 215 migrantů z Řecka. Již před tím se Česko dobrovolně zavázalo přijmout 1 100 uprchlíků z Řecka a Itálie a 400 z dalších zemí. Vládě tento návrh předložil Milan Chovanec, ta jej jednomyslně přijala (.doc, str. 6).

Česká republika měla nakonec přijmout 2 600 lidí. V červnu 2017 se nicméně česká vláda v čele s tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou na návrh ministra vnitra Milana Chovance usnesla na pozastavení přijímání azylantů na základě přerozdělovacích kvót. Z celkového počtu 2 600 lidí česká vláda přijala pouze 12.

V říjnu 2017 (.pdf) předsedové vlád zemí EU v rámci jednání Evropské rady, na níž Českou republiku zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, vyzvali k využívání dobrovolných programů přesidlování (.pdf, str. 2). Summit rovněž určil, že nové uprchlické kvóty bude možné přijmout jen jednomyslně. Uprchlické kvóty tak již nemohly být povinné, neboť státy odmítající kvóty už nemohly být přehlasovány. Např. Deník N k tomuto uvádí: „Povinné kvóty tak de facto padly již před nástupem Babiše do pozice premiéra.“

Dodejme, že na výlučně dobrovolném přebírání migrantů se lídři EU dohodli na summitu na konci června 2018 (.pdf, str. 2, bod 6), kdy již funkci českého premiéra zastával Andrej Babiš. Tato dohoda ovšem jen definitivně potvrdila závěry z října 2017.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že vláda Bohuslava Sobotky (na návrh Milana Chovance a s jeho souhlasem) nejprve rozhodla o dobrovolném přijetí 1 500 migrantů, následně jí byla uložena rozhodnutím Rady EU povinnost přijmout téměř 1 600 lidí. Proti tomuto a dalšímu navyšování počtu přijímaných lidí se již postavil tehdejší ministr vnitra Chovanec. Milan Chovanec se také na jednání Rady EU vyslovil proti přijetí povinných migračních kvót a následně inicioval zastavení přijímání migrantů. 

Číslo 2 600, o kterém mluví Andrej Babiš, se v minulosti v médiích vyskytovalo v souvislosti s počtem migrantů, které mělo Česko přijmout z Řecka a Itálie. Tehdejší vláda i její ministr vnitra nicméně souhlasili jen s přijetím 1 100 migrantů z Řecka a Itálie, přijetí zbývajících více než 1 500 vyplývalo z rozhodnutí Rady EU, se kterým česká vláda nesouhlasila.

Není také pravdou, že by bývalý předseda vlády „Sobotka vůbec nic nedojednal,“ jak se domnívá Andrej Babiš. Bohuslav Sobotka se účastnil klíčového jednání představitelů členských států EU. Ti se v říjnu 2017 dohodli na tom, že změny ohledně azylového systému musí být schváleny jednomyslně, což znamenalo faktický konec povinných migračních kvót. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Já jsem s Orbánem zkrátka zarazil ty kvóty, bylo to ve 4 ráno, byl to boj na celou noc.
Deník, 25. srpna 2021
Evropská unie
Zavádějící
Evropská rada se na svém jednání v roce 2017, na němž ČR zastupoval tehdejší premiér Sobotka, shodla, že o změnách migrační politiky musí být rozhodováno jednomyslně. Tím se de facto zrušily povinné kvóty. K formálnímu zrušení došlo až v roce 2018, kdy byl premiérem Andrej Babiš.

Andrej Babiš hovoří o jednání Evropské rady, které proběhlo ve dnech 28. a 29. června 2018. Vrcholní představitelé členských států EU na summitu jednali o migraci, otázce zdanění a také o obchodní politice. Uveďme, že první den se zasedání protáhlo až do ranních hodin.

Podle Deníku N byly tzv. migrační kvóty, tedy systém přerozdělování žadatelů o azyl, schváleny v září 2015 na jednání Rady ministrů. Proti návrhu se vyslovili Češi, Slováci, Maďaři a Rumuni. Finové se zdrželi. Za Česko tehdy zavedení kvót odmítl někdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle platných unijních pravidel došlo k přijetí návrhu, protože nebylo potřeba souhlasu všech členských států, ale jen kvalifikované většiny.

V rozhodnutí Rady 2015/1601 z 22. září 2015, které kvóty zavádělo, se v článku 13 uvádí, že se toto rozhodnutí „použije do 26. září 2017“, a bylo tedy dočasné. V říjnu 2017 (.pdf) následně předsedové vlád zemí EU v rámci jednání Evropské rady, na níž Českou republiku zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, vyzvali k využívání dobrovolných programů přesidlování (.pdf, str. 2). „Povinné kvóty tak de facto padly již před nástupem Babiše do pozice premiéra,“ uvádí k tomu Deník N.

Na summitu v říjnu 2017 se také země EU dohodly, že nové uprchlické kvóty bude možné přijmout jen jednomyslně. Změny unijní migrační politiky a případné zavedení povinných uprchlických kvót by tak od té doby nemělo být možné schválit bez souhlasu České republiky. Upřesněme, že českým premiérem se Andrej Babiš stal až 6. prosince 2017, a změnu způsobu rozhodování o migračních kvótách tak spoludojednal ještě předchozí předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Na výlučně dobrovolném přebírání migrantů se lídři EU dohodli až na zmíněném summitu na konci června 2018 (.pdf, str. 2, bod 6), kdy již funkci českého premiéra zastával Andrej Babiš. Jakou roli při vyjednávání hrál český a maďarský premiér, bohužel nedokážeme ověřit, jelikož z jednání neexistuje veřejně dostupný zápis.

Shrňme tedy, že lídři EU se na zrušení povinného přerozdělování migrantů de facto dohodli již v říjnu 2017, kdy se členské státy shodly na tom, že změny ohledně azylového systému musejí být schváleny jednomyslně. Jak upozornil server Aktuálně.cz, „to znamená, že státy odmítající povinné kvóty by už neměly být přehlasovány“. K definitivní dohodě ohledně dobrovolného přerozdělování uprchlíků došlo na summitu v červnu 2018, kdy už byl Andrej Babiš předsedou vlády.

Částečnou zásluhu na zrušení kvót tak premiéru Babišovi lze připsat, neboť dohoda z června 2018 zaručila, že žádný stát již nemůže přijít s návrhem na povinné kvóty. Zásadní posun v této problematice nicméně nastal již v říjnu 2017, kdy byl českým premiérem Bohuslav Sobotka. Jelikož Andrej Babiš svým výrokem, ale i svými dalšími slovy o tom, že  Bohuslav Sobotka „vůbec nic nedojednal“ (video, čas 8:51), vytváří dojem, že kvóty byly zrušeny čistě jeho zásluhou, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Andrej Babiš

Já jsem s Erdoganem mluvil v jeho paláci dvě hodiny na čtyři oči.
Deník, 25. srpna 2021
Zahraniční politika
Pravda
Bilaterální jednání mezi českým premiérem Babišem a tureckým prezidentem Erdoganem se konalo v září 2019 při vládní návštěvě Turecka. Babiš během něj jednal s Recepem Erdoganem mezi čtyřma očima kromě jiného i o řešení migračních otázek.

Premiér Babiš tímto výrokem reaguje na slova moderátorky debaty a svého předřečníka Petra Fialy (ODS), kteří mluvili (video, čas 13:45) o nezbytnosti celoevropského řešení, co se týče migrace – v tomto případě konkrétně migrace z Afghánistánu. Andrej Babiš v této spojitosti odmítl tvrzení, že by Česká republika nemohla vyjednávat přímo s Tureckem, přes které běženci často míří do evropských zemí.

Premiér Babiš proto ve svém výroku poukazuje na své dřívější jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, které proběhlo 3. září 2019 v prezidentském paláci v Ankaře. Upřesněme, že se toto setkání konalo v rámci třídenní návštěvy Turecka, kterou premiér podnikl spolu s ministrem průmyslu a dopravy Havlíčkem a delegací podnikatelů.

Ve svém tweetu ze 4. září 2019 premiér Babiš uvedl, že s tureckým prezidentem mluvil „téměř dvě hodiny (…) na čtyři oči“. Premiér Babiš ve svém tweetu také dodal, že s tureckým prezidentem probírali zejména ekonomické otázky, ale také boj s terorismem a téma migrace. To, že se jednání týkalo právě těchto oblastí, pak v oficiálním prohlášení uvedl i Úřad vlády.

„Česká republika podporuje turecké rozhovory o vstupu do Evropské unie. Chceme explicitně ještě jednou poděkovat za tuto podporu pro naše přístupové rozhovory. Věřím, že v následujících obdobích budou tyto tendence pokračovat a podpora bude stabilní,“ vyjádřil se tehdy turecký prezident.

Informaci, že jednání Andreje Babiše s Recepem Erdoganem proběhlo pouze mezi čtyřma očima, zmínilo například 6. září 2019 i české velvyslanectví v Ankaře. Pokud bychom měli brát výrok Andreje Babiše zcela doslovně i co se týče délky jednání, musíme uvést, že tento časový údaj nelze ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Pro zajímavost však uveďme, že na webu Úřadu vlády lze nalézt časy pořízení fotografií zachycující setkání Andreje Babiše s Recepem Erdoganem. Časový rozestup mezi fotografiemi z oficiálního přijetí premiéra Babiše v prezidentském paláci (.jpg) a z následné společné tiskové konference (.jpg) činí přibližně 2 hodiny. 

Dodejme také, že Andrej Babiš a Recep Tayyip Erdogan se znovu setkali na konci září 2019 na tehdejším Valném shromáždění OSN konaném v New Yorku. Během této schůzky Babiš podpořil Erdoganův plán na „výstavbu bezpečnostní zóny v severní Sýrii“. Podle jeho slov mělo Turecko do tohoto bezpečnostního pásma přemístit až dva miliony běženců a postavit zde domy a školy. Po turecké invazi do Sýrie v říjnu 2019 premiér Babiš tuto svou podporu vysvětloval tím, že nepochopil, že půjde o vojenskou operaci.

Andrej Babiš

Viktor Orbán je přítel Erdogana, dokonce mají společnou vládu.
Deník, 25. srpna 2021
Zahraniční politika
Pravda
Orbán s Erdoganem mají podle jejich vlastních slov dobrý vztah a stejně tak jsou dobré i oficiální vztahy mezi Maďarskem a Tureckem. Obě země spolu vzájemně jednají v rámci rady pro turecko-maďarskou spolupráci, která funguje jako mezivládní summit.

Slova Andreje Babiše o tom, že Maďarsko a Turecko mají „společnou vládu“, chápeme tak, že členové obou států pravidelně společně jednají. A to nejen v rámci standardních zahraničních návštěv premiérů či ministrů, ale za společné účasti vícera členů vlád obou států. Vláda České republiky má například pravidelná společná jednání se slovenskou vládou či vládou Izraele.

Politické vztahy mezi Tureckem a Maďarskem jsou v poslední době na dobré úrovni. Potvrzuje to kupříkladu i maďarský velvyslanec v Ankaře Viktor Matis. Zároveň se Orbán a Erdogan vzájemně popisují jako „drazí a dobří blízcí přátelé“.

Například po tureckých prezidentských volbách v roce 2018 byl Viktor Orbán prvním zahraničním politikem, který gratuloval Erdoganovi k jeho vítězství. Maďarský premiér se rovněž zúčastnil Erdoganovy inaugurace. Ještě téhož roku se znovuzvolený turecký prezident vydal na zahraniční cestu do Maďarska. „Stabilita Turecka je zárukou naší bezpečnosti,“ komentoval tehdy společné vztahy na tiskové konferenci Viktor Orbán.

Maďarská vláda rovněž podpořila tureckou invazi do Sýrie, která proběhla v říjnu 2019. V kontextu této události bylo podle maďarského ministra zahraničních věcí a obchodu Pétera Szijjártóa nejdůležitější ochránit maďarské zájmy a zabránit migraci. Zároveň se Viktor Orbán zasadil o mírnější prohlášení Evropské unie v této věci. Za tuto „podporu na mezinárodní scéně” posléze Erdogan Orbánovi poděkoval.

V listopadu téhož roku turecký prezident zamířil do Budapešti, kde se zúčastnil zasedání rady pro turecko-maďarskou spolupráci (Turkey-Hungary High Level Strategic Cooperation Council), na které řešili regionální i mezinárodní otázky. Během této oficiální návštěvy se potkal nejen s premiérem Viktorem Orbánem, ale i s maďarským prezidentem Jánosem Áderem.

První zasedání této rady se konalo roku 2013 v Ankaře. Zúčastnili se ho Orbán i Erdogan, ale také další ministři obou vlád. Výsledkem tohoto zasedání byl podpis dohod týkajících se například energetiky, kultury nebo vzdělávání. Podle maďarského velvyslance v Ankaře Viktora Matise je hlavním cílem rady pro turecko-maďarskou spolupráci „koordinovat všechny druhy spolupráce mezi Tureckem a Maďarskem“.

I v roce 2017 se setkali nejen Viktor Orbán a Recep Tayyip Erdogan, ale i další ministři. Web maďarského předsedy vlády tehdy uvedl, že rada pro turecko-maďarskou spolupráci v zásadě funguje jako maďarsko-turecké vládní zasedání nebo mezivládní summit.

Maďarsko je rovněž od roku 2018 pozorovatelským státem v mezinárodní organizaci Turkická rada (Turkic council), která sdružuje státy, v nichž se hovoří jazyky pocházejícími z turkické jazykové rodiny (přičemž maďarština se řadí mezi ugrofinské jazyky). Dalšími členy této mezinárodní organizace jsou vedle Turecka také Ázerbájdžán, Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán. Zapojení Maďarska do tohoto společenství zapadá do kontextu, kdy se vládní strana Fidész snaží propagovat myšlenku historické a kulturní spřízněnosti Turků a Maďarů.

Z výše uvedeného lze tedy vztah Erdogana s Orbánem hodnotit jako blízký. Stejně tak jsou dobré i oficiální vztahy mezi Maďarskem a Tureckem. Obě země spolu vzájemně jednají v rámci rady pro turecko-maďarskou spolupráci nebo Turkické rady. Radu pro turecko-maďarskou spolupráci pak v určitých aspektech lze označit za „společnou vládu“, jelikož dochází k pravidelnému zasedání více ministrů z obou zemí.

Andrej Babiš

Sánchez (španělský premiér, pozn. Demagog.cz) přijme šéfa Polisaria, potom se diví, že mu tam (do Španělska, pozn. Demagog.cz) Maroko pošle 7 tisíc migrantů za jeden den.
Deník, 25. srpna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Dle španělských médií byl Ibráhím Ghálí, lídr organizace Polisario, pod falešnou identitou hospitalizován s covidem-19 ve Španělsku se souhlasem tamní vlády. To mělo vést k tomu, že se během jednoho dne do španělské enklávy v Africe dostalo několik tisíc běženců.

Polisario (Fronta Polisario) je politicko-vojenská organizace vzniklá v roce 1973, která usiluje o vymanění bývalé španělské kolonie Západní Sahary z marocké správy a o vyhlášení nezávislosti tohoto území. Momentální lídr organizace Ibráhím Ghálí je také prezidentem Saharské arabské demokratické republiky (SADR), kterou vyhlásilo právě Polisario v roce 1976. Toto uskupení je jen částečně uznávaným státem (.pdf, str. 6). 

Maroko se v roce 1991 s organizací Polisario dohodlo na referendu, ve kterém by obyvatelé Západní Sahary rozhodli o tom, zda se chtějí stát součástí Maroka, nebo zda chtějí být samostatným a nezávislým státem. Referendum se však dosud neuskutečnilo, a OSN tak vede Západní Saharu jako nesamosprávné území a zároveň nad ním neuznává marockou suverenitu.

Ibráhím Ghálí byl pod falešnou identitou v dubnu 2021 hospitalizován s onemocněním covid-19 ve španělském městě Logroño. Dle španělských médií přijel Ghálí z Alžírska po souhlasu španělské vlády, v jejímž čele nyní stojí Pedro Sánchez. Španělská ministryně zahraničí uvedla, že Ghálí byl do španělské nemocnice přijat „striktně z humanitárních důvodů“, aby mu byla zajištěna lékařská péče.

Hospitalizace vrchního představitele Polisaria nicméně zapříčinila diplomatickou roztržku mezi Marokem a Španělskem, která následně vyústila„migraci do Ceuty, španělského autonomního města v Africe, které sousedí s Marokem“. Podle některých analytiků expertů Maroko polevilo v ochraně hranic poté, co se o hospitalizaci dozvědělo, čímž umožnilo příchod vysokého počtu migrantů. Tímto krokem chtělo Maroko vytvořit tlak na Španělsko a vynutit si z jeho strany uznání marocké suverenity nad Západní Saharou.

Do Ceuty se během 17. května 2021 dostalo kolem 6 tisíc běženců, necelá polovina však byla prakticky ihned vrácena. Pro úplnost doplňme, že některé zdroje uvádí, že se do Ceuty dostalo přibližně 7 000 nebo také 8 000 lidí, a to v průběhu dvou dnů. Server Novinky.cz například informuje až o 9 tisících uprchlících. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Taky díky mně tam ty lidi, kteří byli ve vězení, tak je (prezident Erdogan, pozn. Demagog.cz) pustil o 3 roky dřív.
Deník, 25. srpna 2021
Pravda
Češi Faras a Všelichová byli propuštěni z tureckého vězení zhruba tři roky před koncem svého trestu. Zásluhu na této akci nese podle vyjádření ředitele BIS i premiér Andrej Babiš, který o vězněných Češích jednal s tureckým prezidentem.

Andrej Babiš zde hovoří o dvojici českých občanů, kteří byli v Turecku odsouzeni za příslušnost k teroristické organizaci. Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase zadržela turecká policie v listopadu 2016. Podle turecké strany dvojice spolupracovala s bojovníky kurdských milic YPG, které jsou v Turecku považovány za teroristickou organizaci.

Turecký soud v srpnu 2017 odsoudil Farkase i Všelichovou k šesti letům a třem měsícům vězení. Tento trest potvrdil ještě téhož roku odvolací soud a následně v červenci roku 2018 i turecký nejvyšší soud. V červenci roku 2020 však byli oba propuštěni na svobodu a vrátili se zpět do České republiky. Byli tedy propuštěni zhruba tři roky před koncem svého trestu.

Jejich propuštění ovšem předcházelo diplomatické vyjednávání. „Nakonec se nám podařilo, i díky vynikajícím kontaktům, které s partnery ve zpravodajské službě v Turecku máme, vyjednat jejich propuštění bez jakýchkoli podmínek,“ uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha. Spekulace o výměnném obchodu odmítl premiér Andrej Babiš i tehdejší ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Andrej Babiš ve svém tweetu z 24. července 2020 uvádí: „(…) moje jednání vloni v září s tureckým prezidentem Erdoganem o osudu dvou českých občanů dospělo k úspěšnému vyřešení celého problému bez jakýchkoliv podmínek i příslibů.“ Odvolává se zde na setkání s tureckým prezidentem Erdoganem, které proběhlo 3. září 2019 během vládní návštěvy Turecka. Předmětem tohoto jednání ale nebyly pouze podmínky věznění Všelichové a Farkase, ale i zvýšení obchodní výměny nebo migrace. „Mám z toho dobrý pocit. Nechci říct konkrétně, ale mám dobrý pocit,“ uvedl tehdy premiér Babiš k otázce vězněných Čechů.

„Děkuju ministerstvu zahraničí, spravedlnosti a obrany. Ve finále na té logistice spolupracovali všichni a jsem rád, že se to povedlo,“ komentoval zásluhy na diplomatické akci premiér Babiš po propuštění Všelichové a Farkase. Za týmovou práci označil akci i Michal Koudelka, jakožto ředitel BIS, která se na akci rovněž podílela. Ve svém vyjádření mimo jiné zdůraznil, že „při vyjednávání o propuštění dvou Čechů z tureckého vězení byla zásadní schůzka premiéra Babiše s Erdoganem.“

Vyjádření turecké strany k propuštění dvojice Čechů se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Vzhledem ke slovům Michala Koudelky, který potvrdil důležitost jednání premiéra Babiše pro propuštění vězňů, však hodnotíme výrok jako pravdivý.