Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Na webu jsou zveřejněna účetnictví poslaneckého klubu, evropského poslaneckého klubu, jsou tam smlouvy, které podepsali, faktury, které ten klub vykazuje, jsou tam i transparentní účty všech poslanců.
Seznam Zprávy, 16. ledna 2020
Pravda
Česká pirátská strana na svých webových stránkách poskytuje veřejnosti informace o hospodaření strany, včetně např. rozpočtu poslaneckého klubu, registru smluv či faktur a účetnictví strany.

Na webu České pirátské strany je k dispozici velké množství informací týkající se financování a provozu strany, počínaje výročními zprávami, přes účetnictví strany a jednotlivé faktury až ke smlouvám a transparentním účtům.

Rozcestníkem pro orientaci ve financování Pirátů je stránka Finančního týmu, ze které je možné se dostat k výročním zprávám (nejnověji za rok 2018), pohybům na účtech či rozpočtu strany a jeho plnění. V sekci „Aktuální rozpočet strany“ je také možno nalézt výdaje Poslaneckého klubu Pirátů, velmi přehledně jsou také příjmy a výdaje klubu zpracovány přímo na stránkách strany. V Aktuálním rozpočtu strany je pak také možno dále dohledávat detaily k jednotlivým nákladům a jejich fakturám. Zároveň je možno do účetnictví Pirátů vstupovat i přes jejich Otevřené účetnictví, které zobrazuje hospodaření strany z účetního pohledu. Transparentní účty jednotlivých poslanců nebylo možno dohledat, na stránkách strany jsou k dispozici jen příjmy a náklady jednotlivých poslanců vážících se k asistentovnému a „expertovnému“ (např. Mikuláše Ferjenčíka), nicméně kompletní přehled všech pohybů k dispozici není.

Registr smluv, na základě kterých dochází k plnění a proplácení faktur, je pak také k dispozici na stránkách strany.

Evropský poslanecký klub a evropští poslanci poté fungují podle stejného modelu a jejich výdaje, faktury, registr smluv, popř. transparentní účty (např. Mikuláše Peksy) jsou taktéž k dispozici na internetu.

Ivan Bartoš

Protože on předkládal jednotlivé návrhy (na udělení státního vyznamenání, pozn. Demagog.cz), ono pak bylo hlasování posunuto na dřívější termín, takže jsme ani na klubu neprošli jednotlivá jména a hlasovalo se spousta jmen po jednom.
Seznam Zprávy, 16. ledna 2020
Zavádějící
Hlasování o návrzích na udělení státních vyznamenání bylo předřazeno přímo na návrh pirátského místopředsedy Sněmovny Pikala. Ten také neprojednání návrhů na klubu zdůvodňuje nižší důležitostí tématu, ne primárně časovou tísní. Pikal si také o kandidátech informace zjišťoval.

Předně uveďme, že poslanec Bartoš reaguje na poznámku moderátorky, že pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal při hlasování o nominantech na státní vyznamenání nevěděl, kdo to byl Karel Sýs. Část Pirátů pak navíc pro tohoto komunistického básníka, resp. pro nominaci na jeho vyznamenání, hlasovala.

Co se pak týče samotného výroku, Vojtěch Pikal skutečně předkládal jednotlivé návrhy na udělení státních vyznamenání pouze po jménech, na schůzi 25. května 2018 se neprojednávaly jednotlivé medailonky navržených vyznamenání, není to ovšem něco neobvyklého, jak Vojtěch Pikal zmínil na schůzi, medailonky byly rozeslány poslancům den před hlasováním a podle pravidel sněmovního jednání mohou být návrhy (jiné než návrhy zákonů) zařazeny na pořad schůze tak, aby měli poslanci podklad (tzv. sněmovní tisk) doručený nejméně 24 hodin před projednáváním návrhu na schůzi.


„Nebudu samozřejmě číst podrobně ty jednotlivé medailonky, které vám byly rozeslány během včerejška a jsou vám k dispozici již delší dobu na discích Sněmovny (od 11. května 2018, pozn. Demagog.cz), to můžeme případně potom rozebrat podrobně, jestli bude mít někdo zájem. Já bych teď jenom načetl ta jména a pak budeme hlasovat u každého jména jednotlivě a potom o návrhu jako celku.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018.

Na sněmovním webu byly medailonky dostupné již od 11. května 2018. Návrh byl součástí pořadu 13. plenární schůze Sněmovny dle doporučení grémia Sněmovny, přičemž byl zařazen jako bod č. 114. Dne 25. května 2018 pak skutečně došlo k předřazení tohoto bodu, resp. jeho zařazení jako pevný bod programu daného dne. Tento návrh však podal sám místopředseda Sněmovny Pikal.

„A pak mám druhý návrh. Jedná se o to, že na dnešní schůzi jsou zařazeny návrhy Poslanecké sněmovny na udělení státních vyznamenání. Jedná se o bod 114, sněmovní dokument 731. Já bych vás chtěl poprosit, abychom ho projednali dnes, to znamená 25. 5., po případném bloku třetích čtení, abychom to mohli stihnout včas dodat na Hrad. Děkuji.“

„Další návrh bylo pevné zařazení bodu číslo 114, to jsou státní vyznamenání, dnes po případném bloku třetích čtení. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, bylo přihlášeno 151 poslanců, pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já vám děkuji.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018

Bez tohoto pevného zařazení by pak skutečně ten den nedošlo k projednání návrhu státních vyznamenání, a to vzhledem k tomu, že 25. května byly projednávány body pořadu schůze č. 21 – 33. Projednat bod 114, pod kterým byla státní vyznamenání na pořadu schůze zařazena, by se tak zjevně nestihlo.

Důležitá jsou dále i slova samotného Vojtěcha Pikala. Na svém facebookovém profilu přiznal, že jména a historii jiných nominantů si před hlasováním kontroloval. Kontrolovat „dětského básničkáře" Sýse ho však nenapadlo. Dále pak neprojednání jednotlivých nominací nepřikládal časové nemožnosti, avšak nižší důležitosti tématu. „Nepřikládali jsme tomu nějakou zásadní důležitost vedle toho, jaké tisky byly v tu chvíli připraveny na plénu,“ uvedl poslanec Pikal.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť medailonky nominantů byly k dispozici již 2 týdny před předmětným hlasováním a návrh na předřazení bodu, který dle Bartoše měl danou chybu spočívající v hlasování i pro komunistického básníka Karla Sýse způsobit, pak podal sám pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Neprojednání nominantů na jednání poslaneckého klubu také Vojtěch Pikal zdůvodnil nikoliv časovou nemožností, nýbrž nižší atraktivností tématu. Informace o jiných nominantech si navíc Vojtěch Pikal zjišťoval individuálně.

Ivan Bartoš

(...) a já jsem byl skutečně o 300 hlasů, jako téměř o jednu délku jsem měl lepší výsledek (než Vojtěch Pikal, pozn. Demagog.cz).
Seznam Zprávy, 16. ledna 2020
Nepravda
V prvním kole volby předsedy Pirátské strany získal Ivan Bartoš 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Ivan Bartoš tak dostal pouze o 230 hlasů více než Vojtěch Pikal.

Volba předsedy Pirátské strany a jeho místopředsedů probíhala na fóru Pirátů 11.–12. ledna 2020 v Ostravě. Volba předsedy je rozdělena do dvou kol. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. Kandidáty na post předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Ivan Bartoš získal v prvním kole 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, a proto se předsedou Pirátské strany stal Ivan Bartoš, aniž by proběhlo druhé kolo volby.

Ivan Bartoš tedy získal pouze o 230 hlasů více než Vojtěch Pikal, nikoliv 300, jak tvrdí Ivan Bartoš. Dopustil se tak nepřesnosti a výrok proto v souladu s naší metodikou hodnotíme jako nepravdivý.

Ivan Bartoš

Vláda začala sněmovnou protlačovat daňový balíček v době, kdy už existoval návrh rozpočtu, který počítá s těmito dodatečnými příjmy.
Deník, 9. listopadu 2019
Pravda
Ministerstvo financí již v květnu 2019 v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu prezentovalo záměr upravit oblast daní týmž způsobem, který byl následně obsahem daňového balíčku, vládou předloženého v červnu 2019.

Daňový balíček (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákona o daních z příjmu, zákona o daních z přidané hodnoty a daňového řádu). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán 13. června 2019.

První čtení návrhu proběhlo 9.10. července 2019 na 33. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Dne 25. září prošel návrh zákona druhým čtením a tisk spolu s podanými pozměňovacími návrhy znovu projednal Rozpočtový výbor. Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 na 35. schůzi a návrh zákona byl schválen (.pdf) Poslaneckou sněmovnou. Zákon byl do Senátu doručen 8. listopadu 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi ně patří například vyšší zdanění tabákových výrobků, lihu a hazardu. Daňový balíček (.pdf, str. 35 a násl.) v navrhovaném znění dále odhaduje zvýšení daňových příjmů pro rok 2020. U daně z hazardu je to navýšení příjmů o 3,6 miliardy (str. 35), u spotřební daně na lihoviny a tabák pak dohromady 8,6 miliardy (str. 37–38). Změna zdanění technických rezerv pojišťoven pak má mít za následek navýšení příjmů až o 10,5 miliardy (str. 36).

Ministerstvo financí poprvé předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020 16. září 2019. Své záměry stran rozpočtu pro rok 2020 však prezentovalo již v květnu 2019 tiskovými zprávami, které hovořily o zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu od prvního ledna 2020, o zavedení digitální daně či úpravě pravidel tvorby rezerv pojišťoven.

Výsledný návrh státního rozpočtu počítal s celkovými příjmy ve výši 1 578,1 mld. korun. Dne 30. září 2019 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl 1. října 2019 o konání 1. čtení, to se uskutečnilo 23. října 2019. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu byly přikázány k projednání výborům. Projednávání tisku bylo navrženo na pořad 39. schůze, tedy od 26. listopadu.

Na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila 23. října, hovořila ministryně financí Alena Schillerová o konkrétních parametrech návrhu státního rozpočtu. V souvislosti s příjmy státního rozpočtu uvedla: „Očekáváme, že celkové příjmy meziročně vzrostou o 7,7 %, neboli o bezmála 113 mld. korun, na částku 1 578 mld. korun. (...) Co se týče příjmů (...) navrhuji v objemu téměř 819 mld. korun, tedy o téměř 50 mld. korun vyšší. K tomu více než z poloviny přispěla nová daňová opatření jako zvýšení sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu, změna právní úpravy pro tvorbu rezerv pojišťovně či zavedení digitální daně.“ Z tohoto sdělení můžeme vyvodit, že Ministerstvo financí počítalo při přípravě návrhu státního rozpočtu s těmito dodatečnými příjmy plynoucími ze změn zákonů v daňovém balíčku.

Lze tedy uzavřít, že Ministerstvo financí již v květnu v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu otevřeně hovořilo o změnách v oblasti daní, které měly navýšit příjmy státního rozpočtu v roce 2020. Až v červnu byl následně poslancům rozeslán návrh daňového balíčku a začalo jeho „protlačování“.

Ivan Bartoš

My jsme měli řadu pozměňovacích návrhů (k vládnímu daňovému balíčku, pozn. Demagog.cz), několikrát jsme vystoupili v diskusi.
Deník, 9. listopadu 2019
Pravda
K vládnímu daňovému balíčku, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 6. listopadu 2019, předložili pozměňovací návrhy za Piráty poslanci Martínek, Holomčík a Ferjenčík. Během projednávání návrhu zákona v rozpravách vystoupili například poslanci Ferjenčík, Holomčík či Michálek.

Poslanecká sněmovna ve středu 6. listopadu 2019 schválila vládní daňový balíček (tj. soubor novel některých daňových zákonů). Návrh zákona byl poté 8. listopadu 2019 doručen Senátu k projednání.

K daňovému balíčku byla předložena řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Z Pirátských poslanců předložili pozměňovací návrhy poslanci Tomáš Martínek (.pdf, str. 18–20), Radek Holomčík (.pdf, str. 11) a Mikuláš Ferjenčík (.pdf, str. 16–18).

Během prvního čtení návrhu zákona dne 9. července 2019 vystoupili v rozpravě v PS poslanci Ferjenčík a Holomčík. Jednání pokračovalo také 10. července 2019, kdy vystoupili během diskuze poslanci Ferjenčík, Michálek, Pikal a Bartoš.

Druhé čtení proběhlo dne 25. září 2019 a v rozpravě vystoupil z řad Pirátů poslanec Holomčík.

Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 a v diskuzi toho dne vystoupil například poslanec Ferjenčík.

Ivan Bartoš

REDAKTORKA: ODS, TOP 09, STAN a lidovci navrhovali zamítnout opatření, která lidi finančně zatíží, ať už to je zdvojnásobení poplatku za zápis v katastru, zdanění rezerv pojišťoven, nebo ponechání čtyřprocentní daně z převodu nemovitostí. Vy jste prosadili lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru. Není to trochu málo? BARTOŠ: Jejich návrhy neprošly, naše ano.
Deník, 9. listopadu 2019
Pravda
Žádný z uvedených návrhů opozičních stran nebyl přijat. Naopak návrh Pirátů zajišťující lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru prošel.

V průběhu několika posledních měsíců došlo na půdě Sněmovny ke střetu opozice se zastánci vládního daňového balíčku. Např. Miroslav Kalousek z TOP 09 označil za nejnebezpečnější a nejškodlivější část balíčku nové zdanění rezerv pojišťoven a navrhl tuto změnu zrušit (.doc, str. 2). Miroslav Kalousek dále tvrdí, že zpřísnění podmínek bude motivovat zahraniční vlastníky pojišťoven v ČR k odlivu dividend do zahraničí.

Dalším kritizovaným bodem zákona je navýšení poplatku za vklad nemovitosti do katastru ze stávajících 1000 korun na dvojnásobek. Poslanci Věra Kovářová (STAN), Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jan Bartošek (KDU-ČSL) předložili společný návrh (.doc), kterým chtějí tuto část z návrhu vypustit.

Posledním z opozičních návrhů uvedených ve výroku je snaha o zrušení daně z nabytí nemovitostí, o což usiluje ODS (.doc). O stejnou změnu se pokoušel Senát, byl však také odmítnut. Žádný z těchto návrhů však nebyl (.doc, str. 4–5, 9) přijat.

Naopak pozměňovací návrhy Pirátů na lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru byly ve Sněmovně přijaty (.doc, str. 7, 9).

Ivan Bartoš

Ale my jsme přišli s daleko závažnějšími věcmi, totiž se snížením daně při nákupu nemovitosti k vlastnímu bydlení na 0 až 2 procenta, což by znamenalo běžnou úsporu 150 tisíc korun, a to není málo.
Deník, 9. listopadu 2019
Zavádějící
Pro jednotlivce je maximální možná úspora plynoucí z Piráty navrženého snížení sazby daně 120 000 Kč. Pouze za splnění specifických podmínek při nabytí nemovitosti může sleva činit 150 000 Kč. Na tuto výši slevy však nedosáhne minimálně 95 % kupujících fyzických osob.

Odůvodnění tohoto výroku bylo po publikaci z podnětu poslance Tomáše Martínka upraveno a doplněno. Nově byl popsán pozměňovací návrh Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, který jsme v původní verzi opomněli uvést. Ke změně hodnocení výroku nedošlo. Výrok hodnotíme stále jako zavádějící z toho důvodu, že Ivanem Bartošem uváděná úspora 150 000 Kč nemůže být považována za běžnou ale spíše výjimečnou. K takovéto úspoře může dojít pouze ve specifickém případě, kdy cena nemovitosti je dostatečně vysoká a kdy tuto nemovitost zakoupí manželé nebo dvojice lidí s vlastnickým podílem obou přesně 50 %. Podle údajů uvedených v odůvodnění pozměňovacího návrhu poslance Martínka nedosáhne na takovouto úsporu minimálně 95 % kupujících fyzických osob (.docx, str. 5)

Nyní přejděme blíže k hodnocení výroku. Předseda Pirátů Ivan Bartoš pravděpodobně mluví o návrhu zákona (.pdf) ze dne 2. října 2018, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.

Pirátský návrh zákona na změnu daně je v legislativním procesu od 2. října 2018. Vláda k němu vyjádřila nesouhlasné stanovisko (.pdf) a dosud nedošel ani k prvnímu čtení. V březnu roku 2019 k návrhu zákona, podle kterého by měla být zavedena snížená sazba daně z nabytí nemovitosti ve výši 2 %, předložil poslanec Martínek pozměňovací návrh (.docx). Podle něj by měla být zavedena také nulová sazba daně, která se má použít pro část základu daně do 2 000 000 Kč. Pro část základu daně přesahující 2 000 000 Kč do 4 000 000 Kč by se použila snížená 2% sazba a pro zbylou část základní 4% sazba. Pokud by tento pozměňovací návrh (a návrh zákona samotný) byl přijat, maximální možná úspora daně z nabytí nemovité věci by činila 120 000 Kč (4 % z prvních 2 mil. Kč + 2 % z dalších 2 mil. Kč = 120 tis. Kč).

Vzhledem k tomu, že se pirátský návrh zákona zavádějící 2% sníženou sazbu daně dosud nedostal k prvnímu čtení, došlo k projednávání tohoto návrhu, když ho poslanec Tomáš Martínek předložil (ve verzi původního pirátského návrhu, tedy pouze se sníženou 2% sazbou bez sazby nulové) jako pozměňovací návrh (.docx) k jinému tisku, a to při projednávání návrhu zákona předloženého poslancem Karlem Raisem, který byl později vyhlášen jako zákon č. 264/2019 Sb. Pozměňovací návrh pirátského poslance Martínka se však do konečného znění zákona nedostal.

Spolu s poslancem Tomášem Martínkem předložili své pozměňovací návrhy také poslanci ODS Vojtěch Munzar (.docx) (úplně zrušení a další varianty) a Jan Skopeček (.docx) (zrušení, pokud nabyvatel kupuje v životě svoji první nemovitost pro bydlení). V reakci na ně poslanec Martínek uvedl, že pokud by mělo dojít ke zrušení této daně, musela by se najít jiná regulace na trhu, ale jinak proti zrušení daně nic nemá.

O možnosti navržení snížení sazby daně z nabytí nemovité věci diskutoval poslanec Martínek na pirátském fóru již v září 2018. Na dotaz Zdeňka Hřiba ohledně možnosti odpuštění daně uvedl: „To by byl významný zásah do výběru (daní, pozn. Demagog.cz) a bylo by to nekontrolovatelné. Mimo jiné i neprůchozí ve Sněmovně.“ Ovšem ve svém článku na Pirátských listech z března 2019 Tomáš Martínek napsal: „V návrhu jsou s ohledem na snahu získat podporu vládních stran uvedeny 2 % snížené sazby, ovšem budeme podávat pozměňovací návrh, který by zavedl i nulovou sazbu pro hodnotu nemovitosti do 2 mil. Kč.“ Ještě týž měsíc opravdu pozměňovací návrh (k pirátskému návrhu zákona) předložil (viz výše).

Pokud bychom hodnotili pozměňovací návrh (.docx) Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, maximální možná úspora by pro jednotlivce byla již zmíněných 120 000 Kč. V určitých případech však může být i vyšší. Například pokud si koupí nemovitost dvojice lidí, z nichž každý vlastní 50 % této nemovitosti, může na uvedenou slevu dosáhnout každý z nich. Celková úspora tak může činit 240 000 Kč (str. 2). Stejné úspory může dosáhnout i manželský pár, který nabývá nemovitost do společného jmění manželů (str. 3). Aby lidé dosáhli na Bartošem uváděnou úsporu 150 000 Kč, musí být cena nemovitosti minimálně 3 750 000 Kč, musí nabýt tuto nemovitost manželský pár nebo dvojice s vlastnickým podílem po 50 % a musí být splněny i další podmínky jako například že kupující nesmí vlastnit nebo spoluvlastnit již jinou nemovitost, která je užívána k bydlení (.pdf, str. 4). Na úsporu 150 000 Kč tak nedosáhne výrazná většina lidí.

Ivan Bartoš

Vystupoval jsem i proti zdvojnásobení poplatku při zápisu do katastru, protože dvěma tisíci bude zatížen každý zápis, například při refinancování hypotéky, prodeji kusu zahrady.
Deník, 9. listopadu 2019
Pravda
Součástí daňového balíčku je mimo jiné také zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí z 1 000 Kč na 2 000 Kč. Poplatek, jehož zvýšení Ivan Bartoš v minulosti kritizoval, se platí v mnoha situacích, například i při refinancování hypotéky.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš se přímo ke zvýšení poplatku vyjádřil například v Otázkách Václava Moravce (video, čas 2:47) ze dne 20. října 2019, kde uvedl: „Souhlasíme s řadou výhrad, které [zaznívají] od odborníků, nejen od politiků. Je to například to jednorázové zdanění těch pojišťoven z peněz, které de facto po pojišťovnách chce, aby měly v záloze, ČNB. Je tam navýšení zápisů do katastru. To není, když kupujete nový byt, ale když třeba převádíte hypotéku a podobně.“

Zmiňované zvýšení poplatku je součástí daňového balíčku (.pdf, str. 52/112), který v současné době čeká na své projednávání Senátem. Poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí se zvýší z 1 000 Kč na 2 000 Kč. Poplatek se platí v mnoha situacích, jak uvádí Ivan Bartoš, i při refinancování hypotéky, kde je potřeba uhradit poplatek za návrh na výmaz zástavního práva původní banky a návrh na vklad zástavní smlouvy nové banky.

Ivan Bartoš

U nás se sice zvyšují mzdy, ale s nimi i zdanění práce, protože sleva na poplatníka je stále stejná. My proto opakovaně navrhujeme zvýšení této slevy o pět tisíc korun. Bez úspěchu.
Deník, 9. listopadu 2019
Pravda
Mzdy se zvyšují a s nimi i zdanění práce. Sleva na poplatníka je však od roku 2008, vyjma roku 2011, neměnná. Na konci minulého roku předložil Mikuláš Ferjenčík společně s poslancem za ODS Skopečkem návrh obsahující navýšení této slevy o 5 000 Kč. Ten byl však zamítnut.

Na následujícím grafu Českého statistického úřadu jde vidět, že průměrná mzda v České republice v průběhu let opravdu stoupá. Meziročně vzrostla ve druhém čtvrtletí 2019 o 7,2 % a 3. září činila 34 105 Kč.

Zdroj: czso.cz

Co se zdanění práce týče, tak dle statistik OECD v roce 2015 činilo 42,8 % z hrubé mzdy bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, v roce 2016 pak 43 %, v roce 2017 43,4 % a v roce 2018 43,7 %. Česko se tak drží v první desítce nejvyššího zdanění práce v rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Jako sleva na poplatníka je obvykle považována sleva základní, ovšem existují i jiné. Základní sleva na poplatníka momentálně činí dle zákona o daních z příjmu 24 840 Kč na rok. Tato částka je stejná od roku 2008, kdy oproti roku 2007 platila pro všechny poplatníky stejná úprava. Pouze v roce 2011 se sleva snížila na 23 640 Kč o tzv. povodňovou stokorunu měsíčně.

4. prosince 2018 se sněmovna v rámci druhého čtení zabývala vládním návrhem měnícím zákony v oblasti daní a poslanec ODS Jan Skopeček zde společně s Mikulášem Ferjenčíkem za Piráty představil pozměňovací návrh (.docx), který obsahuje i zvýšení slevy na poplatníka na 30 000 Kč. 21. prosince 2018 pak bylo třetí čtení, Mikuláš Ferjenčík během projednání zmínil, že tato sleva 5 000 korun za rok by se týkala i těch, kteří pobírají minimální mzdu. Při hlasování však byl tento návrh zamítnut, ANO, ČSSD a KSČM daly dohromady 82 hlasů proti tomuto návrhu, pro bylo 79 poslanců.

Naposled se o tomto tématu zmiňuje Mikuláš Ferjenčík na zasedání Poslanecké sněmovny 25. října, kdy hovořil o tom, že kvůli žádosti kolegů předkládají kompromisní variantu, která nabízí navýšení na 27 000 Kč. Hlasování o tomto návrhu dosud neproběhlo, jelikož došlo k opakovanému přerušení schůze.

Ivan Bartoš

Totéž platí o dani na hrací automaty, která zůstala stejná.
Deník, 9. listopadu 2019
Pravda
Sazbu daně na hrací automaty, která v současnosti činí 35 %, schválený daňový balíček nemění.

O podobě daňového balíčku, který schválila Poslanecká sněmovna, informuje ve své zprávě Ministerstvo financí. V důsledku přijatého pozměňovacího návrhu dochází k navýšení sazby pouze u loterií, sazba daně pro ostatní hazardní hry, včetně hracích automatů, zůstane zachována.

Sazbu daně pro hazardní hry upravuje zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her. V současnosti je sazba daně pro technické hry stanovena na 35 %.