Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 845 výroků
Ekonomika 68 výroků
Prezidentské volby 2023 64 výroků
Koronavirus 49 výroků
Evropská unie 38 výroků
Sněmovní volby 2021 31 výroků
Energetika 21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 20 výroků
Zahraniční politika 16 výroků
Zdravotnictví 16 výroků
Sociální politika 15 výroků
Životní prostředí 9 výroků
Invaze na Ukrajinu 8 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Školství, věda, kultura 6 výroků
Doprava 5 výroků
Komunální volby 2022 3 výroky
Právní stát 3 výroky
Střet zájmů 3 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Pravda 587 výroků
Nepravda 187 výroků
Zavádějící 138 výroků
Neověřitelné 183 výroků
Rok 2024 35 výroků
Rok 2023 97 výroků
Rok 2022 20 výroků
Rok 2021 115 výroků
Rok 2020 84 výroků
Rok 2019 92 výroků
Rok 2018 146 výroků
Rok 2017 165 výroků
Rok 2016 110 výroků
Rok 2015 33 výroků
Rok 2014 131 výroků
Rok 2013 67 výroků

Andrej Babiš

Vždycky říkám ČSSD, že když jsem byl ministrem financí (za Sobotkovy vlády, pozn. Demagog.cz) a chtěl jsem navyšovat daně z hazardu, všichni jste mě přehlasovali.
Týden v politice, 1. ledna 2019
Zavádějící
Návrh novely loterijního zákona předložený poslancem Volným Sněmovnou neprošel, protože byl vzat zpět. Tento návrh byl přepracován vládou komplexně do podoby, kterou Sněmovna přijala v dubnu 2016. ČSSD tak vyslovila kritiku ne proti navyšování daní, ale proti formě novely.

Navýšit daně z hazardu byl jeden z bodů programového prohlášení Sobotkovy vlády (.pdf, str. 11, bod 2.4.). S úpravou hazardu přišel jako první formou poslaneckého návrhu poslanec Volný (ANO). Jeho návrh novely loterijního zákona byl prosazován i tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem, zejména proto, že komplexní návrh úplně nového zákona upravující hazard stál ve sněmovně a výhledově by nevešel v účinnost do začátku následujícího roku 2016. Návrh novely poslancem Volným nakonec neprošel, protože byl v říjnu 2015 vzat zpět, předtím se dočkal tvrdého odporu opozice.

Co se týče samotného hlasování pro vládní návrh zákona o hazardních hrách, který vešel v platnost v červnu 2016, tak ten podpořen ČSSD byl (body 67, 74, 78). Jeho vznik popsal v rozpravě poslanec za ČSSD Ladislav Šincl: „Domnívám se, že je zde skutečně namístě vyzdvihnout především úsilí vlády jako celku, neboť to skutečně byli všichni koaliční partneři, kterým se společným úsilím a společnou prací na vládní úrovni podařilo komplexně přepracovat původní do vlády předložený, ne zcela vyhovující návrh z dílny Ministerstva financí do podoby, ve které je dnes předkládán ke schválení Poslanecké sněmovně.

Ve svém příspěvku se obracel i k původnímu návrhu novely poslance Volného: „Pokud bychom porovnali původní návrh s aktuální verzí návrhu zákona, je myslím zcela neoddiskutovatelnou skutečností, že bez zapracování změn na vládní úrovni, tím myslím přijatá aspoň nějaká opatření zabraňující závislostem a jiné, byl by původní návrh zcela nefunkční a dnes stěží z mé strany podpořitelný.

Tehdejší podobu návrhu Štincl zkritizoval i pro Deník Referendum: „Předložený návrh zákona, byť přináší určitý posun, ponechává další významné nedostatky stávající regulace herního průmyslu nepovšimnuty.

Novela loterijního zákona předložená poslancem Volným za zjevné spolupráce Ministerstva financí tak ČSSD podpořena nebyla, a to kvůli uspěchané a nedostatečné formě novely zákona. Navýšení daní z hazardních her nicméně nakonec proběhlo, tak jak bylo slíbeno v programovém prohlášení vlády.

Andrej Babiš

Není pravda, co říká opozice, že jsme levicová vláda.
Týden v politice, 1. ledna 2019
Zavádějící
Neověřujeme, nakolik je vláda levicová či nikoli, ale zda toto tvrdí opoziční strany. A ty, ať už implicitně nebo přímo, zastávají názor levicového směřování současné vlády. S tímtéž se však ztotožňuje i předseda vládní ČSSD Jan Hamáček, potvrdil to dokonce oficiálně.

S názorem, že vláda ČSSD a hnutí ANO za podpory KSČM je levicová, se netají předseda pravicové ODS Petr Fiala. V interview ČT24 se nechal například slyšet: "Dneska je hnutí ANO opravdu nejsilnější levicový subjekt na politické scéně, v poslední době se tak silně profiluje, má tu levicové partnery, kteří si rozumějí, tak podle mě klidně mohou pokračovat dál." V témže smyslu se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Před koncem loňského roku toto téma bilancovala opozice obecně. Kritizují především Babišovu neúspornou politiku, která je navíc spíše líbivá než efektivní. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se pozastavil nad tím, že pro lepší život lidí v loňském roce vláda reálně nic neudělala: "Neřešili jsme, které zákony a jak změnit, ale které zákony a jak porušili členové vlády. Sněmovna projednala rekordně málo zákonů, zato se hned třikrát hlasovalo o důvěře vládě." Za TOP 09 se v podobném duchu vyjádřila i poslankyně Pekarová Adamová.

Podle Petra Gazdíka ze STAN vládní politika navíc vzbuzuje spíše nejistotu - a to hlavně tím, že Andrej Babiš není schopen kompromisů: "Lze ji považovat za silně levicovou, neutuchá šikana drobných živnostníků a přibývá nesystémových populistických kroků.

Za vládu prosazující levicové hodnoty ji však označili i zástupci vládní ČSSD, konkrétně první místopředseda ČSSD Jiří Zimola k možnému vstupu do vlády s ANO avizoval: "Kritizovat vládu zleva, když sama bude prosazovat levicový program, je obtížné." Předseda strany Hamáček se sice vyjádřil v tom smyslu, že úloha ČSSD by naopak byla kontradiktornější, neboť by ve vládě měli hrát "levicového rebela"; dojednaný program však dříve označil za levicový. To za přítomnosti premiéra Babiše prohlásil i na první tiskové konferenci po jmenování a také po zasedání nové vlády v červnu 2018. Z tohoto důvodu je výrok zavádějící, neboť toto označení nepoužívá pouze opozice, ale vláda byla deklarována levicovou na tiskové konferenci jejich čelních představitelů už při svém vzniku.








Andrej Babiš

Další vlna EET snižuje dramaticky daně, DPH z 21 % na 10 %, i u stravování, u té první druhé vlny.
Týden v politice, 1. ledna 2019
Zavádějící
Současná sazba DPH u stravování je jen 15 %, nikoliv 21 %, jen u točeného piva se DPH snižuje ze základní sazby 21 % na 10 %. DPH se dále snižuje z 21 % na 10 % například u kadeřnických služeb, drobných oprav kol, obuvi nebo textilních produktů.

Nutno předně říct, že Andrej Babiš mluví o pouhém návrhu zákona, kterým se novelizuje zákon o evidenci tržeb i zákon o dani z přidané hodnoty. Ten se momentálně nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Dle tohoto návrhu (.pdf, str. 9 bod 4) se má skutečně snížit DPH u stravování přesunutím do druhé snížené sazby DPH, tedy do sazby DPH 10 %. Snížení se týká (.pdf, s. 19–20) úpravy a rozvodu vody prostřednictvím sítí, odvádění a čistění odpadních vod, některých služeb v domácnostech (čistění prostor, mytí oken), péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené, drobné opravy a úpravy kožených a textilních výrobků, drobné opravy jízdních kol, kadeřnických a holičských služeb a také stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů a točeného piva.

V současné době se však na stravovací služby a nealkoholické nápoje uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15 %, a pouze na točené pivo základní sazba 21 %. DPH bylo u nealkoholických nápojů sníženo z 21 % na 10 % již v první vlně EET. U kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a točeného piva tedy opravdu dochází tímto návrhem (.pdf, s. 16) ke snížení DPH z 21 % na 10 %.

Andrej Babiš

A já bych chtěl ukázat divákům, že já jsem s nimi tady uzavřel smlouvu před volbami, v říjnu 2017 a tam já plním ty body. Já jsem se zavázal, že nikdy nevpustíme na naše území ilegální migranty a nebudeme nikdy souhlasit s rozdělováním migrantů podle povinných kvót. To jsem splnil za šest měsíců, to jsme prosadili, ano.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Zahraniční politika v rámci Evropské unie v současnou chvíli prochází transformací, která zahrnuje i odlišný přístup k migračním kvótám. Tato tendence nijak nesouvisí s předvolebními sliby Babišova hnutí ANO.

Jedním z bodů Babišovy předvolební Smlouvy s občany České republiky bylo ostré vyhranění se vůči migračním kvótám. Zároveň je důležité zmínit, že v rámci české politiky žádná strana nevyjadřovala podporu k Evropskou unií stanoveným kvótám na přijímání migrantů. Proti kvótám se v rámci Evropské unie vyjádřilo i Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. V současnou chvíli se tendence mění a dle návrhu zemí Visegrádu by se mohlo přistoupit k tzv. flexibilní solidaritě v migrační politice. Jednotlivé členské země by pak měly možnost se samy rozhodnout, zda přijmou běžence, či jejich pomoc bude finančního rázu.

Nelegální migrace, tedy legální vstup na naše území, ale překročení povolené doby pobytu, má v posledních letech sestupnou tendenci. Nicméně tato data jsou obecného charakteru a nikterak nesouvisí s uprchlickou krizí, v rámci níž Česká republika nebyla a není cílovou zemí běženců.

Pravdou tak zůstává, že Andrej Babiš ve své předvolební kampani s názvem Smlouva s občany České republiky, nastínil prioritní body a ohradil se proti migraci. Nicméně tento text nelze považovat za základ změny migrační politiky v rámci Evropské unie. V EU docházelo k mnoha podnětům a tlakům na změnu kvót a migrační politiky, Česká republika se ke kvótám rovněž stavěla kriticky. Největšími podporovateli kvót byly ty země, které byly migrační vlnou nejvíce zatíženy - Řecko, Itálie, Německo a Rakousko. Nicméně i v rámci nich se již od politiky kvót upouští.

Andrej Babiš

...A já jsem byl u toho admirála, který má na starosti operace Sofia....

My nemáme svolení Libyjské vlády, nemáme svolení Bezpečnostní rady OSN, takže ten admirál operuje v tom prostoru, ale on nemůže bojovat proti těm pašerákům na libyjském území. Takže co on dělá. On tady říká 551 lodí jsem zneškodnil a zadržel jsem 151 migrantů. Ale on nejdřív zachrání tu loď a to nejsou náhodní trosečníci, podle námořního práva. Ti tam jdou naschvál, ano. A mimochodem tam ještě čekaj ty lodě neziskové, které vysílají signály přijďte, přijďte, my čekáme. Takže ony je musí dopravit do přístavu, ti migranti jsou nadšení, do dvou hodin, to už maj tak vyzkoušený vlastně. Řeknou no to je ten pašerák, ten šel s námi na lodi. Ti pašeráci potom jdou do vězení a potom zničí tu loď. Takže toto skutečně není jako systémové řešení. Tady je mafie, ta jenom obchoduje s lidma a ještě i s ropou a tak dále
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Premiér Andrej Babiš se sice setkal 28. srpna 2018 s kontraadmirálem Enrico Credendinem, který velí operaci EUNAVFOR MED Sophia, nicméně vysvětlení a popis mezinárodního námořního práva není zcela přesné.

Premiér Andrej Babiš se sice setkal 28 srpna 2018 s kontraadmirálem Enrico Credendinem, který velí operaci EUNAVFOR MED Sophia, nicméně pokud jde o jeho vysvětlení mezinárodního námořního práva dopouští se nepřesné interpretace. Mezinárodní námořní právo nezná pojem náhodný trosečník, a v rámci tohoto námořního práva je kapitán lodi pod vlajkou povinnen poskytnout pomoc každé osobě nalezené na volném moři, která je v ohrožení života. Tedy i v případě migrantů zachráněných v oblasti Středozemního moře.

Operace EU NAVFOR MED Sophia je námořní operace EU, která byla zřízena s cílem rozbít operační model převaděčů migrantů a obchodníků s lidmi v jižní části středního Středomoří. Od počátku své aktivní fáze (říjen 2015) přispěla operace k zatčení 143 osob podezřelých z převaděčství a obchodování s lidmi a jejich předání italským orgánům a neutralizovala 545 plavidel. Operace rovněž přispěla k záchraně životů 44 251 osob. Její mandát končí 31. prosince 2018.

Pravdila chování na mořích a oceánech jsou mezinárodně platnou normou, jejichž definice vychází z mezinárodní úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. V současné době je tato dohoda podepsána 157 státy a aktéry. Libye je jedním z prvních signatářů (1982), smlouva ale nebyla zatím ratifikována. Itálie smlouvu podepsala v roce 1984 a schválila v roce 1995. Pro představu ČSSR podepsala tuto dohodu již v roce 1982, ale bez ratifikace. Ta proběhla až po rozdělení republiky. Česká republika smlouvu přijala v roce 1996 v rámci řešení přístupu k moři přes sousední Německo.

Pokud tedy jde o mezinárodní námořní právo vyplývají pro signatáře určitá práva a povinnosti. Jedním z nich je i povinnost poskytnutí pomoci. Tato skutečnost je popsána v článku 98 smlouvy UNCLOS (pdf., s.25) takto:

Každý stát je povinen požadovat od kapitána lodi plující pod jeho vlajkou, aby, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení lodi, její posádky nebo cestujících:

(a) poskytl pomoc kterékoli osobě nalezené na moři, která je v nebezpečí života;

(b) se s největší rychlostí vydal na záchranu osob, které jsou v nebezpečí, je-li zpraven o tom, že potřebují pomoc, a pokud lze takový jeho zákrok rozumně očekávat;

(c) po srážce poskytl pomoc druhé lodi, její posádce a jejím cestujícím, a pokud je to možné, sdělil druhé lodi jméno své vlastní lodi, její domovský přístav a nejbližší přístav, do něhož pluje.

Všechny pobřežní státy napomáhají vytvoření, provozu a udržování přiměřené a účinné pátrací záchranné služby za účelem zajištění bezpečnosti na moři a nad mořem a tam, kde to vyžadují okolnosti, sjednávají za tím účelem oblastní dohody o vzájemné spolupráci se sousedními státy.“

Bližší náležitosti ohledně mezinárodně uznávaného postupu při záchraně na moři dále rozvádí Mezinárodní námořní organizace (IMO) ve své rezoluci číslo A920 z roku 2001, kde přiznává právo na záchranu všem v ohrožení života nehledě na jejich národnost, status a okolnosti, které je vedly do ohrožující situace. Dále určuje, že zachraňující loď či lodi musí zachráněné přepravit do bezpečí a chovat se k zachráněným v rámci pravidel IMO a námořních tradic. Obecná pravidla a návody popisuje IOM zde.

Problematika obchodu s lidmi je vysoce komplikovaný problém, jehož rostoucí rozsah začíná být vnímán i na mezinárodním poli, kdy po poslední reportáži CNN, uvalila v červnu 2018 OSN sankce na několik osob podezřelých z účasti na obchodu s lidmi v Libyi a vyzvala k zvýšení snah o řešení tohoto problému.

Andrej Babiš

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl nebo nebyl ten jeho výrok vytržený z kontextu?

Andrej Babiš, předseda vlády /ANO/
--------------------
Nebyl vytržený, byl to kompilát jeho výroků.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Nelze přistoupit na argumentaci Andreje Babiše, který se snaží ospravedlnit fakt, že vložil Komenskému do úst výrok, který nejenom, že neexistuje, ale zjevně odporuje jeho myšlenkám a postojům, tím, že se jedná o kompilát.

Andrej Babiš při návštěvě Itálie 28. srpna 2018 uvedl: "Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesídlování národů, ale jejich vzdělávání a vzdělání. Jo, takže pokud lidi v Africe budou vzdělaný, ty jejich země budou fungovat, tak zůstanou doma a nebudou nikam chtít jít, nepůjdou do tý Evropy." (video, 1:18)

Za tento výrok byl Andrej Babiš kritizován ostatními politiky i odborníky na dílo a život Jana Amose Komenského kvůli tomu, že vytrhnul některé úryvky z díla Komenského a spojil je takovým způsobem, že vyhovovaly jeho protiimigrační politice, ale byly v rozporu s názory a postoji Komenského.

Podle komeniologa Vladimíra Urbánka "[...]...si Andrej Babiš vybral některé myšlenky Komenského, které ale spojil dost nešťastným způsobem a zasadil do úplně jiného kontextu. Takže to vyznění je Komenskému
dost cizí."
(video, 1:57) Pro Aktuálně.cz Urbánek uvedl: "Takovýto citát u Komenského nenajdete. Ze strany pana premiéra jde o velkou zkratku, v níž jsou použity některé motivy z díla Komenského, které jsou však vytržené z kontextu."

Vzhledem k tomu, že moderátorka přistupuje na tezi, že uvedený výrok existuje a lze jej připsat Komenskému, ptá se na vytržení neexistujího výroku z kontextu a poskytuje tím Andreji Bbišovi možnost odpovědět čistě formálně pravdivě. Vzhledem k tomu, že Babišem uvedený Komenského výrok neexistuje, nebyl ani vytržen z kontextu (je ovšem absurdní aplikovat kontext 17. století na dnešní dobu).

Další Babišovo tvrzení, že se jednalo o kompilát jeho výroků, lze považovat také za pravdivé, vzhledem k významu slova kompilát (z lat. compilare, sestavit). Pokud Andrej Babiš vybral jednotlivá slova z Komenského díla a bez ohledu na jejich význam je spojil tak, že dosáhnul svého vymyšleného výroku, jedná se formálně opravdu o kompilát. Kompilací slov či výroků je možné kontext doplnit, z kontextu nějaký výrok vytrhnout, nebo jednoduše nějak seskládat kratší či delší text. Kompilát je tedy pouze forma, která může být naplněna jakýmkoli obsahem bez ohledu na jeho pravdivost.

Nelze ale přistoupit na argumentaci Andreje Babiše, který se snaží ospravedlnit fakt, že vložil Komenskému do úst výrok, který nejenom že neexistuje, ale zjevně odporuje jeho myšlenkám a postojům, tím, že se jedná o kompilát. Proto hodnotíme výrok jako zavádějící.





Andrej Babiš

Já jako premiér řeším vlastně tu evropskou agendu a ten rozpočet a migraci a je to moje agenda.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Evropská agenda obecně není výhradní kompetencí předsedy vlády. Řešení zmíněných politik se premiér může věnovat v rámci summitů Evropské rady. Tyto politiky mají ale kromě premiéra na starosti vládní ministři v rámci Rady EU a čeští europoslanci v Evropském parlamentu.

Jako předseda vlády členské země má Andrej Babiš výhradní kompetenci v reprezentaci ČR na summitech Evropské rady, která se skládá z premiérů, či lídrů členských zemí. Evropská rada nepřijímá žádná legislativní opatření, ale určuje spíše obecné politické, ekonomické a zahraničně-politické směřování EU. Otázky rozpočtu, migrace a obecné evropské agendy tak může premiér v rámci této evropské instituce řešit, není to však výhradně jeho agenda.

Na plnění evropské agendy se z vlády ČR podílejí také jednotliví ministři, kteří zasedají v jedné z deseti konfigurací Rady EU podle svého oboru působnosti. Rada EU je jedním z hlavních orgánů EU, který má za cíl koordinaci politik členských zemí. Společně s Evropským parlamentem má pak za úkol projednávání legislativních návrhů z Evropské komise, podíl na procesu tvorby a schválení evropského rozpočtu. V neposlední řadě má Rada EU zásadní podíl na formování zahraniční a bezpečnostní politiky, přičemž se řídí obecnými vodítky z Evropské rady.

Premiér ve výroku zmiňuje problematiky rozpočtu a migrace, které by tedy měli v rámci Rady EU řešit za ČR kompetentní ministři.

Příprava ročního evropského rozpočtu je například v rámci Rady EU v kompetenci Rady pro finanční a ekonomické záležitosti (Ecofin). Zasedají zde za členské země ministři financí.

Otázka migrace zase spadá do oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky EU, která je v rámci Rady EU v kompetenci Rady pro zahraniční a bezpečnostní politiku. V této konfiguraci za členské země zasedají ministři zahraničních věcí. V případě projednávání specifičtějších oblastí (rozvojová pomoc, obrana a bezpečnost a obchodní politiky) jsou přizváni další ministři členských zemí podle své kompetence (rozvoj, obrany, průmysl a obchod).

Kromě ministrů se evropskou agendou zabývají například také čeští europoslanci v Evropském parlamentu. Zde se podílejí na evropském legislativním procesu, dohlížení na činnost dalších orgánů EU (tzv. kontrolní pravomoci), podílejí se na spolupráci s parlamenty člensých zemí. Má také úlohu v konečném schvalování evropského rozpočtu a dohlíží na jeho plnění.

V poslední řadě má ČR jakožto členská země také zástupce ve výkonném ogánu EU, Evropské komisi, v rámci které se podílí na vytváření právních předpisů, návrhu rozpočtu a jeho implementaci a na tvorbě plánů a priorit rozvojové pomoci EU.







Andrej Babiš

Ale my plánujeme, my nejsme schopni plánovat evropské a české peníze. Evropské peníze je problém. Víte proč jsme měli takový obrovský přebytek tady, 2016? Protože nám Evropa nezaplatila peníze za 2015 a skočilo to do ledna. Takže my máme přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
V roce 2016 skončil rozpočet ČR v přebytku 61,8 miliard korun, ačkoliv původní plán rozpočtu počítal s deficitem 70 miliard korun. Příčinou byla mj. dle tiskové zprávy Ministerstva financí snaha dočerpat co nejvíce finančních zdrojů z rozpočtu EU alokovaných ČR pro víceletý finanční rámec FR 2007-2013. Částečnou zodpovědnost za správné provedení financování těchto alokací mají ale kromě těch evropských i české orgány (např. Ministerstvo regionálního rozvoje) v rámci tzv. sdíleného řízení.

Nárůst finančních prostředků z EU v roce 2016 byl způsoben tím, že EU nestihla vyplatit ČR 31 miliard korun za rok 2015 a ty se pak přelily do následujícího kalendářního roku, jak uvedl Babiš pro server iHned.cz. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

Členské země EU mohou z evropského rozpočtu čerpat finanční prostředky jako granty, dotace, půjčky, ceny a veřejné zakázky. Žádost o tyto finanční prostředky mohou podat občané, organizace a vlády spadající do jedné ze šesti hlavních kategorií: malé a střední podniky, neziskové a nevládní organizace, mladí lidé, výzkumníci, zemědělci, veřejnoprávní subjekty.

Financování z rozpočtu EU je spravováno třemi způsoby. V přímém řízení jsou spravovány přímo Evropskou komisí projekty, které spadají výhradně pod její působnost. Sem patří například udělování grantů, či monitoring naplňování rozpočtu.

V nepřímém řízení se jedná o financování programů v gesci nečlenských zemí, mezinárodních organizací, rozvojových agentur apod.

Posledním typem je sdílené řízení, které spravuje 80 % evropských finančních prostředků. Evropská komise vytvoří dohodu s členskou zemí, ve které stanoví podmínky čerpání financování u konkrétních programů na stanovené období (zpravidla se jedná o víceletý finanční rámec EU v rozmezí 5 až 7 let, v současnosti platí rámec pro roky 2014-2020). Členské země pak zodpovědnost za řízení čerpání (zejména tedy výzev k podávání návrhu a zadávacích řízení pro čerpání) vyčleněných finančních prostředků pro dané programy delegují na odpovědná ministerstva a jiné veřejnoprávní orgány.

Způsob čerpání finančních prostředků EU v ČR monitoruje NKÚ, který také vydává od roku 2008 výroční zprávu EU report. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

U projektů z VFR 2007-2013 byly dle výročních zpráv NKÚ zjištěny problémy s korupčními kauzami, porušením zákona o veřejných zakázkách, výběrem nevhodných projektů a zdlouhavými schvalovacími procesy. V důsledku zjištěných korupčních kauz a porušení zákona dočasně pozastavila Evropská komise plošně vyplácení financování všech programů v rámci VFR 2007-2013.

Například Operační program pro Podnikání a inovace byl Komisí pozastaven až do června 2015, kdy Komise opět povolila čerpání alokovaných 38 miliard korun. Ty byly v době pozastavení žadatelům vypláceny ze státních prostředků. Prakticky to fungovalo tak, že zájemci o dotace mohli své projekty předkládat ke schválení a následně je dostávali proplacené z národních zdrojů. „Jde o dávno vyplacené peníze, které nám Evropská komise refunduje po dvou letech. Bude to významná injekce i pro státní rozpočet, protože EK dva roky zadržovala proplácení peněz a ty tak šly výhradně z českého rozpočtu. Jednorázově tak získáme právě těch 38 miliard korun,“ vysvětlil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný.

Rozpočet roku 2015 skončil v deficitu zhruba 62,8 mld. Kč. V roce 2016 byl rozpočet na konci roku v přebytku 61,7 mld. Kč. Na konci roku 2017 byl ale ve schodku přibližně 6 mld. Kč. Tvrzení, že Česká republika má přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet tak není zcela přesné, pokud zvážíme delší časovou perspektivu. Rovněž nepravdivé je tvrdit, že ČR nemá možnost plánovat evropské peníze. Navíc problémy s čerpáním jsou způsobeny českými korupčními kauzami, nikoliv tím, jak funguje vyplácení evropských peněz.

























Andrej Babiš

Tady nastoupil Babiš, 2014, vidíte a tady to letí dole. Stále snižujeme dluh, jsme jedni z nejlepších v Evropě.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože v absolutních číslech se státní dluh od roku 2014 každoročně nesnižuje.

Andrej Babiš má pravdu, pokud budeme hodnotit výšku státního dluhu v poměru k HDP. Takto se dluh od roku 2014 opravdu snižuje. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o podílový ukazatel, tak pokud HDP roste vyšším tempem než státní dluh, graf bude ukazovat snižování dluhu i přes jeho zvyšování v absolutním vyjádření.

Pokud se však podíváme na absolutní čísla, výsledek není tak jednoznačný. Od roku 2014 se dluh sice snížil, ale kolísá; např. v roce 2016 byl dluh nižší než o rok později.

V porovnání s ostatními zeměni EU je na tom ČR skutečně dobře - má čtvrtý nejnižší dluh, respektive poměr státního dluhu k výkonu ekonomiky.

Andrej Babiš

Já jsem byl jediný ministr financí, který snížil zadlužení o 73 miliard, absolutně.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Vliv ministra financí na výši státního dluhu není ani zdaleka jediným faktorem, který ji ovlivňuje. Při prezentaci údajů o zadlužení státu hraje také významnou roli volba období, ze kterých jsou čerpány, a není vyloučeno, že se při práci s těmito čísly můžeme dostat jak k růstu dluhu o 100 miliard nebo k jeho snížení o 60 či 70 miliard Kč. Pokud bychom striktně vzali pouze rozdíl mezi roky 2014 a 2017, pak je zde patrné snížení o 70 mld. Kč; to je ale zavádějící interpretace, neboť při analýze dluhu musíme brát v potaz veškeré roky.

Andrej Babiš byl na postu ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017. Čísla dokumentující výši státního dluhu pro toto období lze čerpat (.pdf, str. 23) ze Zprávy o řízení státního dluhu ČR v roce 2017.

V době jeho jmenování, tedy k lednu 2014, byla výše státního dluhu 1 683,3 miliard Kč. Jestliže porovnáme údaje z roku 2015 zjistíme, že státní dluh meziročně klesl asi o 19,6 miliard Kč na 1 663,7 miliard Kč.

K 1.1.2016 pak byla výše státního dluhu 1 673 miliard Kč, v průběhu tohoto roku tedy došlo k jeho zvýšení cca o 9,3 miliard Kč.

K 1.lednu 2017 pak státní dluh zaznamenal snížení, a to o 59,6 miliard Kč na jeho celkovou výši 1 613,4 miliard Kč.

K závěru působení Andreje Babiše ve funkci ministra financí pak činil státní dluh k 30. 6. 2017 1 788,8 miliard Kč. (.pdf, str. 11). Avšak koncem tohoto roku, kdy byl v této funkci vystřídán nejdříve Ivanem Pilným a posléze v prosinci Alenou Schillerovou, byla výše státního dluhu 1 624,7 miliard Kč (.pdf, str. 23).

Pokud bychom k těmto údajům přistupovali velice zjednodušeně a budeme se soustředit pouze na tato čísla, aniž bychom brali v potaz ostatní vlivy a doprovodné okolnosti, lze dojít k závěru, že striktně za období působení Andreje Babiše na ministerstvu financí narostl státní dluh přibližně o 105,5 miliard Kč.

V případě, že bychom pracovali pouze s údaji z období od počátku roku 2014 až do konce roku 2016, dojdeme k závěru, že státní dluh v tomto období klesl o 69,9 miliard Kč. V rámci tohoto období, by se však musely přehlédnout vlivy, které zde nutně byly například z období předešlého nebo z celkového vývoje ekonomiky apod. Navíc je toto tvrzení značně problematické, neboť výši dluhu nemůžeme porovnávat mezi kterýmikoli dvěma roky, ale kontinuálně. Nicméně Andrej Babiš ve svém výroku přidává slovo "absolutně", což můžeme chápat jako kumulovaně (pokud sečteme dluhy mezi roky 2014 a 2017 skutečně dojdeme k přibližně 70 mld. Kč), avšak toto tvrzení je značně vytržené z ekonomického kontextu.

Pokud budeme počítat s čísly i za rok 2017 dojdeme k závěru, že státní dluh klesl o 58,6 miliard Kč, i zde je to velice zjednodušený pohled na situaci, avšak číslo bere v potaz i období závěrečného působení Andreje Babiše jako ministra financí, kdy zde osobně působil ještě téměř polovinu tohoto roku.

Ohledně státního dluhu Demagog.cz vydal rozsáhlejší analýzu, v níž se zabývá vlivy na řízení a správu dluhu. Obecně lze říci, že na výši dluhu působí několik externích vlivů, a proto nelze připisovat jeho výši pouze ministru financí.