Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Pětikoalice (...) začala (výjezdy Andreje Babiše za občany, pozn. Demagog.cz) od srpna narušovat. Kandidáti za pětikoalici do komunálních voleb.
Právo, 18. února 2023
Komunální volby 2022
Pravda
Někteří kandidáti vládních stran svými protesty narušovali předvolební mítinky Andreje Babiše v srpnu minulého roku. Jednalo se např. o kandidátku za ODS Janu Řehovou či kandidátku za KDU-ČSL Kristýnu Horynovou, která expremiérovi zatarasila cestu a křikem mu nadávala.

Andrej Babiš odkazuje na kampaň před komunálními volbami v roce 2022, kdy ve svém obytném voze podnikl několik výjezdů do regionů. Cesty za voliči zahájil v květnu a původně odmítal, že by šlo o součást kampaně. Babišův tehdejší mluvčí Vladimír Vořechovský pak v červenci nicméně uvedl, že „hnutí ANO aktuálně vede kampaň do podzimních voleb a cesty pana předsedy a jeho místopředsedů po Česku jsou její součástí.“

Na některých akcích došlo ke střetu podporovatelů Andreje Babiše s jeho odpůrci, kteří se snažili Babišův projev narušit např. pískotem. To, že tyto mítinky narušují politici stran vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, tvrdí Andrej Babiš dlouhodobě. Vyjádřil se tak například po návštěvě Jižních Čech v srpnu 2022, kdy v rozhovoru pro CNN Prima News řekl (video, čas 1:21): „To jsou politici pětikoalice a oni chtějí těm mítinkům zabránit. To se jim povedlo v Třeboni.“ Poté dodal (čas 2:38:): „Kdo organizoval ten protest v Českém Krumlově? No politici za TOP 09, stejně tak to bylo v Třeboni. To jsou lokální politici, dokonce starosta ODS na nás křičí a sprostě nám nadává.“

Zmiňme, že jihočeská organizace TOP 09 k takovému jednání na sociálních sítích nevyzývala, ani takovou akci veřejně neplánovala. Předseda hnutí ANO dále z narušování akcí obvinil členy vládních stran například v rozhovoru pro idnes.cz, obdobně se vyjádřil i při svém vystoupení v Hlučíně.

Výjezd po Jižních Čechách

Andrej Babiš 2. srpna minulého roku navštívil jihočeskou Třeboň, kde ho přivítaly také „desítky pískajících demonstrantů“. Během akce na expremiéra navíc čekali i lidé převlečení v kostýmech čertů. Jedním z nich byl zastupitel za Piráty Jan Lukavský, který v komunálních volbách svůj mandát obhájil.

Z níže přiloženého videa je však zřejmé, že zastupitel Lukavský akci nijak nenarušoval, pouze se pohyboval v Babišově blízkosti. Pro Deník později uvedl, že usiloval o nenásilnou a nevulgární formu protestu. Dodejme, že k tomu, aby obyvatelé města přišli na akci pískat, ale vyzývala například organizace Třeboň nemlčí.

V rámci stejného výjezdu poslanec Babiš navštívil Tábor, kde za ním přišel muž oblečený ve svetru s označením Vězeňské služby. Andrej Babiš to poté komentoval slovy: „Vám přijde normální, že lidé z pětikoalice chodí na naše mítinky a brání nám ve snaze mluvit s lidmi?“ Jednalo se sice o táborského radního Radoslava Kacerovského, ten však nebyl členem ani kandidátem žádné strany vládní koalice. Do zastupitelstva města se dostal na kandidátní listině hnutí Tábor 2020.

Výjezd do Moravskoslezského kraje

Poslanec Babiš dále také v rámci kampaně navštívil mj. Moravskoslezský kraj, a to v druhé polovině srpna 2022. Na jedné z akcí znovu obvinil vládní koalici z toho, že jeho mítinky záměrně narušuje. Jak zjistily Seznam zprávy, jednou z demonstrujících v Krnově skutečně byla Jana Řehová, členka ODS kandidující za koalici SPOLU. Dodejme, že sama odmítla, že by se protestní akce zúčastnila na popud někoho jiného.

Také na mítinku v Kopřivnici, konaného o několik dní dříve, panovala vypjatá situace. Při výstupu Andreje Babiše z karavanu mu zatarasila cestu žena s dítětem na ramenou, která mu křikem nadávala. Jednalo se o Kristýnu Horynovou, která kandidovala v Kopřivnici za KDU-ČSL. Lídr kandidátky KDU-ČSL a zastupitel Stanislav Šimíček se vyjádřil, že na jejím vystoupení nevidí nic špatného „vnímám to jako její svobodný názor,“ řekl moravskoslezskému deníku.

Závěr

Někteří kandidáti vládních stran tedy svými protesty narušovali předvolební mítinky Andreje Babiše v srpnu minulého roku. Jednalo se např. o kandidátku za ODS Janu Řehovou v Krnově či o kandidátku za KDU-ČSL Kristýnu Horynovou v Kopřivnici, která expremiérovi zatarasila cestu a křikem mu nadávala. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

ODS rozdávala píšťalky v Děčíně (na předvolební akci Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz).
Právo, 18. února 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Děčínská ODS v čele s předsedou tamního sdružení na sociálních sítích psala o chystaném rozdávání píšťalek na předvolební akci Andreje Babiše. Příspěvky byly později smazány, na záběrech z mítinku je však pískot zřetelně slyšet.

Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje své názorové oponenty kvůli chování v prezidentské kampani. Tvrdí, že mu sprostě nadávali a chtěli ho napadnout. Konkrétně pak zmiňuje svou předvolební akci v Děčíně, kam přijel 20. ledna letošního roku, tedy týden před druhým kolem voleb. Podle bývalého premiéra měla ODS rozdávat účastníkům píšťalky za účelem narušení události.

Na zmíněnou předvolební akci na děčínském Masarykově náměstí dorazili jak příznivci Andreje Babiše, tak jeho odpůrci. Docházelo k drobným verbálním potyčkám a obdobná situace panovala i na předvolebních mítincích v Liberci či Jablonci nad Nisou.

V médiích se objevily zmínky, že Babišovi kritici byli vybaveni píšťalkami, a na záběrech z akce je pískot zřetelně slyšet. Informace o tom, kdo píšťalky protestujícím rozdával, jsme ve věrohodných médiích nenašli. Satirická stránka Informační kancelář Děčín nicméně na facebooku vyzývala, aby si lidé na Babišovu akci píšťalky přinesli.

komentářích je pak vidět, že regionální pobočka ODS tento příspěvek sdílela a napsala k němu: „Máme naskladněných 100+ píšťalek z uplynulých volebních kampaní. Budou k dispozici na samotné akci (…) nebo hodinu před akcí.“ Z příspěvku tedy vyplývá, že se děčínská ODS skutečně chystala píšťalky rozdávat. Dodejme, že příspěvek místní ODS již není v současnosti dostupný.

Zdroj: Informační kancelář Děčín

V komentářích příspěvku na rozdávání píšťalek upozorňoval rovněž předseda děčínského sdružení ODS Jiří Čečrle. Údajně napsal o připravené akci také na svůj twitter, tyto tweety jsou ovšem nedohledatelné, Čečrle je tedy smazal. Za své formulace se poté omluvil. Náměstek primátora Děčína Jan Skalický (ANO) na svém facebooku sdílel snímek Čečrleho tweetů, ze kterých vyplývá, že předseda děčínské ODS skutečně oznámil, že příchozí odpůrci Andreje Babiše píšťalky dostanou.

Zdroj: Facebook Jana Skalického.

Děčínská ODS i její předseda Jiří Čečrle příspěvky o rozdávání píšťalek ze svých sociálních sítí smazali. Z výše uvedených informací však vyplývá, že takový krok místní ODS –⁠ respektive její předseda –⁠ skutečně připravovala. Výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Díky EET se vybralo víc daní.
Právo, 18. února 2023
Ekonomika
Pravda
Podle Ministerstva financí i Nejvyššího kontrolního úřadu stát díky EEZ vybral více na daních. Konkrétní částku, kterou stát navíc získal, však nelze spolehlivě určit.

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které Andrej Babiš zastával post ministra financí. Právě Babišův resort byl předkladatelem tohoto návrhu. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Ministerstvo financí však v únoru 2019 (tedy pod vedením Andreje Babiše) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 20,2 miliardy korun během prvních dvou let fungování. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Ministerstvo financí –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 v souboru). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 v souboru).

Z výše uvedeného vyplývá, že se díky EET skutečně vybíralo více na daních, a výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Je však třeba závěrem zmínit, že neexistuje jednotný údaj, který by přínos kvantifikoval, a přesný vliv zavedení EET proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a přínos EET kvůli odlišné metodice nedokázal zjistit ani ČSÚ.

Andrej Babiš

Výrok pana Klause, že média vyberou prezidenta a občané ho zvolí.
Právo, 18. února 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Václav Klaus pronesl zmíněná slova 7. prosince 2012 na setkání s podnikateli a manažery. Tehdejší prezident konkrétně řekl: „Je mylná představa, že prezidenta budou volit voliči. Prezidenta nám vyberou média a voliči prezidenta schválí."

Andrej Babiš se odvolává na tvrzení bývalého prezidenta České republiky Václava Klause, který tato slova pronesl 7. prosince 2012 na setkání s podnikateli a manažery. Tehdejší hlava státu kritizovala přímou volbu prezidenta a označila ji za populistickou. Konkrétně Václav Klaus prohlásil: „Je mylná představa, že prezidenta budou volit voliči. Prezidenta nám vyberou média a voliči prezidenta schválí.

Tehdejší prezident těmito slovy reagoval na blížící se první přímou volbu prezidenta České republiky, která se uskutečnila v lednu 2013. Václav Klaus také zmínil, že se kvůli potenciálnímu ohrožení demokracie obává možného zvolení Vladimíra Franze, či Tomia Okamury. Pro upřesnění –⁠ Ministerstvo vnitra kvůli nesplnění podmínek ke kandidatuře vyřadilo Tomia Okamuru již v listopadu 2012 (.pdf). 

Podobně se Václav Klaus vyjadřoval i při letošních prezidentských volbách, které se konaly v lednu 2023. Samotná přímá volba prezidenta České republiky byla zavedena za prezidentování právě Václava Klause. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v prosinci 2011, kdy se pro přijetí vyslovily všechny poslanecké kluby kromě poslanců Komunistické strany Čech a Moravy, kteří se hlasování zdrželi. Tehdejší prezident Klaus pak zákon podepsal v únoru 2012. Pravidla pro přímou volbu prezidenta poté specifikoval zákon o volbě prezidenta republiky, který byl schválen v létě roku 2012.

Andrej Babiš

Jako premiér jsem plnil závazky Severoatlantické aliance – 700 vojáků do Pobaltí, gripeny do Estonska.
Právo, 18. února 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
Během vlády Andreje Babiše bylo skutečně rozhodnuto o vyslání pěti letounů JAS-39C Gripen na misi v Estonsku. Pro mise v Pobaltí ale Babišův kabinet dohromady schválil jen vyslání 385 vojáků. Babišova vláda navíc neplnila závazek vydávat alespoň 2 % HDP na obranu.

Armáda České republiky se v Pobaltí v minulosti účastnila a stále účastní několika misí. První z nich, Baltic Air Policing, při níž české letouny JAS-39C Gripen hlídaly vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, probíhala už v letech 2009 a 2012. V roce 2019, tedy během vlády Andreje Babiše, tato mise pokračovala a česká armáda se v době působení Babišova kabinetu podílela také na misi Posílené předsunuté přítomnosti (anglicky Enhanced Forward Presence) NATO v Lotyšsku a Litvě.

Vyslání příslušníků ozbrojených sil ČR mimo české území podle zákona schvaluje Parlament. Z dokumentů Sněmovny vyplývá, že první účast českých vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti schválil Parlament v červenci 2017, tedy ještě v době vlády Bohuslava Sobotky. Jednalo se nicméně o návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (za ANO).

Podle tohoto návrhu tak bylo rozhodnuto (.pdf), že česká armáda do Pobaltí pošle 290 vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO na dobu od ledna 2018 do ledna 2019.

Během vlády Andreje Babiše pak na návrh Ministerstva obrany došlo k prodloužení (.pdf, str. 2) této mise i na rok 2019 a 2020. Schváleno bylo i vyslání dalších 95 vojáků na Baltic Air Policing v roce 2019. Dohromady šlo tedy o 385 vojáků. Do Estonska také ČR tehdy poslala pět letounů JAS-39C Gripen (.pdf, str. 93).

Babišův kabinet poté některé mise prodlužoval na další období (.pdf, str. 1). Podle přehledu Vojenského historického ústavu se však vždy jednalo právě o maximálně 290 a 95 vojáků. Doplňme, že se jedná o schválený počet vojáků, a jejich skutečný počet na misích byl menší (.pdf, str. 30). Je třeba také zmínit, že se v rámci těchto misí střídají jednotliví vojáci i celé jednotky, celkový počet českých vojáků, kteří od roku 2018 strávili nějaký čas na misi v Pobaltí, je tak ve skutečnosti vyšší. Andrej Babiš ale ve výroku zjevně poukazuje na význam a velikost mise symbolizované schváleným počtem vyslaných vojáků, nikoliv na délku jejího trvání a s tím související střídání jednotlivých vojáků.

Dodejme, že jedním ze závazků členských států NATO je také vydávat alespoň 2 % hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Jak ukazuje následující graf, za vlády Andreje Babiše, tj. v letech 2018 až 2021, se ovšem toto číslopohybovalo pouze kolem 1,3 % HDP. Podle Obranné strategie ČR z roku 2017 (.pdf) přitom mělo dojít k navýšení aspoň na 1,4 % HDP do roku 2020 (str. 10).

Na závěr tedy shrňme, že během Babišovy vlády bylo skutečně rozhodnuto o tom, že česká armáda do Estonska v rámci mise Baltic Air Policing pošle pět letounů Gripen. Andrej Babiš však počet vyslaných vojáků nadhodnocuje – vláda a Parlament dohromady schválily účast pouze 385 vojáků. Toto číslo je tak téměř dvakrát menší, než které ve výroku uvádí Andrej Babiš, a nepohybuje se tak v rámci naší 10% tolerance. Babišův kabinet navíc neplnil ani závazek NATO vydávat alespoň 2 % HDP na obranný rozpočet. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Pan Fiala vede ODS od 18. ledna 2014. Od té doby se mnou ODS prohrála volby osmkrát. Já prohrál senátní a prezidentské.
Právo, 18. února 2023
Pravda
Od roku 2014, kdy se stal předsedou Petr Fiala, ODS zaznamenala horší výsledek celkem v 7 volbách: 2 sněmovních, 2 krajských, 2 evropských a 1 senátních volbách v roce 2014. V posledních třech volbách do Senátu skončilo hnutí ANO hůř než ODS. Babiš neuspěl při volbě prezidenta.

Na začátek je dobré uvést, že Andrej Babiš mluví o tom, že ODS prohrála nebo vyhrála volby s ním jako s osobou. Jelikož je Andrej Babiš předsedou hnutí ANO, porovnáváme výsledky hnutí ANO a ODS.

Petr Fiala byl zvolen předsedou ODS 18. ledna 2014 na 24. kongresu strany. Od této doby se řádné volby konaly přesně 16krát

V České republice se pořádá celkem šest druhů voleb: prezidentské, sněmovní, senátní, volby do zastupitelstev obcí, zastupitelstev krajů a do Evropského parlamentu.

Prezidentské volby

Do prezidentských voleb v roce 2018 nevyslala ODS ani hnutí ANO svého zástupce, v roce 2023 to bylo pouze hnutí ANO, za které kandidoval jeho předseda Andrej Babiš

Poslanecká sněmovna

O složení Sněmovny rozhodovali občané v říjnu 2017, kdy zvítězilo hnutí ANO s 29,6 % hlasů, ODS tehdy skončila druhá s 11,3 %. 

Další sněmovní volby proběhly v říjnu 2021. ANO tehdy získalo 27,1 % hlasů a 72 poslaneckých křesel. V případě těchto voleb je ale složitější přesně vyčíslit procentuální výsledek samotné ODS, protože kandidovala v tříčlenné koalici spolu s TOP 09 a KDU-ČSL. Ta tehdy dohromady získala 27,8 % hlasů a po přepočtu jí připadlo 71 mandátů. I když není možné určit přesný počet hlasů, který obdrželi sami občanští demokraté, lze říci, že samotná ODS ve volbách skončila s horším výsledkem než hnutí ANO, protože získala jen 34 mandátů

Senát

Řádné volby do Senátu se od zvolení Petra Fialy předsedou ODS konaly pětkrát: v letech 2014, 2016, 2018, 20202022. Do našeho přehledu nezapočítáváme doplňovací a opakované volby z let 20172019, kdy občané volili jen jednoho senátora. 

Zástupci ODS v senátních volbách zvláště v roce 2022 kandidovali za koalici více stran. Web Volby.cz v tomto případě uvádí také přímo stranu, která daného kandidáta navrhla. V přehledu níže proto uvádíme počet získaných mandátů právě podle navrhující strany.

Z vyjmenovaných let hnutí ANO získalo menší počet senátorských křesel než ODS jen v roce 2018, 2020 a 2022. ODS naopak prohrála v roce 2014. O dva roky později byl zisk mandátů vyrovnaný.

Volby do zastupitelstev obcí

Komunálních voleb v letech 2014, 2018 a 2022 se zúčastnily obě zmiňované strany. V některých obcích kandidovaly samostatně, v jiných naopak vytvářely koalice, například i s menšími místními sdruženími apod. 

V případech, kdy ODS kandidovala samostatně a netvořila koalice s dalšími stranami, získali občanští demokraté v roce 2014, 20182022 menší počet hlasů než hnutí ANO. Po přepočtu hlasů na mandáty poté hnutí ANO, které uspělo především v menších městech, ale nakonec získalo menší počet zastupitelů než ODS.

Vyjádření přesného počtu hlasů pro všechny kandidáty ODS, tedy i pro ty zařazené na kandidátkách koalic, je složitější. Přehledy dostupné na webu Volby.cz nicméně vždy uvádějí stranu, která daného kandidáta na kandidátní listinu navrhla. I v tomto vyjádření ODS jako navrhující strana získala menší počet hlasů než hnutí ANO ve všech třech zmíněných letech, ačkoli po přepočtu na mandáty nakonec skončila s větším počtem zastupitelů.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že v komunálních volbách mají voliči možnost na volebním archu zakřížkovat takový počet kandidátů, kolik členů má v dané obci zastupitelstvo. Na rozdíl například od sněmovních voleb přitom mohou vybírat kandidáty z různých kandidátních listin. Výsledkem je i to, že ve velkých obcích s vysokým počtem zastupitelů rozdělují jednotliví voliči více hlasů. Proto nelze podle počtu hlasů jednoduše určit vítěze voleb.

Co do počtu získaných hlasů lze říci, že hnutí ANO ve srovnání s ODS v komunálních volbách v roce 2014, 20182022 skončilo lépe. Co do počtu mandátů byla ale situace opačná.

Krajské volby

Volby do zastupitelstev krajů se pořádaly v roce 2016 a 2020. Přesné vyjádření počtu hlasů přímo pro ODS zde naráží na podobné problémy jako u sněmovních voleb. V roce 2016 ODS kandidovala samostatně ve všech 13 krajích (bez hl. m. Prahy), v roce 2020 už jen v šesti krajích, v dalších sedmi v koalicích.

Pro upřesnění – při krajských volbách občané nemají možnost vybírat zastupitele z různých kandidátek, ale mohou zvolit buď stranu/koalici jako celek, případně na dané kandidátní listině kroužkováním měnit pořadí kandidátů.

Pro rok 2016 je tedy popis volebních výsledků jednodušší: ODS získala celkově 9,47 % hlasů a 76 krajských zastupitelů, hnutí ANO 21,05 % hlasů voličů a 176 míst v zastupitelstvech.

V roce 2020 hnutí ANO obdrželo 21,82 % hlasů a 178 mandátů. ODS sama i spolu se všemi koalicemi tehdy dostala 411 825 hlasů, tedy 14,87 %, což je méně než v případě hnutí ANO. Mandátů získala ODS a všechny koalice, kterých byla členem, dohromady 114. Opět tedy méně než hnutí ANO.

V obou krajských volbách tak hnutí ANO mělo lepší volební výsledek než ODS.

Evropský parlament

České zástupce v Europarlamentu voliči vybírali v roce 2014 a 2019. V prvním zmíněném roce hnutí ANO zaznamenalo lepší výsledek než ODS, jak co do počtu získaných procent hlasů, tak do počtu mandátů. Stejně tomu bylo i v roce 2019.

Závěr

V porovnání s hnutím ANO získala ODS – jako samostatná strana – menší počet hlasů i mandátů ve sněmovních volbách v roce 2017 i 2021. Hůře než hnutí ANO skončili občanští demokraté také v senátních volbách v roce 2014, ve dvou krajských volbách a dvou volbách do Evropského parlamentu. Celkově se tedy dostáváme k číslu sedm voleb. Andrej Babiš tak ve výroku uvádí podobné, nicméně mírně nepřesné číslo.

Doplňme, že v případě komunálních voleb je těžké jednoznačně určit, zda „prohrála“ ODS, nebo hnutí ANO, protože hnutí Andreje Babiše sice dostalo větší počet hlasů, ale menší počet mandátů. 

V posledních třech volbách do Senátu hnutí ANO vždy získalo menší počet senátních křesel než ODS. Andrej Babiš také neuspěl v prezidentských volbách. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Hnutí ANO mělo ve sněmovních volbách 1 458 000 hlasů, 72 poslanců. ODS 732 tisíc hlasů, 34 poslanců.
Právo, 18. února 2023
Sněmovní volby 2021
Pravda
Hnutí ANO získalo ve volbách v roce 2021 1 458 140 hlasů a 72 poslaneckých mandátů. ODS pak získala 34 křesel. Počet hlasů, který dostala samotná ODS, ale nelze z volebních výsledků určit. Z průzkumu STEM ale vyplývá, že 49 % (tj. 732 tis.) voličů SPOLU se považuje za voliče ODS.

Andrej Babiš zmiňuje tato čísla v kontextu svého tvrzení, že ODS ve volbách porazil osmkrát a prohrál pouze dvakrát. Ve sněmovních volbách 2021 získalo hnutí ANO 1 458 140 hlasů a 72 poslanců, ztratilo tedy šest poslaneckých postů.

Koalice SPOLU, jejíž součástí je i ODS, obdržela v roce 2021 1 493 905 hlasů, což se rovnalo zisku 71 poslaneckých mandátů. ODS v Poslanecké sněmovně skutečně získala 34 křesel.

Jak jsme ovšem zmínili, SPOLU kandidovalo jako koalice složená z více stran: ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Počet hlasů, který získala z celkových 1 493 905 přímo samotná ODS, tak není z volebních výsledků možné přesně určit. Voliči totiž mohli dát hlas koalici SPOLU jako celku bez určení, kterou stranu konkrétně volí. Případně mohli na lístku zakroužkovat až 4 kandidáty, a změnit tak jejich pořadí na kandidátní listině. Zakroužkovaní kandidáti přitom mohli pocházet z různých stran koalice. 

Po sněmovních volbách výzkumná agentura STEM provedla analýzu volebního chování, v níž se sociologové mj. dotazovali182 voličů koalice SPOLU, za voliče které ze stran se považují. Na tento dotaz uvedlo 49 % respondentů, že se považují za voliče ODS. Z výsledku průzkumu STEM je tak možné dovodit, že právě 732 tisíc voličů koalice SPOLU se považuje za voliče ODS.

Byť tedy není možné z volebních výsledků určit počet hlasů pro ODS jakožto součást koalice SPOLU, z průzkumu STEM vyplývá, že přibližně 732 tisíc z nich jsou voliči ODS. Hnutí ANO tak skutečně mělo ve sněmovních volbách 2021 přibližně dvojnásobnou podporu než ODS. Podobným poměrem, tedy 72 ku 34, jsou rozložené i počty mandátů obou subjektů v Poslanecké sněmovně. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Babiš dostal v prezidentské volbě přes 2 400 000 hlasů – o 80 tisíc hlasů víc než v roce 2021 celá pětikoalice a o milion víc než hnutí ANO.
Právo, 18. února 2023
Sněmovní volby 2021
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš získal ve druhém kole prezidentských voleb 2 400 046 hlasů, což je o necelých 70 tisíc více, než kolik obdržela vládní koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Zároveň dostal téměř o milion více hlasů než hnutí ANO v týchž volbách.

Andrej Babiš v rozhovoru zmiňuje, že se podle něj „mluví o konci Babiše“ kvůli jeho prohře v prezidentských volbách. Na uvedených číslech ilustruje, že získal více hlasů než současná vládní koalice a než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. S výsledkem prezidentských voleb je proto dle svých slov spokojený.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Andrej Babiš získal ve druhém kole voleb 2 400 046 hlasů. Jak je vidět v následující tabulce, obdržel téměř o milion hlasů více než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Vládní koalice, složená ze dvou uskupení (koalice SPOLU a koalice Pirátu a Starostů a nezávislých), tak ve sněmovních volbách dohromady dostala o 66 365 hlasů méně než Andrej Babiš ve druhém kole prezidentských voleb.

Andrej Babiš tedy ve druhém kole prezidentských voleb získal o necelý milion hlasů víc než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Při srovnání s počtem hlasů, které ve sněmovních volbách obdržela současná vládní koalice, získal Andrej Babiš jako kandidát na prezidenta téměř o 70 tisíc hlasů více. V tomto případě tak Andrej Babiš uvádí ne zcela přesné číslo (80 tisíc hlasů), které se mírně nevejde do naší 10% odchylky. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou. 

Pro úplnost je také vhodné dodat, že Andrej Babiš porovnává výsledky dvou druhů voleb – výsledky sněmovních voleb, kdy voliči vybírají z většího počtu politických stran či koalic, a výsledky druhého kola prezidentských voleb, kdy voliči vybírají jen ze dvou kandidátů.

Andrej Babiš

Povídal (Petr Pavel, pozn. Demagog.cz), že nemůže být referendum, protože občané nejsou ještě vyzrálí.
Právo, 18. února 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Podle Petra Pavla lidem chybí dostatečné zkušenosti pro rozhodování ve všeobecném referendu a nejsou na něj připraveni. Zkušenosti by dle jeho slov měli občané získat v lokálních referendech.

Andrej Babiš svým výrokem poukazuje na prezidentskou debatu, kterou odvysílala CNN Prima News 25. ledna letošního roku. Účastníky debaty byli oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, tedy Petr Pavel a Andrej Babiš.

Petr Pavel na dotaz moderátorky, zdali by Česko mělo přijmout zákon, který umožňuje všeobecné referendum, odpověděl (video, 40:26): „Dokud nebudeme mít dostatečně vytvořené podmínky a lidi připravené na rozhodování v referendu, pak bych to viděl jako možné riziko, protože ta kultura u nás není. Místní referenda určitě ano, pojďme si to na nich vyzkoušet a potom udělejme zákon o všeobecném referendu. My nejsme Švýcarsko, které by zkušenost s referendem mělo dlouhodobou. Viděli jsme například u Brexitu, jak to může být velice ošemetné.“

Byť Petr Pavel nemluvil o nedostatečné vyzrálosti občanů, v souvislosti se zákonem o celostátním referendu se skutečně vyjádřil v tomu smyslu, že lidé zatím na rozhodování v referendu nejsou připraveni. Zkušenosti by podle něj měli získat v lokálních referendech. Uvedl také, že všeobecné referendum vidí jako možné riziko, dokud se pro něj nevytvoří dostatečné podmínky. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Řekl také (Petr Pavel, pozn. Demagog.cz), že jsme takový malý národ, bezvýznamný, vysmíval se mi ohledně mírové konference, že nic neznamenáme, nikdo nás nebude poslouchat.
Právo, 18. února 2023
Zahraniční politika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel sice přímo nepoužil slova „malý národ“, ale v reakci na Babišův plán zorganizovat mírový summit uvedl, že Česko nemá na mezinárodní scéně takovou „váhu“, aby mohlo samo o sobě přesvědčit světové lídry k jednání o míru.

Andrej Babiš ve výroku odkazuje na svůj předvolební plán uspořádat na Pražském hradě mírový summit, který by měl napomoci k ukončení války na Ukrajině. Petr Pavel se mu měl dle jeho slov vysmívat a vyjádřit se v tom smyslu, že je Česká republika natolik malá a bezvýznamná země, že by nemohla uskutečnit mírovou konferenci, protože by ji ostatní státy nebraly v potaz.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na to, jaká slova Petr Pavel používal při komentování zmíněného Babišova záměru. Dne 12. ledna 2023 v debatě na TV Nova před prvním kolem prezidentských voleb Petr Pavel na Babišův nápad reagoval následovně (video, čas 1:23:13): „Česká republika nemá takovou váhu, aby mohla iniciovat a úspěšné dovést ke konci mírové jednání tak složitého konfliktu. (…) je důležité, abychom o míru jednali se spojenci.“ Navrhl také, aby se Česko aktivně zapojilo do summitu NATO, který proběhne až po inauguraci zvoleného prezidenta.

Dne 15. ledna 2023 pak v Otázkách Václava Moravce řekl (video, čas: 8:53): „Vytvářet naději, že Česká republika je dnes v pozici, kdy může uspořádat globální mírový summit, je opravdu jenom marketingový tah Andreje Babiše, nic jiného.“ O deset dní později v debatě na serveru Novinky.cz uvedl (video, čas: 24:08), že momentálně je k iniciaci mírové konference (v souvislosti s konfliktem na Ukrajině) zapotřebí shody a následného společného nátlaku v rámci NATO a EU. „My nejsme zemí, která by mohla mít takovou váhu, že přesvědčí Rusko, případně další státy, aby usedly k jednomu stolu.“

Andrej Babiš svůj návrh na uspořádání mírového summitu zopakoval i v debatě televize Nova před druhým kolem voleb. Tam Petr Pavel řekl (video, čas: 1:08:41): „Já jsem v tom mezinárodním prostředí přece jenom nějakou dobu dělal a vím, jak komplikovaně se dosahuje nějakých mírových dohod. K tomu musí být alespoň nějaké elementární podmínky a ty dnes rozhodně nejsou. (…) Dneska zájem na jednání nemá (Rusko, pozn. Demagog.cz) a pokud o jakémkoliv míru hovoří, tak jedině za svých podmínek. (…) Mírový summit v tuto dobu je opravdu nereálný.“ Dodal také, že řešení války mezi Ruskem a Ukrajinou vidí v kolektivním postupu v rámci Severoatlantické aliance.

Petr Pavel se tedy opakovaně kriticky vyjádřil k plánu Andreje Babiše uspořádat mírový summit na Pražském hradě, který by přispěl k ukončení války na Ukrajině. V této souvislosti zmiňoval, že Česko nemá dostatečnou váhu, aby ze své vlastní iniciativy mohlo přesvědčit ostatní státy k jednání o míru. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je však třeba doplnit, že Petr Pavel ale nikdy netvrdil, že Česká republika je malý národ. Naopak přímo na svém webu uvádí: „Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“