Ivan Bartoš

Věci veřejné jsou politická strana, která byla zaregistrována v červenci 2002 a vymazána z Rejstříku stran a hnutí v listopadu 2015 z důvodu přeměny na spolek Věci veřejné. Největším volebním úspěchem strany byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010, kde Věci veřejné získaly 10,9 % hlasů a bylo tak za ně zvoleno 24 poslanců.

Již v kampani předcházející volbám se však objevily zmínky o tom, že kandidáti na poslance byli vybíráni formou castingu. Pavel Drobil, tehdejší volební lídr v Moravskoslezském kraji za ODS, například v předvolební debatě uvedl, že způsob vybírání poslanců Věcí veřejných mu „připomíná casting, nikoliv primární volby uvnitř strany“ (čas 25:07).

S Drobilovým tvrzením nesouhlasila Kristýna Kočí, tehdejší jednička kandidátky Věcí veřejných v Moravskoslezském kraji, která reagovala slovy: „Určitě nebyl to žádný casting na výběr těch jednotlivých kandidátů, o postu jednotlivých lídrů nebo o našich kandidátech rozhodovali nejenom naši členové, tak jako třeba ve velkých stranách, třeba v ODS, ale i naši příznivci, jenom pro představu, je to 18 tisíc lidí, věřím tomu, že 18 tisíc lidí nejsou žádné loutky a že nevybírají žádné castingové modelky“ (čas 25:40).

Po svém odchodu ze strany ale bývalá poslankyně za VV Kristýna Kočí nejprve popsala (čas 48:07) průběh výběrového řízení do Věcí veřejných jako casting. Na přímý dotaz moderátora, zda se opravdu jednalo o casting, však následně uvedla (čas 48:26), že se jednalo o klasické výběrové řízení.

Podle serveru Týden.cz se sama Kristýna Kočí dostala do politiky přes „casting někdejšího guru“ Věcí veřejných Víta Bárty. Politolog Josef Mlejnek uvedl pro Radio Prague International, že zástupci strany Věci veřejné byli najati téměř jako v castingu.

Vzhledem k nejasným a protichůdným zmínkám o způsobu výběru kandidátů do voleb za Věci veřejné nelze s jistotou určit, jestli opravdu strana vybírala „poslance v castingu“, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) měla nejpočetnější zastoupení v řadách hejtmanů v období mezi lety 2008 a 2012. Ve volbách do zastupitelstev krajů konaných v roce 2008 získala 35,85 % hlasů a volební výsledek dokázala proměnit v zisk všech 13 krajských hejtmanství.

Uvedené období je zahájené nástupem hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera do úřadu dne 28. listopadu 2008 a završené řádným ukončením mandátu hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové dne 20. listopadu 2012.

Zároveň v tomto období došlo ve dvou krajích k událostem, v jejichž důsledku sice došlo k rezignaci politiků na post hejtmana, nicméně byli nahrazeni politiky ze stejné strany. Šlo o odstoupení hejtmanky Plzeňského kraje Milady Emmerové dne 9. září 2010 z důvodu získání poslaneckého mandátu ve volbách v roce 2010 a odstoupení Davida Ratha z pozice středočeského hejtmana dne 16. května 2012 z důvodu vyšetřování Rathovy aféry a vzetí do vazby. Oba hejtmani byli nahrazeni svými kolegy z ČSSD – Milanem Chovancem, který týž den získal post plzeňského hejtmana, respektive Zuzanou Moravčíkovou, která po odchodu Davida Ratha kraj nejdříve reprezentovala, aby pak byla zvolena jeho právoplatnou hejtmankou dne 4. června 2012.

Pokud bychom vzali výrok Ivana Bartoše, kde hovoří o dvanácti hejtmanstvích v jedné chvíli, doslova, tak tento počet měla ČSSD de facto pouze v období 24.–28. listopadu 2008, kdy bylo do té doby vybráno 12 hejtmanů v ČSSD a čekalo se na poslední kraj, následně v období 16. května 2012 až 4. června 2012, kdy Středočeský kraj reprezentovala náměstkyně Zuzana Moravčíková, než byla zvolena oficiální hejtmankou kraje, a v období 20.–27. listopadu 2012, kdy bylo nejdříve ukončeno již zmiňované hejtmanství Jany Vaňhové v Ústeckém kraji a o týden později bylo ukončené hejtmanství Stanislava Eichlera v Libereckém kraji, kterého vystřídal Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V těchto třech obdobích tak prakticky působilo 12 hejtmanů ČSSD.

3. listopadu bylo Mikulášem Ferjenčíkem na Pirátském fóru založeno nové diskuzní vlákno nazvané „Zřízení stranického ombudsmana / mediačního týmu". Účelem tohoto vlákna má být zjištění, zda zřídit v rámci Pirátské strany instituci, která by měla za cíl řešit vnitrostranické konflikty a vytvářet smír a konsenzus. Zároveň by se mělo jednat o poradní instituci, kam by členové mohli chodit, pokud by měli pocit, že se k nim někdo jiný ve straně chová neadekvátně. V tomto vlákně je dále diskutována otázka, jak tuto funkci obsadit a zda by se mělo jednat o vnitrostranickou či externí instituci. Dále se v tomto vlákně probírala otázka, zda se musí jednat o odborníky, nebo postačí naslouchání empatických členů strany.

Ivan Bartoš svůj příspěvek na fóru rozdělil do tří částí. První část se týká toho, co mohou Piráti vyřešit sami, ve druhé části se zaměřil na vlastní procesy a jejich dodržování a ve třetí části se pak zabýval mediačním týmem, ombudsmanem. Ve třetí části svého příspěvku se vyjádřil tak, že by si představoval externí instituci a mělo by se jednat o odborníky. Dále prohlásil: „Za sebe bych chtěl, abychom to, co půjde, včetně třeba výběru partnera pro řešení těchto otázek, měli Piráti pořešený do Vánoc tohoto roku." 

K tomuto vláknu byl připojen anketní dotaz „Považujete zřízení ombudsmana, či mediačního týmu za dobrý nápad?" Možné odpovědi na tuto anketu jsou Ano, Ne a Nevím. Pro zřízení této instituce se v hlasování vyslovilo 85 hlasujících ze 100, proti je 6 hlasujících a možnost Nevím zvolilo 9 hlasujících.

Pro vytvoření instituce ombudsmana, mediačního týmu nebo najmutí supervizora by mělo být dle návrhu rozpočtu Pirátské strany pro rok 2020 vyhrazeno 300 tisíc korun.

Předseda Bartoš zde mluví v kontextu výběru spolupracovníků, konkrétně mluví o kompetencích poradců pro vzdělávání. V hodnoceném výroku tvrdí, že by uvítal člověka prosazujícího prostupný a flexibilní školský systém s možností svobodné volby. A ne zmiňovaného pana Bátoru.

Jméno Ladislava Bátory rezonovalo v českých médiích v druhé polovině roku 2011. Tou dobou se staly velmi kontroverzními jeho výroky na adresu tehdejšího lídra TOP 09 a vicepremiéra Karla Schwarzenberga nebo na adresu tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Tou dobou byl Ladislav Bátora poradcem tehdejšího ministra školství Josefa Dobeše za Věci Veřejné. Po výrocích na adresu tehdejšího ministra Kalouska začala diskuse o možném ukončení jeho působení jako poradce ministra Dobeše. Kromě Josefa Dobeše výroky Ladislava Bátory kritizoval i tehdejší premiér Petr Nečas nebo Miloš Zeman. Ladislav Bátora nakonec rezignoval sám 8. prosince 2011.

Samotné sdružení Akce D.O.S.T. je spolek, který vznikl 1. února 2010. Nicméně do podvědomí se iniciativa dostala už v roce 2007 dvoustránkovým manifestem napsaným Petrem Bahníkem a Michalem Semínem, kteří jsou dnes předsedou a místopředsedou spolku. Od oficiálního vzniku spolku byl jeho předsedou právě Ladislav Bátora. A byl jím i v době jeho rezignace na post poradce ministra školství. V ten den skončil i jako předseda Akce D.O.S.T.

Je pravda, že v jistém slova smyslu Akce D.O.S.T. vystupuje velmi konzervativně. Například vystupovali proti pochodu sexuálních menšin Prague Pride. Proti němu se ohradil i v roce 2011 samotný Bátora. Co se týče duchovna zdůrazněného předponou „klero-“, i na to dává zmiňovaný spolek důraz ve svém manifestu. V hlavním textu se obrací také na duchovní osobnosti se slovy:

„aby se tváří v tvář hrozbě nové ideologie mnohem výrazněji než dosud zasadily za rehabilitaci tradičních mravních hodnot“

V jednom ze čtyř dodatků manifestu nazvaném „Nábožensví a společnost“ odmítají „řízené“ odstranění náboženství z veřejného života, zároveň podporují tezi o „anticko-křesťanských kořenech naší kultury“ a odmítají multikulturalismus.

Pro účely srovnání toho, jak si strana vede dnes oproti volbám v r. 2017, můžeme sledovat volební modely a stranické preference. Volební modely simulují výsledky voleb v době sběru dat. Volební model (jak vysvětluje CVVM) pracuje tedy pouze s respondenty, kteří by k volbám pravděpodobně dorazili, a dále rozděluje voliče, kteří v danou chvíli nejsou schopni jednoho kandidáta či stranu vybrat. Stranické preference naproti tomu vypovídají o rozložení sympatií k politickým stranám mezi celou populací, tedy i mezi osobami, které k volbám nepůjdou. S výsledky voleb je přímo porovnatelný pouze volební model.

Nejprve budeme porovnávat výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2017, s volebními modely agentur CVVM, Kantar, Median a STEM.

První graf ukazuje výsledky voleb do PS z října 2017:

Zdroj: iRozhlas

Volební model CVVM za říjen 2019:

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR

Průzkumu CVVM se účastnilo 689 respondentů. Data jsou vážená koeficientem volební účasti a jistoty volby strany, šedé úsečky v grafu označují interval výsledků, ve kterém by se podle CVVM výsledky pohybovaly s 95% jistotou, pokud by se průzkum rozšířil na celou populaci.

Časové srovnání (v %) od prvního průzkumu po volbách 2017:

Pozn.: CVVM nabízí interaktivní verzi grafu na cvvmapp.soc.cas.cz.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR

Ze srovnání výsledků voleb a nejnovějšího volebního modelu CVVM vyplývá, že od voleb posílili nejen Piráti (z 10,79 % na 14 %), ale i hnutí ANO (z 29,64 % na 33,5 %), ODS (z 11,32 % na 13,5 %), ČSSD (ze 7,27 % na 10 %) a KSČM (ze 7,76 % na 8,5 %).

Volební model Kantar za říjen 2019:

Zdroj: KANTAR CZ pro ČT (.pdf, str. 8)

Tyto výsledky byly publikovány Českou televizí 10. listopadu, tedy nebyly známé v době rozhovoru s Ivanem Bartošem. Proto přikládáme ještě výsledky stejného průzkumu za září 2019.

Volební model Kantar září 2019:

Zdroj: KANTAR CZ pro ČT (.pdf, str. 8)

Podle obou průzkumů od sněmovních voleb 2017 posílili nejen Piráti, ale také ODS, hnutí ANO a STAN.

Volební model Medianu za říjen 2019:

Zdroj: Median (.pdf, str. 7)

Graf časového vývoje volebního modelu Medianu:

Zdroj: Median (.pdf, str. 8)

Podle Medianu tedy od voleb v říjnu 2017 posílili nejvýrazněji Piráti, dále je mírně silnější hnutí ANO a ODS a mírný nárůst má i ČSSD.

Volební model STEM za říjen 2019:

Zdroj: STEM

Podle tohoto volebního modelu tedy od voleb 2017 posílilo hnutí ANO (z 29,64 % na 33,1 %), Piráti (z 10,79 % na 12,2 %) a KSČM (ze 7,76 % na 8,4 %).

Nyní se podívejme na stranické preference. Zde budeme používat data agentur STEM a CVVM. Jak již bylo řečeno, tato data nelze porovnávat přímo s výsledky sněmovních voleb. Můžeme se tedy podívat na rozdíly mezi posledním měřením před volbami, prvním měřením po nich a zároveň je porovnat s nejnovějšími výsledky.

Vývoj stranických preferencí u STEM prosinec 2016 – říjen 2019:

Zdroj: STEM

Oproti červnu 2017, tedy poslednímu měření STEM před volbami, narostli Piráti výrazně ze 4,2 % na současných 9,1 %, což je ovšem méně než 9,8 % z listopadu 2017, tedy měření těsně po volbách.

Při porovnání stavu v červnu 2017 a současných preferencí z října 2019 narostly preference kromě Pirátů také hnutí STAN (z 0,6 % na 2,9 %), SPD (z 3 % na 5 %) a ODS (ze 7 % na 7,3 %). Při porovnání s daty z listopadu 2017 Piráti klesli, narostly ale preference KSČM (z 5,9 % na 7,2 %). Hnutí ANO v preferencích, na rozdíl od volebních modelů, se současnými 24,1 procenty mírně kleslo oproti červnu 2017 (24,6 %) i oproti listopadu 2017 (24,5 %).

STEM v závěrečných zjištěních o podpoře Pirátů píše, že podpora Pirátů „je dosti kolísavá a nepříliš silná“.

Stranické preference u CVVM:

Preference říjen 2019:

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 4)

Preference před volbami (září 2017):

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Prosinec 2017:

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Podle dat CVVM o stranických preferencích oproti měření před volbami 2017 narostla podpora hnutí ANO (z 16,9 % na 22,5 %), Pirátům (ze 4 % na 11 %), ODS (ze 4,4 % na 9 %) a mírně také TOP 09 (z 2,2 % na 2,5 %).

Při porovnání povolebního měření z prosince 2017 a současných výsledků Piráti stoupli z 9,5 % na 11 % a dále ODS z 8,5 % na 9 %.

Závěrem tedy můžeme říci, že v žádném z provedených porovnání nejsou Piráti jedinou stranou, které by narostly preference. Ve všech volebních modelech posílilo kromě Pirátů také hnutí ANO, kromě modelu STEM je také shoda na posilování ODS. V porovnávání stranických preferencí se také ve všech porovnáních, ve kterých posílili Piráti, ukázal nárůst u ODS.

Exekutorská komora zveřejnila údaj o celkovém počtu lidí v exekuci k 1. únoru 2019. Tehdy byl celkový počet povinných (účastníků exekučního řízení, proti kterým je vedeno) 821 337 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Aktuálně.cz

K 1. květnu 2019 je podle zveřejnených údajů z celkového počtu povinných 3 476 nezletilých (.pdf, str. 1) a 72 905 osob nad 65 let. Dle údajů o jednotlivých krajích zveřejněných 8. dubna 2019 pak činil celkový počet povinných 819 012 osob. Nejvíce povinných, 121 592, se nacházelo v Ústeckém kraji. V loňském roce (.pdf, str. 1) činil celkový počet povinných 822 000 a 863 000 osob v roce 2017. V roce 2016 to bylo 834 000 osob. Počet lidí v exekuci uvedený Ivanem Bartošem se vejde jak v únoru, tak v dubnu do naší 10% toleranční hranice, a proto mu dáváme za pravdu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Podle zákona se důchody zvedají vždy v lednu o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za dané období. V rámci povinné valorizace za rok 2019 by se měly důchody zvednout přibližně o 750 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by měly v příštím roce důchody navíc narůst ještě o 151 korun nad povinnou valorizaci. Celkem by se tedy důchody měly zvýšit průměrně o 900 korun. Tyto částky se rozchází s výpočtem agentury ČTK, která uvedla, že by zákonné přidání mělo činit až 764 korun a doplatek jen 136 korun. Stále však platí, že ze státní kasy jde doplatek nižší než 250 korun.

Novela zákona o důchodovém pojištění zvyšující průměrný důchod o 900 korun byla v Poslanecké sněmovně schválena 10. července 2019. Výše důchodu by tak od příštího roku měla vzrůst v průměru na 14 358 korun. 25. srpna 2019 byl návrh projednáván Senátem jako tisk č. 120/0, ten ho zaslal s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Projednávání Senátem pozměněného návrhu proběhlo 11. září 2019. Přítomní poslanci jednohlasně odsouhlasili původní znění zákona. Pro se vyjádřilo 176 a proti nebyl nikdo.

Vzhledem k tomu, že Ivan Bartoš ve svém výroku poukázal na to, že zvyšování důchodů probíhá podle určitého mechanismu, lze část tvrzení o tom, že „Andrej Babiš nepřidal důchodcům 900 Kč“, interpretovat tak, že vláda Andreje Babiše svým rozhodnutím nezpůsobila navýšení o celých 900 Kč. Výrok proto, s ohledem na správně uvedenou výši nárůstu důchodů a ne nesprávně uvedené zvýšení z diskrece vlády, hodnotíme jako pravdivý.

S návrhem zavést minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ, kterou musí uchazeč o studium splnit (tzv. cut-off score), přišla v loňském roku Asociace krajů ČR. Při jednotných přijímacích zkouškách z češtiny a matematiky by na maturitní obory podle tohoto návrhu nebyli přijati studenti, kteří nedosáhnou alespoň 30 bodů.

Jednou z propagátorek tohoto opatření je bývalá hejtmantka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Zastupitelstvo Karlovarského kraje například podpořilo zákonodárnou iniciativu na zavedení tzv. cut-off score a pověřuje hejtmanku k jednání s ministrem školství v této věci (str. 54). Místní Pirátská organizace se postavila proti nepodkročitelné hranici bodů při přijímacích zkouškách na SŠ.

V programových dokumentech Pirátů nenajdeme zmínky o jejich podpoře nebo nepodpoře cut-off score. K návrhu se ale vyjádřil resortní tým pro školství Pirátů. Ze zápisů na pirátském fóru je zřejmé, že se tento odborný tým postavil proti zavedení cut-off score (zápis ze schůze z 21. ledna 2019 a 4. března 2019).

Proti zavedení cut-off score se vyjádřili také další zástupci Pirátů, například primátor Prahy Zdeněk Hřib na svém facebookovém profilu a pražští Piráti na svém twitterovém účtu.

Návrh na zavedení cut-off skóre pro přijímací zkoušky sklidil kritiku nejen od Pirátů. Plán byl nakonec odmítnut i premiérem Babišem a ministrem školství Plagou.

Dle mediálních zpráv nedostali pozvánku například poslanci Petr Gazdík, Miroslav Kalousek či Karel Schwarzenberg. Pozvánku nedostali ani nově zvolení senátoři Jiří Drahoš a Marek Hilšer nebo někteří rektoři vysokých škol či hejtmani.

Poslanec Gazdík k tomu uvedl: „Beru to jako vyhodnocení rozdílných politických názorů. Vzhledem k tomu, jak se Hrad chová a jakou politiku provádí, je to vlastně čest.“

Nepozvání některých poslanců pak kritizoval i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který zaslal prezidentu republiky dopis s žádostí, aby se přenesl přes rozdílné politické názory.

Dle vyjádření mluvčího prezidenta republiky šlo o „mimořádně zdvořilou laskavost“, jíž Hrad zabránil „utrpení několika jedinců, kteří by ve své bytostné nenávisti k panu prezidentovi dlouhé noci řešili, zda mají na Hrad přijít, nebo ne".

Dne 28. října 2018 se konal již sedmý ročník romského pochodu hrdosti Roma Pride. O přítomnosti předsedy Pirátů Ivana Bartoše svědčí facebookový příspěvek z jeho osobního profilu a záznam z akce (video, čas 31:18–35:44) na stránkách organizace Romea. Bartoš na happeningu převzal zmíněný manifest a slíbil jeho předání příslušným osobám na Hradě při příležitosti oslav vzniku Československa.

Bartoš v příspěvku na sociální síti kromě celého znění manifestu také uvedl, že dokument úspěšně předal na Pražském hradě: „Předáno v 19:30 s vysvětlením panu ředitelovi Odboru protokolu Mgr. Vladimírovi Krulišovi, Ph.D. s příslibem, že bude doručeno k rukám prezidenta republiky."

Převzetí dokumentu na dotaz projektu Demagog.cz potvrdil i Vladimír Kruliš: „Dobrý den, ano, dokument jsem od pana předsedy Bartoše převzal ve Vladislavském sále a doručil jej 29. 10. ráno do kanceláře pana prezidenta."

Manifest romské hrdosti 2018 bilancuje nad stoletou zkušeností s podmínkami života romské menšiny v Československu a jeho následnických státech. Mapuje protiromskou rétoriku v období první republiky, protektorátu, komunistické diktatury i svobodné éry od roku 1989. Upozorňuje na fakt, že protiromské téma je v české politické scéně stále hojně zneužíváno: „Protiromská nenávist byla jedním z hlavních témat nedávných voleb v České republice – česká města zaplavily billboardy, požadující města bez parazitů, nepřizpůsobivých, slibující segregaci Romů do vesnice za městem, a podobně.  Anticikanismus, toho nejhrubšího zrna, můžeme v České republice slyšet z úst vrcholových politiků, nebo prezidenta."