Ivan Bartoš

V průběhu několika posledních měsíců došlo na půdě Sněmovny ke střetu opozice se zastánci vládního daňového balíčku. Např. Miroslav Kalousek z TOP 09 označil za nejnebezpečnější a nejškodlivější část balíčku nové zdanění rezerv pojišťoven a navrhl tuto změnu zrušit (.doc, str. 2). Miroslav Kalousek dále tvrdí, že zpřísnění podmínek bude motivovat zahraniční vlastníky pojišťoven v ČR k odlivu dividend do zahraničí.

Dalším kritizovaným bodem zákona je navýšení poplatku za vklad nemovitosti do katastru ze stávajících 1000 korun na dvojnásobek. Poslanci Věra Kovářová (STAN), Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jan Bartošek (KDU-ČSL) předložili společný návrh (.doc), kterým chtějí tuto část z návrhu vypustit.

Posledním z opozičních návrhů uvedených ve výroku je snaha o zrušení daně z nabytí nemovitostí, o což usiluje ODS (.doc). O stejnou změnu se pokoušel Senát, byl však také odmítnut. Žádný z těchto návrhů však nebyl (.doc, str. 4–5, 9) přijat.

Naopak pozměňovací návrhy Pirátů na lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru byly ve Sněmovně přijaty (.doc, str. 7, 9).

Odůvodnění tohoto výroku bylo po publikaci z podnětu poslance Tomáše Martínka upraveno a doplněno. Nově byl popsán pozměňovací návrh Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, který jsme v původní verzi opomněli uvést. Ke změně hodnocení výroku nedošlo. Výrok hodnotíme stále jako zavádějící z toho důvodu, že Ivanem Bartošem uváděná úspora 150 000 Kč nemůže být považována za běžnou ale spíše výjimečnou. K takovéto úspoře může dojít pouze ve specifickém případě, kdy cena nemovitosti je dostatečně vysoká a kdy tuto nemovitost zakoupí manželé nebo dvojice lidí s vlastnickým podílem obou přesně 50 %. Podle údajů uvedených v odůvodnění pozměňovacího návrhu poslance Martínka nedosáhne na takovouto úsporu minimálně 95 % kupujících fyzických osob (.docx, str. 5)

Nyní přejděme blíže k hodnocení výroku. Předseda Pirátů Ivan Bartoš pravděpodobně mluví o návrhu zákona (.pdf) ze dne 2. října 2018, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.

Pirátský návrh zákona na změnu daně je v legislativním procesu od 2. října 2018. Vláda k němu vyjádřila nesouhlasné stanovisko (.pdf) a dosud nedošel ani k prvnímu čtení. V březnu roku 2019 k návrhu zákona, podle kterého by měla být zavedena snížená sazba daně z nabytí nemovitosti ve výši 2 %, předložil poslanec Martínek pozměňovací návrh (.docx). Podle něj by měla být zavedena také nulová sazba daně, která se má použít pro část základu daně do 2 000 000 Kč. Pro část základu daně přesahující 2 000 000 Kč do 4 000 000 Kč by se použila snížená 2% sazba a pro zbylou část základní 4% sazba. Pokud by tento pozměňovací návrh (a návrh zákona samotný) byl přijat, maximální možná úspora daně z nabytí nemovité věci by činila 120 000 Kč (4 % z prvních 2 mil. Kč + 2 % z dalších 2 mil. Kč = 120 tis. Kč).

Vzhledem k tomu, že se pirátský návrh zákona zavádějící 2% sníženou sazbu daně dosud nedostal k prvnímu čtení, došlo k projednávání tohoto návrhu, když ho poslanec Tomáš Martínek předložil (ve verzi původního pirátského návrhu, tedy pouze se sníženou 2% sazbou bez sazby nulové) jako pozměňovací návrh (.docx) k jinému tisku, a to při projednávání návrhu zákona předloženého poslancem Karlem Raisem, který byl později vyhlášen jako zákon č. 264/2019 Sb. Pozměňovací návrh pirátského poslance Martínka se však do konečného znění zákona nedostal.

Spolu s poslancem Tomášem Martínkem předložili své pozměňovací návrhy také poslanci ODS Vojtěch Munzar (.docx) (úplně zrušení a další varianty) a Jan Skopeček (.docx) (zrušení, pokud nabyvatel kupuje v životě svoji první nemovitost pro bydlení). V reakci na ně poslanec Martínek uvedl, že pokud by mělo dojít ke zrušení této daně, musela by se najít jiná regulace na trhu, ale jinak proti zrušení daně nic nemá.

O možnosti navržení snížení sazby daně z nabytí nemovité věci diskutoval poslanec Martínek na pirátském fóru již v září 2018. Na dotaz Zdeňka Hřiba ohledně možnosti odpuštění daně uvedl: „To by byl významný zásah do výběru (daní, pozn. Demagog.cz) a bylo by to nekontrolovatelné. Mimo jiné i neprůchozí ve Sněmovně.“ Ovšem ve svém článku na Pirátských listech z března 2019 Tomáš Martínek napsal: „V návrhu jsou s ohledem na snahu získat podporu vládních stran uvedeny 2 % snížené sazby, ovšem budeme podávat pozměňovací návrh, který by zavedl i nulovou sazbu pro hodnotu nemovitosti do 2 mil. Kč.“ Ještě týž měsíc opravdu pozměňovací návrh (k pirátskému návrhu zákona) předložil (viz výše).

Pokud bychom hodnotili pozměňovací návrh (.docx) Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, maximální možná úspora by pro jednotlivce byla již zmíněných 120 000 Kč. V určitých případech však může být i vyšší. Například pokud si koupí nemovitost dvojice lidí, z nichž každý vlastní 50 % této nemovitosti, může na uvedenou slevu dosáhnout každý z nich. Celková úspora tak může činit 240 000 Kč (str. 2). Stejné úspory může dosáhnout i manželský pár, který nabývá nemovitost do společného jmění manželů (str. 3). Aby lidé dosáhli na Bartošem uváděnou úsporu 150 000 Kč, musí být cena nemovitosti minimálně 3 750 000 Kč, musí nabýt tuto nemovitost manželský pár nebo dvojice s vlastnickým podílem po 50 % a musí být splněny i další podmínky jako například že kupující nesmí vlastnit nebo spoluvlastnit již jinou nemovitost, která je užívána k bydlení (.pdf, str. 4). Na úsporu 150 000 Kč tak nedosáhne výrazná většina lidí.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš se přímo ke zvýšení poplatku vyjádřil například v Otázkách Václava Moravce (video, čas 2:47) ze dne 20. října 2019, kde uvedl: „Souhlasíme s řadou výhrad, které [zaznívají] od odborníků, nejen od politiků. Je to například to jednorázové zdanění těch pojišťoven z peněz, které de facto po pojišťovnách chce, aby měly v záloze, ČNB. Je tam navýšení zápisů do katastru. To není, když kupujete nový byt, ale když třeba převádíte hypotéku a podobně.“

Zmiňované zvýšení poplatku je součástí daňového balíčku (.pdf, str. 52/112), který v současné době čeká na své projednávání Senátem. Poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí se zvýší z 1 000 Kč na 2 000 Kč. Poplatek se platí v mnoha situacích, jak uvádí Ivan Bartoš, i při refinancování hypotéky, kde je potřeba uhradit poplatek za návrh na výmaz zástavního práva původní banky a návrh na vklad zástavní smlouvy nové banky.

Na následujícím grafu Českého statistického úřadu jde vidět, že průměrná mzda v České republice v průběhu let opravdu stoupá. Meziročně vzrostla ve druhém čtvrtletí 2019 o 7,2 % a 3. září činila 34 105 Kč.

Zdroj: czso.cz

Co se zdanění práce týče, tak dle statistik OECD v roce 2015 činilo 42,8 % z hrubé mzdy bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, v roce 2016 pak 43 %, v roce 2017 43,4 % a v roce 2018 43,7 %. Česko se tak drží v první desítce nejvyššího zdanění práce v rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Jako sleva na poplatníka je obvykle považována sleva základní, ovšem existují i jiné. Základní sleva na poplatníka momentálně činí dle zákona o daních z příjmu 24 840 Kč na rok. Tato částka je stejná od roku 2008, kdy oproti roku 2007 platila pro všechny poplatníky stejná úprava. Pouze v roce 2011 se sleva snížila na 23 640 Kč o tzv. povodňovou stokorunu měsíčně.

4. prosince 2018 se sněmovna v rámci druhého čtení zabývala vládním návrhem měnícím zákony v oblasti daní a poslanec ODS Jan Skopeček zde společně s Mikulášem Ferjenčíkem za Piráty představil pozměňovací návrh (.docx), který obsahuje i zvýšení slevy na poplatníka na 30 000 Kč. 21. prosince 2018 pak bylo třetí čtení, Mikuláš Ferjenčík během projednání zmínil, že tato sleva 5 000 korun za rok by se týkala i těch, kteří pobírají minimální mzdu. Při hlasování však byl tento návrh zamítnut, ANO, ČSSD a KSČM daly dohromady 82 hlasů proti tomuto návrhu, pro bylo 79 poslanců.

Naposled se o tomto tématu zmiňuje Mikuláš Ferjenčík na zasedání Poslanecké sněmovny 25. října, kdy hovořil o tom, že kvůli žádosti kolegů předkládají kompromisní variantu, která nabízí navýšení na 27 000 Kč. Hlasování o tomto návrhu dosud neproběhlo, jelikož došlo k opakovanému přerušení schůze.

O podobě daňového balíčku, který schválila Poslanecká sněmovna, informuje ve své zprávě Ministerstvo financí. V důsledku přijatého pozměňovacího návrhu dochází k navýšení sazby pouze u loterií, sazba daně pro ostatní hazardní hry, včetně hracích automatů, zůstane zachována.

Sazbu daně pro hazardní hry upravuje zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her. V současnosti je sazba daně pro technické hry stanovena na 35 %.

Ivan Bartoš zde hovoří o tzv. daňovém balíčku, který má mimo jiné (.pdf) přinést vyšší zdanění lihovin a tabáku. Vládní návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen (.pdf) dne 6. listopadu 2019.

Způsob a průběh schvalování však kritizuje opozice a zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. Kritizován je hlavně způsob ukončení debaty, která byla na návrh předsedajícího Vojtěcha Filipa (KSČM) ukončena, i když do ní bylo přihlášeno ještě 25 poslanců. Podle opozice je tento postup v rozporu s Jednacím řádem Poslanecké sněmovny.

Na rozpor s Jednacím řádem upozornil (čas 26:40) v Otázkách Václava Moravce také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek: „(...) postup na sílu ukončit rozpravu neodpovídá Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny a Ústavní soud tohleto řekl“. Znovu tuto situaci okomentoval pro ČT24, kdy uvedl, že šlo „o bezdůvodný útok na práva opozice“. Zároveň upozornil na fakt, že „koalice nepřistoupila ani na omezení řečnické doby, což je podle jednacího řádu možné“.

Ústavní soud se podobnou situací v minulosti skutečně zabýval, a to v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou elektronické evidence tržeb. Skupina 41 poslanců tehdy podala návrh na zrušení celého zákona, nebo alespoň některých částí. V nálezu Pl. ÚS 26/16 (str. 13–18, body 48 až 64) Ústavní soud došel k názoru, že skutečně došlo k procedurálnímu pochybení, které ale nedosáhlo takové intenzity protiústavnosti, aby byl celý zákon zrušen.

Ústavní soud je oprávněn rušit právní předpisy pro rozpor s ústavním pořádkem, jak vyplývá z čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhoduje ÚS o dvou aspektech ústavnosti. Prvním z nich je obsahový soulad předpisu s ústavním pořádkem, kdy má ÚS pravomoc zrušit celý předpis, nebo jeho problematické části. Druhým je potom kontrola dodržení normotvorného procesu a legality způsobu přijetí a vydání předpisu.

Zda by zrušení daňového balíčku Ústavním soudem pro jeho neústavnost vedlo k vracení daní nelze s jistotou určit. Nicméně pokud by zákon byl zrušen v době své účinnosti a z něj vyplývající daně by již daňovými subjekty byly zaplaceny, lze předpokládat, že by tyto subjekty mohly úspěšně postupem podle daňového řádu požádat o vrácení části již zaplacené daně. Obdobně tomu bylo v případě zrušení právní úpravy, která zvyšovala tzv. regulační poplatek za poskytnutou lůžkovou péči z 50 Kč na 100 Kč za den.

Jakub Michálek skutečně několikrát upozornil na rozpor s Jednacím řádem. Ústavní soud disponuje pravomocí zrušit právní předpis z důvodu nedodržení legislativního procesu a obdobnou situací se v minulosti zabýval v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou EET. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Demokratický blok je sdružení čtyř stran (ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09) a jejich klubů pro volby do orgánů sněmovny. Toto sdružení stran bylo založeno na základě vzájemné dohody ze dne 15. listopadu 2017 mezi stranami ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Obsah této dohody uvádíme níže:

Dohoda o sdružení klubů pro účely voleb a ustanovování výborů a komisí pro VIII. volební období

1) Poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a se shodly na společném postupu při ustanovování orgánů PSP ČR na počátku VIII. volebního období.

2) Uvedené kluby se podle článku 7 přílohy č. 2 zákona č. 90/1995o jednacím řádu PSP ČR sdružují pro účely voleb konaných na ustavující a následných schůzích PSP ČR pod názvem Demokratický blok.

3) Kluby se zavazují postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro ustanovení výborů podle zásady poměrného zastoupení a ustanovení komisí většinovým způsobem.

4) Kluby se zavazují hledat shodu i k většinovým volbám a předkládat společné kandidáty.

5) Kluby zastupují celkem 27,61 % voličů, což představuje 1,4 milionů hlasů. Kluby se v rámci demokratické kontroly vlády shodly na těchto pozicích pro zástupce sdruženého klubu:

• Dvě místa ve vedení Sněmovny
• Předsednictví těchto výborů: Bezpečnostní, Výbor pro obranu, Mandátový a imunitní výbor, Školský výbor, Ústavně právní výbor, Zahraniční výbor, Hospodářský výbor
• Předsednictví těchto komisí: Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS, Stálá komise pro kontrolu činnosti VZ, Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, Stálá komise pro kontrolu činnosti FAU

6) Kluby se shodly, že nebudou volit do funkce předsedy Poslanecké sněmovny nomináta hnutí ANO. Současně se zavazují ke konzultacím a snaze hledat společné postoje i k personálním nominacím ostatních politických subjektů.

ČSSD a Piráti účast na tomto uskupení odmítli. Neshodli se například na volbě předsedy sněmovny. Předseda Pirátů Ivan Bartoš také označil Demokratický blok za spíše gesto než konstruktivní návrh. V době jeho vzniku napsal Bartoš na svůj Facebook: „Nechceme patřit ani pod taktovku Andreje Babiše a ani pod dnes vzniklý „antiba“ PR projekt tzv. Demokratický blok.“

Ani později se Piráti nechtěli těsněji spojit se stranami Demokratického bloku. Místopředseda Pirátů Michálek například k možnosti připojit se k nějakému volebnímu spojenectví se stranami tzv. Demokratického bloku řekl, že „pro nás jako Piráty zatím není silný motivátor k tomu, abychom vstupovali do nějaké koalice. Vždy jsme stranu stavěli odzdola. Nestavíme to tak, že bychom se snažili dělat akvizici nějaké další politické entity.“

Vlády po revolučním listopadu 1989 můžeme rozdělit do dvou skupin. Na vlády za doby federace (1990–1992) a doby samostatné České republiky (1993–dodnes).

České federativní vlády (v rámci Československa) byly dvě. První vláda Petra Pitharta od 29. června 1990 do 2. července 1992. Tato vláda byla velmi rozmanitá (.pdf, str. 13–16), co se týče složení stran. Největší zastoupení mělo OF, které se v roce 1991 rozdělilo na ODS, ODA a OH, mezi další subjekty patřila ČSL a KDS. Pro zjednodušení dále budeme předpokládat, že všechny strany a hnutí byly členy koalice po celé dva roky Pithartovy vlády. Po volbách v roce 1992 nastoupila první vláda Václava Klause. Tato vláda (.pdf, str. 17–22) ODS, KDU-ČSL, KDS a ODA vydržela od 2. července 1992 do 4. července 1996.

Od rozpadu federace Česká republika vystřídala mnoho vlád. Po zmíněné první vládě Václava Klause usedl druhý Klausův kabinet. Vláda fungovala od 4. července 1996 do 2. ledna 1998 (demisi vláda podala 30. listopadu 1997). Jednalo se o vládu ODS, KDU-ČSL a ODA (.pdf, str. 23–27). Následovala úřednická vláda Josefa Tošovského do 17. července 1998. Po předčasných volbách usedla menšinová vláda Miloše Zemana. Toto období také označujeme jako období tzv. opoziční smlouvy. Šlo o jednobarevnou vládu ČSSD podporovanou ODS. Vláda vládla do 12. července 2002.

Po této vládě ČSSD následovaly další tři vlády složené převážně ze sociálních demokratů. Konkrétně od 15. července 2002 do 4. srpna 2004 vláda s KDU-ČSL a US-DEU Vladimíra Špidly (.pdf, str. 37–42). Poté od 4. srpna 2004 do 24. dubna 2005 zasedala vláda (společně opět s US-DEU a KDU-ČSL) Stanislava Grosse (.pdf, str. 43–47) a nakonec od 24. dubna 2005 do 4. září 2006 vláda Jiřího Paroubka (.pdf, str. 48–53) se stejnými koaličními partnery.

ČSSD poté vystřídala na pozici nejsilnější vládní strany ODS, konkrétně vlády Mirka Topolánka. První (.pdf, str. 54–58), jednobarevná, nedostala důvěru. Zasedala od 4. září 2006 do 9. ledna 2007. Druhá (.pdf, str. 59–66) vláda společně s KDU-ČSL a Stranou zelených vládla od 9. ledna 2007 do 8. května 2009. Po vyslovení nedůvěry převzala moc úřednická vláda, konkrétně vláda Jana Fischera (.pdf, str. 67–72) od 8. května 2009 do 13. července 2010. Poslední vláda se členy ODS vládla od 13. července 2010 do 10. července 2013. Šlo o tříbarevnou vládu (.pdf, str. 73–81) ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Pomyslného kormidla se po pádu Nečasovy vlády chopila v pořadí třetí úřednická vláda. Kabinet Jiřího Rusnoka (.pdf, str. 82–86) vládl od 10. července 2013 do 29. ledna 2014. Následoval kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky, který trval od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017. Poté fungovala krátká jednobarevná vláda Andreje Babiše od 13. prosince 2017 do 27. června 2018, které nebyla vyslovena důvěra. Andrej Babiš sestavil druhou menšinovou vládu společně s ČSSD, která vládne od 27. června 2018 dodnes.

Když si sečteme roky, které konkrétní strany měly své zástupce ve vládě, tak se dopracujeme k následujícím výsledkům: (KDU-)ČSL téměř 18 let, ČSSD 13,5 roku, ODS 13 let, ODA 7,5 roku, KDS 6 let, ANO zatím 6 let, US-DEU 4 roky, TOP 09 a VV 3 roky, Strana Zelených 2,5 roku a OH a OF po dvou letech. Do počítaných období jednotlivých stran nezapočítáváme dobu úřednických vlád, v nichž zasedali někteří členové politických stran, vzhledem ke komplikované genezi těchto vlád. 

Alternativně můžeme počítat dobu, po kterou byl daný subjekt nejsilnějším členem vládní koalice. Tím byla ČSSD 12 let, následuje ODS s 11 lety (nepočítáme vládu Petra Pitharta, kde bylo nejsilnější OF) a dále hnutí ANO a OF shodně se dvěma lety.

Je možné, že poslanec Bartoš směšuje více různých způsobů výpočtu dohromady, jelikož žádná námi myšlená interpretace jeho výroku neodpovídá skutečnosti. Pokud se na věc díváme z pohledu nejsilnější vládní strany s premiérem, neměla by ve výčtu být uvedena KDU-ČSL a TOP 09. A pokud se na situaci podíváme ve smyslu počtu let ve vládě, Bartoš uvádí nepřesné hodnoty.

Na oficiálních stránkách České pirátské strany je možné dohledat rozpočty a účetnictví od vzniku strany v roce 2009 až do současnosti, včetně plánovaného rozpočtu na rok 2020. Najdeme zde i výdaje jednotlivých krajských středisek a centrály strany. Z velké části se jedná o provozní výdaje strany, volební výdaje, výdaje v mediální oblasti a personální výdaje.

Strana zveřejňuje i registr smluv uzavřených se smluvními stranami od roku 2010. Jedná se například o smlouvy o poskytnutí dotace, darovací smlouvy, smlouvy o dílo, dohody o provedení práce a další. Na stránkách se nachází i soupis movitého majetku, financování volebních kampaní nebo seznam všech bankovních účtů - volebních, provozních, mzdových a účtů pro členské a státní příspěvky a dary.

Pirátská strana si zakládá na informační otevřenosti, proto vzniklo i Fórum Pirátské strany, kde probíhá mimo jiné veřejná diskuse k bodům a tématům pirátského programu, vnitrostranická diskuze členů a příznivců, diskuse o aktuálních kauzách a připravovaných předpisech či veřejná poradna. Do 1. listopadu 2018 evidovali Piráti na fóru také všechny lobbistické kontakty a schůzky. Od 2. listopadu 2018 byla spuštěna evidence nová.

Na konci října zde probíhalo i hlasování o odvolání Jakuba Michálka z funkce z důvodu obvinění z bossingu. Poslanec Michálek si funkci udržel, ale mezi Piráty vyvstala otázka, zda by se takto citlivé záležitosti neměly nejprve upřesnit uvnitř strany, a až potom řešit veřejně na fóru.

Ivan Bartoš a Olga Richterová se společně účastnili slavnostního předávání certifikátů v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který organizuje Romea. Na akci, která se uskutečnila 11. října v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, pronesli společně krátký projev, kterým projekt podpořili, a hovořili o vizi dostupného vzdělání pro všechny.

Program funguje čtvrtým rokem a letos v něm stipendium získalo 69 uchazečů. Organizace přesná čísla žadatelů o stipendium neuvádí, píše ale, že v loňském roce žádostí bylo zhruba 150, ve stejném článku ovšem manažerka stipendijního programu Jitka Votavová k programu uvádí, že omezené prostředky dovolují stipendium poskytnout jen asi třetině zájemců, což by při počtu 60 loni udělených stipendií znamenalo 180 žádostí.

V titulku na záznamu z ceremonie z letošního ročníku, který zajišťovala internetová televize ROMEA TV, je uvedeno, že stipendisté byli vybráni z „více než 130 uchazečů“ (video, titulek pod videem, který je zobrazen v časech od 6:15 do 6:34). V úvodním slově pak moderátor Lukáš Kotlár řekl, že „zájem o romská stipendia je opravdu velký, ročně o tyto stipendia v rámci programu organizace Romea se hlásí až 150 studentů“ (video, 2:56). Přesný počet je tedy pro letošní ročník zřejmě mezi 130 a 150 uchazeči. To tedy přibližně odpovídá dvojnásobku udělených stipendií.

Výše stipendií pro studenty SŠ činí 14 000 Kč na školní rok, studentům VOŠ pak organizace nabízí vyšší stipendijní grant, a to 21 000 Kč na školní rok.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Výši stipendia jakožto hodnotový soud nehodnotíme, stejně jako nehodnotíme, jaká je jeho relativní výše pro oceněné rodiny.