Danuše Nerudová

Danuše Nerudová popisuje „neformální“ vliv prezidenta České republiky, a tvrdí, že ona jako prezidentka by upozorňovala na ekonomickou situaci českých domácností.

Finanční situaci českých domácností mapuje např. projekt Česko 2022: Život k nezaplacení z dílny Českého rozhlasu a výzkumné společnosti PAQ Research. Dle posledních dat tohoto projektu mělo na konci listopadu 9 % domácností vyšší výdaje než příjmy. K získání Danuší Nerudovou zmíněných 35 % bychom k tomuto číslu museli připočítat domácnosti, které mají stejné výdaje jako příjmy, těch je podle listopadového průzkumu 25 %.

Průzkum ČRo dále např. ukazuje, že domácností, které nestíhají splácet své závazky, tedy nájem, hypotéky, půjčky či pravidelné výdaje jako složenky, bylo na konci listopadu také zhruba 9 %.

Projekt Život k nezaplacení prozatím nezveřejnil data za prosinec, vytvořil ovšem na základě dat ze začátku listopadu projekci na měsíc leden. Z té vyplývá, že podíl domácností, které mají vyšší výdaje než příjmy, v prvním měsíci roku 2023 pravděpodobně dosáhne 10 %. Domácností, kterým po zaplacení výdajů na bydlení a jídlo zbude méně než 100 Kč na osobu a den, bude podle analýzy přibližně 16 %.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý. Ačkoliv zhruba 35 % domácností nemá po zaplacení účtů žádné (či má pouze minimální) úspory, těch, které nedokáží se svými příjmy vyjít, je podle průzkumu ČRo a společnosti PAQ Research „pouze“ 9 %. Predikce na měsíc leden předpokládá tento podíl ve výši 10 %.

Doplňme, že podobný výrok Danuše Nerudové jsme analyzovali již v minulosti. Tehdy nicméně mluvila o širší skupině domácností, které nedokážou měsíčně nic ušetřit, nikoliv jen o těch domácnostech, kterým příjmy nestačí na pokrytí výdajů. 

Jako reálná mzda, o které mluví Danuše Nerudová, se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci. Reálná mzda tedy zohledňuje to, kolik si toho za vydělané peníze koupíme. 

Přestože průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí roku 2022 vzrostla oproti stejnému období v minulém roce o 7,2 %, průměrná reálná mzda v tomto období podle dat Českého statistického úřadu klesla o 3,5 % (.xlsx). V případě reálné mzdy se tak jedná o nejmarkantnější pokles od roku 1998. 

Poslední dostupná data o průměrných mzdách popisují situaci z 3. čtvrtletí roku 2022. V tomto období vzrostla průměrná nominální mzda oproti loňskému roku o 6,1 % na 39 858 Kč. Spotřebitelské ceny, tj. inflace, se v tomto období ale zvýšily o 17,6 %, a reálná mzda tak ve skutečnosti klesla o 9,8 %. 

Podle dat (.xlsx) Českého statického úřadu nastal největší propad reálné mzdy v ČR za posledních dvacet let právě v roce 2022. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako pravdivý.

Danuše Nerudová tímto výrokem reagovala na otázku, zda bude dávat část svého prezidentského platu na charitu. Dodala, že v přispívání na různé charitativní projekty hodlá i nadále pokračovat.

Nadace Dobrý anděl Danuši Nerudovou ani jejího muže Roberta Nerudu ve zveřejněném seznamu dárců neuvádí. Oslovili jsme tedy výkonnou ředitelku nadace Šárku Procházkovou, která nám s písemným souhlasem Danuše Nerudové potvrdila, že manželé Nerudovi jsou dlouhodobými pravidelnými dárci Dobrého anděla.

Kontaktovali jsme rovněž Nadační fond dětské onkologie Krtek. Jeho ředitelka Sylva Richterová nám potvrdila, že manželé Nerudovi fond podporují již několik let.

Obě dotázané nadace tedy potvrdily dlouhodobou finanční podporu ze strany Danuše Nerudové a jejího manžela. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Byli jsme upozorněni na to, že rozhodnutí NAÚ o odnětí institucionální akreditace Mendelově univerzitě bylo později odvolacím orgánem zrušeno. Okolnosti tohoto rozhodnutí jsme proto doplnili do odůvodnění.

Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) má v současnosti pět fakult, na kterých se v rámci 231 studijních programů (z nichž 179 je vyučováno v češtině a 52 probíhá v cizím jazyce) vzdělává (.pdf, str. 1) přibližně 8 900 studentů. Ve spojitosti s podezřením, že zde dochází k pochybením, provedl Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) na MENDELU v předchozích dvou letech dvě kontroly.

První kontrola NAÚ (.pdf, str. 23) se týkala především Provozně ekonomické fakulty (PEF). Kontrola probíhala mezi srpnem a listopadem 2021 a prověřovala z fakulty dva doktorské studijní programy: Economics and Management a Economics and Management se studijním oborem Business Economics and Management. Formálně se tedy jedná o dva studijní programy, které se liší jen akreditovaným studijním programem. NAÚ na zasedání v únoru 2022 konstatoval (.pdf, str. 23): „Na PEF byly v průběhu kontroly zjištěny nedostatky včetně závažných nedostatků, které se týkaly státních doktorských zkoušek a obhajob disertačních prací studentů kontrolovaných studijních programů.“

Mendelova univerzita proti závěrům kontroly nejprve nepodala (.pdf, str. 23) žádné námitky, později se ale odvolala proti následnému rozhodnutí (.pdf) NAÚ o odnětí akreditace. Toto odvolání bylo úspěšné, odvolací orgán NAÚ univerzitě v srpnu 2022 vyhověl (.pdf, str. 2) a rozhodnutí, které se opíralo o závěry provedené kontroly, zrušil. Jelikož se ale Danuše Nerudová odvolává právě na závěry kontroly NAÚ jak ve svém výroku, tak v dalších veřejných (video, čas 1:43) vyjádřeních (video, čas 0:30), hodnotíme výrok na základě těchto údajů.

Druhá kontrola se týká všech pěti fakult a probíhala mezi dubnem a srpnem 2022, ukončena byla v prosinci 2022 po vyřízení námitek ze strany MENDELU. Správní řízení, ve kterém se rozhoduje, zda bude Mendelu odebrána institucionální akreditace, nicméně stále pokračuje. Oficiální výsledky ještě zveřejněny nebyly, projednány by měly být 19. ledna 2023 na zasedání NAÚ. 

Přístup k závěrům druhé kontroly ale získal Deník N. Médium zmiňuje, že kontrola celé univerzity ukazuje, že k problémům nedocházelo pouze na anglickojazyčných oborech Economics and Management na PEF, ale i na dalších fakultách a oborech univerzity. Kontrola upozornila na problém s více než 25% shodou u 27 závěrečných prací na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií a u 13 prací na Lesnické a dřevařské fakultě. 

Mnoho pochybení se stalo právě v době, kdy rektorkou univerzity byla Danuše Nerudová (ve funkci od 1. února 2018 do 31. ledna 2022), včetně výše zmíněné plagiátorské kauzy zahraničních studentů. Z vyjádření Danuše Nerudové na jejím webu vyplývá, že podle ní vinu za pochybení na PEF nese tehdejší děkan PEF Pavel Žufan, který po výzvě stávajícího rektora v prosinci 2022 na svou funkci rezignoval. Dodejme, že předseda Rady NAÚ Robert Plaga uvádí, že „primární zodpovědnost leží na vedení fakulty, druhotně jde ale i o kontrolní mechanismy celé univerzity.“ 

Závěr

Na Mendelově univerzitě v průběhu let 2021 a 2022 proběhly dvě kontroly Národního akreditačního úřadu. V prvním případě NAÚ kontroloval dva doktorské studijní programy, u obou z nich zjistil nedostatky. Vzhledem k tomu, že se kontrola týkala jen těchto programů, nelze tvrdit, že šlo o jeden problematický studijní program z celé univerzity (či 176 studijních programů, jak nepřesně uvádí Danuše Nerudová). Výsledky druhé kontroly NAÚ zatím nebyly zveřejněny, dle dílčích informací Deníku N ale NAÚ našel problémy i v dalších studijních programech na jiných fakultách univerzity.

Z výsledků kontrol NAÚ tedy nevyplývá, že by byly nalezeny problémy u jednoho ze 176 studijních programů, poměr kontrolovaných a problematických studijních programů je dle závěrů úřadu výrazně vyšší. Výrok Danuše Nerudové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová reaguje na dotaz týkající se poplatků za doktorské studium, které na Mendelově univerzitě v době, kdy byla Nerudová rektorkou, platili zahraniční studenti. Rakouská agentura Institut für Management a německá agentura Scentia za zprostředkování studia od zájemců inkasovaly 25 tisíc eur, z toho pět tisíc šlo Mendelově univerzitě jako poplatek za studium v cizím jazyce.

Danuše Nerudová uvádí (video, čas 49:13), že finanční audit provedla poté, co byla upozorněna na tuto spolupráci (přesněji na problémy s ní spojené). Kromě toho podle svých slov požádala děkana Provozně ekonomické fakulty (PEF), aby spolupráci s agenturami ukončil. Na problematické závěrečné práce některých zahraničních studentů a další možné problémy spojené s těmito agenturami byla Danuše Nerudová poprvé upozorněna v lednu 2021, podruhé 19. března 2021.

V průběhu dubna 2021 se pak problémy řešily na Radě pro vnitřní hodnocení (RVH), které Danuše Nerudová předsedala. Dle informací Deníku N, jenž má zápisy z jednání k dispozici, „Rada tehdejšímu děkanovi (PEF, pozn. Demagog.cz) Žufanovi na popud rektorky zadala, aby vypracoval zprávu o průběhu doktorských studijních programů“. V červnu 2021 pak RVH projednávala vypracovanou zprávu a konstatovala, že program je „plně v souladu s požadavky příslušných akreditací a oborové rady“. V létě ale děkan Žufan vypověděl smlouvu s rakouskou zprostředkovatelskou agenturou.

Podle informací zpravodajského webu Seznam Zprávy Mendelova univerzita také provedla interní audit, jehož výsledek není veřejně dostupný. Seznam Zprávy se s dotazem na bližší informace k auditu obrátily na vedení univerzity, to ale žádné konkrétní informace poskytnout nechtělo. Výsledky auditu odmítla univerzita poskytnout rovněž Deníku N. Také my jsme se obrátili na Mendelovu univerzitu s dotazem na okolnosti a závěry auditu, zatím jsme však odpověď neobdrželi.

Z dostupných informací tak lze potvrdit, že na Mendelově univerzitě proběhl interní audit týkající se spolupráce se zahraničními zprostředkovatelskými agenturami. Kdo jej zadal, jaké byly jeho výsledky a zda se audit zabýval také nastavením poplatků za studium, se nám ovšem zjistit nepodařilo. Výrok Danuše Nerudové proto hodnotíme jako neověřitelný.

Danuše Nerudová mluví o poplatcích za studijní programy v cizím jazyce a zároveň dodává, že tyto poplatky byly zavedeny ještě před jejím nástupem na pozici rektorky brněnské Mendelovy univerzity. Danuše Nerudová se rektorkou Mendelovy univerzity stala v únoru 2018. Její funkční období bylo čtyřleté, v dalším období se pak rozhodla funkci neobhajovat.

Výběr poplatků za studium akreditovaných předmětů v cizím jazyce umožňuje zákon o vysokých školách. Ten v § 58 odst. 4 říká, že v případě, že veřejná vysoká škola uskutečňuje „studijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu a může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením“.

Výše poplatku se liší dle typu studia a oboru, ke změnám také dochází v průběhu let. Aktuální výši poplatků Mendelova univerzita zveřejňuje na své úřední desce (.pdf). Pro představu, ceny za jeden akademický rok se pohybují od 5 000 Kč až do 80 000 Kč v závislosti na daném studijním programu. Podobně tomu bylo např. i v roce 2020 podle tehdejšího nařízení rektora, tedy Danuše Nerudové (.pdf, str. 4–5 z 5).

Z dokumentů, které Mendelova univerzita v minulosti zveřejnila, se nám podařilo zjistit, že poplatky za studijní programy v cizím jazyce univerzita vybírala ještě předtím, než se rektorkou stala Danuše Nerudová. Jako příklad lze uvést rozhodnutí rektora z roku 2014 (.pdf, str. 3–4) nebo 2015 (.pdf, str. 15–16), kdy se poplatky u všech studijních programů v cizím jazyce pohybovaly v rozmezí přibližně 40 až 80 tisíc korun za akademický rok.

Dokumenty, které by obsahovaly rozpis výše poplatků v předcházejících letech, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nalézt nepodařilo. Ze zveřejněných výročních zpráv o hospodaření Mendelovy univerzity nicméně vyplývá, že tato univerzita měla příjmy z poplatků za studium v cizím jazyce každoročně od roku 2004 (.pdf, str. 20). V roce 2003 (.doc, str. 30), 2002, 2001 (vše .pdf, str. 18) ani 2000 (.pdf, str. 23) žádné příjmy z těchto poplatků nevykazovala.

Dokumenty zveřejněné Mendelovou univerzitou ukazují, že poplatky za studium v cizím jazyce byly na univerzitě skutečně vybírány ještě před tím, než Danuše Nerudová nastoupila do jejího vedení. Podle výročních zpráv o hospodaření ale Mendelova univerzita měla příjmy z těchto poplatků již v roce 2004, nikoli až od roku 2009 či 2010. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako nepravdivý.

Danuše Nerudová v debatě serveru Blesk.cz odpovídala na dotaz týkající se odpovědnosti za své podřízené a svůj přístup ilustrovala na rozhodnutí z března 2020, kdy jako rektorka Mendelovy univerzity rozhodla o uzavření školy kvůli epidemii covidu-19. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jestli byla Danuše Nerudová skutečně první z českých rektorů, který k takovému kroku přistoupil.

Vláda (respektive její pracovní orgán Bezpečností rada státu) doporučila s ohledem na začínající epidemii covidu-19 uzavření škol včetně vysokých škol 10. března 2020. Ještě v ten samý den vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření (.pdf), kterým školy s účinností od 11. března dočasně uzavřelo.

Některé vysoké školy však výuku rušily již několik dní před rozhodnutím vládních politiků. První informace o tom, že některá z českých vysokých škol ruší výuku, se objevila 1. března 2020, tedy v den, kdy byl v Česku potvrzen první případ nákazy koronavirem. Ještě v ten den večer mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) potvrdila, že jedním z nakažených Čechů je profesor z ČZU.

V reakci na tuto informaci pak děkan Fakulty strojní Českého vysokého učení technického (ČVUT) během večera oznámil zrušení výuky na fakultě následující den, 2. března. Kolega nakaženého profesora z ČZU se totiž v předchozím týdnu vyskytoval v prostorách fakulty ČVUT.

Dopoledne 2. března se na webu Echo24 a Seznam Zprávy objevila informace, že ČZU na dva dny (2. a 3. března) zrušila výuku. O hodinu později přišel všem studentům ČZU e-mail se stejnou informací. Ve 13 hodin pak proběhla tisková konference, na které rektor univerzity Petr Sklenička potvrdil (video, čas 3:34), že univerzita zrušila výuku na dva dny.

Až poté se objevily první informace o tom, že k podobnému kroku přistoupí i Mendelova univerzita v Brně, jejíž rektorkou tehdy byla Danuše Nerudová. První zmínka o tom, že by škola měla být uzavřena od následujícího dne 3. března až do 15. března, tedy celkem 14 dní, se objevila ve 13:50 na facebooku Centra sportovních aktivit Mendelovy univerzity, ve 13:53 pak také na facebooku České televize. O 10 minut později informoval web Brněnská drbna, že „vedení univerzity to oznámilo dnes odpoledne“. O rozhodnutí o cca 30 minut později informovala univerzita i na twitteru a facebooku.

První rozhodnutí o zrušení výuky na vysokých školách z důvodu šíření koronaviru tedy padlo již 1. března na Fakultě strojní ČVUT. Pokud jde o uzavření celé univerzity, o kterém mluví Danuše Nerudová, k tomu došlo nejdříve na České zemědělské univerzitě. Tamní vedení rozhodlo během dopoledne 2. března, a to s platností již od stejného dne. Mendelova univerzita pod vedením Danuše Nerudové oznámila ukončení výuky až 2. března po poledni, s účinností od 3. března.

Mendelova univerzita tedy na začátku pandemie covidu-19 nebyla první ani jedinou univerzitou, která kvůli šíření viru zrušila prezenční výuku, a výrok Danuše Nerudové proto hodnotíme jako nepravdivý. Pro úplnost je nicméně třeba zmínit, že Danuše Nerudová jako první z rektorů rozhodla o přerušení prezenční výuky na delší dobu, a to 14 dnů, a navíc bez toho, aby tehdy bylo přímo na univerzitě zaznamenané riziko kontaktu s nakaženým.

Danuše Nerudová v kontextu výroku mluvila (video, čas 6:00) o pravomocích, které má hlava státu v oblasti dopadů na ekonomiku. Jako velkou pravomoc v oblasti ekonomiky Danuše Nerudová označila jmenování guvernéra České národní banky (ČNB). Zároveň dodala, že v následujícím volebním období nebude možné tuto pravomoc uplatnit, protože guvernér byl již jmenován a další funkční období guvernéra ČNB nespadá do volebního období následujícího prezidenta.

Pravomoc prezidenta republiky na jmenování guvernéra ČNB stanovuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Prezident jmenuje a odvolává nejen guvernéra, ale také viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady ČNB. Všichni členové bankovní rady (a tedy i guvernér) jsou jmenováni na šest let a svůj mandát mohou vykonávat nejvýše dvakrát.

Současný prezident Miloš Zeman jmenoval stávajícího guvernéra ČNB Aleše Michla v květnu loňského roku. Ten se následně funkce ujal 1. července 2022. Volební období prezidenta pak trvá pět let a začíná dnem složení slibu. Zmiňme, že inaugurace u stávající hlavy státu proběhla 8. března 2018.

Danuše Nerudová tedy správně uvádí, že nový guvernér České národní banky již byl jmenován. Stalo se tak k 1. červenci 2022. Zároveň správně poukazuje na to, že tuto funkci příští hlava státu nebude moct jmenovat, kvůli rozdílné délce funkčních období. Michlovo funkční období totiž skončí 1. července 2028 a volební období budoucího prezidenta či prezidentky vyprší již v březnu 2028. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová mluví o institucionální akreditaci, jež byla zavedena (.pdf, str. 4) v roce 2016 novelou zákona o vysokých školách. Udělení institucionální akreditace v praxi znamená, že si univerzity mohou samy schválit své studijní programy. Vysoké školy, které tuto akreditace nemají, musí o schválení programů žádat Národní akreditační úřad (NAÚ).

Kandidátka na prezidentku Nerudová byla rektorkou Mendelovy univerzity (MENDELU) od 1. února 2018 do konce ledna loňského roku. MENDELU přitom institucionální akreditaci získala až k 6. květnu 2021, přičemž NAÚ o schválení žádosti rozhodl (.pdf, str. 36–⁠37) v dubnu. Dodejme, že škola žádost podávala v červenci 2020 (.pdf, str. 36).

V dubnu 2022 se však objevily informace, že univerzitě kvůli nedostatkům hrozí odejmutí zmíněné akreditace. Konkrétně se mělo jednat o plagiátorství v některých disertačních pracích a o tzv. rychlotituly doktorandských studentů v oboru ekonomie, jelikož podle NAÚ 14 studentů vysokou školu absolvovalo v kratší době, než je běžné (.pdf, str. 14).

Akreditace pro ekonomické obory pak byla MENDELU odebrána rozhodnutím NAÚ (.pdf, str. 13–14) z loňského května. Univerzita poté ovšem podala odvolání (.pdf, str. 2), na základě kterého se rozhodnutí o zrušení akreditace vrátilo zpět k projednání. Předseda NAÚ Robert Plaga uvedl, že kontrola byla dokončena v prosinci 2022. Podle Deníku N opětovná kontrola odhalila, že MENDELU v několika případech postupovala nezákonně. Jestli univerzita skutečně porušovala zákon, musí ovšem rozhodnout až Rada NAÚ, která se sejde 19. ledna 2023, tedy týden před případným druhým kolem prezidentských voleb.

Mendelova univerzita tedy institucionální akreditaci získala v době, kdy byla Danuše Nerudová její rektorkou. Ačkoliv o akreditaci měl možnost zažádat i její předchůdce, škola jí do té doby skutečně neměla. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Byli jsme upozorněni na to, že rozhodnutí NAÚ o odnětí institucionální akreditace Mendelově univerzitě bylo později odvolacím orgánem zrušeno. Okolnosti tohoto rozhodnutí jsme proto doplnili do odůvodnění.

Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) má v současnosti pět fakult, na kterých se v rámci 231 studijních programů (z nich 52 v cizím jazyce) vzdělává (.pdf, str. 1) přibližně 8 900 studentů. Ve spojitosti s podezřením, že zde dochází k pochybením, provedl Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) na MENDELU v předchozích dvou letech dvě kontroly.

První kontrola

První kontrola dodržování právních předpisů, která se týkala jen dvou ekonomických doktorských studijních programů Provozně ekonomické fakulty (PEF) MENDELU (.pdf, str. 23), probíhala v srpnu až listopadu 2021. Veřejně dostupný zápis ze zasedání Rady NAÚ z května 2022 uvádí (.pdf, str. 14), že došlo k několikanásobnému selhání kontrolních procesů. Podle dalších materiálů NAÚ se jednalo o „selhání celého systému kontrolních mechanismů a vnitřních procesů zajišťování kvality“ (.pdf, str. 15), a to „nejen na fakultní, ale také na univerzitní úrovni“ (.pdf, str. 24).

Podle dokumentů NAÚ (.pdf, str. 14) ve sledovaném období absolvovalo zmíněné doktorské studium celkem 41 studentů (.pdf, str. 7–8). „Za dobu výrazně kratší (tj. cca za 22–30 měsíců studia), než je standardní doba studia (3 roky)“, přitom podle kontroly titul získalo celkem 14 studentů (.pdf, str. 7–8, 19–20). „Těmto studentům chyběla významná část posledního ročníku studia,“ komentoval tehdy tuto situaci úřad. Z komunikace mezi MENDELU a NAÚ v rámci správního řízení také vyplývá, že i univerzita připustila, že za dobu kratší než standardní studium ukončilo právě 14 studentů.

Mendelova univerzita proti závěrům kontroly nejprve nepodala (.pdf, str. 23) žádné námitky, později se ale odvolala proti následnému rozhodnutí (.pdf) NAÚ o odnětí akreditace. Toto odvolání bylo úspěšné, odvolací orgán NAÚ univerzitě v srpnu 2022 vyhověl (.pdf, str. 2) a rozhodnutí, které se opíralo o závěry provedené kontroly, zrušil. Jelikož se ale Danuše Nerudová odvolává právě na závěry kontroly NAÚ jak ve svém výroku, tak v dalších veřejných (video, čas 1:43) vyjádřeních (video, čas 0:30), hodnotíme výrok na základě těchto údajů.

Doplňme, že s kauzou tzv. rychlotitulů na Mendelově univerzitě jsou spojovány i případy plagiátorství. Antiplagiátorská platforma VroniPlag již v roce 2021 odhalila shody s jinými texty (dosahující až 73,7 %) v disertačních pracích několika německy mluvících studentů, kteří studium dokončili právě na PEF, a to v oboru Economics and Management. Podle NAÚ kontrola také odhalila, že univerzita „nemá dostatečně účinná opatření proti úmyslnému jednání proti dobrým mravům při studiu, zejména proti plagiátorství a podvodům při studiu“ (.pdf, str. 14).

Dle zdrojů webu Seznam Zprávy také sama univerzita provedla interní audit a zjistila, že celkem 12 z kontrolovaných absolventů PEF by nesplnilo podmínky pro obdržení titulu Ph.D., dvě třetiny z nich pocházelo právě ze zahraničí.

Druhá kontrola

Druhá kontrola, která se už týká všech pěti fakult univerzity, probíhala od 19. dubna do 22. srpna 2022. Správní řízení nicméně stále pokračuje. O tom, zda na Mendelově univerzitě došlo k porušení zákona, bude rozhodovat Rada Národního akreditačního úřadu, která má tuto záležitost projednávat 19. ledna. NAÚ tak oficiální výsledky ještě nezveřejnil, přístup k nim ale dostal Deník N. Ten uvádí, že podle Národního akreditačního úřadu MENDELU „porušovala zákon o vysokých školách, nařízení vlády i vlastní předpisy.“

Deník N zmiňuje, že kontrola celé univerzity ukazuje, že k problémům nedocházelo pouze na cizojazyčném oboru Economics and Management na PEF, ale na více fakultách a oborech univerzity. Podle dokumentu, ke kterému má Deník N přístup, se například objevily případy, kdy studenti překročili povolenou dobu přerušení studia, ale studovali dále. Kontrola také upozornila na problém s více než 25% shodou u 27 závěrečných prací na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií a u 13 prací na Lesnické a dřevařské fakultě.

Mnoho pochybení se stalo právě v době, kdy rektorkou univerzity byla Danuše Nerudová (ve funkci od 1. února 2018 až 31. ledna 2022), včetně výše zmíněné plagiátorské kauzy zahraničních studentů. Z vyjádření Danuše Nerudové na jejím webu vyplývá, že podle ní vinu za pochybení na PEF nese tehdejší děkan PEF Pavel Žufan, který po výzvě stávajícího rektora v prosinci 2022 na svou funkci rezignoval. Dodejme, že předseda Rady NAÚ Robert Plaga uvádí, že „primární zodpovědnost leží na vedení fakulty, druhotně jde ale i o kontrolní mechanismy celé univerzity.“

Na závěr shrňme, že oficiální výsledky kontroly celé Mendelovy univerzity, jež by např. udávaly celkový počet studentů, kteří titul získali za výrazně krátkou dobu, ještě nebyly zveřejněny. Už první kontrola z roku 2021, na kterou se Danuše Nerudová sama odvolává, ale podle Národního akreditačního úřadu ukázala, že 14 ze 41 kontrolovaných studentů na Provozně ekonomické fakultě doktorské studium absolvovalo za „22–30 měsíců“. Nejde tedy pouze o dokončení studia „o pár měsíců dřív“, jak uvádí Danuše Nerudová, nýbrž i o celý rok z celkové tříleté standardní délky studia.

Podle materiálů Národního akreditačního úřadu také v tomto případě nedošlo jen k dílčímu pochybení (.pdf, str. 15), ale k selhání celého systému kontrolních mechanismů, a to nejen při kontrole ze strany fakulty, ale také ze strany univerzity. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.