Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Poslanec
Pravda
Předseda Pirátů Ivan Bartoš se 28. října zúčastnil happeningu Roma Pride a na Pražském hradě předal zmíněný manifest. Ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš převzetí manifestu a jeho doručení do kanceláře prezidenta potvrdil.

Dne 28. října 2018 se konal již sedmý ročník romského pochodu hrdosti Roma Pride. O přítomnosti předsedy Pirátů Ivana Bartoše svědčí facebookový příspěvek z jeho osobního profilu a záznam z akce (video, čas 31:18–35:44) na stránkách organizace Romea. Bartoš na happeningu převzal zmíněný manifest a slíbil jeho předání příslušným osobám na Hradě při příležitosti oslav vzniku Československa.

Bartoš v příspěvku na sociální síti kromě celého znění manifestu také uvedl, že dokument úspěšně předal na Pražském hradě: „Předáno v 19:30 s vysvětlením panu ředitelovi Odboru protokolu Mgr. Vladimírovi Krulišovi, Ph.D. s příslibem, že bude doručeno k rukám prezidenta republiky."

Převzetí dokumentu na dotaz projektu Demagog.cz potvrdil i Vladimír Kruliš: „Dobrý den, ano, dokument jsem od pana předsedy Bartoše převzal ve Vladislavském sále a doručil jej 29. 10. ráno do kanceláře pana prezidenta."

Manifest romské hrdosti 2018 bilancuje nad stoletou zkušeností s podmínkami života romské menšiny v Československu a jeho následnických státech. Mapuje protiromskou rétoriku v období první republiky, protektorátu, komunistické diktatury i svobodné éry od roku 1989. Upozorňuje na fakt, že protiromské téma je v české politické scéně stále hojně zneužíváno: „Protiromská nenávist byla jedním z hlavních témat nedávných voleb v České republice – česká města zaplavily billboardy, požadující města bez parazitů, nepřizpůsobivých, slibující segregaci Romů do vesnice za městem, a podobně.  Anticikanismus, toho nejhrubšího zrna, můžeme v České republice slyšet z úst vrcholových politiků, nebo prezidenta."

Pravda
Někteří poslanci či senátoři nebyli skutečně na slavnostní udílení státních vyznamenání v rámci 28. října pozváni.

Dle mediálních zpráv nedostali pozvánku například poslanci Petr Gazdík, Miroslav Kalousek či Karel Schwarzenberg. Pozvánku nedostali ani nově zvolení senátoři Jiří Drahoš a Marek Hilšer nebo někteří rektoři vysokých škol či hejtmani.

Poslanec Gazdík k tomu uvedl: „Beru to jako vyhodnocení rozdílných politických názorů. Vzhledem k tomu, jak se Hrad chová a jakou politiku provádí, je to vlastně čest.“

Nepozvání některých poslanců pak kritizoval i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který zaslal prezidentu republiky dopis s žádostí, aby se přenesl přes rozdílné politické názory.

Dle vyjádření mluvčího prezidenta republiky šlo o „mimořádně zdvořilou laskavost“, jíž Hrad zabránil „utrpení několika jedinců, kteří by ve své bytostné nenávisti k panu prezidentovi dlouhé noci řešili, zda mají na Hrad přijít, nebo ne".

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Andrej Babiš v posledních měsících veřejně tlačil na Murínovo odvolání. A to ať například tím, že dal podnět k vyslání kontroly z ministerstva financí na GIBS, nebo tím, že navrhoval jeho kázeňské šetření. Přímo Murína neodvolal, nicméně veřejně o jeho skončení ve funkci mluvil Babiš nezřídka.

Záležitost ohledně možného tlaku na rezignaci ředitele GIBS Michala Murína se poprvé na veřejnosti objevila v článku na Aktuálně.cz dne 27. února 2018; následně byla potvrzena i tiskovou zprávou GIBS, která se vyjadřuje ke schůzkám ředitele Murína s premiérem v demisi Babišem a také potvrzuje zahájení kontroly GIBS ze strany ministerstva financí:

„Ředitel GIBS plk. JUDr. Michal Murín se v průběhu tohoto měsíce opakovaně sešel na Úřadu vlády ČR s předsedou vlády Ing. Andrejem Babišem. Premiér pozval ředitele na dvě schůzky, na kterých ho vyzval k rezignaci. Důvodem k odstoupení z čela Generální inspekce bezpečnostních sborů je údajná ztráta důvěry ze strany premiéra. Jako vhodné datum navrhl premiér konec února letošního roku, což by se údajně obešlo bez dalších skandálů.

V pondělí 26. 2. 2018 byla v hlavním sídle Generální inspekce bezpečnostních sborů v Praze zahájena kontrola z Ministerstva financí ČR, které se účastní jejich devět kontrolorů. GIBS těmto zástupcům resortu poskytuje veškerou potřebnou součinnost a vstřícnost. Kontrola je všeobecného charakteru a vzhledem ke značnému množství vyžádaných dokumentů a podkladů je jim poskytováno zázemí pro práci na plánovaných pět týdnů.“

K této kontrole doplňme, že odpověď na otázku, kolik podnětů ministerstvo financí dostalo, vypátral server iROZHLAS. Ministerstvo mluvilo o „celé řadě podnětů“ –reálně však mělo před samotnou kontrolou pouhé dva podněty, z nichž jeden byl anonymní a druhý pocházel přímo od Babiše.

K věci se vyjádřil premiér v demisi na tiskové konferenci následujícího dne, 28. února 2018, v tomto smyslu:

„Co se týká pana Murína, mohu konstatovat, že mám vážné a důvodné pochybnosti o jeho profesionální a morální integritě v postavení ředitele GIBS.“

V rámci této konference se Babiš také vyjádřil v tom smyslu, že záležitost chce předložit na jednání Bezpečnostní rady státu a také by rád věc probral i s bezpečnostním výborem Parlamentu. Bezpečnostní rada státu byla svolána až 27. března 2018, ale situace kolem ředitele GIBS se dle programu jednání na radě neřešila.

Parlamentní výbor pro bezpečnost se záležitostí zabýval následně hned dvakrát, kdy 8. března na vlastní žádost před výborem přednesl své stanovisko Murín, a týden na to (15. března) svoji verzi představil i Babiš. Znovu zopakoval, že v ředitele Murína ztratil důvěru, a odkazoval se na kritiku práce GIBS ze strany stáního zastupitelství. Premiér v demisi také oznámil, že hodlá učinit kroky k tomu, aby ředitel Murín byl zproštěn výkonu služby.

V mezidobí proběhla i interpelace premiéra v demisi na téma GIBS na půdě Poslanecké sněmovny dne 1. března 2018. V ní se Babiš vyhnul odpovědi, zda na počátku jednání s Murínem požadoval jeho rezignaci; na druhé straně potvrdil, že se mu nelíbilo fungování GIBS, a to po především hospodářské stránce.Konečně Babiš přiznal, že o kontrolu GIBS ze strany ministerstva financí požádal on sám.

Dne 19. března 2018 došlo na popud Babiše k zahájení řízení o kázeňském přestupku vůči Murínovi. Toto řízení může být podkladem pro zproštění Murína výkonu služby. K neveřejnému kázeňskému řízení se GIBS i její ředitel odmítli vyjadřovat.

Celá situace vyvrcholila oficiální rezignací ředitele Murína, kterou veřejně oznámil 17. dubna 2018 a ve které se k okolnostem vyjádřil takto:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti nad Murínem vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.

Pravda

V hlasování o vyřazení bodu Novičok z jednání schůze Poslanecké sněmovny bylo 18 pirátských poslanců proti a 4 se zdrželi. Zdržení se je v logice tohoto hlasování stejné, jako kdyby poslanec byl aktivně proti. Tedy kompletní klub Pirátů byl pro projednávání bodu.

Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se v návrhu jedná o udržení 290 vojáků.

V rámci vládního plánu posílení některých zahraničních misí Armády ČR a nového působení vojáků v Pobaltí to schválil Senát 54 hlasy z 57 přítomných členů. Souhlas ale musí dát také poslanci, jejichž branný výbor minulý týden žádné doporučení pro plénum nepřijal.

V návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 je přesně vymezen bod:

„V souladu s konceptem eFP a záměrem ČR dlouhodoběji vojensky přispívat k této
formě alianční kolektivní obrany se navrhuje pokračovat ve vyslání sil a prostředků rezortu MO do Litvy, Estonska, Lotyšska a Polska v letech 2019 a 2020, a to v počtu do 290 osob. Zapojení sil a prostředků rezortu MO do eFP v roce 2021 se předpokládá v podobném rozsahu.“

Neověřitelné

V minulém volebním období byly síly v Poslanecké sněmovně rozloženy značně odlišně od současného stavu. Hnutí ANO mělo „pouze“ 47 poslanců a s komunisty a Úsvitem (ten byl navíc po velkou část období rozdělen) měl pouze 94 hlasů.

Oproti současnému stavu navíc fungovala vládní koalice, která měla pevnou většinu a po celé období ji využívala. Bartoš má nepochybně pravdu, že lze najít hlasování, kde se hnutí ANO potkalo s komunisty a Úsvitem (resp. s řadou nezařazených, kteří byli za Úsvit zvoleni), nicméně jeho vyjádření je pro nás neověřitelné, neboť analýza dané věci přesahuje možnosti našeho zhodnocení (museli bychom projít všechna hlasování a motivace hnutí ANO v nich).

Pravda

V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.

Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.

Nepravda

O podmínkách přijetí vládního návrhu hovoří článek 6. koaliční smlouvy, kterou zveřejnil 15. května 2018 server iROZHLAS.cz: „Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh, resp. takové usnesení vlády, které podpoří nadpoloviční většina ministrů z každé koaliční strany.“

Koaliční smlouva v článku 1 uvádí rozložení ministrů v poměru 10:5. Pro usnesení vládního návrhu je tedy nutný hlas alespoň 6 členů hnutí ANO a zároveň alespoň 3 členů ČSSD. Mechanismus přijetí vládního usnesení je dle smlouvy nastaven tak, aby nezvýhodňoval hnutí ANO.

Pravda

OPRAVA (4. června 2018)Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ve sněmovním týdnu od 22. do 25. května se skutečně ze schůze musely kvůli absencím ministrů (Ťok a Schillerová) vyškrtávat některé projednávané body. Vláda totiž za své nepřítomné ministry, kteří měli návrhy předložit, neurčila náhradníky. V původním znění jsme přehlédli body, které měla v PSP představovat za vládu ministryně financí. Za tuto chybu se čtenářům i Ivanu Bartošovi omlouváme.

K původnímu odůvodnění dodáváme informaci, že nejen ministr Ťok, ale také Schillerová se jednání sněmovny nezúčastnila. V jejím případě konkrétně v pátek 25. května. Tehdy se měly projednat 2 body, které však musely být vynechány. Vláda totiž za Schillerovou neurčila náhradu a nebyl přítomen ani premiér v demisi, který by ji mohl nahradit.

Původní odůvodnění:

Předsedovi Pirátů Bartošovi zde připisujeme nepravdu, jelikož ze stenozáznamů schůzí Poslanecké sněmovny z minulého týdne vyplývá, že se z důvodu nepřítomnosti ministra dopravy musel přerušit 1 bod. A to konkrétně vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Na třináctou schůzi Poslanecké sněmovny datovanou na 22. května 2018 byly zařazeny tři návrhy, které předkládal ministr dopravy v demisi Dan Ťok. Jedná se o vládní novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích (tisk 51), poslanecký návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (tisk 76) a dohodu mezi ČR a Mongolskem o leteckých službách (tisk 107).

Začněme od nejjednoduššího: tisk 107 doposud k 28. květnu na plénu projednán nebyl stejně jako další smlouvy v prvém a druhém čtení.

Na začátku schůze 22. května navrhl předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura projednání tisku 76 na další den, k čemuž následně došlo. Bod však doposud nebyl projednán a je zařazen na středu 30. května ve 14.30. Ministr dopravy Ťok byl pro úterý 22. května na celý den omluven, v odůvodnění návrhu změny programu však není řečeno, že by nepřítomnost ministra byla pro změnu programu podstatná.

Ani třetí návrh (tentokrát vládní) ve stanovený den, tedy 22. května, projednán nebyl. Místopředseda Sněmovny Filip vyzval ministra dopravy, aby zasedl ke stolku zpravodajů pro tisk 51, ačkoli byl čten na začátku schůze mezi omluvenými. Po zjištění nepřítomnosti Dana Ťoka byl vyzván k odůvodnění návrhu předseda vlády Babiš, který to však odmítl. Místopředseda Filip tak přerušil bod a nechal jej propadnout do druhého čtení. (čas 8.03–11.11)

Další body, které Bartoš míní, již dohledatelné nejsou. To, že poslanci zařazují body různě, je naprosto obvyklé.

Pravda

Piráti se sešli s prezidentem dvakrát. Poprvé bezprostředně po volbách a podruhé v dubnu letošního roku. Právě na druhém setkání (podle zápisu Ivana Bartoše na pirátském fóru) řešili s prezidentem Milošem Zemanem možnost jmenovat předsedou někoho jiného než Andreje Babiše. Dle uveřejněného zápisu Miloš Zeman reagoval negativně s tím, že pokud by to tak bylo, musel by být případný kandidát navrhnut hnutím ANO.

Ve stejný den měl schůzku s prezidentem i předseda ODS Petr Fiala, kterému prezident sdělil stejné stanovisko jako Ivanu Bartošovi - že respektuje volbu hnutí ANO dosadit Andreje Babiše na post předsedy vlády.