Návrh novely zákona o státní službě předložila vláda Poslanecké sněmovně 26. března 2018. Novela byla Poslaneckou sněmovnou schválena ve třetím čtení. Předseda Pirátů Ivan Bartoš na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 13. září interpeloval premiéra Andreje Babiše ve věci novely služebního zákona. Piráti kritizují novelu z toho důvodu, že podle nich posiluje politický vliv ve státní správě a může zvýšit riziko odvolání nepohodlných státních zaměstnanců.
Premiér Andrej Babiš ve své odpovědi na interpelaci uvedl: „Takže tady vy vytváříte nějakou atmosféru, že my jsme dělali nějaké čistky. Když v tom nejste a jste ministr a máte státního tajemníka, který si dělá, co chce, nechodí do práce, je to asociál, matce, která má home office, vyhrožuje, a takového jednoho máme, takového státního tajemníka. A když máte podřízeného, který nefunguje dobře, který způsobil i škodu, tak mi zkuste vysvětlit, jak ho máme vyměnit. A s tím my bojujeme dlouho.“
Dále uvedl: „Je přece absurdní, aby ministr tam byl do počtu, aby si vlastně státní tajemník dělal, co chce. Aby nemohl de facto, když je nespokojený s přímým podřízeným, aby ho nemohl vyměnit. Takže zkuste se pobavit s Adamem Vojtěchem, ten snad od února tam vede. Požádal o nějaké kárné řízení a teď čekáme na nejvyššího úředníka. Protože nejvyšší úředník pan Postránecký je víc než vláda. Víc! To je úplně top!“
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se k novele služebního zákona vyjádřil na 13. schůzi Poslanecké sněmovny dne 23. května 2018, kde uvedl: „Předstupuji před vás za rezort, který je dlouhodobě postižen nejvyšším personálním podstavem ze všech ústředních orgánů státní správy v ČR. V roce 2016 to bylo 65 %, obsazenost v rezortu. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2017 jsem přebíral v situaci, kdy chyběl každý třetí zaměstnanec, kdy některé odbory měly pouze vedoucí oddělení bez řadových zaměstnanců. V této komplikované situaci jsem měl plnit program, který však nebylo pomalu možné s kým realizovat. A není bohužel dodneška. Když jsem hledal příčinu těchto problémů po svém nástupu na ministerstvu, provedl jsem dotazník mezi zaměstnanci, poměrně rozsáhlé dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo přes 80 % zaměstnanců. A jsem hluboce přesvědčen, že hlavním důvodem této katastrofální situace na zdravotnictví je dlouhodobá neschopnost efektivně personálně řídit zaměstnance z nejvyššího místa na ministerstvu, tedy z pozice státního tajemníka.“ Dále sdělil: „Podával jsem kárný podnět na státního tajemníka 12. února. Do dneška nezasedla ani kárná komise – a říkám znovu, že čelíme na Ministerstvu zdravotnictví zásadní personální destabilizaci a personální nouzi. Myslím si tedy, že to kárné řízení není úplně vhodným nástrojem pro řešení nesystematického, účelového a mnohdy iracionálního chování odpovědných osob.“ Také ve své řeči zmínil případ, kdy státní tajemník na ministerstvu zdravotnictví měl nezákonně zdržet proces výběrového řízení na pozici ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Na citacích je tedy patrné, že si oba stěžují na vlekoucí se kárné řízení a nemožnost okamžitě provést změnu. Neříkají – jak jim Bartoš ve výroku podsouvá – že změnu vůbec nelze provést, naopak se konkrétními kroky (kárným řízením) snaží změny docílit.
Doplňme, že státního tajemníka lze dle §60 zákona o státní službě odvolat jen v zákonem vymezených případech (např. zrušení služebního místa, zdravotní nezpůsobilost atp.). Mimo to je to možné v případě, že „služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků". Takové služební hodnocení se však dělá jednou ročně a pokud je nevyhovující, za 6 měsíců se provede nové. Pokud dvakrát dosáhne čtvrtého stupně hodnocení, tedy „nevyhovující", lze jej odvolat, což ve svém stanovisku objasňuje i „superúředník“ Postránecký. Tímto postupem tedy trvá odvolání přinejmenším rok a půl.
Podle §60 odst. 4 tohoto zákona též končí výkon služby dnem nabytí právní moci rozhodnutí o kárném opatření ve formě odvolání nebo propuštění. Zde je však nutno počítat s tím, že proti rozhodnutí kárné komise prvního stupně je možné se dle správního řádu odvolat ke kárné komisi druhého stupně a teprve potom nastává právní moc rozhodnutí.
