Ivan Bartoš

Premiér Babiš neodpovídá u pirátských interpelací vždy na to, na co se jej poslanci v rámci interpelací přesně ptali. V některých případech odpovídá k věci pouze částečně. Nicméně je problematické posuzovat míru této konkrétnosti. Interpelace jsou navíc specifické v tom, že interpelovaný není nijak svázán v tom, co říká. Dodejme, že i samotní Piráti v jednom případě využili interpelaci spíše nekonvenčně s tím, že poslanec Holomčík předal premiérovi přímo v sále jabloň.

Pirátští poslanci doposud interpelovali premiéra Babiše sedmkrát. Tři interpelace podal na premiéra Babiše Ivan Bartoš, dvakrát interpeloval Jakub Michálek a po jedné interpelaci přednesli František Elfmark a Radek Holomčík.

Jedna z Bartošových interpelací byla směřována na premiéra Babiše zrovna v době, kdy na daných interpelacích nebyl přítomen. Interpelaci poslance Holomčíka nelze považovat za klasickou interpelaci, neboť interpelaci využil k zpropagování tématu agrolesnictví a předání dárku premiérovi od agrolesníků.

Co se týče ostatních pirátských interpelací na premiéra, míra jeho odpovědí na záležitosti, na které se pirátští poslanci premiéra ptali, se obvykle lišila. Do velké míry mluvil k věci premiér Babiš u interpelace poslance Elfmarka ve věci afrického moru prasat ve Zlínském kraji.

Částečně k předmětu interpelace se premiér Babiš vyjádřil u Bartošovy interpelace ve věci nucené rezignace předsedy GIBS Michala Murína. Částečné odpovědi se u svých interpelací dočkali poslanci Bartoš a Michálek, kteří premiéra interpelovali ve věci obsazení postu ředitele GIBS, respektive obsazování významných pozic ve státní správě.

U interpelace poslance Michálka ohledně zavedení protikorupčních opatření vládou naopak premiér příliš k věci nemluvil, což mohlo být dáno i tím, že dle jeho slov mu nebylo příliš jasné, na co má odpovědět.

Kontrola poslaneckou sněmovnou obecně funguje tak, že je vláda primárně odpovědná Poslanecké sněmovně a ta jí může vyjádřit nedůvěru. To v tuto chvíli není možné, protože kabinet Andreje Babiše vládne v demisi. Dále jsou zde jednotlivé výbory. Nicméně vláda má celou řadu exekutivních pravomocí, kde není třeba přijímat zákony a poslanci s tím reálně nic dělat nemohou, neboť nemají k dispozici hrozbu vyslovení nedůvěry.

Sněmovna tedy může interpelovat v různých věcech premiéra a další členy vlády, což jednotliví poslanci dělají. V neposlední řadě mohou také vyvolávat mimořádné schůze sněmovny k libovolným otázkám, pokud splní podmínky (50 sebraných podpisů). Takové schůze prozatím byly svolány 3, ani v jedné nebyl schválen program.

Nedošlo ke schválení programu mimořádné schůze ze 7. března, která byla navržena kvůli odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podpisy na žádost této schůze byly sesbírány poslanci za KDU-ČSL. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali především poslanci za hnutí ANO, KSČM a SPD, kde se většina zdržela.

Nebyl také schválen program mimořádné schůze z 9. března, která byla opozicí svolána kvůli personálním změnám vlády v demisi. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali rovněž především poslanci za hnutí ANO, SPD a KSČM, kde se většina zdržela.

Dále nebyl po neveřejném hlasování schválen ani program mimořádné schůze z 27. března svolané rovněž opozicí, která se týkala informace předsedy vlády o správním řízení s ředitelem GIBS.

Piráti svolali schůzku opozičních stran na 8. listopadu. Na toto jednání dorazili nakonec zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Tzv. demokratický blok vznikl o týden později. Šlo o uskupení zmíněných stran, které bylo vytvořeno s cílem získat odpovídající zastoupení v orgánech dolní komory. Nyní již nefunguje.

Zda na jednání přišli předsedové klubů ODS a TOP 09 s tím, že blok zakládají, není možné zjistit, protože jednání nebylo veřejné. Je otázkou, zda mohla být tato iniciativa úspěšná jako jediná, to je spíše úhle pohledu předsedy Pirátů. Navíc pokud na schůzku nedorazili zástupci SPD, KSČM a ČSSD, je otázkou, zda mohla mít reálný význam, i pokud by zbývající subjekty neutvořily zmíněný Demokratický blok.

Celkově je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť samotná schůzka nebyla veřejná. Piráti po ní vydali tiskovou zprávu i zápis na svém fóru, zmínka o tom, že pánové Kalousek a Stanjura ohlásili vznik Demokratického bloku, zde chybí.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož ve své povolební strategii Piráti vylučují podporu vlády s účastí dvou subjektů - a to KSČM a SPD. Zmiňují i hnutí ANO, avšak pouze jeho převahu, čímž Piráti Hnutí nevylučují.

„…. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Na svém veselém vězeňském autobuse měli Piráti vyobrazeno pět politiků (resp. 4 politiky a Janu Nečasovou). Kromě Babiše, Ratha, Sobotky a Kalouska tam byla vyobrazena ještě Jana Nečasová (Nagyová) kvůli údajnému zneužití vojenské rozvědky. Nečasová podala na Piráty kvůli své karikatuře na autobuse žalobu, tu však později stáhla. Dodejme, že uvedené kauzy nebyly rozhodnuty pravomocným rozhodnutím soudu, Miroslav Kalousek a Bohuslav Sobotka navíc nejsou v daných věcech vůbec obviněni a stíháni.

Zdroj

Výrok předsedy Pirátů Bartoše je hodnocen jako neověřitelný, jelikož do databáze přestupků, ze které čerpal on i poslanec Feri, nemáme přístup.

Navrhovatelé novely (.pdf) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích za TOP 09 takto hodlali zrušit ustanovení o znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci, za které následně hrozí uložení pokuty do výše až 10 000 korun. Navrhovatelé argumentovali existencí ochrany úřední osoby v jiných právních odvětvích (správní a trestní právo) nebo i dosavadním využitím konkrétního ustanovení.

Zástupce navrhovatelů, poslanec Feri, na plénu Sněmovny přednesl, že z Informačního systému evidence přestupků (ISEP) vyplývá, že od účinnosti zákona č. 251/2016 Sb. (1. července 2017) do poloviny března bylo využito této zmíněné podstaty pro 456 pokut a 29 napomenutí.

Bohužel, do aplikace ISEP mohou nahlížet jenom její registrovaní uživatelé, tedy pouze orgány veřejné moci. Demagog.cz do této skupiny nespadá, nemůžeme proto objektivně zhodnotit pravdivost či nepravdivost výroku pirátského předsedy.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou k časovému vymezení. Kalousek stranu lidovou opustil v roce 2009, kdy také vznikla TOP 09 (jak je již patrné z názvu). Hlavní sdělení výroku ovšem odpovídá.

V roce 2006 vyhráli občanští demokraté volby s historicky nejvyšším ziskem hlasů, stranu tehdy volilo přes 35 % voličů. Celkem získala ODS 81 mandátů. Sněmovna však byla rozdělena. 100 mandátů připadlo možné koalici ODS, KDU-ČSL a Zeleným, zbývajících 100 získala Paroubkova ČSSD a komunisté. S komunisty strany vyjma ČSSD odmítaly spolupracovat, ve hře tak bylo ustavení pravicového bloku s tolerancí ČSSD, nebo velká koalice. I přes vyjednávání čelných představitelů ODS a ČSSD se strany nebyly schopné dohodnout.

Problém nastal už s ustavením Poslanecké sněmovny a to především z toho důvodu, že při případném třetím pokusu o jmenování premiéra hraje zásadní roli předseda Poslanecké sněmovny. V roce 2006 rovněž neplatila novela Ústavy, která by umožnila poslancům, aby sami třípětinovou většinou ustavili dolní komoru.

V této situaci trvalo zhruba sedm měsíců, než se podařilo dobrat se k vládě s podporou poslanců. V tomto čase došlo k téměř nekonečné sérii jednání na různých půdorysech. Obecně šlo vycházet z předpokladu, že vláda bez vítězné ODS není možná (zejména z důvodu, že pravicové subjekty a Zelení odmítli spolupracovat s komunisty).

Topolánek se tehdy snažil jednat na různých půdorysech. Jak na budoucím uspořádání ODS, KDU-ČSL a SZ, tak i se sociálními demokraty. V srpnu 2006 se zdálo, že se ODS domluví s ČSSD na spolupráci, které kromě dalšího bude usilovat o úpravy volebního systému. Mělo dojít ke zvýšení počtu volebních obvodů (což pomáhá velkým stranám) nebo k zavedení lichého počtu poslanců, aby se předešlo stejnému patu.

K této spolupráci ovšem nedošlo, protože velmi nečekaně došlo k dohodě mezi Jiřím Paroubkem (ČSSD) a Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL) o možné budoucí vládě, kterou by tolerovali komunisté. Tato možnost ale vzala za své, když širší vedení lidovců odmítlo podpořit nápad svého předsedy podílet se na vládě společně s komunisty, v reakci na tuto událost odstoupil Kalousek ze své funkce. Dodejme, že sám opakovaně veřejně tuto dohodu prezentoval jako úspěšnou snahu o zamezení velké koalice ODS a ČSSD.

Sestavením vlády byl nakonec pověřen lídr ODS Mirek Topolánek, se svou první vládou ovšem důvěru nezískal. O vládě se jednalo i dále – zejména opět mezi ODS a ČSSD – a to dokonce v poměrně netradičních formátech. Jedno jednání proběhlo prostřednictvím ČT24 živě.

Nakonec byla ustavena koalice ODS, KDU-ČSL a Zelených. Vyslovení důvěry vládě umožnili až v lednu 2007 poslanci ČSSD Melčák a Pohanka, kteří během hlasování opustili jednací sál a snížili tak kvórum nutné pro získání důvěry.

Pirátská strana prostřednictvím verejných výběrových řízení hledá například asistenty, stážisty, personalisty a dodavatele. Také přes výběrové řízení hledala svého nominanta do Správní a Dozorční rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, nominanta do Rady ČTK a člena Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože s hnutím Starostové a Nezávislí spolupracovala Pirátská strana na výběrovém řízení svého nominanta do Rady ČTK a člena Dozočí rady Státního zemědělského intervenčního fondů.

Výrok pirátského předsedy Ivana Bartoše hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence jistot, o které bychom se mohli v hodnocení opřít, například co je myšleno "podporou" návrhů nebo nedostatečný vzorek případů v krátkém čase.

Není možné zcela jednoznačně určit, co znamená "podpora klubů" pro pirátský návrh. Taková podpora se může projevit například v připsání jména pod seznam předkladatelů nebo v hlasování pro návrh na plénu Sněmovny.

Poslanci z řad Pirátů předložili v tomto volebním období zatím čtyři návrhy novel zákonů, o kterých se ke 27. dubnu 2018 ve Sněmovně hlasovalo. Všechny čtyři prošly do druhého čtení a byly přikázány výborům. Další návrhy, například novela zákona o střetu zájmů, ještě na plénu Sněmovny nebyly projednávány.

Tisk 41, novela zákona o evidenci tržeb, předložili poslanci z klubů ODS, Pirátů, SPD, TOP 09 a STAN. Návrh novely se nejprve poslancům ANO a KSČM nepodařilo zamítnout, poté byla přikázána rozpočtovému výboru všemi devíti kluby.

Tisk 50, novela z. o svobodném přístupu k informacím, byl Poslanecké sněmovně předložen pouze pirátskými poslanci, přičemž byl návrh přikázán vícero výborům díky konsenzu napříč všemi kluby.

Tisk 76, novela z. o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, předložen všemi poslaneckými kluby, následně rovněž všemi kluby přikázán hospodářskému výboru, ústavněprávnímu výboru pak také vyjma SPD a TOP 09.

Čtvrtý a zatím poslední, tisk 99, novela z. o pomoci v hmotné nouzi, byl předložen poslanci z řad Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09, nicméně jej výboru pro sociální politiku poslaly všechny kluby.

Když se podíváme na předsedou Bartošem zmíněnou neobvyklost podpory návrhů opoziční strany pěti nebo šesti kluby, je třeba konstatovat, že Piráti jako předkladatelé nejsou jediní, kteří mají zatím stoprocentní úspěšnost v průchodu prvním čtením. Vedle nich, nepočítáme-li odročení návrhu zákona o celostátním referendu, stojí SPD, jejíchž zatím pět návrhů novel do druhého čtení prošlo. Zůstává nicméně otázkou, do jaké míry potřebuje SPD podporu pěti poslaneckých klubů, když z 82% hlasuje shodně se sedmdesátiosmihlavým klubem hnutí ANO. Další opoziční strany jako ODS, TOP 09 či STAN vždy disponují aspoň jedním návrhem, který byl v prvním čtení zamítnut.

Pokud se bavíme o podpisu poslance a jeho zařazení do skupiny předkladatelů, jedná se nepochybně o formu podpory. Čím více členů různých poslaneckých klubů bude mezi předkladateli zastoupeno, tím pravděpodobnější je širší podpora návrhu. Opačně však tento efekt fungovat nemusí a předkládá-li návrh pouze jeden poslanecký klub, může hlasováním projít, protože má podporu vyjednanou jinak než podpisy navrhovatelů.

Další nejistota pramení z faktu, že výbory Poslanecké sněmovny i samotní poslanci mohou ve druhém čtení předkládat pozměňovací návrhy. Vzhledem k tomu, že čtyři novely předložené pirátskými poslanci prošly právě do druhého čtení, může se spor o tyto návrhy odehrát až tam.

Poslední důvod zařazení hodnocení "Neověřitelné" souvisí s politickou krizí způsobenou absencí vládní většiny. Po půl roce od voleb do Poslanecké sněmovny disponuje dolní komora Parlamentu celkem třemi zákony schválenými v tomto volebním období. Na čtyřech návrzích zákonů před druhým čtením nelze dostatečně kriticky ani objektivně zhodnotit poměry Pirátů vůči ostatním poslaneckým klubům.

Hnutí ANO částečně podpořilo pozměňovací návrh Pirátů v projednávaném daňovém řádu a v budoucnu by mělo podpořit i pirátský návrh zákona o střetu zájmů, výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Před volbami Piráti zvěřejnili 20 priorit, které byly schváleny ve vnitrostranickém referendu. I po volbách těchto 20 priorit zmiňovali, například i při jednání o vládě s hnutím ANO. Současná vládní strana a Piráti našli 15 bodů, ve kterých se shodovali.

Následně při předložení úpravy zákonu o registru smluv hnutí ANO ač oficiálně podporalo návrh Pirátů, tak našlo v návrhu rozpory ohledně smluv polostátní firmy ČEZ a zákon se tak rozhodli nepodpořit. Zákon o střetu zájmů podpořilo mnoho stran, včetně hnutí ANO za které pod návrh zákona podepsali poslanci Nacher, Malá, Válková nebo Vildumetzová a Pírati tak doufají v podporu i vládní strany. Při projednávání novely daňového řádu poslanci neschválili pozměnovací návrh Pirátů, pro byli jen Piráti a část poslaneckých klubů KSČM a ANO.

U nominačního zákonu předložili své předlohy návrhu zákonu jak Piráti s podporou části opozice, tak i hnutí ANO. Hnutí ANO později svůj návrh nominačního zákona stáhlo a momentálně je ve Sněmovně pouze návrh z dílny Pirátů. Piráti naopak podpořili společně s komunisty, SPD a hnutím ANO Radka Vondráčka na post předsedy Poslanecké sněmovny.

Podle výzkumu CVVM, zabývající se důvěrou ve vrcholné politiky (.pdf, s. 5), důvěra v Andreje Babiše roku 2015 konstatně klesá. Pokles se mu podařil zastavit až v únoru letošního roku. Podle agentury STEM, která se zaměřuje na popularitu vrcholných politiků, oblíbenost předsedy vlády klesá od roku 2014 a podle jejich výsledků se tak propad popularity nepodařilo zastavit ani v letošním roce. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.