Danuše Nerudová

Danuše Nerudová

Prezidentské volby 2023 36 výroků
Ekonomika 7 výroků
Školství, věda, kultura 7 výroků
Sociální politika 5 výroků
Právní stát 3 výroky
Evropská unie 2 výroky
Koronavirus 2 výroky
Energetika 1 výrok
Invaze na Ukrajinu 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Zdravotnictví 1 výrok
Pravda 22 výroků
Nepravda 11 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 3 výroky
Rok 2023 16 výroků
Rok 2022 21 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Danuše Nerudová

Po covidu nám poprvé od druhé světové války klesla naděje na dožití, u mužů o dva roky a u žen o rok.
E15, 21. listopadu 2022
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Naděje na dožití se mezi lety 2019 a 2021 sice snížila o 1,6 roku u žen a o 2,2 roku u mužů, nejde ovšem o první významný pokles od druhé světové války. V minulosti naděje na dožití klesla např. v letech 1968, 1969 či v roce 1990.

Danuše Nerudová v kontextu výroku říká, že nesouhlasí se zvyšováním věku odchodu do důchodu. Jako jeden z argumentů uvádí, že kvůli pandemii covidu-19 klesla naděje na dožití neboli střední délka života, která „udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry, které jsou ve sledovaném období“. Ukazatel se může počítat od jakéhokoliv věku, nejčastěji se však vypočítává naděje dožití při narození, „tedy kolika let se ‚dožije‘ osoba právě narozená“.

Údaje o naději na dožití publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Aktuální data (.pdf) za minulý rok ČSÚ zveřejnil na začátku října 2022 ve své publikaci Vývoj obyvatelstva České republiky – 2021. Jak je vidět na grafu níže, pro novorozence se tato hodnota v posledních letech pohybuje kolem 81 let u žen a 75 let u mužů (.xlsx). Vývoj ukazatele je sledován již od roku 1920. Na grafu vidíme, že jeho rostoucí tendence je výrazněji narušena válečnými roky 1944 a 1945.

Před vypuknutím pandemie covidu-19, tedy v roce 2019, měla narozená dívka naději dožít se průměrně 82,1 let, chlapec pak 76,3 let (.xlsx). V roce 2020 hodnoty klesly na 81,4 let průměrného dožití pro ženy a 75,3 let pro muže, v loňském roce pak na 80,5 let u žen a 74,1 let u mužů. Za dva roky trvání pandemie onemocnění covid-19 se tedy u žen snížila (.pdf, str. 56) střední délka života o 1,6 roku a u mužů o 2,2 roku.

Doba pandemie covidu-19 však není prvním obdobím, kdy poklesla naděje na dožití. Kromě pandemie došlo k největšímu meziročnímu poklesu (.xlsx) u mužů v roce 1962, konkrétně o 0,8 roku, a dále v letech 1968, 1969 a 1990 o 0,6 roku. Veškeré poklesy od konce druhé světové války ukazuje následující tabulka.

V případě žen se (mimo roky pandemie) naděje dožití snížila (.xlsx) významněji v roce 1962 o 0,7 roku a v roce 1980 o 0,4 roku. Jak ukazuje následující tabulka, veškeré další poklesy jsou nižší nebo rovny 0,3 roku.

Danuše Nerudová nicméně hovoří o celém období pandemie covidu-19, která vypukla v prvních měsících roku 2020 a trvala i po celý rok 2021. Střední délka života klesla, nepočítáme-li období pandemie, od konce druhé světové války několikrát i při dvouletém srovnání, u mužů nejvýrazněji o 1,2 roku v roce 1969, o 1,1 roku v roce 1962, o 0,7 roku v roce 1968 či o 0,6 roku v roce 1990. V případě žen došlo k největším dvouletým poklesům v letech 1962 a 1969, a to o 0,6 roku a v roce 1970 o 0,4 roku.

Doplňme, že v roce 2021 zemřelo v České republice takřka 140 tisíc lidí, což je nejvyšší počet od konce druhé světové války. S covidem-19 podle statistik Ministerstva zdravotnictví zemřelo přibližně 24 tisíc lidí. Podle ČSÚ se nepříznivá epidemická situace projevila více u mužů, u kterých úmrtnost vzrostla o 10 %. Úmrtnost žen vzrostla během epidemie o 6 %.

Shrňme tedy, že naděje na dožití mezi lety 2019 a 2021 poklesla o 1,6 roku u žen a 2,2 roku u mužů. Ačkoliv se střední délka života od konce druhé světové války snížila nejvýrazněji, nejedná se o její jediný pokles. Výrok prezidentské kandidátky Danuše Nerudové tak hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová

Nám dlouhodobě neroste naděje na dožití ve zdraví.
E15, 21. listopadu 2022
Zdravotnictví
Sociální politika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Naděje dožití ve zdraví (tj. kolika let se lidé průměrně dožijí bez velkých zdravotních problémů) v Česku dle Eurostatu mezi lety 2008 a 2019 každý rok mírně rostla. Navzdory tomu, že v roce 2020 zůstala naděje dožití ve zdraví meziročně stejná, dlouhodobý trend je rostoucí.

Tzv. naděje dožití ve zdraví (Healthy life expectancy – HLE) patří (.pdf, str. 3) mezi ukazatele, jimiž lze vyjádřit průměrný věk, kterého se člověk dožije bez závažnějších zdravotních problémů. Srovnání mezi jednotlivými zeměmi EU od roku 2004 pravidelně zveřejňuje Eurostat, který při vytváření (.pdf, str. 1) této statistiky vychází z dat o úmrtnosti v dané zemi a z průzkumů, kdy respondenti odpovídají, jak vnímají své zdraví (na škále „velmi dobré” až „velmi špatné”).

Podle Národní rozpočtové rady (NRR), která naději na dožití ve zdraví zmiňuje v dokumentu o stanovování důchodového věku (.pdf), jde o do značné míry subjektivní indikátor, protože kombinuje „ ‚tvrdá‘ demografická data s odpověďmi na otázky z dotazníkových šetření“ (.pdf, str. 3). Podobně je tomu podle NRR i v případě dalších ukazatelů, které se k vyjádření délky života ve zdraví obvykle používají. Těmi jsou tzv. délka života ve zdraví (Healthy life years – HLY), jež popisuje počet let, který „v průměru zbývá osobě v určitém věku k prožití bez omezení v běžných činnostech“ (.pdf, str. 2); a naděje dožití vážená zdravotním stavem (Health-Adjusted Life Expectancy – HALE).

Eurostat u naděje dožití ve zdraví nabízí několik možností zobrazení: statistiku naděje dožití ve zdraví při narození, tj. pro osoby, které se právě narodily, a dále v 50 letech a v 65 letech. Následující graf zobrazuje data nejčastěji používané statistiky naděje dožití ve zdraví (HLE) při narození, a to od roku 2005 do roku 2020, z něhož pocházejí poslední dostupná data Eurostatu, a pro srovnání také vývoj indikátorů HLY a HALE.

Zdroje dat v grafu: Eurostat (HLE a HLY), Světová zdravotnická organizace (HALE)

Z grafu je patrné, že od roku 2008 do roku 2019 naděje dožití ve zdraví každý rok mírně rostla, tento růst se poté meziročně zastavil a v letech 2019 i 2020 stagnoval na hodnotě 73,1 let. Podobně tomu bylo i v případě naděje dožití ve zdraví v 5065 letech, kdy do roku 2019 věk rostl, v roce 2020 ale došlo k mírnému poklesu.

Z porovnání jednotlivých statistik také vyplývá, že dlouhodobě roste i naděje dožití vážená zdravotním stavem (HALE). V případě tzv. délky života ve zdraví (HLY) je možné od roku 2018 pozorovat mírný pokles. Jak ale upozorňuje i Národní rozpočtová rada (.pdf, str. 3–4), HLY na rozdíl od ostatních ukazatelů v čase kolísá a v mezinárodním srovnání „vykazuje pro některé země na první pohled ne zcela realistické hodnoty”. Příkladem může být vysoká hodnota u Bulharska, „která je větší než pro většinu rozvinutějších zemí”, nebo naopak nízké číslo u Švýcarska (.pdf, str. 3–4).

Danuše Nerudová ve výroku mluví specificky o „naději na dožití ve zdraví“, tedy o indikátoru HLE. Ten v Česku dlouhodobě mírně stoupá – jeho růst se zastavil pouze v roce 2020, trend posledních 15 let je zjevně rostoucí. Vzhledem k tomu, že Danuše Nerudová říká, že naděje dožití ve zdraví dlouhodobě neroste, a zjevně tedy nemluví jen o období od roku 2019, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.

Danuše Nerudová

V tuto chvíli vydáváme na důchody zhruba 8,5 procenta HDP. V roce, kdy bude vrcholit odcházení lidí do důchodu, tedy kdy bude odcházet generace Husákových dětí, tak bychom měli vynakládat na důchody kolem 15 procent HDP.
E15, 21. listopadu 2022
Sociální politika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Z dat MFČR vyplývá, že stát loni na dávky důchodového pojištění vynaložil 8,7 % HDP. Počet obyvatel ve věku 65+ let se má podle ČSÚ v příštích desetiletích zvyšovat. Vrchol má nastat kolem roku 2060, kdy má zároveň podíl výdajů na důchody podle predikce MPSV dosáhnout 14,5 % HDP.

Výdaje na důchody v současnosti

Nejprve se zaměříme na to, jak velký podíl HDP vydává Česko na důchodový systém. Nejnovější data Ministerstva financí ukazují, že v minulém roce odpovídalo české HDP 6,108 bilionu Kč. Výdaje na dávky důchodového pojištění přitom ve stejném roce podle dokumentů (.pdf, v souboru str. 197) ministerstva činily 530,7 miliardy Kč. Podíl těchto výdajů na HDP byl tak v roce 2021 přibližně 8,7 %.

V případě roku 2022 předpokládá aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí, že HDP bude činit 6,674 bilionu Kč. Podle informací ze září resort financí očekává (.pdf, v souboru str. 128), že stát vynaloží za rok 2022 na dávky důchodového pojištění celkem 590,5 miliardy Kč. Tyto hodnoty odpovídají 8,8 % HDP.

Doplňme, že podle přehledu (.pdf) Českého statistického úřadu tvoří výdaje státu na dávky důchodového pojištění každoročně cca 8 až 9 % přibližně od roku 2009.

Husákovy děti

Pojem „Husákovy děti“, který zmiňuje Danuše Nerudová, označuje silnou populační vlnu ze začátku sedmdesátých let, jež byla vyvolána propopulační politikou za vlády tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Vysokou porodnost měly podpořit zvýšené přídavky na děti, novomanželské půjčky či nově vystavěné panelové domy.

Postupný odchod Husákových dětí do penze se očekává po roce 2035. Poslední prognóza (.pdf, str. 1) očekávaného vývoje obyvatelstva od Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazuje (.pdf, str. 11), že do roku 2041 se má počet obyvatel starších 65 let zvýšit o více než 700 tisíc lidí z cca 2 milionů v roce 2018. V roce 2059 má tento počet dosáhnout vrcholu, a to na úrovni 3,205 milionu. 65 let je přitom od roku 2018 nejvyšší věk, v němž vzniká nárok na starobní důchod.

Projekce výdajů na penze

Předpovědi vývoje výdajů na důchodový systém v minulosti vydalo více institucí, jmenovitě Ministerstvo práce a sociálních věcí, Národní rozpočtová rada a Ministerstvo financí. V následujících odstavcích se proto na jejich predikce zaměříme podrobněji.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo (.pdf) v roce 2019 zprávu o stavu důchodového systému, ve které uvádí (.pdf, str. 70), že vrchol procentuálního podílu výdajů na důchody v poměru k HDP nastane těsně před rokem 2060, kdy bude toto číslo zhruba na úrovni 14,5 %. Z toho kolem 85 % (.pdf, str. 73) má jít na starobní penze, zbytek na důchody invalidní a pozůstalostní. Novější zpráva od ministerstva není k dispozici, jelikož vychází (.pdf, str. 4) v pětiletých intervalech.

Zdroj: Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj (.pdf)

V září 2022 publikovala Národní rozpočtová rada (NRR) Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, ve které se předpokládá (.pdf, str. 26), že podíl výdajů na důchodový systém k HDP dosáhne v roce 2062 zhruba 12,9 %. Ze zprávy NRR také vyplývá, že deficit důchodového systému, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji, může v roce 2059 dosáhnout téměř 4 % HDP. Letošní saldo penzijního systému má přitom čítat 0,5 % HDP. Současný šéf NRR Mojmír Hampl řekl, že takto vysoký deficit může omezit investice v jiných oblastech veřejného sektoru. Dřívější předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v roce 2018 varovala, že s odchodem ročníků narozených v sedmdesátých letech do důchodu nastane pro veřejné finance problém.

Národní rozpočtová rada vydává svou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí každoročně, a to od svého vzniku (.pdf, str. 4) v roce 2018. Tehdy NRR odhadovala (.pdf, str. 22), že v roce 2060 dosáhnou výdaje na důchodový systém 14,3 % HDP. V následujících letech tento odhad změnila nejprve na 13,2 % (.pdf, str. 28) a poté na 13,7 % (.pdf, str. 30). V dokumentu z roku 2021 je uveden (.pdf, str. 30) údaj pro rok 2061, kdy by výdaje na penzijní systém měly činit 13,9 % HDP.

Začátkem roku 2021 vydalo (.pdf) Ministerstvo financí ve spolupráci s Evropskou komisí projekci důchodového systému na příští desetiletí. Podle kalkulací (.pdf, str. 11) by měl v roce 2050 podíl výdajů na penze činit 11,4 % HDP, o deset let později 11,8 %. Tato projekce je součástí tzv. Ageing Report (Zprávy o stárnutí populace), kterou Evropská komise vydává každé tři roky. V předešlém vydání resort financí uváděl (.pdf, str. 11), že v roce 2050 má tento podíl činit 10,8 % a o deset let později 11,6 % HDP.

Dodejme, že Danuše Nerudová se v letech 20192020 jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody zabývala teoretickou přípravou důchodové reformy. Nerudová v lednovém rozhovoru pro portál České důchody například uvedla, že Komise pod jejím vedením navrhla „zavedení minimálního důchodu vyššího než 10 tisíc korun“ (.pptx, str. 5). Zmínila také, že stojí za „zkrácením potřebné doby (důchodového pojištění, pozn. Demagog.cz) pro vznik nároku z 35 na 25 let a (…) za oceněním péče 500 korun za každé dítě“ a podporuje tyto kroky.

Závěrečné hodnocení

Danuše Nerudová správně uvádí, že stát vydává na penzijní systém „zhruba 8,5 % HDP“. V minulém roce se na důchody podle údajů Ministerstva financí vynaložilo 8,7 % HDP. Tento podíl se pohyboval přibližně mezi 8 a 9 % již od roku 2009.

Odborné predikce odhadují v příštích desetiletích nárůst osob v penzijním věku, a to především v souvislosti s postupným odchodem silné generace tzv. „Husákových dětí“ do starobního důchodu. Počet obyvatel starších 65 let by měl kulminovat kolem roku 2060, kdy budou výdaje na důchodový systém podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí čítat přibližně 14,5 % HDP. Toto číslo bere v potaz kromě starobních penzí, které mají tvořit naprostou většinu výdajů, i invalidní a pozůstalostní penze.

Ostatní odhady Národní rozpočtové rady či Ministerstva financí uvádějí podíl nižší než 14,5 %, významný nárůst oproti dnešnímu stavu je nicméně patrný i z nich. Odhad Ministerstva práce a sociálních věcí sice pochází z roku 2019, novější zpráva ministerstva ale zatím neexistuje, protože ji resort plánuje zveřejnit až v roce 2024. I na základě posledních dostupných dat Ministerstva práce a sociálních věcí proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová

70 procent výdajů na důchody je hrazeno z pojistného.
E15, 21. listopadu 2022
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Podle dat Ministerstva financí v roce 2021 pokrývaly příjmy z pojistného na důchodové pojištění 100 % výdajů na důchody. Pro rok 2022 ministerstvo předpokládá podíl 96,2 %, v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 pak 91,7 %.

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o výdajích na důchody, které jsou podle jejího vyjádření v České republice ze 70 % hrazeny z vybraného pojistného, pojistné tedy podle ní kryje tyto celkové výdaje ze 70 %.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 20192020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204, 141) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že „ČR aktuálně kryje pojistným téměř 80 % všech výdajů“, nicméně jde o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten kromě důchodů zahrnuje i další dávky, například dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek atd. (.pdf, str. 1‒3). Doplňme, že podle přehledů Ministerstva financí v roce 2018 pokrývalo pojistné na sociální zabezpečení 79,8 % „sociálních výdajů a služby zaměstnanosti“ (.pdf, v souboru str. 120, 128).

Data Ministerstva financí také ukazují (.pdf, v souboru str. 128), že v roce 2021 stát na dávky důchodového pojištění vynaložil celkem 530,74 miliardy korun. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění přitom činily 534,8 miliardy korun (.pdf, v souboru str. 120). Příjmy tedy v tomto případě převyšovaly výdaje a pojistné tak krylo 100 % výdajů na důchody.

Pro rok 2022 Ministerstvo financí podle dokumentu ze září 2022 (.pdf, v souboru str. 120) počítá s tím, že z pojistného na důchodové pojištění vybere 568,3 mld. Kč. Výdaje pak očekává ve výši 590,48 mld. Kč (.pdf, v souboru str. 128). V roce 2022 by tak pojistné mělo pokrýt celkem 96,2 % výdajů na důchody. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s podílem 91,7 % (.pdf, v souboru str. 120, 128). 

Na závěr shrňme, že Danuše Nerudová v rozhovoru poukazuje na to, že je podíl příjmů z pojistného na výdajích důchodového systému ve srovnání s jinými státy příliš vysoký. Ve výroku nicméně uvádí číslo, které neodpovídá datům Ministerstva financí. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová

Prezident také může chodit na jednání vlády, může vystupovat v Poslanecké sněmovně.
E15, 21. listopadu 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Ústava ČR skutečně dává prezidentu republiky právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu i schůzí vlády. V Poslanecké sněmovně má přitom právo získat slovo, kdykoli o něj požádá.

Danuše Nerudová zmiňuje tuto prezidentskou pravomoc ve spojitosti s tím, jak podle ní může prezident ovlivňovat přijímání zákonů a reforem.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí vlády i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident taképrávo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu pak vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022.

Danuše Nerudová

Já jsem si nevšimla, že by sbíral podpisy občanů. Andrej Babiš má podpisy poslanců z Poslanecké sněmovny.
E15, 21. listopadu 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš, na rozdíl od Danuše Nerudové, nesbíral podpisy občanů pro svou prezidentskou kandidaturu. Podporu skutečně získal od poslanců.

Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová v kontextu výroku uvádí, že se od ostatních kandidátů liší svou kontaktní kampaní. Následně reaguje na poznámku novinářů, že Andrej Babiš také ve velké míře jezdí do regionů. Bývalá rektorka nicméně poukazuje na rozdíl, jakým způsobem se oproti Andreji Babišovi rozhodla splnit podmínky prezidentské kandidatury. Tvrdí, že zatímco ona sbírala podpisy od běžných občanů, předseda hnutí ANO Andrej Babiš šel cestou podpory z řad poslanců.

Nejprve tedy přibližme, jakým způsobem mohou uchazeči o prezidentský post získat podpisy potřebné ke kandidatuře. Zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje, že kandidátní listinu musí podepsat buď 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 občanů.

Danuše Nerudová potvrdila záměr sbírat občanské podpisy na twitteru v den oznámení své kandidatury, tedy 31. května 2022. Po vlastní předběžné kontrole jich na Ministerstvo vnitra dne 2. listopadu 2022 odevzdala přes 82 tisíc.

Andrej Babiš svou kandidaturu na prezidenta oznámil 30. října 2022 ve vysílání televize Nova. Tehdy uvedl (video, čas 1:20), že bude shánět podpisy poslanců svého hnutí. Kandidaturu na Ministerstvu vnitra podal 4. listopadu a dle svých slov získal 56 podpisů členů dolní komory Parlamentu.

Dodejme, že kandidátní listiny registruje Ministerstvo vnitra. Pro nadcházející prezidentské volby museli uchazeči o Hrad podat přihlášku nejpozději do 8. listopadu do 16:00. Resort následně do 25. listopadu rozhodl o registraci a případném odmítnutí podaných kandidátních listin.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tedy skutečně nesbíral podpisy občanů a pro svou kandidaturu má podporu poslanců. Bývalá rektorka Danuše Nerudová naopak podpisy občanů sbírala. Podle svých slov jich na Ministerstvo vnitra doručila přibližně 82 tisíc. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová

V Evropské unii je průměr výdajů (na důchody, pozn. Demagog.cz) z pojistného někde kolem 53 procent.
E15, 21. listopadu 2022
Evropská unie
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Mezinárodní srovnání popisující, jakou část výdajů na důchody kryjí v EU příjmy z pojistného, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o tom, že v EU jsou výdaje na důchody v průměru z 53 % hrazeny z vybraného pojistného.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 20192020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že v EU je kryto pojistným zpravidla „50–60 %“ výdajů, jedná se nicméně o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten v ČR kromě důchodů zahrnuje např. i jiné dávky, jako jsou dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek a další (.pdf, str. 1‒3). Dokument obsahuje i graf mezinárodního porovnání podílu výdajů krytých sociálním pojištěním, podle něhož průměr EU odpovídal přibližně 53 %, o nichž mluví Danuše Nerudová (.pdf, v souboru str. 204).

Mezinárodní srovnání, které by popisovalo, z jaké části pojistné kryje přímo výdaje důchodového systému, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Evropský statistický úřad Eurostat například nabízí jen statistiky, které zobrazují poměr výdajů na důchody k HDP či průměrnou výši dávek na jednoho obyvatele. 

Doplňme, že v Evropě neexistuje jednotný důchodový systém a že způsoby, kterými země EU financují své penzijní systémy, se liší (.pdf. str. 53).

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů