Ivan Bartoš

Celostátní volební tým Pirátské strany tvoří volební výbor a volební koordinátor. Fungování volebního výboru upravuje § 15c volebního řádu. Ve volebním výboru je v současné době 6 lidí a jeho předsedou je skutečně senátor Lukáš Wagenknecht. Do funkce byl členy volebního výboru jednomyslně zvolen na seznamovací schůzi konané dne 19. července 2019.

Mezi další členy patří Karolína Sadílková (zástupkyně mediálního odboru), Helena Vondráková (koordinátorka Libereckého kraje a zástupce odboru personálního), Petr Fojtík, Kamil Kubica a Aleš Krupa. Volebním koordinátorem je Pavel Štěpánek.

Mezi hlavní úkoly volebního výboru patří zejména schvalování celkové strategie a financování volební kampaně a koordinace volebního štábu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

O odvolání poslance Michálka z postu místopředsedy Pirátské strany se mluvilo už v druhé polovině října 2019. Jednalo se o nařčení Jakuba Michálka z šikany a arogantního chování. Toto se událo na fóru Pirátské strany, kde si vedoucí Personálního odboru Jana Kovaříková stěžovala právě na údajné arogantní chování, šikanu poslance Michálka. Konkrétně na přehnaný nátlak na pracovišti či diskreditace před poslanci.

Paní Kovaříkové se zastal poslanec EP za Pirátskou stranu Mikuláš Peksa. Ten podal svůj náhled na situaci. Konkrétně souhlasil s šikanou na pracovišti. Dodal, že pokud nebude Jakub Michálek odvolán z funkce místopředsedy, tak sám europoslanec Peksa na svou funkci místopředsedy rezignuje.

4. listopadu 2019 se na celostátním fóru hlasovalo o odvolání Jakuba Michálka z postu místopředsedy strany. Hlasování se účastnilo 770 z 1008 straníků. Pro odvolání bylo nutných 385 hlasů. Pro odvolání hlasovalo 294 členů, proti bylo 371 členů a pro pokračování diskuse hlasovalo 184. Během hlasování bylo možné hlasovat pro více možností. Jakub Michálek tedy hlasování o odvolání ustál.

Druhý den, 5. listopadu 2019, na hlasování zareagoval poslanec EP Mikuláš Peksa. S okamžitou platností se vzdal postu místopředsedy strany. Odvolal se na svá dřívější slova.

Jakub Michálek čelil na přelomu října a listopadu 2019 neúspěšnému pokusu o odvolání z pozice prvního místopředsedy Pirátů. V listopadu 2019 se nechal slyšet, že svoji pozici místopředsedy obhajovat nebude a bude pokračovat v práci ve Sněmovně. Je předsedou poslaneckého klubu Pirátů již od října 2017. Na pirátském fóru se ke svému odvolání v příspěvku z 24. října 2019 vyjadřuje následujícím způsobem:

„Já jsem již před nějakou dobou řekl, že znovu kandidovat nebudu, že se chci plně soustředit na vedení klubu a přenechat práci v republikovém předsednictvu někomu dalšímu kdo má čerstvý elán posouvat věci k lepšímu. Máme hodně nových šikovných zastupitelů a já si chci trochu oddechnout, dodělat dizertaci a věnovat se více svým blízkým.“

Poslanec Michálek pak skutečně 7. ledna 2020 obhájil post předsedy poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Michálkův příspěvek na pirátském fóru potvrzuje slova poslance Bartoše, že svůj záměr neobhajovat post místopředsedy strany proklamoval Michálek ještě před kauzou jeho odvolání. Zda to však skutečně bylo již v létě 2019 se nám nepodařilo z veřejných zdrojů zjistit.

Ivan Bartoš odpovídá na otázku, zda je rád, že Pirát Jakub Michálek, na kterého v prosinci 2019 byly vzneseny kritické ohlasy uvnitř strany, nekandiduje na prvního místopředsedu strany. Ivan Bartoš ve výroku zkráceně popisuje stranický systém – členové Pirátů navrhnou své kandidáty a o nich se na celostátním sjezdu hlasuje, viz stanovy strany. Staronový předseda Bartoš pak správně upozorňuje, že celostátní sjezd strany není určen jen vybraným delegátům, ale všem straníkům (čl. 8 odst. 2 Stanov).

Volení místopředsedy se zúčastnilo celkem 653 Pirátů (jedná se o 63,4 % všech členů Pirátů) včetně těch, kteří hlasovali prostřednictvím internetu a nebyli na sjezdu přítomni. Na celostátním fóru se opravdu sešlo 700 lidí, registrováno bylo kromě členů také 70 novinářů a 40 dětí, je tedy pravdou, že ne všichni účastníci celostátního fóra byli členové.

Od 6. ledna 2018 se předsednictvo Pirátské strany skládalo z předsedy Ivana Bartoše (poslanec od 21. října 2017), první místopředsedkyně Olgy Richterové (poslankyně od 21. října 2017), druhého místopředsedy Radka Holomčíka (poslanec od 21. října 2017), třetího místopředsedy Jakuba Michálka (poslanec od 21. října 2017) a čtvrtého místopředsedy Mikuláše Peksy, který rezignoval na post místopředsedy 5. listopadu 2019 (poslanec od 21. října 2017 do 6. června 2019 a europoslanec od 2. července 2019).

Piráti mají nové předsednictvo od 11. ledna 2020. Na post předsedy strany opět usedl Ivan Bartoš, své pozice místopředsedů opět obhájili také Olga Richterová a Radek Holomčík. Nově zvolen za místopředsedu Pirátů byl poslanec Vojtěch Pikal a také Martin Kučera, který je vedoucím administrativního odboru strany, kterým byl zvolen již v roce 2014, a je členem Pirátů od roku 2010.

Na webu České pirátské strany je k dispozici velké množství informací týkající se financování a provozu strany, počínaje výročními zprávami, přes účetnictví strany a jednotlivé faktury až ke smlouvám a transparentním účtům.

Rozcestníkem pro orientaci ve financování Pirátů je stránka Finančního týmu, ze které je možné se dostat k výročním zprávám (nejnověji za rok 2018), pohybům na účtech či rozpočtu strany a jeho plnění. V sekci „Aktuální rozpočet strany“ je také možno nalézt výdaje Poslaneckého klubu Pirátů, velmi přehledně jsou také příjmy a výdaje klubu zpracovány přímo na stránkách strany. V Aktuálním rozpočtu strany je pak také možno dále dohledávat detaily k jednotlivým nákladům a jejich fakturám. Zároveň je možno do účetnictví Pirátů vstupovat i přes jejich Otevřené účetnictví, které zobrazuje hospodaření strany z účetního pohledu. Transparentní účty jednotlivých poslanců nebylo možno dohledat, na stránkách strany jsou k dispozici jen příjmy a náklady jednotlivých poslanců vážících se k asistentovnému a „expertovnému“ (např. Mikuláše Ferjenčíka), nicméně kompletní přehled všech pohybů k dispozici není.

Registr smluv, na základě kterých dochází k plnění a proplácení faktur, je pak také k dispozici na stránkách strany.

Evropský poslanecký klub a evropští poslanci poté fungují podle stejného modelu a jejich výdaje, faktury, registr smluv, popř. transparentní účty (např. Mikuláše Peksy) jsou taktéž k dispozici na internetu.

Předně uveďme, že poslanec Bartoš reaguje na poznámku moderátorky, že pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal při hlasování o nominantech na státní vyznamenání nevěděl, kdo to byl Karel Sýs. Část Pirátů pak navíc pro tohoto komunistického básníka, resp. pro nominaci na jeho vyznamenání, hlasovala.

Co se pak týče samotného výroku, Vojtěch Pikal skutečně předkládal jednotlivé návrhy na udělení státních vyznamenání pouze po jménech, na schůzi 25. května 2018 se neprojednávaly jednotlivé medailonky navržených vyznamenání, není to ovšem něco neobvyklého, jak Vojtěch Pikal zmínil na schůzi, medailonky byly rozeslány poslancům den před hlasováním a podle pravidel sněmovního jednání mohou být návrhy (jiné než návrhy zákonů) zařazeny na pořad schůze tak, aby měli poslanci podklad (tzv. sněmovní tisk) doručený nejméně 24 hodin před projednáváním návrhu na schůzi.


„Nebudu samozřejmě číst podrobně ty jednotlivé medailonky, které vám byly rozeslány během včerejška a jsou vám k dispozici již delší dobu na discích Sněmovny (od 11. května 2018, pozn. Demagog.cz), to můžeme případně potom rozebrat podrobně, jestli bude mít někdo zájem. Já bych teď jenom načetl ta jména a pak budeme hlasovat u každého jména jednotlivě a potom o návrhu jako celku.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018.

Na sněmovním webu byly medailonky dostupné již od 11. května 2018. Návrh byl součástí pořadu 13. plenární schůze Sněmovny dle doporučení grémia Sněmovny, přičemž byl zařazen jako bod č. 114. Dne 25. května 2018 pak skutečně došlo k předřazení tohoto bodu, resp. jeho zařazení jako pevný bod programu daného dne. Tento návrh však podal sám místopředseda Sněmovny Pikal.

„A pak mám druhý návrh. Jedná se o to, že na dnešní schůzi jsou zařazeny návrhy Poslanecké sněmovny na udělení státních vyznamenání. Jedná se o bod 114, sněmovní dokument 731. Já bych vás chtěl poprosit, abychom ho projednali dnes, to znamená 25. 5., po případném bloku třetích čtení, abychom to mohli stihnout včas dodat na Hrad. Děkuji.“

„Další návrh bylo pevné zařazení bodu číslo 114, to jsou státní vyznamenání, dnes po případném bloku třetích čtení. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, bylo přihlášeno 151 poslanců, pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já vám děkuji.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018

Bez tohoto pevného zařazení by pak skutečně ten den nedošlo k projednání návrhu státních vyznamenání, a to vzhledem k tomu, že 25. května byly projednávány body pořadu schůze č. 21 – 33. Projednat bod 114, pod kterým byla státní vyznamenání na pořadu schůze zařazena, by se tak zjevně nestihlo.

Důležitá jsou dále i slova samotného Vojtěcha Pikala. Na svém facebookovém profilu přiznal, že jména a historii jiných nominantů si před hlasováním kontroloval. Kontrolovat „dětského básničkáře" Sýse ho však nenapadlo. Dále pak neprojednání jednotlivých nominací nepřikládal časové nemožnosti, avšak nižší důležitosti tématu. „Nepřikládali jsme tomu nějakou zásadní důležitost vedle toho, jaké tisky byly v tu chvíli připraveny na plénu,“ uvedl poslanec Pikal.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť medailonky nominantů byly k dispozici již 2 týdny před předmětným hlasováním a návrh na předřazení bodu, který dle Bartoše měl danou chybu spočívající v hlasování i pro komunistického básníka Karla Sýse způsobit, pak podal sám pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Neprojednání nominantů na jednání poslaneckého klubu také Vojtěch Pikal zdůvodnil nikoliv časovou nemožností, nýbrž nižší atraktivností tématu. Informace o jiných nominantech si navíc Vojtěch Pikal zjišťoval individuálně.

Volba předsedy Pirátské strany a jeho místopředsedů probíhala na fóru Pirátů 11.–12. ledna 2020 v Ostravě. Volba předsedy je rozdělena do dvou kol. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. Kandidáty na post předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Ivan Bartoš získal v prvním kole 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, a proto se předsedou Pirátské strany stal Ivan Bartoš, aniž by proběhlo druhé kolo volby.

Ivan Bartoš tedy získal pouze o 230 hlasů více než Vojtěch Pikal, nikoliv 300, jak tvrdí Ivan Bartoš. Dopustil se tak nepřesnosti a výrok proto v souladu s naší metodikou hodnotíme jako nepravdivý.

Daňový balíček (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákona o daních z příjmu, zákona o daních z přidané hodnoty a daňového řádu). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán 13. června 2019.

První čtení návrhu proběhlo 9. a 10. července 2019 na 33. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Dne 25. září prošel návrh zákona druhým čtením a tisk spolu s podanými pozměňovacími návrhy znovu projednal Rozpočtový výbor. Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 na 35. schůzi a návrh zákona byl schválen (.pdf) Poslaneckou sněmovnou. Zákon byl do Senátu doručen 8. listopadu 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi ně patří například vyšší zdanění tabákových výrobků, lihu a hazardu. Daňový balíček (.pdf, str. 35 a násl.) v navrhovaném znění dále odhaduje zvýšení daňových příjmů pro rok 2020. U daně z hazardu je to navýšení příjmů o 3,6 miliardy (str. 35), u spotřební daně na lihoviny a tabák pak dohromady 8,6 miliardy (str. 37–38). Změna zdanění technických rezerv pojišťoven pak má mít za následek navýšení příjmů až o 10,5 miliardy (str. 36).

Ministerstvo financí poprvé předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020 16. září 2019. Své záměry stran rozpočtu pro rok 2020 však prezentovalo již v květnu 2019 tiskovými zprávami, které hovořily o zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu od prvního ledna 2020, o zavedení digitální daně či úpravě pravidel tvorby rezerv pojišťoven.

Výsledný návrh státního rozpočtu počítal s celkovými příjmy ve výši 1 578,1 mld. korun. Dne 30. září 2019 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl 1. října 2019 o konání 1. čtení, to se uskutečnilo 23. října 2019. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu byly přikázány k projednání výborům. Projednávání tisku bylo navrženo na pořad 39. schůze, tedy od 26. listopadu.

Na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila 23. října, hovořila ministryně financí Alena Schillerová o konkrétních parametrech návrhu státního rozpočtu. V souvislosti s příjmy státního rozpočtu uvedla: „Očekáváme, že celkové příjmy meziročně vzrostou o 7,7 %, neboli o bezmála 113 mld. korun, na částku 1 578 mld. korun. (...) Co se týče příjmů (...) navrhuji v objemu téměř 819 mld. korun, tedy o téměř 50 mld. korun vyšší. K tomu více než z poloviny přispěla nová daňová opatření jako zvýšení sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu, změna právní úpravy pro tvorbu rezerv pojišťovně či zavedení digitální daně.“ Z tohoto sdělení můžeme vyvodit, že Ministerstvo financí počítalo při přípravě návrhu státního rozpočtu s těmito dodatečnými příjmy plynoucími ze změn zákonů v daňovém balíčku.

Lze tedy uzavřít, že Ministerstvo financí již v květnu v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu otevřeně hovořilo o změnách v oblasti daní, které měly navýšit příjmy státního rozpočtu v roce 2020. Až v červnu byl následně poslancům rozeslán návrh daňového balíčku a začalo jeho „protlačování“.

Poslanecká sněmovna ve středu 6. listopadu 2019 schválila vládní daňový balíček (tj. soubor novel některých daňových zákonů). Návrh zákona byl poté 8. listopadu 2019 doručen Senátu k projednání.

K daňovému balíčku byla předložena řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Z Pirátských poslanců předložili pozměňovací návrhy poslanci Tomáš Martínek (.pdf, str. 18–20), Radek Holomčík (.pdf, str. 11) a Mikuláš Ferjenčík (.pdf, str. 16–18).

Během prvního čtení návrhu zákona dne 9. července 2019 vystoupili v rozpravě v PS poslanci Ferjenčík a Holomčík. Jednání pokračovalo také 10. července 2019, kdy vystoupili během diskuze poslanci Ferjenčík, Michálek, Pikal a Bartoš.

Druhé čtení proběhlo dne 25. září 2019 a v rozpravě vystoupil z řad Pirátů poslanec Holomčík.

Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 a v diskuzi toho dne vystoupil například poslanec Ferjenčík.