Ivan Bartoš

Nenašli jsme žádný zodpovězený dotaz, který by se přímo ptal na nějaký plán distribuce příjmů a dlouhodobý plán zásilek zdravotnického materiálu, u žádné ze státních institucí, jejíž působnost se k této problematice vztahuje. Žádná zodpovězená žádost o informace, o kterých poslanec Bartoš mluví, není dostupná na webových stránkách české vlády, ani na stránkách Ministerstva zdravotnictví či Ministerstva vnitra.

Mezi poskytnutými informacemi na základně zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, lze na webu české vlády najít informace týkající se např. vybavení ochrannými pomůckami členů vlády či vyhlášení nouzového stavu, nikoliv však informace, o kterých mluví Ivan Bartoš. 

Na stránkách Ministerstva zdravotnictví lze pak dohledat odpovědi na otázky ohledně hygienického vybavení zdravotnických zařízení (.pdf), přenašečů koronaviru přijíždějících z ciziny (.pdf) a vyhlášení mimořádných opatření (.pdf) spojených s epidemií nemoci COVID-19. Žádný z dotazů ale opět nemíří k plánu distribuce příjmů a dodávek zdravotnického materiálu.

Ministerstvo vnitra zatím neodpovídalo na dotaz jakkoliv se týkající epidemie koronaviru. 

Zároveň však nejsme schopni ověřit, zda už nějaký občan žádost o informace podle zákona č. 106 nepodal, ale příslušné orgány ho ještě nestačily zodpovědět. Poslední zveřejněné dotazy v době ověřování výroku (1. dubna 2020) byly pokládány přibližně v polovině března. Později podané žádosti tedy ještě nejsou zpracované a my o nich nejsme schopni zjistit bližší informace.

Na nejasný a nedlouhodobý plán distribuce ochranných prostředků si už ale stěžují i kraje a opozice – ať už Pirátská strana nebo např. ODS. Dohady o způsobu distribuce ochranných prostředků proběhly v posledních dnech i mezi samotným ministrem vnitra a ministrem zdravotnictví. 

Tzv. Pandemický plán byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011. Jedná se o období vlády Petra Nečase, kdy byl ministrem zdravotnictví Leoš Heger.

Na úvod hodnocení uveďme, že Pandemický plán neobsahuje zmínky o Ústředním krizovém štábu, jak uvádí Ivan Bartoš ve svém výroku. Ústřední krizový štáb je vymezen § 24a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. V něm je o tomto štábu uvedeno následující:

„Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.“

15. března 2020 byl uveřejněn na stránkách vlády dokument upřesňující záležitosti ohledně Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). ÚKŠ je zařazen do Bezpečnostní rady státu a je pracovním nástrojem vlády pro řešení krizové situace. V článku 2 je uvedena působnost ÚKŠ. Krizový štáb má připravovat návrhy řešení krizové situace a ty předkládat na schůzi Bezpečnostní rady státu nebo na schůzi vlády. 

Pandemický plán, jak již bylo uvedeno, neobsahuje zmínky o ÚKŠ. Na straně 15 však vymezuje (.pdf) obdobný orgán, tzv. Ústřední epidemiologickou komisi. Ta má být pracovním orgánem vlády a mezi její úkoly má patřit:

• „Informovat vládu o průběhu a důsledcích výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru v případě vzniku pandemie chřipky.“
• „Koordinovat a kontrolovat činnost krajských komisí pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru v případě vzniku pandemie chřipky.“
• „Vyhodnocovat vývoj epidemiologické situace.“
• „Doporučovat vládě příjímání [sic] příslušných protiepidemických opatření s celostátní působností.“

Ivan Bartoš uvádí ve svém výroku, že pandemický plán předpokládá vznik skupiny odborníků, která pracuje s daty. Jestliže má Ústřední epidemiologická komise informovat vládu například o průběhu pandemie, pak z toho lze dovodit, že má skutečně pracovat s relevantními daty. S daty ostatně pracuje naprostá většina veřejných i soukromých institucí. V Pandemickém plánu není přímo uvedeno, že se má tato komise skládat z odborníků, věta „ÚEK v případě potřeby iniciuje svolání týmu vybraných expertů“ (.pdf, str. 15) naopak naznačuje, že odbornost ÚEK není nezbytná.

Výrok však hodnotíme jako nepravdu zejména kvůli tomu, že Ivan Bartoš nesprávně zaměnil Ústřední epidemiologickou komisi za Ústřední krizový štáb, o kterém se Pandemický plán vůbec nezmiňuje.

Tzv. Pandemický plán byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011. Jedná se o období vlády Petra Nečase a ministrem zdravotnictví byl tehdy Leoš Heger.

Plán (str. 5) uvádí v kapitole Hlavní principy Pandemického plánu ČR, že „mezi klíčové principy PP ČR patří (…) “whole of society” postoj, který zdůrazňuje nejen centrální roli zdravotnického sektoru, ale také významné role všech sektorů společnosti“.

Dále (od str. 16) jsou popsány různé fáze vývoje pandemie. Konkrétně jde o období před pandemií, pandemické pohotovosti, samotné pandemie, období ústupu a období po pandemii. V každé fázi jsou rozepsaná daná opatření a k nim přidružené státní orgány a resorty, které mají danou oblast v kompetenci, navíc každá pandemická fáze obsahuje oddíl popisující intersektorální spolupráci. Vzhledem k tomu, že u většiny opatření je orgánů a resortů více, tak je jasné, že se počítá se spoluprací jednotlivých orgánů a resortů.

V souladu se zněním výroku ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že dodání ochranných pomůcek pro domovy důchodců a jiná zařízení sociálních služeb je prioritní úkol pro Ministerstvo zdravotnictví. Uvedla tak v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Komentář uvedený ve výroku, že si Jana Maláčová „přisadila“, odkazuje na debatu ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, která se rozvinula pod twitterovým příspěvkem Josefa Středuly, jenž komentoval nedostatek ochranných prostředků v domovech pro seniory. Ministři vnitra a zdravotnictví následně pod příspěvkem začali rozebírat, pod které ministerstvo již zmíněný dodej ochranných pomůcek spadá.

Domovy pro seniory nemají ochranné pomůcky, může to být fatální, varuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Jde o celkem 140.000 osob (zaměstnanců a klientů). https://t.co/3Gm8T43qtO via @infocz_web @VrataDostal cc @tripartita_cz @ZdravkoOnline @adamvojtechano pic.twitter.com/T1C0z0HkMp

— Josef Stredula (@JStredula) March 28, 2020

Při svém úvodním projevu na zasedání vlády v úterý 24. března nabídl Andrej Babiš opozici tři místa v Ústředním krizovém štábu. Řekl: „Myslím si, že bychom měli spolupracovat a ukázat lidem, že jsme schopni jít příkladem a v důležitých chvílích nehledět na stranické preference. Všichni. Proto bych rád nabídl zástupcům opozice tři odborná místa v Ústředním krizovém štábu, který epidemii koronaviru řeší a bojuje s ní na denní bázi.”

Piráti na svém webu ve středu 25. března zveřejnili, že spolu s hnutím STAN navrhují jako svého kandidáta do Ústředního krizového štábu Filipa Matějku. 

„Jsem přesvědčen, že pohled renomovaného ekonoma s takto silným profesním zázemím, zkušenostmi a navíc s velmi potřebnou specializací na roli informací v ekonomice i politice, nesmí v krizovém štábu chybět. Se STAN tu máme velmi podobný pohled na věc, proto jsem rád, že jsme se shodli na společném kandidátovi, kterého panu premiérovi představíme.” - Ivan Bartoš

„Také musím ocenit konstruktivní přístup k dohodě na společné nominaci. Jednotný postup bude při jednáních s vládou výhodou. V současné době je zcela klíčové nalézt a aplikovat takové nástroje, které zmírní dopady krize na českou ekonomiku, proto přicházíme s nominací zkušeného makroekonoma.” - Vít Rakušan

Filip Matějka byl zvolen do krizového štábu nakonec spolu s dalšími třemi kandidáty. Těmi jsou lékař a poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský, prezident České stomatologické komory Roman Šmucler a senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS).

doc. RNDr. Filip Matějka, PhD. je český ekonom, který se zaměřuje zejména na studium makroekonomie, ekonomické teorie, ekonomie informací a behaviorální ekonomie. V roce 2004 vystudoval na Univerzitě Karlově fyziku. Na Princetonské univerzitě v USA pak získal doktorát z aplikované matematiky. Od roku 2010 působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 2011 je členem akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. V roce 2016 převzal od Nadačního fondu Neuron na podporu vědy Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru společenské vědy.

Podle Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) je Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) „pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.“

Podle usnesení vlády (.pdf, str. 2) ze dne 24. listopadu 2008 č. 1 500 ve znění usnesení vlády ze dne 13. ledna 2020 č. 43 má ÚKŠ 18 členů a

„Předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:

a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.“

Usnesením č. 213 (.pdf) ze dne 15. března 2020 vláda ČR změnila Statut ÚKŠ. Podle nového znění Statutu (.pdf, str. 2) „Předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.“

15. března vláda pak aktivovala ÚKŠ a premiér Andrej Babiš jeho předsedou jmenoval Romana Prymulu, náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči. Den poté, v pondělí 16. března, pak proběhlo první zasedání ÚKŠ.

V pondělí 30. března pak v čele ÚKŠ vystřídal Romana Prymulu ministr vnitra Jan Hamáček. Roman Prymula se od té doby věnuje přípravě chytré karantény, která, pokud by se osvědčila, by mohla vést k uvolnění plošných omezení.

Nouzový stav byl „z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky“ vyhlášen však už 12. března, a to na dobu 30 dnů. Pokud by byl tedy současně s vyhlášením nouzového stavu sestaven i ÚKŠ tak, jak tomu u nás bylo například při velkých povodních v roce 2006, jeho předsedou by byl jmenován ministr vnitra Hamáček hned od začátku, neboť nedošlo k žádné ze situací vyjmenovaných v Článku 4, odstavce 2, písmene b) (.pdf, str. 2) Statutu ÚKŠ, ve kterých by v čele štábu stanul ministr obrany.

Krizový zákon (zákon č. 240/200 Sb.), který poslanec Bartoš zmiňuje, předpokládá vznik Ústředního krizového štábu v případech krizové situace, jíž se rozumí:

„Mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen ‚krizový stav‘)“ (§ 2, písm. b).

Vláda podle § 4, odst. 1 písm. c) „zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací“.

Ústřední krizový štáb podle čl. 2 odst. 4 ve znění usnesení vlády (.pdf, str. 1) ze dne 15. března 2020 zejména:

a) zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,

b) zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územních samosprávných celků a informuje Bezpečnostní radu státu,

c) posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy,

d) připravuje Bezpečnostní radě státu nebo vládě návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou, případně schválení Parlamentem České republiky.

Mimo předsedy štábu jsou dalšími členy štábu náměstci jednotlivých ministrů, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident České republiky, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, hlavní hygienik, ředitel Státního zdravotního ústavu a vedoucí Úřadu vlády ČR (.pdf, str. 2). Podle čl. 7 „Štáb může na svá zasedání přizvat představitele dalších ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků a další odborníky.“ (.pdf, str. 4)

V souvislosti s šířením koronavirové nákazy byl na území České republiky v souladu s Ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky (Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.) vyhlášen nouzový stav od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů.

Od vyhlášení nouzového stavu o opatřeních jednala a rozhodovala pouze vláda. O způsobu krizového řízení v době nouzového stavu se v den jeho vyhlášení vyjádřil premiér Babiš například takto: „My jsme se jasně domluvili, že tento nouzový stav řídí vláda. Byl bych velmi rád, kdyby ustaly spekulace o tom, jak se to má řídit a jestli se to má řídit. My jsme jasně uložili na vládě členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášením nouzového stavu, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to ještě před uplatněním.“

Do ustavení Ústředního krizového štábu (tedy v období mezi 12. a 15. březnem 2020) vláda rozhodla například o:

• opatření o zákazu vstupu do ČR a cestování do rizikových zemí (.pdf),
• opatření o zákazu pořádání kulturních, sportovních a dalších akcí s účastí nad 30 osob (.pdf),
• opatření o dočasném znovuzavedení ochrany hranic ČR (.pdf)
• rozšíření rizikových zemí, po návratu z nichž se nařizuje povinná čtrnáctidenní karanténa,
• pracovní povinnosti pro studenty v denní formě studia vyšších odborných a vysokých škol v oborech souvisejících se sociální péči či sociální pedagogikou a dalších oborech,
• uzavření všech obchodů kromě prodejen potravin, lékáren, drogerií, čerpacích stanic a některých dalších,
• zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb,
• zákazu volného pohybu osob.

Aktivace Ústředního krizového štábu proběhla 15. března 2020, jeho předsedou se stal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. První jednání štábu se uskutečnilo 16. března 2020. 30. března 2020 jej ve funkci předsedy Ústředního krizového štábu vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček. Náměstek Prymula byl jmenován do funkce předsedy Centrálního řídicího týmu COVID-19, nově zřízenému poradnímu orgánu vlády, který koordinuje organizaci tzv. chytré karantény.

Volba předsedy Pirátské strany a jeho místopředsedů probíhala na fóru Pirátů 11.–12. ledna 2020 v Ostravě. Volba předsedy je rozdělena do dvou kol. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. Kandidáty na post předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Ivan Bartoš získal v prvním kole 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, a proto se předsedou Pirátské strany stal Ivan Bartoš, aniž by proběhlo druhé kolo volby.

Ivan Bartoš tedy získal pouze o 230 hlasů více než Vojtěch Pikal, nikoliv 300, jak tvrdí Ivan Bartoš. Dopustil se tak nepřesnosti a výrok proto v souladu s naší metodikou hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že poslanec Bartoš reaguje na poznámku moderátorky, že pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal při hlasování o nominantech na státní vyznamenání nevěděl, kdo to byl Karel Sýs. Část Pirátů pak navíc pro tohoto komunistického básníka, resp. pro nominaci na jeho vyznamenání, hlasovala.

Co se pak týče samotného výroku, Vojtěch Pikal skutečně předkládal jednotlivé návrhy na udělení státních vyznamenání pouze po jménech, na schůzi 25. května 2018 se neprojednávaly jednotlivé medailonky navržených vyznamenání, není to ovšem něco neobvyklého, jak Vojtěch Pikal zmínil na schůzi, medailonky byly rozeslány poslancům den před hlasováním a podle pravidel sněmovního jednání mohou být návrhy (jiné než návrhy zákonů) zařazeny na pořad schůze tak, aby měli poslanci podklad (tzv. sněmovní tisk) doručený nejméně 24 hodin před projednáváním návrhu na schůzi.


„Nebudu samozřejmě číst podrobně ty jednotlivé medailonky, které vám byly rozeslány během včerejška a jsou vám k dispozici již delší dobu na discích Sněmovny (od 11. května 2018, pozn. Demagog.cz), to můžeme případně potom rozebrat podrobně, jestli bude mít někdo zájem. Já bych teď jenom načetl ta jména a pak budeme hlasovat u každého jména jednotlivě a potom o návrhu jako celku.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018.

Na sněmovním webu byly medailonky dostupné již od 11. května 2018. Návrh byl součástí pořadu 13. plenární schůze Sněmovny dle doporučení grémia Sněmovny, přičemž byl zařazen jako bod č. 114. Dne 25. května 2018 pak skutečně došlo k předřazení tohoto bodu, resp. jeho zařazení jako pevný bod programu daného dne. Tento návrh však podal sám místopředseda Sněmovny Pikal.

„A pak mám druhý návrh. Jedná se o to, že na dnešní schůzi jsou zařazeny návrhy Poslanecké sněmovny na udělení státních vyznamenání. Jedná se o bod 114, sněmovní dokument 731. Já bych vás chtěl poprosit, abychom ho projednali dnes, to znamená 25. 5., po případném bloku třetích čtení, abychom to mohli stihnout včas dodat na Hrad. Děkuji.“

„Další návrh bylo pevné zařazení bodu číslo 114, to jsou státní vyznamenání, dnes po případném bloku třetích čtení. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, bylo přihlášeno 151 poslanců, pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já vám děkuji.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018

Bez tohoto pevného zařazení by pak skutečně ten den nedošlo k projednání návrhu státních vyznamenání, a to vzhledem k tomu, že 25. května byly projednávány body pořadu schůze č. 21 – 33. Projednat bod 114, pod kterým byla státní vyznamenání na pořadu schůze zařazena, by se tak zjevně nestihlo.

Důležitá jsou dále i slova samotného Vojtěcha Pikala. Na svém facebookovém profilu přiznal, že jména a historii jiných nominantů si před hlasováním kontroloval. Kontrolovat „dětského básničkáře" Sýse ho však nenapadlo. Dále pak neprojednání jednotlivých nominací nepřikládal časové nemožnosti, avšak nižší důležitosti tématu. „Nepřikládali jsme tomu nějakou zásadní důležitost vedle toho, jaké tisky byly v tu chvíli připraveny na plénu,“ uvedl poslanec Pikal.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť medailonky nominantů byly k dispozici již 2 týdny před předmětným hlasováním a návrh na předřazení bodu, který dle Bartoše měl danou chybu spočívající v hlasování i pro komunistického básníka Karla Sýse způsobit, pak podal sám pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Neprojednání nominantů na jednání poslaneckého klubu také Vojtěch Pikal zdůvodnil nikoliv časovou nemožností, nýbrž nižší atraktivností tématu. Informace o jiných nominantech si navíc Vojtěch Pikal zjišťoval individuálně.

Na webu České pirátské strany je k dispozici velké množství informací týkající se financování a provozu strany, počínaje výročními zprávami, přes účetnictví strany a jednotlivé faktury až ke smlouvám a transparentním účtům.

Rozcestníkem pro orientaci ve financování Pirátů je stránka Finančního týmu, ze které je možné se dostat k výročním zprávám (nejnověji za rok 2018), pohybům na účtech či rozpočtu strany a jeho plnění. V sekci „Aktuální rozpočet strany“ je také možno nalézt výdaje Poslaneckého klubu Pirátů, velmi přehledně jsou také příjmy a výdaje klubu zpracovány přímo na stránkách strany. V Aktuálním rozpočtu strany je pak také možno dále dohledávat detaily k jednotlivým nákladům a jejich fakturám. Zároveň je možno do účetnictví Pirátů vstupovat i přes jejich Otevřené účetnictví, které zobrazuje hospodaření strany z účetního pohledu. Transparentní účty jednotlivých poslanců nebylo možno dohledat, na stránkách strany jsou k dispozici jen příjmy a náklady jednotlivých poslanců vážících se k asistentovnému a „expertovnému“ (např. Mikuláše Ferjenčíka), nicméně kompletní přehled všech pohybů k dispozici není.

Registr smluv, na základě kterých dochází k plnění a proplácení faktur, je pak také k dispozici na stránkách strany.

Evropský poslanecký klub a evropští poslanci poté fungují podle stejného modelu a jejich výdaje, faktury, registr smluv, popř. transparentní účty (např. Mikuláše Peksy) jsou taktéž k dispozici na internetu.