Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO
Bez tématu846 výroků
Ekonomika69 výroků
Prezidentské volby 202364 výroků
Koronavirus49 výroků
Evropská unie38 výroků
Sněmovní volby 202131 výroků
Energetika21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro21 výroků
Zahraniční politika17 výroků
Zdravotnictví16 výroků
Sociální politika15 výroků
Invaze na Ukrajinu13 výroků
Životní prostředí9 výroků
Poslanecká sněmovna6 výroků
Školství, věda, kultura6 výroků
Doprava5 výroků
Komunální volby 20223 výroky
Právní stát3 výroky
Střet zájmů3 výroky
Rozpočet 20222 výroky
Regiony1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Zrušit filtry

Andrej Babiš

V Čechách (proti rostoucím cenám energií, pozn. Demagog.cz) bojujeme tím, že jsme snížili DPH. Už je to poznat na cenách v listopadu.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Ekonomika
Pravda
Dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová vydala rozhodnutí o prominutí DPH z ceny elektřiny a zemního plynu na měsíce listopad a prosinec 2021. Podle dat ČSÚ ceny těchto energií za listopad v meziměsíčním porovnání klesly.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v listopadu 2021 k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se jedná o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. ČSÚ také uvádí, že: „[t]ento pokles spotřebitelských cen byl důsledkem prominutí DPH u cen elektřiny a zemního plynu“.

Rozhodnutí (.pdf) o mimořádném prominutí daně z přidané hodnoty za elektřinu a zemní plyn za listopad a prosinec 2021 vydala 20. října dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Toto rozhodnutí je reakcí na zvyšující se ceny energií. 

Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o DPH, díky kterému by dodávky elektřiny a zemního plynu byly osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila a předložila sněmovně k projednání. Nová vláda Petra Fialy nicméně toto plošné řešení odmítá a navrhuje spíše adresnou pomoc těm, kterým zdražování může způsobit existenční problémy.

Andrej Babiš

Ještě ani neuznali plyn jako tranzici energie (...) a už teď Komise mluví o tom, že nechce ani plyn (pro vytápění domů, pozn. Demagog.cz).
Rádio Z, 16. prosince 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Energetika
Pravda
Evropská komise zatím nezařadila zemní plyn na seznam udržitelných zdrojů elektrické energie. V prosinci tohoto roku pak Komise navrhla zákaz vytápění budov plynem od roku 2040.

V Evropské unii existuje tzv. taxonomie. Jedná se o seznam, v rámci něhož se má jasně určit, které ekonomické činnosti jsou ekologicky udržitelné a které nikoliv. Rámcově vstoupila taxonomie EU v platnost v červenci 2020 s tím, že Evropská komise ji musí ještě konkretizovat. S prvním konkrétním seznamem přišla v dubnu letošního roku a plyn (stejně jako jádro) mezi udržitelné zdroje energie nezařadila.

Druhá část výroku Andreje Babiše zmiňuje návrh Evropské komise, který má od roku 2040 zakázat vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. O tomto návrhu budou v příštím roce jednat členské státy EU s Evropským parlamentem.

Uveďme, že všechna tato opatření sledují klimatické cíle, které si Evropská unie předsevzala v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. Green Deal), která byla Evropskou radou přijata na konci roku 2019. V jejím rámci byl navýšen klimatický cíl Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Právě „udržitelné zdroje energie“ pak mají mít pro splnění těchto cílů zásadní roli (bod 2.1.2).

Andrej Babiš

(Evropská rada, pozn. Demagog.cz) musí vždycky souhlasit jednomyslně.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Evropská unie
Pravda
Evropská rada o zásadních otázkách rozhoduje konsensem (tedy bez hlasování), v některých případech je nutné jednomyslné hlasování. Se závěrem či věcným rozhodnutím Evropské rady tedy skutečně musí souhlasit všichni její členové.

V rozhovoru pro Radio Z bývalý premiér Andrej Babiš hovoří o způsobu přijímání závěrů v Evropské radě. V následujících odstavcích si proto tento orgán stručně představíme a zaměříme se na systém jeho fungování. 

Evropská rada (ER) je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie. Její hlavní úlohou je určovat obecné politické směřování a priority EU. Můžeme tedy říct, že de facto stanovuje politickou agendu EU. ER sdružuje vedoucí představitele EU (premiéry nebo prezidenty), tento orgán tak představuje nejvyšší úroveň politické spolupráce mezi členskými zeměmi. ER není legislativním orgánem.

Závěry ER jsou přijímány na konci každého jejího zasedání. Účelem těchto závěrů je určit konkrétní otázky, které jsou pro Evropskou unii důležité, a nastínit tak zvláštní opatření nebo cíle, kterých je třeba dosáhnout. Závěry ER také mohou stanovit lhůtu pro dosažení dohody o určité záležitosti nebo pro předložení legislativního návrhu.

Nyní se již zaměříme na samotný schvalovací proces. Předseda Evropské rady před každým zasedáním vypracuje návrh hlavních směrů pro závěry. Návrhem se nejdříve zabývá Rada pro obecné záležitosti, až poté jej na svém zasedání přijme ER. Závěry se většinou přijímají na základě konsensu. V některých specifických případech je však vyžadována jednomyslnost nebo kvalifikovaná většina, podle toho, co stanoví Smlouva o Evropské unii (SEU).

Byť se v námi uvedeném zdroji ohledně kvalifikované většiny mluví v souvislosti s Radou EU, nikoliv Evropskou radou, podle SEU (čl. 235 odst. 1) jsou pravidla pro užití těchto způsobů hlasování stejná i pro Evropskou radu.

Podle SEU (čl. 236) ER přijímá kvalifikovanou většinou taková rozhodnutí, která stanovují „seznam jiných složení Rady než složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci“, a také o svém předsednictví. Kvalifikovanou většinou tedy ER rozhoduje o formátu svého složení. V procedurálních otázkách ER rozhoduje (čl. 235 odst. 3) prostou většinou.

Rozhodování prostou a kvalifikovanou většinou se tedy týká procesních a formálních otázek. Zaměřme se ale na rozhodování věcné, o kterém dle kontextu výroku mluví Andrej Babiš.

Evropská rada ke svým závěrům dochází formou konsensu, který se od jednomyslného rozhodnutí liší tím, že se o návrhu nehlasuje. Konsensus předpokládá pouze dohodu jednotlivých členů Evropské rady, aniž by došlo k hlasování.

Jednomyslně (tedy hlasováním) se Evropská rada musí shodnout na otázkách výslovně uvedených v SEU. ER například může rozhodnout (čl. 7 odst. 2), že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot EU ze strany členského státu, o změně počtu členů Evropské komise (čl. 17 odst. 5) či o změně lhůty, po kterou je z Unie vystupující stát vázán Smlouvami (čl. 50 odst. 3).

Evropská rada tedy ve všech případech, kdy rozhoduje věcně, vyžaduje pro přijetí závěru či rozhodnutí souhlas všech svých členů – ať už vyjádřený hlasováním či nikoliv. Vzhledem k tomu, že bývalý premiér Andrej Babiš svým výrokem poukazuje na to, že v zásadních otázkách je nutné přesvědčit všechny ostatní členy ER, a rozhodování konsensem či jednomyslností je v tomto ohledu zaměnitelné, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

V lednu mít cenu 33 € a teďka 90 (za emisní povolenku, pozn. Demagog.cz).
Rádio Z, 16. prosince 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Cena emisních povolenek skutečně v lednu 2021 odpovídala zhruba 33 €, v polovině prosince se pak pohybovala přibližně kolem 90 €.

Cena emisních povolenek skutečně ještě na začátku ledna činila v průměru okolo 33 € za tunu CO₂. V průběhu roku pak postupně rostla a ve středu 8. prosince 2021 v denním maximu překročila hranici 90 €. Od té doby se její hodnota pohybovala v rozmezí 80–90 €. Ke dni 16. prosince 2021 (v době rozhovoru s Andrejem Babišem) byla cena emisní povolenky zhruba 85 €.

Pro úplnost doplňme, že v rámci unijního Systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) musí společnosti na pokrytí svých emisí získat povolenky na každou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry. Tyto emisní povolenky pak vydává Evropská unie každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje. V oběhu je tak rok od roku méně povolenek, jejichž cena postupně roste. Poměrně výrazný nárůst ceny za poslední rok je dle expertů kromě dalších faktorů, jako jsou vysoké ceny zemního plynu, zapříčiněn také novými klimatickými cíli spojenými se Zelenou dohodou pro Evropu. Svou roli hraje ale i vysoká poptávka investorů.

Andrej Babiš

Já to (ceny emisních povolenek, pozn. Demagog.cz) řeším od 28. září, psal jsem dopisy.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Andrej Babiš se zabývá cenou emisních povolenek od 27. září 2021, kdy o tomto tématu jednal s prezidentem Zemanem. Před summity Evropské rady uskutečněnými v říjnu a prosinci Babiš poslal dopisy týkající se povolenek adresované Charlesi Michelovi a Ursule von der Leyen.

Evropské emisní povolenky (EU ETS) jsou nástrojem ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Elektrárny, průmyslové továrny a firmy musí mít tedy na vypouštěné emise povolenky v příslušném rozsahu, který se během let snižuje.

Ceny emisních povolenek rostou dlouhodobě. Např. v srpnu 2021 se jejich cena vyšplhala na 61 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého, což představovalo růst o 77 % od začátku roku. Dne 8. prosince pak cena povolenky v denním maximu překročila hranici 90 €. Od té doby se její hodnota pohybovala v rozmezí 80–90 €. Ke dni 16. prosince 2021 (tedy v době rozhovoru s Andrejem Babišem) byla cena emisní povolenky zhruba 85 eur.

Bývalý premiér Babiš se 27. září 2021 vyjádřil pro zastropování cen emisních povolenek, neboť dle něj mají přímý vliv na cenu elektřiny. V ten samý den Andrej Babiš na zámku v Lánech jednal s prezidentem Milošem Zemanem. Právě cena emisních povolenek byla hlavním tématem schůzky.

Předseda hnutí ANO 27. září rovněž požadoval, aby lídři členských států Evropské unie řešili cenu emisních povolenek na summitu konaném 5. a 6. října. Podle serveru iRozhlas se tehdejší premiér Babiš chystal poslat dopis předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Na zasedání pak Andrej Babiš jednal o koordinaci postupu ohledně povolenek se španělským premiérem Sánchezem.

Dodejme, že Česká republika a další 4 členské země EU již 5. října zveřejnily výzvu ohledně růstu cen emisních povolenek, reformy trhu s elektřinou a závislosti na dovozu energií.

Cenu emisních povolenek chtěl Andrej Babiš řešit také na summitu Evropské rady, který se uskutečnil 16. prosince 2021. Podle ČTK poslal bývalý premiér dopis týkající se emisních povolenek předsedkyni Evropské komise von der Leyenové a šéfovi Evropské rady Michelovi. Informaci o zaslaném dopisu přinesly také Hospodářské noviny. Ty uvedly, že předseda hnutí ANO Babiš v dopise „zmiňuje ‚kritickou situaci‘ s cenami energií v Evropě a tvrdí, že politici ‚nemohou nečinně přihlížet‘ zdražujícím povolenkám“. Doplňme, že lídři členských států se na jednání na řešení vysokých cen povolenek neshodili.

Andrej Babiš tedy ceny emisních povolenek skutečně řeší již od konce září. S prezidentem Zemanem o této záležitosti jednal již 27. září. Před summitem evropských lídrů, který se konal na začátku října, napsal dopis předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise. Stejným adresátům poté zaslal dopis také před summitem uskutečněným v polovině prosince. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

To je vlastně daň. Ty emisní povolenky jsou daň za emise.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Systém emisních povolenek EU je založen na podobném principu jako český poplatek za znečišťování ovzduší oxidem siřičitým a některými dalšími látkami, který Finanční správa řadí mezi nepřímé daně.

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů jejich zpoplatněním. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. Společnosti musí na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry.

Emisní povolenky vydává Evropská unie každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje. Část povolenek získávají některá zařízení zdarma, část musejí provozovatelé zařízení získat formou aukcí. Provozovatelé přitom mohou povolenky nakupovat „na specializovaných trzích nebo od sebe navzájem“. Uveďme, že celkové výnosy z aukcí z prodeje emisních povolenek činily v letech 2012–2019 přibližně 50 miliard eur, jen za rok 2019 to například bylo 14 miliard eur.

 

Zdroj: faktaoklimatu.cz

Dražby probíhají v každém ze zapojených států – poplatky za povolenky jsou příjmem jednotlivých států, které také rozhodují o konkrétním využití prostředků, které aukcí získají. Podle Evropské komise bylo v letech 2013–2019 z celkových výnosů z aukcí vynaloženo na klimatické a energetické účely 78 %, a to především na energii z obnovitelných zdrojů, zvyšování energetické účinnosti a udržitelnou dopravu.

Uveďme, že na podobném principu jako emisní povolenky, které jsou v podstatě poplatkem za znečišťování ovzduší skleníkovými plyny, je v České republice například založen poplatek za znečišťování ovzduší oxidem siřičitým, oxidy dusíku a některými dalšími látkami (.pdf, str. 3). Ten také platí provozovatel zdroje znečištění, jako je tomu v případě povolenek. Zmíněný poplatek pak Finanční správa řadí mezi nepřímé daně.

Emisní povolenky lze také zařadit mezi tzv. ekologické daně podle definice, kterou používá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta ekologickou daň popisuje jako „daň, jejíž daňový základ tvoří fyzická jednotka (případně její zástupná jednotka) něčeho, co má určitý prokázaný negativní vliv na životní prostředí". Mezi tyto daně pak OECD zahrnuje i daně za znečišťování životního prostředí.

Andrej Babiš

Navyšovali jsme důchody, navyšovali jsme platy.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Sociální politika
Pravda
Vláda premiéra Andreje Babiše skutečně zvyšovala po dobu svého působení důchody, a to i nad rámec zákonné valorizace. Dále byly navýšeny například platy zdravotníků, zaměstnanců bezpečnostních sborů či pedagogických pracovníků. Vláda zvyšovala také minimální mzdu.

Andrej Babiš v rozhovoru pro Rádio Z takto reaguje na otázku, co považuje za největší úspěchy své vlády (2017–2021). Mimo jiné zmiňuje právě navyšování starobního důchodu či mezd. 

Zvyšování důchodů

Co se týče výše důchodů, je nutné upozornit na valorizaci, která je stanovena zákonem. Ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení. V letech 2018 i 2019 tak vláda zvýšila důchody nad rámec zákonné valorizace na následující rok, konkrétně o 300 Kč pro rok 2019, respektive o 151 Kč pro rok 2020. 

V roce 2018 došlo vedle rozhodnutí o navýšení důchodů pro rok 2019 také ke schválení novely vytvořené Ministerstvem práce a sociálních věcí, která mění výpočet valorizací starobních důchodů. Podle této novely se stabilní část důchodů zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvýšil o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

V každém zmíněném roce tedy došlo ke zvýšení důchodů, a to nejen v důsledku zákonné valorizace. V roce 2018 vláda schválila změnu výpočtu valorizací, která vedla k navýšení důchodů, a v letech 2019 a 2020 došlo ke zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Dodejme také, že mezi lety 2018 a 2020 podle dat Českého statistického úřadu došlo ke zvýšení průměrně vypláceného starobního důchodu o 2 067 Kč.

Zvyšování platů

Růst platů se za vlády Andreje Babiše týkal například zdravotníků, zaměstnanců bezpečnostních sborů či učitelů. Došlo také k zvýšení minimální mzdy.

V prosinci 2020 vláda schválila (.pdf) nařízení (.docx), kterým zvýšila platy a mzdy zdravotníků o 10 %. O rok později z jednání mezi Andrejem Babišem a tehdejším ministrem zdravotnictví Vojtěchem na straně jedné a Českou lékařskou komorou (ČLK) a zdravotnickými odbory na straně druhé, vyplynul růst tarifních platů lékařů, sester a dalších zdravotníků o 6 % pro rok 2022.

Co se týče platů zaměstnanců bezpečnostních sborů, můžeme uvést příklad novely zákona předložené bývalým ministrem vnitra Hamáčkem. Ten navrhl novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a k ní i pozměňovací návrh (.pdf), který například zaváděl tzv. stabilizační příplatek. Ten má zvýšit příjem především v regionech s největšími podstavy v policejních řadách. Může dosáhnout maximální hodnoty 5 000 Kč. 

V rámci svého programového prohlášení (.pdf, str. 14) se vláda Andreje Babiše zavázala do roku 2021 navýšit platy učitelů na 150 % hodnoty z roku 2017. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 (před nástupem druhé vlády Andreje Babiše) činil 31 578 Kč. V roce 2020 dosáhl průměrný plat 44 224 Kč (.xlsx, list A4.1.2), což odpovídá nárůstu o 40 % platu učitelů v roce 2017. Pro úplnost nicméně musíme také dodat, že na konci roku 2020 vláda rozhodla o dalším navýšení platů učitelů, konkrétně o zvýšení jejich tarifní části o 4 %. Podle tehdejšího ministra školství Roberta Plagy další peníze – zbývajících 5 % – dostanou učitelé v odměnách a příplatcích. Celkový objem prostředků na jejich platy by tak měl v roce 2021 skutečně narůst o 9 %.

MŠMT dosud nezveřejnilo poslední data o přesné výši učitelských platů v roce 2021. Pokud ale budeme vycházet ze srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, a platy učitelů oproti roku 2020 narostly o 9 %, odpovídal by v roce 2021 průměrný plat učitele 48 204 Kč.

Vláda Andreje Babiše také zvyšovala minimální mzdu. Z 12 200 Kč v roce 2018 ji postupně zvýšila až na 16 200 Kč pro rok 2022. Minimální mzda se tedy z rozhodnutí Babišovy vlády navýšila o 4 tisíce korun.

Andrej Babiš

Životní úroveň – v poměru HDP jsme předhonili nejenom Španělsko a Portugalsko, ale už jsme předhonili i Itálii.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Zahraniční politika
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Podle dat Světové banky i OECD byl ukazatel HDP na obyvatele v roce 2020 v Česku vyšší než ve Španělsku, Portugalsku i Itálii.

K porovnání životní úrovně se obvykle používá hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na jednoho obyvatele, a to v tzv. paritě kupní síly. Jelikož je v různých zemích HDP počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz, používá se právě parita kupní síly, která představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.

Podle statistiky Světové banky dosáhla Česká republika v roce 2020 v HDP na obyvatele v paritě kupní síly 42 049 amerických dolarů. Španělsko dosáhlo 38 343 dolarů, Portugalsko 34 090 dolarů a Itálie 41 890 dolarů, a jedná se tedy o hodnoty nižší než v případě České republiky.

Ve statistice zveřejněné Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se poté hodnoty mírně liší, pořadí je však i v tomto případě stejné. HDP na hlavu v paritě kupní síly podle těchto dat odpovídalo v České republice 42 044 amerických dolarů, v Itálii 41 964 dolarů, ve Španělsku 38 341 dolarů a v Portugalsku 34 119 dolarů. 

Pro úplnost však doplňme, že například Eurostat, který udává hodnoty v eurech, uvádí pořadí jiné. Z vyjmenovaných čtyř zemí byla v roce 2020 na první příčce Itálie s hodnotou 28 000 eur, Česká republika se nicméně s 27 800 eury umístila hned za ní. Ve Španělsku dosahovalo HDP v paritě kupní síly 25 200 eur na obyvatele a v Portugalsku 22 800 eur. Rozdíl mezi daty OECD a Eurostatem je pravděpodobně způsoben tím, že OECD při svých výpočtech pracuje i s daty ze zemí mimo EU (.pdf, str. 387).

Andrej Babiš

Úspory domácností za dva roky stouply o 580 miliard.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Za poslední dva roky české domácnosti zvýšily stav svých vkladů v bankách o 543 miliard Kč. Jedná se však jen o české banky, a skutečný nárůst tak mohl být ještě vyšší.

Podle dat České národní banky (ČNB) vzrostly úspory českých domácností za poslední dva roky v součtu o 543 mld. korun. V říjnu 2019 měli Češi v bankách uloženo 2,59 bilionu Kč, na konci letošního října již 3,13 bilionu Kč. Tyto údaje nicméně zohledňují jenom peníze, které si Češi uložili v českých (.pdf, str. 1) bankách, a skutečný nárůst tak může být vyšší.

Tento nárůst je podle expertů způsoben ekonomickou nejistotou spojenou s pandemií covidu-19, ale také protiepidemickými opatřeními, která do jisté míry znemožnila utrácení.

Kromě stavu vkladů v bankách se používá také ukazatel hrubých úspor domácností. Ten můžeme definovat jako rozdíl mezi disponibilním důchodem a konečnou spotřebou domácnosti. ČSÚ poskytuje údaje o tomto ukazateli v rámci analýz čtvrtletních sektorových účtů (analýzy za jednotlivé čtvrtletí viz archiv, PDF, strana 6, 7, nebo 8, kapitola domácnosti).

Dostupné jsou ale analýzy jen za rok 2020 a dvě první čtvrtletí roku 2021. Nemůžeme tedy posoudit celé dvouleté období. Součet hrubých úspor domácností z dostupných čtvrtletních analýz je 952,8 mld. Kč.

Analýzu hrubých úspor domácností zveřejnila i ČNB. Neuvádí přesná data, ale z grafu je zřejmé, že podle ní byly za rok 2020 okolo 530 mld. Kč, z toho přibližně polovina byla zapříčiněna pandemickou situací. V Makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) Ministerstva financí publikované v listopadu jsou za rok 2020 uvedeny hrubé úspory dokonce ve výši 689 mld. korun. Uváděné hodnoty se tak u jednotlivých institucí poměrně zásadně liší, a proto jsme pro hodnocení výroku použili ukazatel vkladů domácností v bankách.

Andrej Babiš

Jsem vyjednal tisíc miliard peněz z Evropy a 40 miliard navíc.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Evropská unie
Pravda
Na jednání Evropské rady v červenci 2020, kterého se účastnil Andrej Babiš, se evropští lídři dohodli na víceletém finančním rámci EU a plánu na obnovu členských zemí. V rámci těchto nástrojů by Česko mělo získat 964 mld. Kč, částka pro kohezní politiku se navýšila o 42 mld. Kč.

Bývalý premiér Andrej Babiš se od 17. července 2020 účastnil mimořádného zasedání Evropské rady v Bruselu. Představitelé členských zemí na tomto zasedání jednali o finančním rámci Evropské unie pro roky 2021–2027 a také o plánu na obnovu zemí po koronavirové krizi. Jednání se protáhla až do úterý 21. července.

Pro roky 2021–2027 bylo pro Českou republiku vyjednáno 964 miliard Kč (35,7 miliardy eur). Uveďme, že tato částka vychází z července 2020 a odpovídá tehdejšímu kurzu eura. Součástí této částky je také fond na kohezní politiku, který představuje největší porci z této částky. Česká republika by měla v rámci kohezní politiky dostat až 19 miliard eur, tedy přibližně 483 miliard korun. Jedná se o částku, která je o 42 miliard korun vyšší, než bylo původně plánováno. Vyplňuje tedy oněch 40 miliard, o kterých Andrej Babiš hovoří. Pro kontext uveďme, že kohezní politika slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Více znevýhodněné státy a regiony tak získávají více peněz.

K této částce také přidejme možnost půjčky, kterou přináší fond obnovy. Tato půjčka může jít až do výše 415 miliard Kč. Vládní web také uvádí, že se při jednáních podařilo navýšit možnosti převodu financí mezi jednotlivými fondy. Uveďme, že většinou jsou částky rozděleny podle toho, k jakému účelu mají být využity. Možnost převodu dosáhla výše 25 %.

Česká republika čerpá finance z Evropské unie také skrze jiné programy, které však nebyly předmětem tohoto vyjednávání. Dalším důležitým nástrojem Evropské unie je dočasný nástroj NextGenerationEU, jehož hlavním pilířem je Nástroj pro oživení a odolnost. Jedná se o program na podporu a oživení ekonomik po koronavirové krizi. Finančně se pohybuje kolem 806,9 miliardy eur (tedy přes 20,5 bilionu korun). Zhruba polovina z této částky však bude poskytována formou půjček. Česká republika by z tohoto programu mohla získat až 218,4 miliardy korun v grantech a 269,2 miliardy v půjčkách. Nynější alokace grantů dle Národního plánu obnovy je však pouze ve výši 179 mld. Kč. Půjčky pak nemůžeme počítat mezi peníze, které k nám „přijdou“ z EU, neboť je nutné je zase vrátit. Navíc Národní plán obnovy počítá s celkovou výší investic cca 200 mld. Kč (.pdf, str. 1), a to včetně spolufinancování z národních zdrojů. Vzhledem k tomu, že 179 mld. z této částky připadá na granty, je vidět, že Česko nehodlá možnost půjček využít.