Ivan Bartoš

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Výrok se vztahuje ke 2. březnu 2018, kdy byl zvolen předsedou stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS poslanec Zdeněk Ondráček.

Z jednání Sněmovny tohoto dne se omluvilo šest poslanců za Piráty, pět z nich bylo omluveno na dobu, kdy se o předsedovi komise hlasovalo. Jednalo se o:

• Lenka Kozlová a Tomáš Vymazal ze zdravotních důvodů
• Vojtěch Pikal z pracovních důvodů
• František Kopřiva a Mikuláš Peksa z důvodu zahraniční cesty

Pikal se v době hlasování účastnil v Kišiněvě jednání summitu Gruzie, Moldávie a Ukrajina: Východní partnerství a současné bezpečnostní výzvy. Kopřiva se v danou dobu účastnil v Kodani zasedání Výboru pro rovné příležitosti Rady Evropy. Konkrétní důvod Peksovy nepřítomnosti se nepodařilo dohledat, nicméně na začátku jednání byla skutečně jeho omluva zdůvodněna jako zahraniční cesta.

Hlasování o Zdeňku Ondráčkovi bylo do programu napevno zařazeno skutečně na středu 7. března, po odhlasování změny programu bylo přesunuto na dřívější termín.

Tři poslanci Pirátů byli na předem plánované služební cestě a na hlasování nebyli z toho důvodu, že byl přesunut termín projednávání daného bodu. Ivan Bartoš však už neuvádí, že Piráti změnu termínu podpořili hned ve dvou hlasováních (i bez jejich hlasů by ovšem došlo ke změně).

Bartoš má pravdu, když uvádí, že na pozvánce na tuto schůzi byl skutečně původně uveden jiný termín pro projednávání daného bodu. Mělo k němu dojít 7. března ve 12.30. Návrh přesunout hlasování na 2. března byl podán předsedou Poslanecké sněmovny Vondráčkem (ANO), který uvedl, že se jedná o dohodu grémia politických stran. Tento návrh podpořili všichni přítomní poslanci Pirátů.

Když nedošlo ke zvolení předsedy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS v prvním kole, navrhl poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), aby druhé kolo volby proběhlo téhož dne odpoledne. Tento návrh podpořili (až na jednu výjimku) všichni hlasující poslanci Pirátů.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Babiš ve svém statusu skutečně uvedl nepřesný údaj o počtu poslanců klubu Pirátů, kteří se daného hlasování nezúčastnili.

V neděli 4. března 2018 vydal Andrej Babiš prohlášení na svém facebookovém profilu k volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS. V prohlášení uvedl, že na volbě chybělo jednadvacet poslanců za strany, které označil jako „demokratické“.

Podle něj to měli být tři poslanci za TOP 09, osm poslanců za ČSSD, šest poslanců za Piráty, po jednom poslanci stejně za strany STAN a KDU-ČSL a dva poslanci za ODS. Dále podle něj bylo za SPD a KSČM přítomno na hlasování 30 poslanců, což znamená, že dohromady za oba poslanecké kluby chybělo sedm poslanců (jelikož SPD má v poslanecké sněmovně 22 a KSČM 15 poslanců). Z prohlášení dále vyplývá, že za poslanecký klub ANO mělo být na hlasování přítomných 66 poslanců. Celkem mělo tedy chybět na hlasování 40 poslanců.

Následující den publikoval zpravodajský portál iDNES.cz oficiální čísla poslanců chybějících na volbě, které měl získat přímo od volební komise. Celkem nehlasovalo 45 poslanců, z toho tři poslanci za TOP 09, devět poslanců za ČSSD, pět poslanců za Piráty, jeden poslanec za STAN, dva poslanci za KDU-ČSL, tři za ODS, tři za SPD, čtyři za KSČM a 15 za ANO.

Ivanu Bartošovi zde nelze upřít znalost jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle § 75 odst. 1 jednacího řádu se předsedové sněmovních komisí volí tajným hlasováním hlasovacími lístky, tedy neveřejně.

Odvolání poslance Okamury bylo projednáváno v souvislosti s jeho výroky na vrub pracovního tábora v Letech u Písku. Podle kritiků relativizoval utrpění lidi, kteří táborem prošli, a tím sklouzl do roviny popírání holokaustu.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek na základě těchto výroků začal sbírat podpisy poslanců k hlasování o odvolání Tomia Okamury. Na hlasovaní o zařazení nového bodu do programu schůze Sněmovny s názvem Odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny bylo nutno sesbírat 80 podpisů poslanců.

27. února 2018 na 7. schůzi Sněmovny Jan Bartošek pronesl, že „... sesbíral podpisy 86 poslanců. Za KDU-ČSL 10, za TOP 09 7, za STAN šest, za ODS 25, za sociální demokracii 14, za hnutí ANO 2 a za Piráty 22“. Hlasování o zařazení tohoto bodu do programu tak bylo skutečně umožněno i díky podpisům poslanců ze strany Pirátů.

Pirátská strana zachovala svůj původní postoj i během samotného hlasování. Pro zařazení bodu o odvolání Tomia Okamury se vyjádřilo 20 poslanců Pirátů, zatímco František Kopřiva a Tomáš Vymazal byli z hlasování omluveni.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Sněmovna vládu ke zmiňovanému přímo nevyzvala. Implicitně tak učinila (resp. je to legitimní pohled) vyslovením nedůvěry vládě, ovšem vláda není žádným usnesením nebo jinak legislativně ve svém konání poslanci oslovena nebo omezena.

Sněmovna jako taková přímo na kroky Andreje Babiše nereagovala v žádném konkrétním usnesení. Opoziční strany, mezi které patří i Pirátská strana, však dlouhodobě personální změny vedené vládou Andreje Babiše kritizují.

Babišova vláda začala s kroky, které přinesly několik personálních změn a propouštění jak na Úřadu vlády, tak na jednotlivých ministerstvech. Vláda také vyměnila většinu řídícího výboru Českých drah a jednoho člena správní rady SŽDC. O tyto organizačně-personální směny se postarala vláda Andreje Babiše ještě před samotným hlasováním o důvěře. Sněmovna následně při hlasování o důvěře vládu nepodpořila. Personální změny však pokračují doteď, jmenovitě například v dozorčí a správní radě VZP, na pozici ředitelů CzechInvestu, České pošty nebo ve vedení některých přímo řízených nemocnic.

Není tedy zcela zřejmé, jestli Ivan Bartoš chápe vyjádření nedůvěry vládě Andreje Babiše jako nesouhlas Sněmovny s prováděnými personálními změnami. Jak uvedl poslanec Pirátské strany Martínek pro Echo24, „personální obsazování postů je odpovědností vlády, ovšem vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny.“ Každopádně Sněmovna jako taková tyto kroky přímo neodsoudila v žádném usnesení, resp. nevyzvala vládu ke zdrženlivosti.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Andrej Babiš se skutečně nevěnoval přímo odpovědím na Bartošovy otázky, nicméně veřejně v dané interpelaci uvedl, že věc nemá s kauzou Čapí hnízdo nic společného. Zda tomu tak je, není možné ověřit, Ivan Bartoš však tuto část Babišovy odpovědi opomíjí.

Na 7. schůzi Poslanecké sněmovny 1. března 2018 poslanec Ivan Bartoš položil Andreji Babišovi čtyři otázky, které se týkaly odvolání šéfa GIBS Michala Murína a souvislostí tohoto odvolání s kauzou Čapí hnízdo. Otázky zněly následovně:

1.„Kontaktoval jste ředitele Michala Murína s tím, že požadujete jeho odchod z pozice? Můžete nám důvody jeho plánovaného odchodu objasnit?“

2. „Můžete rozptýlit domněnky, že zmíněné odvolání souvisí s nyní již veřejně známými výroky stíhaného poslance Faltýnka z ANO, který se vyjadřoval o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo tak - o panu Nevtípilovi - že mu garantuje, že ho dostane do tepláků? Váš apel na odstranění plk. Murína z vedení inspekce by do této mozaiky zapadal.“

3.„Pokud skutečně hodláte pana plk. Murína z vedení inspekce odvolat, budete se řídit stanoviskem bezpečnostního výboru Sněmovny, který se k takovému kroku musí ze zákona vyjádřit a kterému ho musí vaše vláda předložit?

4. „Pokud by k odchodu pana plk. Murína došlo, hodláte navrhovat jako nového ředitele pana náměstka Špačka, který je politické straně ANO nakloněn?“

Na otázky související s kauzou Čapí hnízdo premiér reagoval takto:

„… a já nevím, kde četl, že já chci pana Murína odvolat. Já jsem to nikde neřekl. Pan Murín tady vyvolal nějakou aféru a vybraní novináři teď mluví o GIBS a Čapím hnízdě. Prosím vás, to je nesmysl. Nemá to nic společného s Čapím hnízdem. O Čapím hnízdě rozhoduje státní zástupce.“

Z výše uvedeného lze konstatovat, že Andrej Babiš svou reakcí odpověděl na Bartošův dotaz. Nevěnoval se věci dopodrobna, není ovšem pravdou, že by se otázce zcela vyhnul. Veřejně na mikrofon popřel, že by měla daná věc spojitost s Čapím hnízdem.

Výrok jsme označili za neověřitelný, především z důvodu nemožnosti dohledat zápis, který měl být údajně předán státnímu zástupci.

Internetový server Aktualně.cz vydal článek týkající se onoho vyjádření "(Pavel Nevtípil) půjde do tepláků" 27. února 2018. Autor se v něm zmiňuje o události, která se odehrála v předsálí před vysíláním pořadu Události, komentáře. Během nezávazné konverzace mezi autorem článku, Ivanem Bartošem a Jaroslavem Faltýnkem, se poslední zmiňovaný vyjádřil na adresu vyšetřovatele se slovy, že bude obžalován a sám vyšetřován. V pořadu jej pak obvinil z účelového chování, avšak bez podání příkladu či důkazů.

Ohledně tohoto incidentu, Ivan Bartoš potvrdil Martinu Fendrychovi, pisateli článku, že podobně nevybíravě se místopředseda ANO vyjádřil již během povolební debaty mezi politickými stranami. Jaroslav Faltýnek se podle Fendrycha snaží vyšetřovatele dotací na Čapí hnízdo, Pavla Nevtípila, zdiskreditovat.

Předseda pirátů zároveň požaduje po Andeji Babišovi vysvětlení v případu odvolání, prozatím bývalého, šéfa GIBS Murína a vyzval ho k vyvrácení domněnky, že toto počínání souvisí s výroky Faltýnka. Toto chování premiéra v demisi označil Bartoš za "personální čistky". Ivan Bartoš o svém úmyslu přimět Babiše k vyjádření kontaktoval předem samotného JUDr. Michala Murína, informaci je možné dohledat v evidenci lobbistických kontaktů pirátské strany.