...vzhledem k tomu, že ty volby dopadly tak, jak dopadly, byl ten krok Pirátů, kdy jsme svolali ten opoziční kulatý stůl (...) My jsme pozvali všechny strany kromě hnutí ANO.
Piráti krátce po parlamentních volbách skutečně svolali jednání "opozičních stran" ke vznikající menšinové vládě hnutí ANO. Pozvali přitom všechny strany zastoupené ve Sněmovně s výjimkou ANO.
Na jednání se dostavili zástupci ODS, TOP 09 a STAN. Zatímco představitelé SPD, KSČM, ČSSD a lidovců se jednání nezúčastnili, neboť pozvání podle Bartoše odmítli.
Sociální demokracie vzešla z voleb špatně a navíc je na politickou stranu nadmíru zadlužená.
ČSSD je ve srovnání s ostatními stranami skutečně více zadlužená, což dokazuje například vyšší podíl cizích zdrojů na příjmech. Sociální demokracie ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 skutečně zažila pád, získala 7,27 % hlasů. V předchozích volbách v roce 2013 jí dalo hlas 20,45 % zúčastněných voličů.
Výroční zpráva ČSSD za rok 2017 uvádí záporný výsledek hospodaření 39,8 mil. Kč. Pro detailnější pohled se musíme podívat na dlouhodobé financování strany a především na strukturu tohoto financování. Podle Davida Klimeše z týdeníku Ekonom strana má vůči svým věřitelům závazky ve výši 620 milionů Kč. Dokládá to výroční zpráva ČSSD za rok 2017. Jedná se o závazky vůči vlastní akciovce Cíl ve výši 144,5 mil. Kč, Fio bance, u níž má momentálně úvěr ve výši 138 mil.Kč a přislíbený úvěr od Fio banky, který dosud nebyl čerpán ve výši 338 milionů Kč (pdf., str.22-23, kapitola Závazky).
Srovnání mezi jednotlivými stranami nabízí ukazatel finanční stability pole serveru Politické finance. Tento ukazatel měří podíl příjmů strany, které jsou financovány na dluh. ČSSD financuje 44,42 % příjmů na dluh. Podobný nebo větší podíl příjmů financovaných dluhem má už jenom ANO (40,64 %) a SPD (93,36 %). Tyto údaje jsou k poslednímu dni roku 2016. Podstatný rozdíl je ale v tom, že ČSSD letos v důsledku volebního propadu přijde o peníze za hlasy, což naruší její volební rozpočet. Naproti tomu SPD zřejmě úvěry splatí, jelikož dostane příjmy ze státního rozpočtu za získané mandáty a stejně tak hnutí ANO, jehož závazky jsou ale z velké části dluhem vůči Andreji Babišovi, takže zde zřejmě není riziko, že by se ANO dostalo do finančních potíží.
My jsme také byli ochotni jednat. Měli jsme podmínky, že tam nebude žádný člověk s korupční historií. To je mimo jiné teď i navrhovaný pan Poche, který operoval s dary jakožto členskými příspěvky. Nechtěli jsme majoritu ANO.
Ve své povolební strategii Piráti zmiňují, že nepodpoří vládu, kde se nachází člověk s korupční historií nebo vládu s převahou hnutí ANO:
"Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Co se týče případu s Miroslavem Pochem, před sedmi lety obvolávali redaktoři Hospodářských novin pražské komunální politiky s otázkami na milionové odměny, které pobírají z městských společností. Miroslav Poche (ČSSD) v současnosti europoslanec, před sedmi lety přiznal, že odvádí část svých výdělků ČSSD, a to přes prostředníky, ale ne jako oficiální sponzorský dar. Zde je také přepis rozhovorů, ve kterých Poche kauzu postupně vysvětloval.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož kolem kauzy Miroslava Pocheho je řada otazníků a nejasností a Piráti ji tedy oprávněně v rámci své povolební strategie chápou jako korupční.
Pan Babiš asi před dvěma měsíci říkal: premiérem budu, sociální demokracii nic nenabídnu. Teď se skutečně pravděpodobně jedná o posty.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Andrej Babiš skutečně trval na tom, že bude premiérem a nechtěl ČSSD za podporu vlády nic nabízet. V současné chvíli se opravdu jedná o konkrétní vládní posty. Přibližně před dvěma měsíci poskytl Andrej Babiš rozhovor deníku MF Dnes, jehož přepis je nyní dostupný na webu ANO. Rozhovor byl dokonce přímo opatřen titulkem Premiér budu a nic ČSSD nenabídnu. Trvá v něm na tom, že za hnutí ANO nebude nikdo jiný premiér a že sám žádné ústupky ČSSD nenabídne. Andrej Babiš v rozhovoru předpokládá, že si budou klást sociální demokraté podmínky pro podporu vlády.
Jednání o vytvoření vlády mezi ANO a ČSSD poté pokračovala až do začátku dubna, kdy jednání zkrachovala. Důvodem krachu jednání byla neochota ANO a premiéra Babiše přenechat ministerstvo vnitra sociální demokracii, což byla jedna z jejích podmínek pro vytvoření společné vlády.
Minulý týden došlo k obnovení vyjednávání o vládě mezi ANO a ČSSD. Představitelé sociální demokracie potvrdili, že jim ANO nabídlo pět resortů, mezi nimiž bylo ministerstvo vnitra.
Já si moc nedokážu představit vlastně to ověření si, o kterém hovoří pan Hamáček, předseda Hamáček a o kterém vlastně i do médií hovořili před volbou předsednictva o jakémsi stranickém online referendu, dyť naprostá nebo velká část členů sociální demokracie vůbec nefunguje na internetu, že by někde hlasovala, jestli jim přijde e-mail nebo jim přijde nějaká obálka.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože nelze oveřit míru "fungování" na internetu více jak 18 tisíc členů strany ČSSD. Navíc je forma vnitrostranického referenda vymezena jen obecně, takže v tuto chvíli je možné jen potvrdit, že sjezd ČSSD v usnesení přijal provedení celostranického referenda v otázce přijetí výsledků jednání o vládě s ANO.
Zmiňované referendum se v rámci ČSSD má týkat možné účastit strany na společné vládě s ANO. Toto téma, možné budoucí účasti na vláde s ANO, bylo také předmětem debaty na posledním celostátním sjezdu ČSSD konaném dne 7. dubna 2018 v Hradci Králové. Tento sjezd následně přijal usnesení, které umožnilo vedení strany znovu zahájit jednání o vytvoření vlády s hnutím ANO. Možný výsledek takového vyjednávání a samotný vstup do vlády pak dle usnesení musí schvílit členové strany blíže nespecifikovanou formou vnitrostranického referenda.
„Sjezd ČSSD požaduje, aby o přijetí vyjednaných podmínek o případném vstupu sociální demokracie do budoucí vlády ČR, rozhodli všichni členové ČSSD v závazném vnitrostranickém referendu“.
Přístupu ČSSD k referendům, a obecně různým vnitrostranickým hlasováním jsme také částečně řešili v našem (DEMAGOG.CZ) výstupu zde.
Počet členů ČSSD oficiálně dohledatelný přímo není. S odkazem na tiskovou zprávu ČSSD uvádějí aktuálně media v únoru 2018 (například IHNED.CZ) počet aktivních členů ČSSD na 18 967 členů (data z konce roku 2017) a potvrzují tak pokračující propad členské základny strany.
A mě tady to divadlo prostě stran, které se tvářily, jak je problematické volit strany, které jsou na hraně, což také zaznělo, myslím od pana Schwarzenberga, já jsem mu to před volbama připomněl, nevolte strany, které nemají jistotu se tam dostat, když měla TOP 09 4,95 %.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Karel Schwarzenberg skutečně krátce před volbami řekl, že by voliči neměli volit strany, u kterých je riziko, že by se nedostaly do sněmovny a hlasy voličů by tak přišly vniveč. Předseda Pirátů Ivan Bartoš na svém twitterovém účtu 25.9 připomněl tato slova Karla Schwarzenberga, když ze zveřejněného průzkumu CVVM vyplynulo, že by TOP 09 měla získat pouze 4,4 procenta.
Karel Schwarzenberg 26.7.2017 v rozhovoru pro server E15 řekl " V Praze bude tvrdý souboj, to je naprosto jasné. Samozřejmě Piráti jsou nový fenomén a spoustu hlavně mladších lidí přitahují podobně jako kdysi zelení. Přesto doufám, že ctění voliči nebudou plýtvat svými hlasy v situaci, která je tak vážná. Neměli by volit strany, kde je riziko, že jejich hlasy propadnou. Navíc Piráti mají bohužel jednu chybu, kterou je trochu slabý vztah k právu."
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného 25.9 vyplynulo, že TOP 09 by získala pouze 4,4 procenta a nedostala by se tak do Poslanecké sněmovny. Piráti měli získat podle průzkumu 6,4 procenta. Podle průzkumu agentury Median ze stejné doby vyšlo, že by TOP 09 získala 7 procent a Piráti 6 procent.
Parlamentní volby se uskutečnily 20. a 21. 9. TOP 09 ve volbách získala na poslední chvíli 5,31 procenta hlasů a Piráti skončili na třetím místě se ziskem 10,79 procenta hlasů. Vítězem voleb se stalo hnutí ANO, které získalo 29,64 procenta hlasů.
Ondráček byl zvolen hlasy KSČM, SPD a ANO. To je pravda a na tom nic nezmění ani PR tým Andreje Babiše na jeho facebookové stránce.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.
Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.
Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.
Česká republika zatím neumí uspořádat ani krajská referenda. S těmi parametry se zatím žádné krajské referendum nestalo.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť za sedm let fungování zákona umožňujícího krajské referendum uspořádat, žádné doposud neproběhlo.
Krajské referendum je možné v České republice vyhlásit od roku 2011. Jeho prostřednictvím (zákon o krajském referendu) se může rozhodovat o věcech, které jsou v působnosti jednotlivých krajů s výjimkou některých oblastí (např. rozpočtu nebo odvolávání volených zástupců).
My jsme to měli v té naší povolební strategii pirátský. Pro nás ta vláda, která se opírá o KSČM nebo SPD nebo kde má ANO většinu nebo kde jsou lidé spojení s nějakou korupcí, ne odsouzení, ne shledáni vinnými. Prostě my do takové vlády jít nemůžeme.
Pirátská strana skutečně všechny tyto body slíbila v povolební strategii:
„Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“
My máme referendum nebo návrh zákona o referendu v programu přes osm let. My jsme ukázali parametry, které by to referendum mělo mít.
Ivan Bartoš se vyjadřuje o programu Pirátské strany ve věci celostátního referenda. To figuruje v programu Pirátské strany od roku 2010.
Ve svém programu pro sněmovní volby v roce 2010 se Piráti zavázali prosazovat celostátní referendum, jehož parametry nebyly v programu blíže specifikovány. Dalšími prvky přímé demokracie, které Piráti v tomto programu prosazovali, byly občanská zákonodárná iniciativa, přímé volby a odvolání politiků i vysokých úředníků (prezidenta republiky, hejtmanů, starostů, ředitele ČT, ČRo, NKÚ, ÚOHS, nejvyššího státního zástupce apod.).
Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 se Piráti ve svém programu zavázali prosazovat zákon o celostátním referendu. Podle programu z roku 2013 mělo být možné referendum uspořádat na základě petice 100 tisíc občanů. V referendu by bylo možné vetovat zákon a povinně by bylo uspořádáno v případech změn ústavy a přijímání mezinárodních smluv. Dalšími prosazovanými prvky přímé demokracie byly odvolatelnost přímo volených politiků i vysokých úředníků a přímá volba starostů a hejtmanů.
V programu pro sněmovní volby v roce 2017 Piráti prosazovali zákon o celostátním referendu, jehož parametry nebyly v programu specifikovány, přímou volbu a odvolatelnost starostů a občanské veto zákonů.
Ve svém dlouhodobém programu Piráti prosazují celostátní referendum, ve kterém by bylo možno rozhodovat o návrzích občanské zákonodárné iniciativy, změnách ústavy, mezinárodních smlouvách, členství v mezinárodních organizacích, vojenských základnách apod. V prvním odstavci byla provedena korekce chybného údaje, referendum figuruje v pirátském programu od roku 2010 nikoliv od roku 2011.
