Bohuslav Sobotka

Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu v roce 2017 přijmout 284 (.pdf - 144) nových zaměstnanců.

28 z nich najde místo přímo na ústředním orgánu ministerstva, 104 míst se otevře na České správě sociálního zabezpečení, 150 míst na Úřadu práce ČR a 2 místa na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Je pravdou, že byla schválena dohoda o omezení íránského jaderného programu, která vedla ke zrušení sankcí s ním spojených. Tímto aktem ale nedošlo ke zrušení veškerých sankcí vůči Íránu, ani automatické liberalizaci vztahů se všemi státy.

Dle tehdejší administrativy prezidenta Bushe byl Írán spolu se Severní Koreou a Irákem významnou hrozbou pro USA a spojence v NATO. Dle Bushovy administrativy patřil Írán do tzv. osy zla, vzhledem ke svým snahám o vývoj jaderných zbraní a jejich nosičů. Ještě v roce 2007 prezident Bush věřil, že Írán bude schopen do roku 2015 vyvinout mezikontinentální střelu schopnou zasáhnout celou Evropu a východní pobřeží USA, což se neprokázalo. Projekt globální raketové obrany byl nahrazen v roce 2009 projektem regionální raketové obrany, který dle slov tehdejšího ministra obrany Gatese měl využívat současné možnosti obrany a být mnohem pružnější a efektivnější, pokud jde o hrozbu ze strany Íránu (.pdf, s. 2). Navíc tato změna byla kladně kvitována Ruskou federací a byla jedním z důvodu takzvaného restartu ruskoamerických vztahů mezi roky 2009-2012.

V této době ale nelze mluvit o dohodě mezi USA a Íránem. Americký tlak se stupňoval až červnu 2010 vyvrcholil přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1929, která na Írán uvalila další sankce v oblastech obraného průmyslu, pohybu osob a zboží, omezení bankovních služeb a pohybu kapitálu.

Zlepšování vztahů s Íránem nastalo až po íránských prezidentských volbách v roce 2013. Na popud USA začala oficiální jednání s Íránem o omezení jeho jaderného programu ve formátu P5+1, tedy pěti stálých členů RB a Německa. Výsledkem byl podpis Společného komplexního akčního plánu v roce 2015, kterým se Írán zavazoval k užití jaderné energie striktně k civilním účelům a RB (rezoluce 2231) následně ruší předchozí sankce vůči Íránu tykajících se jaderných zbraní.

I přes významné omezení sankcí vůči Íránu nelze tvrdit, že byly zrušeny veškeré sankce jako celek. I nadále je Írán cílem sankcí tykajících se zneužití vyspělých vojenských technologií, íránské podpory terorismu či porušování lidských práv. Sankce jsou uplatňovány jak ze strany USA (.pdf, s. 2), tak například i EU (.pdf, s. 30). Z toho vyplývá i určitá opatrnost ohledně jednostranné liberalizaci vztahů s Íránem. Přijmutí Akčního plánu bylo přijato jako vstřícný krok Íránu směrem ven z mezinárodní izolace, ale nelze tvrdit, že by automaticky znamenalo zlepšení vztahů se všemi státy, nebo alespoň se sousedy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dohodou o íránském jaderném programu nedošlo k zrušení všech sankcí vůči Íránu. Stále zůstávají v platnosti sankce spojené například s íránským raketovým programem. Kromě toho rovněž liberalizace vztahů není tak jednoznačná, jak ji premiér předestírá.

Dávky hmotné nouze se vypočítávají individuálně dle konkrétní situace žadatele, neexistují pevné částky, jak uvádí Bohuslav Sobotka. Navíc člověk, který by opakovaně odmítal práci, byť za minimální mzdu, by na dávku v hmotné nouzi pravděpodobně vůbec neměl nárok. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, je možné, že případy, jaké premiér zmiňuje, skutečně existují, ale nevztahuje se to zdaleka na všechny příjemce podpory.

Pomocí mzdové kalkulačky za rok 2014, kdy platila minimální mzda 8 500 korun, zjistíme, že čistá mzda by v takové situaci činila 8 681 Kč (uvažujeme poplatníka, který uplatňuje pouze základní slevu na dani a daňový bonus za jedno dítě).

V roce 2017, po zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun, bude podle kalkulačky čistá mzda 10 757 Kč (poplatník uplatňuje základní slevu na dani a bonus za jedno dítě).

Mezi dávky hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Na dávky nemá nárok osoba, která „prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním“, osoby, které nejsou v evidenci úřadu práce nebo uchazeči, kteří nabídky úřadu práce bez vážných důvodů odmítají, a jiní.

Příspěvek na živobytí„je stanoven pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností“, jeho výše se odvíjí od existenčního a životního minima.

Doplatek na bydlení pak „řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory“. Je stanovena tak, aby „po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí“.

Obě tyto dávky hmotné nouze tedy nepatří k dávkám, kde by byla pevně stanovena částka pomoci, jejich výše se stanovuje individuálně dle konkrétní situace. Vyjdeme-li ale z životního minima, pak například pro domácnost dvou dospělých s jedním dítětem do 6 let činí životní minimum 8 290 Kč, tedy téměř stejně, jako by před zvyšováním minimální mzdy dostal člověk pracující za minimální mzdu. Pro jednotlivce ale životní minimum činí 3 410 Kč, to je podstatně méně, než čistý příjem s minimální mzdou.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Sobotka jednak popisuje nekorektně fakt, že v době před jeho vládou neprobíhaly kontroly dávek hmotné nouze. Sice šlo o nižší počet kontrol, nicméně není pravdou, že by nefungovaly vůbec. Stejně tak je nadsazený údaj o stamilionech korun, reálně jde o úsporu 175 milionů.

Do roku 2012 bylo vydávání sociálních dávek v režii obecních (městských) úřadů. Se sociální reformou, která zahrnovala i stanovení Jednotného výplatního místa, přešla tato povinnost na úřady práce.

Šlo o tzv. Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR (.pdf), které inicioval tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Tato reforma měla zefektivnit vydávání dávek a zabránit jejich zneužívání. Kvůli nedostatečné personální kapacitě Úřadu práce nebylo možné kontrolovat všechny žádosti. Často tak došlo k opětovnému čerpání.

Pokud se podíváme na data, tak zjistíme, že i letech po zavedení této změny kontroly probíhaly. Data ze Zprávy o činnosti Úřadu práce za leden-duben 2012 ukazují, že bylo v rámci dávek v hmotné nouzi uskutečněno celkem 11 955 kontrol (str. 33). Další data jsme bohužel nedohledali.

Zpráva o činnosti Úřadu práce za roky 2013 uvádí (str. 24)

"Sociální šetření prováděná v roce 2013 byla prováděna v omezené míře, která reflektuje kritický nedostatek pracovníků v této oblasti. Počet provedených sociálních šetření je uveden v příloze č. 8 (.xls)."

Stejná zpráva za rok 2014 (str. 62) pak popisuje, že Úřady práce nabraly nové lidi a kontroly zintenzivněly.

" Sociální šetření v roce 2013 byla prováděna v omezené míře. Na jednání Vlády ČR dne 14. 7. 2014 bylo rozhodnuto o přijetí celkem 600 nových zaměstnanců na agendu nepojistných sociálních dávek. Posily působí především v terénu. Ukazatel sociálních šetření prováděných před i po přijetí nových zaměstnanců prokazuje pozitivní vliv na objem vyplácených dávek. Díky tomuto navýšení se zintenzivnilo provádění sociálního šetření.
V příloze č. 14 je uveden počet provedených sociálních šetření k dávkám příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za rok 2014. S ohledem na zvýšení počtu SM pro agendu nepojistných sociálních dávek, zejména pak navýšení počtu sociálních pracovníků, je na první pohled zřejmý nárůst počtu vykonaných sociálních šetření ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2014."

Porovnáme-li data kontrol např. u doplatku na bydlení, zjistíme následující. Data za rok 2013 a 2014 jsou dostupná v následujících tabulkách (.xls) - vždy poslední karta: 2013 a 2014.

obdobíQ1/2013Q2/2013Q3/2013Q4/2013Q1/2014Q2/2014Q3/2014Q4/2014počet kontrol (dopl. na bydlení - v tisících)5,86,67,58,18,912,816,820,9

Za rok 2015 pak za 1. pololetí v rámci stejné kontrolní činnosti (.xls - posl. tabulka) došlo k 36,5 tis. kontrol, v 2. pololetí k 28,7 tisicům.

Samotné kontroly tedy po nástupu vlády Bohuslava Sobotky poměrně výrazně zintenzivněly, není ovšem pravdou, že by v minulých vlád neprobíhaly vůbec.

Výdaje na hmotnou nouzi pro rok 2012 činily 7,7 mld. korun za 165 300 dávek (.pdf). Z tabulky níže je patrné, že výdaje v následujících letech rostly. Počet příjemců se však pozvolna snižuje v kontextu nízké nezaměstnanosti (3,8 % v rámci EU).

zdroj: ČTK

V roce 2013 vyplatilo (.pdf, str.3) Ministerstvo práce v průměrně 221 100 dávek měsíčně. O rok později se tento počet zvýšil (.pdf, str.3) na 240 800 dávek za měsíc. V roce 2015 se pak počet dávek opět snížil, a to o 17 300 na měsíc.

Od září 2013 došlo k personálním změnám na Úřadu práce ČR, kde se počet zaměstnanců zvýšil na zhruba 9000 osob. Tímto posílením došlo k častějším hlášeným i namátkovým kontrolám v terénu.

Úřad práce zveřejnil v listopadu 2016 výsledky 126 234 šetření (.pdf), které uskutečnili od ledna do září 2016.

Pro srovnání - od roku 2014 do začátku 2016 provedl ÚP 344 188 šetření a 82 036 v terénu. Nepřiznáno bylo 4 251 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odebráno bylo 9 620 už vyplácených dávek. Za tuto dobu došlo k úspoře 138 milionů korun.

Letos ÚP kontrolou vyplácených nepojistných sociálních dávek získal 37,5 milionu korun. Současně dosud zamítl 886 nových žádostí a odejmul 1 871 již vyplácených dávek.Nejčastěji v Moravskoslezském kraji.

Za poslední tři roky na ušetřilo Ministerstvo práce kvůli vyšším kontrolám 175,5 milionu korun. V tomto ohledu Sobotkovo vyjádření úplně nekoresponduje s částkou uváděnou MPSV.

Vlády všech tří zmíněných zemí se od ledna 2017 chystají zvýšit minimální mzdu. Na Slovensku na 435 € (cca 11 760 Kč), v Maďarsku na 407 € (cca 11 000 Kč) a v Polsku na 449 € (cca 12 125 Kč). Pro srovnání, minimální mzda v České republice bude od 1. ledna 2017 činit 11 000 Kč.

Tabulka: Vývoj růstu minimálních mezd na Slovensku, v Maďarsku a Polsku.

zeměleden 2014leden 2015leden 2016leden 2017Slovensko352 € (9510 Kč)380 € (10 242 Kč)405 € (10 950 Kč)435 € (11 760 Kč) Maďarsko322 € (8 700 Kč)333 € (9 000 Kč)353 € (9 541 Kč)407 € (11 000 Kč)Polsko390 € (10 540 Kč)407 € (10 970 Kč)430 € (11 620 Kč)449 € (12 135 Kč) zdroj: Eurofund

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Sobotka korektně popisuje jednak aktuální rozpočtová čísla i trend snižování výplaty dávek v hmotné nouzi.

Státní rozpočet na rok 2017 pracuje s výdaji (str. 4) ve výši 1,309 bilionu. Jde tedy o 1309 miliard korun, což odpovídá Sobotkově prohlášení.

Na dávky hmotné nouze je pak v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí vyčleněno (str. 19) 10,07 miliardy korun.

Co se týká letošního roku, Sobotka popisuje obě částky korektně. V rámci srovnání státních rozpočtů od nástupy této vlády, zjistíme, že výdaje na dávky hmotné nouze vykazují následující trend. Data rozpočtovaných výdajů pochází ze schválených návrhů rozpočtů za jednotlivé roky, vyplacené dávky čerpáme ze zpráv Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR vždy za dané období .

Dávky v hmotné nouzi20142015 20162017 Rozpočtované výdaje 11,411,6 10,510,1 Vyplacené dávky 11,310,57,7 (1-10/2016) ?V miliardách Kč.

Rozpočtované výdaje na dávky v hmotné nouzi se od roku 2015 snižují, jejich reálná výplata pak klesá již od nástupu vlády Bohuslava Sobotky. Pro letošní rok jsou dostupná data za prvních 9 měsíců. I u nich dochází k poklesu, neboť v roce 2015 ve stejném období (str. 6) činily výdaje 8,8 miliardy. Meziročně tedy došlo k poklesu zhruba o miliardu korun.

Není pravdou, že by ministerstvo obrany nebylo schopno vyčerpávat každoročně svůj vládou navýšený rozpočet, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Na základě údajů ze zákona o státním rozpočtu na roky 2015 (příloha č. 3), 2016 (příloha č. 3), ale i z návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 (.pdf) můžeme říct, že se rozpočet ministerstva obrany opravdu postupně navyšuje. V roce 2015 ovšem bylo navýšení oproti roku 2014 (příloha č. 3) pouze o cca 2 mld. Přičemž během roku 2014 i 2015 došlo k úpravám (.pdf, str. 42) externími rozpočtovými opatřeními. V roce 2014 bylo do rozpočtu ministerstva obrany přidáno cca 800 mil. korun, v roce 2015 se jednalo o zhruba stejnou částku.

V roce 2016 pak došlo k navýšení oproti roku 2015 o 4 mld.

Na rok 2017 se plánuje navýšit rozpočet ministerstva obrany o 5 mld.

Co se týká druhé části výroku, tedy, že ministerstvo obrany není schopno finance utratit, jedná se o částečnou nepravdu. Ministerstvo obrany totiž podle závěrečného účtu (.pdf,str. 42) v roce 2014 nevyčerpalo cca 1,8 mld. korun. Za rok 2015 naopak ministerstvo obrany utratilo o 2,8 mld. korun více, než s kolika se původně počítalo.

Podle oficiálních dokumentů vydávaných Ministerstvem práce a sociálních věcí byla za rok 2015 vyplacená částka na podporu v hmotné nouzi 10 518 mil Kč. Tato částka činila 90,6% ze schváleného rozpočtu - ministerstvo tedy za rok 2015 ušetřilo 1 096,9 mil Kč oproti rozpočtu.

V letošním roce MPSV vyčerpalo zatím od ledna do října (nejnovější údaje) částku 7 770,5 mil Kč z celkových sválených 10 516,3 mil Kč. Prozatím MPSV zbývá 2 745,8 mil Kč.

Vyčerpaná částka Schválená částka pro daný rokRozdíl mezi schválenou a vyčerpanou částkou2016 (leden až říjen)7 770,5 mil Kč10 516,3 mil Kč2 745,8 mil Kč2015 10 518,0 mil Kč11 614,9 mil Kč1 096,9 mil Kč

Pokud budeme počítat s tím, že tempo vyplácení za listopad a prosinec bude srovnatelné s průměrem ostatních měsíců, vyjde nám, že na konci roku by se měla výplata dávek v hmotné nouzi reálně pohybovat někde okolo 9 a čtvrt miliardy korun. Tedy případný rozdíl mezi rozpočtovanou částkou a reálnou výplatou se bude pohybovat někde okolo jedné a půl miliardy.

Reálně tak rozpočtovaná částka na dávky v hmotné nouzi v porovnání s finální výplatou v posledních 2 letech dosáhne zhruba na úroveň 2,5 miliardy. Není sice možné bez dat za listopad a prosinec tohoto roku vyčíslit zcela konkrétní výši, rámcově však data potvrzují Sobotkův výrok. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Česká republika je dle posledních údajů Eurostatu skutečně zemí s nejnižší nezaměstnaností (3,8 %) v EU. V celoevropském měřítku předstihl ČR Island, který má celoročně nezaměstnanost mezi 3,1–2,9 %.

V porovnání s Evropskou unií měla však ČR opravdu nejnižší nezaměstnanost. V těsném závěsu je Německo a za ním Malta.

Některé země dosud neposkytly Eurostatu svá data, a proto nejsou v grafu zahrnuta.

zdroj: Eurostat

Úřad práce (.zip) k listopadu 2016 evidoval 362 800 nezaměstnaných osob, přičemž tento počet od začátku roku relativně klesá.

zdroj:Portal.mpsv.cz (.zip, listopad 2016)

Tento pokles však začal s rokem 2014 a od té doby trvá. V grafu je svislou čarou zaznačen nástup Sobotkovy vlády a současně je patrné snižování nezaměstnanosti.

zdroj:Portal.mpsv.cz (.zip, listopad 2016) Česká republika má tedy skutečně nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Sobotka má rovněž pravdu se stavem nezaměstnaných evidovaných na úřadu práce.

Úřad práce v době, kdy na něj bylo převedeno vyplácení sociálních dávek, opravdu nebyl personálně posílen: podle dohledaných informací naopak počet jeho zaměstnanců klesl. Nové pracovníky pro tento úřad schválila až Sobotkova vláda v roce 2014.

Podle oficiální zprávy ministerstva práce a sociálních věcí se všechny nepojistné sociální dávky, včetně podpory v nezaměstnanosti, začaly v roce 2012 vyplácet na Úřadu práce ČR, který „nově od obcí přebral výplatu dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením“. Výhodou této změny bylo zdvojnásobení počtu míst, které dávky vyplácejí.

Jak popisuje tisková mluvčí Úřadu práce ČR ve zprávě z 15. 4. 2014:

„Centralizovaný ÚP ČR vznikl v roce 2011. Do té doby existovalo 77 samostatných okresních úřadů práce. V nich působilo celkem 8 136 lidí. Po zásadní organizační změně a převodu kompetencí v rámci zpracování a výplat nepojistných sociálních dávek k 1. 1. 2012 práce přibylo. Počet úředníků ale naopak klesl, a to o 1 953 osob. V době, kdy dávkovou agendu vykonávaly obce, pracovalo v této oblasti více než 3 642 lidí. Když přešla na ÚP ČR, dostalo ji na bedra 1 953 zaměstnanců. V červenci 2014 schválila vláda personální posílení v této oblasti, a to o 600 pracovníků. Momentálně má ÚP ČR celkem 10 007 zaměstnanců.“