Danuše Nerudová

Výdaje na důchody v současnosti

Nejprve se zaměříme na to, jak velký podíl HDP vydává Česko na důchodový systém. Nejnovější data Ministerstva financí ukazují, že v minulém roce odpovídalo české HDP 6,108 bilionu Kč. Výdaje na dávky důchodového pojištění přitom ve stejném roce podle dokumentů (.pdf, v souboru str. 197) ministerstva činily 530,7 miliardy Kč. Podíl těchto výdajů na HDP byl tak v roce 2021 přibližně 8,7 %.

V případě roku 2022 předpokládá aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí, že HDP bude činit 6,674 bilionu Kč. Podle informací ze září resort financí očekává (.pdf, v souboru str. 128), že stát vynaloží za rok 2022 na dávky důchodového pojištění celkem 590,5 miliardy Kč. Tyto hodnoty odpovídají 8,8 % HDP.

Doplňme, že podle přehledu (.pdf) Českého statistického úřadu tvoří výdaje státu na dávky důchodového pojištění každoročně cca 8 až 9 % přibližně od roku 2009.

Husákovy děti

Pojem „Husákovy děti“, který zmiňuje Danuše Nerudová, označuje silnou populační vlnu ze začátku sedmdesátých let, jež byla vyvolána propopulační politikou za vlády tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Vysokou porodnost měly podpořit zvýšené přídavky na děti, novomanželské půjčky či nově vystavěné panelové domy.

Postupný odchod Husákových dětí do penze se očekává po roce 2035. Poslední prognóza (.pdf, str. 1) očekávaného vývoje obyvatelstva od Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazuje (.pdf, str. 11), že do roku 2041 se má počet obyvatel starších 65 let zvýšit o více než 700 tisíc lidí z cca 2 milionů v roce 2018. V roce 2059 má tento počet dosáhnout vrcholu, a to na úrovni 3,205 milionu. 65 let je přitom od roku 2018 nejvyšší věk, v němž vzniká nárok na starobní důchod.

Projekce výdajů na penze

Předpovědi vývoje výdajů na důchodový systém v minulosti vydalo více institucí, jmenovitě Ministerstvo práce a sociálních věcí, Národní rozpočtová rada a Ministerstvo financí. V následujících odstavcích se proto na jejich predikce zaměříme podrobněji.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo (.pdf) v roce 2019 zprávu o stavu důchodového systému, ve které uvádí (.pdf, str. 70), že vrchol procentuálního podílu výdajů na důchody v poměru k HDP nastane těsně před rokem 2060, kdy bude toto číslo zhruba na úrovni 14,5 %. Z toho kolem 85 % (.pdf, str. 73) má jít na starobní penze, zbytek na důchody invalidní a pozůstalostní. Novější zpráva od ministerstva není k dispozici, jelikož vychází (.pdf, str. 4) v pětiletých intervalech.

V září 2022 publikovala Národní rozpočtová rada (NRR) Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, ve které se předpokládá (.pdf, str. 26), že podíl výdajů na důchodový systém k HDP dosáhne v roce 2062 zhruba 12,9 %. Ze zprávy NRR také vyplývá, že deficit důchodového systému, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji, může v roce 2059 dosáhnout téměř 4 % HDP. Letošní saldo penzijního systému má přitom čítat 0,5 % HDP. Současný šéf NRR Mojmír Hampl řekl, že takto vysoký deficit může omezit investice v jiných oblastech veřejného sektoru. Dřívější předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v roce 2018 varovala, že s odchodem ročníků narozených v sedmdesátých letech do důchodu nastane pro veřejné finance problém.

Národní rozpočtová rada vydává svou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí každoročně, a to od svého vzniku (.pdf, str. 4) v roce 2018. Tehdy NRR odhadovala (.pdf, str. 22), že v roce 2060 dosáhnou výdaje na důchodový systém 14,3 % HDP. V následujících letech tento odhad změnila nejprve na 13,2 % (.pdf, str. 28) a poté na 13,7 % (.pdf, str. 30). V dokumentu z roku 2021 je uveden (.pdf, str. 30) údaj pro rok 2061, kdy by výdaje na penzijní systém měly činit 13,9 % HDP.

Začátkem roku 2021 vydalo (.pdf) Ministerstvo financí ve spolupráci s Evropskou komisí projekci důchodového systému na příští desetiletí. Podle kalkulací (.pdf, str. 11) by měl v roce 2050 podíl výdajů na penze činit 11,4 % HDP, o deset let později 11,8 %. Tato projekce je součástí tzv. Ageing Report (Zprávy o stárnutí populace), kterou Evropská komise vydává každé tři roky. V předešlém vydání resort financí uváděl (.pdf, str. 11), že v roce 2050 má tento podíl činit 10,8 % a o deset let později 11,6 % HDP.

Dodejme, že Danuše Nerudová se v letech 2019 a 2020 jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody zabývala teoretickou přípravou důchodové reformy. Nerudová v lednovém rozhovoru pro portál České důchody například uvedla, že Komise pod jejím vedením navrhla „zavedení minimálního důchodu vyššího než 10 tisíc korun“ (.pptx, str. 5). Zmínila také, že stojí za „zkrácením potřebné doby (důchodového pojištění, pozn. Demagog.cz) pro vznik nároku z 35 na 25 let a (…) za oceněním péče 500 korun za každé dítě“ a podporuje tyto kroky.

Závěrečné hodnocení

Danuše Nerudová správně uvádí, že stát vydává na penzijní systém „zhruba 8,5 % HDP“. V minulém roce se na důchody podle údajů Ministerstva financí vynaložilo 8,7 % HDP. Tento podíl se pohyboval přibližně mezi 8 a 9 % již od roku 2009.

Odborné predikce odhadují v příštích desetiletích nárůst osob v penzijním věku, a to především v souvislosti s postupným odchodem silné generace tzv. „Husákových dětí“ do starobního důchodu. Počet obyvatel starších 65 let by měl kulminovat kolem roku 2060, kdy budou výdaje na důchodový systém podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí čítat přibližně 14,5 % HDP. Toto číslo bere v potaz kromě starobních penzí, které mají tvořit naprostou většinu výdajů, i invalidní a pozůstalostní penze.

Ostatní odhady Národní rozpočtové rady či Ministerstva financí uvádějí podíl nižší než 14,5 %, významný nárůst oproti dnešnímu stavu je nicméně patrný i z nich. Odhad Ministerstva práce a sociálních věcí sice pochází z roku 2019, novější zpráva ministerstva ale zatím neexistuje, protože ji resort plánuje zveřejnit až v roce 2024. I na základě posledních dostupných dat Ministerstva práce a sociálních věcí proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o výdajích na důchody, které jsou podle jejího vyjádření v České republice ze 70 % hrazeny z vybraného pojistného, pojistné tedy podle ní kryje tyto celkové výdaje ze 70 %.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 2019 a 2020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204, 141) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že „ČR aktuálně kryje pojistným téměř 80 % všech výdajů“, nicméně jde o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten kromě důchodů zahrnuje i další dávky, například dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek atd. (.pdf, str. 1‒3). Doplňme, že podle přehledů Ministerstva financí v roce 2018 pokrývalo pojistné na sociální zabezpečení 79,8 % „sociálních výdajů a služby zaměstnanosti“ (.pdf, v souboru str. 120, 128).

Data Ministerstva financí také ukazují (.pdf, v souboru str. 128), že v roce 2021 stát na dávky důchodového pojištění vynaložil celkem 530,74 miliardy korun. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění přitom činily 534,8 miliardy korun (.pdf, v souboru str. 120). Příjmy tedy v tomto případě převyšovaly výdaje a pojistné tak krylo 100 % výdajů na důchody.

Pro rok 2022 Ministerstvo financí podle dokumentu ze září 2022 (.pdf, v souboru str. 120) počítá s tím, že z pojistného na důchodové pojištění vybere 568,3 mld. Kč. Výdaje pak očekává ve výši 590,48 mld. Kč (.pdf, v souboru str. 128). V roce 2022 by tak pojistné mělo pokrýt celkem 96,2 % výdajů na důchody. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s podílem 91,7 % (.pdf, v souboru str. 120, 128). 

Na závěr shrňme, že Danuše Nerudová v rozhovoru poukazuje na to, že je podíl příjmů z pojistného na výdajích důchodového systému ve srovnání s jinými státy příliš vysoký. Ve výroku nicméně uvádí číslo, které neodpovídá datům Ministerstva financí. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová zmiňuje tuto prezidentskou pravomoc ve spojitosti s tím, jak podle ní může prezident ovlivňovat přijímání zákonů a reforem.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí vlády i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018 a září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu pak vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022.

Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová v kontextu výroku uvádí, že se od ostatních kandidátů liší svou kontaktní kampaní. Následně reaguje na poznámku novinářů, že Andrej Babiš také ve velké míře jezdí do regionů. Bývalá rektorka nicméně poukazuje na rozdíl, jakým způsobem se oproti Andreji Babišovi rozhodla splnit podmínky prezidentské kandidatury. Tvrdí, že zatímco ona sbírala podpisy od běžných občanů, předseda hnutí ANO Andrej Babiš šel cestou podpory z řad poslanců.

Nejprve tedy přibližme, jakým způsobem mohou uchazeči o prezidentský post získat podpisy potřebné ke kandidatuře. Zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje, že kandidátní listinu musí podepsat buď 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 občanů.

Danuše Nerudová potvrdila záměr sbírat občanské podpisy na twitteru v den oznámení své kandidatury, tedy 31. května 2022. Po vlastní předběžné kontrole jich na Ministerstvo vnitra dne 2. listopadu 2022 odevzdala přes 82 tisíc.

Andrej Babiš svou kandidaturu na prezidenta oznámil 30. října 2022 ve vysílání televize Nova. Tehdy uvedl (video, čas 1:20), že bude shánět podpisy poslanců svého hnutí. Kandidaturu na Ministerstvu vnitra podal 4. listopadu a dle svých slov získal 56 podpisů členů dolní komory Parlamentu.

Dodejme, že kandidátní listiny registruje Ministerstvo vnitra. Pro nadcházející prezidentské volby museli uchazeči o Hrad podat přihlášku nejpozději do 8. listopadu do 16:00. Resort následně do 25. listopadu rozhodl o registraci a případném odmítnutí podaných kandidátních listin.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tedy skutečně nesbíral podpisy občanů a pro svou kandidaturu má podporu poslanců. Bývalá rektorka Danuše Nerudová naopak podpisy občanů sbírala. Podle svých slov jich na Ministerstvo vnitra doručila přibližně 82 tisíc. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.