Andrej Babiš

Německo se skutečně připravuje na start určité formy evidence tržeb, z veřejných zdrojů jsme se však nedozvěděli, zda stážisté z německé finanční správy sbírají zkušenosti opravdu v Česku.

Hlavní sdělení dovětku Andreje Babiše je tedy pravdivé. Zda k nám jezdí němečtí zástupci na stáž, ale nehodnotíme.

Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal. V roce 2017 na projektu spolupracovaly např. Svaz průmyslu a dopravy, Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Hospodářská komora.

Nominační rada sestávající „ze zástupců oborových autorit z oblasti práva a byznysu“ během března vybírá právní předpisy, které byly přijaty v roce minulém a u kterých se očekává „systémový dopad a vliv na široký okruh podnikatelských subjektů“.

„Nominovanými jsou obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominovanými mohou být i nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.“

Nominační rada vybrala šest právních předpisů, o kterých se následně hlasovalo (.docx, Tisková zpráva - vyhlášení výsledků)„prostřednictvím online dotazníku a fyzických hlasovacích lístků 360 zástupců z podnikatelského prostředí“ . V anketě obsadila EET druhé místo s 20,3 % hlasů, zvítězila novela zákona utvářející změny ve zveřejňování otevřených dat.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící jak kvůli značně skromnému počtu nominovaných právních předpisů, tak z důvodu velmi omezeného počtu hlasujících podnikatelů (360) vůči podnikatelským subjektům aktivním ke 31. prosinci 2016 dle statistik (.xlsx) ministerstva průmyslu a obchodu (2 433 756).

Andrej Babiš předložil paušální daň ve výši 250 tisíc jako poslanec v rámci projednávání vládního daňového balíčku. Návrh skutečně neprošel, při třetím čtení se hlasovalo i o tomto návrhu. Získal 78 hlasů, potřebné kvórum pro jeho přijetí však bylo 83. Návrh podpořilo hnutí ANO, komunisté a poslanci Úsvitu a SPD.

Ministerstvo financí za ministra Babiše vypisovalo veřejné zakázky na právní služby v letech 2014 a 2015. Po těchto letech přítomnost veřejné zakázky na právní služby vydané MF již není k nalezení.

Ministerstvo financí nicméně vede (.pdf) Seznam poradních orgánů, poradců, advokátů a advokátních kanceláří. V dokumentu jsou uvedeny advokátní kanceláře, které MF poskytují právní služby v jednotlivých sporech. Například jde o spor se společností A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG ohledně letadel Fischer Air, ve kterém MF požívalo právních služeb právnické firmy Dechert LLP.

Nejsme schopni ověřit část týkající se exministra Kalouska. Sám Andrej Babiš uvádí, že k různým schvalováním mělo dojít v utajeném režimu na vládě, není tedy v našich silách z veřejně dostupných zdrojů tuto informaci potvrdit a ani vyvrátit. Výrok je tedy celkově hodnocen jako neověřitelný.

Sobotkova vláda skutečně podnikla kroky ke snižování daní - zavedla např. snížení sazeb DPH a druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %. Došlo rovněž ke změnám v oblasti poskytovaných slev na dani - zvýšení slevy na dani na vyživované dítě či obnovení slevy pro pracující důchodce. Tady se však nejedná o snížení daní celkově. Jde spíše o dílčí kroky.

Na druhou stranu došlo ke zvyšování daní - zvýšení daně z hazardu (což je ale všeobecně považováno za prospěšné). Zvýšily se i minimální zálohy na pojistném pro OSVČ. Pokud se podíváme na data o složené daňové kvótě, která publikovalo ministerstvo financí, je zřejmé, že ta od nástupu této vlády neklesá. Je víceméně stejná, resp. lehce roste.

Máslo patří do kategorie potravin, na které se v České republice uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15% daň. V Německu se na potraviny uplatňuje snížená sazba DPH, tedy 7% daň. Potud je Babišův výrok přesný.

Na svém jednání ze dne 25. května 2011 tehdejší vláda Petra Nečase schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Novela zvyšovala sníženou sazbu DPH z 10 % na 14 %, základní sazba zůstala na 20 %. K 1. lednu 2013, tedy stále za vlády Petra Nečase, začala platit novela zvyšující sníženou sazbu DPH ze 14 % na 15 % a základní sazbu DPH z 20 % na 21 %. Do tohoto období tedy sazby vstupovaly ve výši 15 a 21 %.

Další novela zákona o dani z přidané hodnoty začala platit od 1. ledna 2015, tedy za vlády Bohuslava Sobotky, a zaváděla druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %, která se vztahuje na výrobky uvedené v příloze 3a zákona. Předchozí dvě sazby zůstaly na stejné úrovni.

Zde ovšem Andrej Babiš již nedodává, že ODS (konkrétně předseda Petr Fiala) během projednávání navrhla, aby se 15% snížená sazba posunula na 10 %. Tím by tedy i potraviny byly daněny 10% DPH, jako tomu bylo před novelou z roku 2011. Kompletní vládní koalice se však proti tomuto návrhu postavila a hlasovala proti. Návrh tudíž neprošel.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že za DPH na potraviny ve výši 15 % je zodpovědná výhradně opozice, není to pravda. Jeho hnutí i celá koalice měly příležitost hlasovat pro návrh právě pravicové strany, která DPH snižovala, postavili se však proti. Navíc ANO tvořilo celé volební období vládní koalici, a mělo tak dostatek času přijít s případných snížením DPH na máslo a další potraviny. To ovšem neučinilo. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výběrové řízení nazvané Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací vypsalo ministerstvo financí (MF) dne 15. 12. 2008. Do dvoukolového tendru se uchazeči mohli hlásit do 9. 2. 2009. Jak vyplývá z tiskové zprávy MF z února 2009, do výběrového řízení se přihlásily tři samostatné firmy a dále jedno konsorcium dvou firem a dvě sdružení. Jedno zahrnovalo čtyři firmy, druhé dvě firmy. Do druhého kola tendru se dostaly tři firmy.

Zatímco probíhalo druhé kolo tendru, došlo k ustavení úřednické Fischerovy vlády, kdy Miroslava Kalouska ve funkci ministra financí nahradil Eduard Janota. Nejvhodnější cenovou nabídku ve výběrovém řízení měla vybrat hodnotící komise jmenovaná novou vládou.

V létě 2009 MF oznámilo, že posouvá termín pro podání nabídek ze srpna 2009 na 13. říjen téhož roku. MF tak učinilo na přání uchazečů, kteří potřebovali více času na zpracování rozsáhlé dokumentace. Následně stanovilo nový termín pro podání cenových nabídek na červen 2010. Učinilo tak poté, co Úřad na ochranu hospodářské soutěže vrátil do tendru dříve vyřazené konsorcium PPF. Znovu pak došlo k posunutí termínu pro podávání nabídek na prosinec 2010 kvůli nevyjasněné účasti konsorcia PPF ve výběrovém řízení.

Poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v září 2010 předběžné opatření, kterým MF uložilo pozastavení zadávacího řízení, došlo k obnově výběrového řízení až od počátku dubna 2011. Lhůta pro podávání nabídek byla vzhledem k předchozím událostem posunuta na září 2011, kdy skutečně k podání nabídek ze strany tří uchazečů z prvního kola došlo.

Dne 19. 10. 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Český rozhlas vysvětloval, proč nejspíš nedoporučí vládě přijmout nejlevnější nabídku ze tří, které vzešly z druhého kola tendru. Nejlevnější nabídku učinila společnost Marius Pedersen Engineering - 56,8 miliardy korun. O tom, že ministr Kalousek není s vítěznou cenovou nabídkou spokojen, informovalo MF veřejnost tiskovou zprávou již 19. 10. 2011.

Nečasova vláda pak dne 21. 12. 2011 usnesením č. 956 rozhodla o zrušení zakázky, tedy o neschválení smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Tvrzení, že „... tam někdo chtěl udělat kšeft za 30 miliard“, je prozatím třeba vnímat jako spekulaci. Andrej Babiš totiž z pozice ministra financí v roce 2015 oznámil, že státní kasa dokáže v totožné zakázce ušetřit až 30 miliard korun oproti částce, kterou nabídla v roce 2011 vítězná firma Marius Pedersen Engineering.

Ministerstvo financí v roce 2015, kdy bylo pod vedením Andreje Babiše, skutečně spustilo portál, kde mj. lze dohledat smlouvy, které se týkají výdajů ministerstva financí. Registr smluv, který ukládal zveřejnění smluv i ostatním státním institucím a organizacím, vešel v platnost až na přelomu let 2015 a 2016.

Již před ministerstvem financí však ministerstvo zahraničních věcí vytvořilo na svých stránkách určitou platformu, která byla prvním krokem ke zveřejňování platných smluv. Na webu ministerstva zahraničních věcí se tak dalo dohledat např. oznámení o výsledcích zadávacího řízení na podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, konkrétně tyto informace uveřejňuje již od roku 2006.

„V zájmu transparentnosti při nakládání s veřejným majetkem a veřejnými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MZV postupně zveřejňujeme údaje o obchodních smlouvách, objednávkách, dotačních a grantových smlouvách, odprodeji majetku MZV a dalších výdajových titulech.“ stojí na webu ministerstva pro zahraniční věci.

Způsob zveřejňování výdajů MZV však není tak ucelený a transparentní, jako systém, který spustilo v lednu roku 2015 ministerstvo financí. MF uveřejňuje všechny smlouvy, které jsou spojené s provozem celého ministerstva, MZV přidávalo na web pouze informace o smlouvách, nikoli celé jejich znění.

Jak jsme ověřovali v roce 2014, z veřejně dostupných informací plyne, že nebyla na tento rok naplánována žádná nová dálnice.

Podle Ředitelství silnic a dálnic měla v roce 2014 probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následující:

- Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba.

- Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění.

- Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace.

- Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé.

- Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba.

Rovněž podle serveru Týden letos „nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).“

Posléze se však s nástupem nové vlády rozběhla výstavba D11 na trase mezi obcí Osičky a Hradcem Králové, jež vázla na vykoupení stavebních pozemků osm let. Tato trasa byla v srpnu letošního roku dostavěna a uvedena do provozu. Mezi dokončením výstavby poslední dálnice, kterou byla dálnice D3 mezi Táborem a Veselí nad Lužnici, a počátkem stavby nové dálnice D11 tak byla téměř roční prodleva.

Co se týče oprav silnic II. a III. třídy, současná vláda od doby počátku vládnutí až do září roku 2017 investovala do krajských komunikací celkem 10,4 miliardy korun. Konkrétně za rok 2015 to bylo 4,4 miliard korun, za rok 2016 3 miliardy korun a za rok 2017 taktéž 3 miliardy korun.

Na základě údajů zveřejněných americkým deníkem The New York Times výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle deníku NYT schválila Evropská komise na sanaci bank v rozmezí let 2008–2012 částku 592 mld. eur.

V nedávné době postihly ekonomické problémy hned tři italské banky. Monte dei Paschi di Siena získala od italské vlády úvěr 5,4 miliardy eur, likvidace benátských peněžních ústavů Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca vládu přijde až na 17 mld. eur. Agentura Bloomberg přišla se střízlivějším odhadem 10 mld. eur.

Problémy trápí také španělský bankovní sektor. Evropské regulační orgány převzaly v červnu tohoto roku kontrolu nad bankou Banco Popular, kterou v zájmu záchrany prodaly konkurenční bance Banco Santander jen za symbolickou částku 1 euro.

Italské banky už léta drží vysoký podíl nesplácených úvěrů. Podle údajů Mezinárodního měnové fondu zveřejněných v britském deníku The Telegraph tvořily tyto úvěry v roce 2015 celých 18 %. Podobné problémy trápí i španělské a francouzské banky.

Mimo to, Evropská centrální banka před pár dny oznámila, že požádá banky eurozóny o navýšení plateb do společného balíku, ze kterého by se v případě krize hradily náklady na špatně úvěrované úvěry.