Jan Hamáček

Za Sobotkovy vlády v letech 2014–2017 byl ministrem vnitra Milan Chovanec za ČSSD. Jan Hamáček je momentálně úřadujícím ministrem vnitra, a to od 27. června 2018. Česká republika je od roku 2015 mezi první desítkou států v Globálním indexu míru (Global Peace Index, GPI), který je měřítkem globálního míru. 

Zdroj: 2014 (.pdf, str. 5), 2015 (.pdf, str. 8), 2016 (.pdf, str. 10), 2017 (.pdf, str. 10), 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf)

Index hodnotí: úroveň bezpečnosti a zabezpečení, rozsah probíhajících domácích a mezinárodních konfliktů a stupeň militarizace. V roce 2014 se Česko umístilo na 11. místě, následující roky se umisťovalo v první desítce. Protože však analýza za rok 2014 byla vydána v červnu 2014 (.pdf, str. 107), přičemž ČSSD ovládala Ministerstvo vnitra až od konce ledna téhož roku, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Cena elektřiny na burze (Power Exchange Central Europe, a.s.) skutečně v průběhu letošního roku vzrostla. Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, zatímco 5. října byla cena již 163,83 eur za 1 MWh. Vidíme tedy nárůst o 208,12 %.

Obdobně vzrostla na burze i cena zemního plynu. Na začátku ledna odpovídala velkoobchodní cena zemního plynu za 1 MWh částce 7,2 eur. Oproti tomu nyní 1 MWh zemního plynu na burze stojí 18,6 eur. Velkoobchodní cena tedy vzrostla o 157,4 %.

Velkoobchodní cena elektřiny i zemního plynu se tedy během roku 2021 mnohonásobně zvýšila. Výrok Jana Hamáčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Skupina poslanců z ČSSD 10. července 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Ačkoliv má zákon navrhovaný ČSSD umožnit obcím, některým korporacím a bytovým družstvům obnovit levnější a pro občany dostupnější výstavbu, ekonomové a developeři tvrdí, že tato novela žádnou zásadní změnu nepřinese. 

Vláda k této novele zaujala (.pdf, str. 1) nesouhlasné stanovisko a označila návrh za nekoncepční, nekonzistentní a v určitých ohledech i neústavní. Projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 111. schůze Sněmovny, nicméně návrh se do konce volebního období pravděpodobně projednat nestihne. Zmiňme, že pozměňovací návrh (.pdf) k této novele předložili také poslanci Jan Kubík a Monika Červíčková z ANO.

Komplexní pozměňovací návrh (.pdf) podala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, a to spolu s poslanci ČSSD. Návrh mění kompletně celý původně předložený text. Dodejme, že pokud by Sněmovna s komplexním pozměňovacím návrhem ve druhém čtení souhlasila, stal by se tento návrh základním textem pro další projednávání.

Ministryně Dostálová přitom na tomto zákoně (resp. pozměňovacím návrhu) pracovala již v první polovině roku 2020. Následně, místo aby byl její text předložen jako samostatný návrh zákona, byl předložen pouze jako již zmíněný pozměňovací návrh.

Jelikož je Klára Dostálová ministryní i poslankyní za hnutí ANO, není pravdou, že by ČSSD byla jedinou stranou, která by předložila zákon o dostupném bydlení. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Daniel Prokop, sociolog a zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research, se o výdajích obsažených v programu (.pdf) koalice SPOLU vyjádřil přibližně v polovině srpna na Twitteru. Zvýšení rozpočtu v určitých oblastech, a tedy plánované výdaje obsažené v programu, spočítal Prokop na 250 miliard korun.

O programu koalice se Daniel Prokop zmínil také v zářijovém rozhovoru pro deník E15. V rozhovoru uvedl: „Když spočítáme návrhy koalice Spolu, vychází deficit okolo 200 až 250 miliard.” O zvýšení výdajů Prokop hovořil (video, čas 13:02–13:30) rovněž v rozhovoru pro Reflex.

Poslanecká sněmovna jednala o prodloužení nouzového stavu mj. v rámci schůze konané 11. února. Jelikož ale vedení Komunistické strany Čech a Moravy svým poslancům 5. února doporučilo pro prodloužení nehlasovat, pro hlasovali pouze poslanci menšinové vládní koalice (viz hl. č. 25 a 26). Nouzový stav prodloužen nebyl, vláda nicméně na žádost hejtmanů vyhlásila nouzový stav nový, platný do konce února.

Ke dni 11. února 2021 bylo dle dat Ministerstva zdravotnictví 76 332 nakažených osob a 6 040 hospitalizovaných s onemocněním covid-19. Uveďme, že přetížené byly zejména nemocnice v Karlovarském či Královehradeckém kraji. I podle vyjádření Ministerstva zdravotnictví byly v únoru 2021 nemocnice na hraně svých kapacit. Dodejme také, že na začátku února 2021 se na převozu pacientů s covidem-19 podílely rovněž vrtulníky.

Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť opoziční poslanci svými hlasy přispěli ke zrušení nouzového stavu v době, kdy byly plné nemocnice.

Rada Evropské unie je jedním z orgánů EU, který vykonává legislativní funkci a koordinuje politiky členských států. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni (ministr nebo jeho náměstek), a to podle agendy, které se právě týká.

Jan Hamáček je aktuálně úřadujícím ministrem vnitra od 27. června 2018. Krátce byl také ministrem zahraničních věcí. Jakožto ministr zahraničních věci se Hamáček účastnil (.pdf, str. 4) neformálního zasedání ministrů ve dnech 30.–31. srpna 2018. 

Od 27. června 2018 do 6. října 2021 se konalo 31 zasedání v Radě EU týkajících se agendy spravedlnosti nebo vnitřních věcí. Šlo o neformální jednání či jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Pokud se zaměříme na formální setkání ministrů vnitra, kterých proběhlo celkem 15 (včetně videokonferencí během loňska), byl ministr vnitra Hamáček na 6 z nich (11.–12. října 2018, 7. března 2019, 8. října 2019, 4. března 2020, 5. června 2020, 31. srpna 2021 [vše .pdf, str. 1]). Sporným zůstává jednání ze dne 13. března 2020, kterého se za většinu států účastnili stálí zástupci při EU, některé státy, nikoliv Česko, však přesto byly zastoupeny ministrem vnitra.

Poslední jednání značené jako mimořádné (.pdf, str. 1) konané 31. srpna v Bruselu se týkalo situace v Afghánistánu a možných dopadů na bezpečnost a migraci.

Na závěr jen dodejme, že Jan Hamáček byl také ministrem zahraničních věcí, a to 12.–21. dubna 2021. Během tohoto období se konalo jedno neformální zasedání, kterého se Hamáček účastnil (.pdf, str. 1). Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, neboť Jan Hamáček se nezúčastnil ani poloviny jednání Rady EU, v období od 6. června 2020 do 30. srpna 2021 pak vynechal dokonce 4 jednání v řadě. Nedá se tedy hovořit o pravidelné účasti.

Miloš Zeman se k tomu, koho pověří sestavením nové vlády po volbách, vyjádřil například v Partii Terezie Tománkové (video, čas 22:12) na CNN Prima News 27. června 2021: „Moderátorka: Vy jste v lednu v Mladé frontě naznačil, že sestavením vlády pověříte předsedu vítězné strany, nikoliv lídra nějakého uskupení, nějaké koalice. Takto budete postupovat? Miloš Zeman: Ano, přesně tak.“ Další veřejná prohlášení prezidenta republiky k této věci se nepodařilo dohledat.

Podle koaliční smlouvy SPOLU (.pdf, str. 5) i koaliční smlouvy Pirátů a Starostů (.pdf, str. 25) budou mít jednotlivé strany v koalici samostatné poslanecké kluby. Vzhledem k tomu, že za „vítěznou stranu“ nebude Miloš Zeman považovat koalici, ale pouze stranu nebo hnutí, které se voleb účastnilo samostatně, bude rozhodující skutečně síla poslaneckých klubů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodejme, že koalice SPOLU nejprve podle koaliční smlouvy (.pdf, str. 5) plánuje své poslanecké kluby sdružit pod název SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a to pro účely ustavování orgánů Poslanecké sněmovny. V průběhu volebního období však již budou mít všechny strany kluby samostatné.

Rodičovská a přídavky na děti

Rodičovský příspěvek se na základě novely (.pdf) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zvýšil o 80 tisíc korun. Nově příspěvek činí 300 tisíc korun. Novela zákona byla navržena vládou, ale předkladatelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Pro její přijetí hlasovali všichni přihlášení poslanci za ČSSD, dva z celkového počtu jejich poslanců přihlášení nebyli. Z klubu KDU-ČSL hlasovalo pro přijetí šest poslanců a čtyři byli z hlasování omluveni. Z ODS hlasovali pro přijetí všichni přítomní poslanci a jeden byl omluven. Není tedy pravda, že by se ODS vyslovila proti návrhu ČSSD.

Přídavky se zvýšily další novelou zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kterou předložila (.pdf, str. 1) ministryně práce a sociálních věcí Maláčová. Novelu Sněmovna ve třetím čtení schválila v dubnu 2021. ČSSD a KDU-ČSL hlasovaly pro přijetí novely, poslanecký klub ODS se zdržel. Protože je ale pro schválení zákona nutný určitý počet hlasů, má zdržení se hlasování stejný efekt jako hlasovat proti.

Senát však tuto novelu dolní komoře vrátil k projednání. Poslanecká sněmovna následně v červenci 2021 (.pdf) zákon přijala. Kromě nezařazeného Václava Klause hlasovali všichni poslanci (tedy včetně poslanců ODS) pro přijetí této novely, kterou se přídavky na děti zvýšily o 26 %.

Důchody

U zvyšování důchodů je nutné zmínit, že se zvedají dlouhodobě díky zákonné valorizaci, která kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. Kromě toho může vláda zvyšovat důchody i nad rámec zákonné valorizace, v letech 2019 a 2020 šlo o 300, respektive 151 Kč navíc. Na podzim minulého roku byl také přidán jednorázový příspěvek 5 000 Kč označovaný jako rouškovné.

V roce 2018 byla schválena novela zákona o důchodovém pojištění, kterou též připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Novelou se pevná část důchodů od 1. ledna 2019 zvýšila o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvyšuje o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Z ČSSD hlasovalo pro tento návrh pět poslanců, zbytek byl nepřihlášen či omluven. Z KDU-ČSL přijetí podpořilo všech pět přítomných poslanců a z ODS se pro přijetí vyslovilo 15 poslanců. Žádný člen uvedených stran nehlasoval proti přijetí této novely.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění byl vládou předložen také v květnu 2021. Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 30. července 2021, a to díky hlasům poslanců vládního hnutí ANO a ČSSD, KSČM, SPD a rovněž díky šesti hlasům KDU-ČSL. Poslanci ODS hlasovali proti přijetí a jeden byl omluven. V důsledku přijetí této novely dojde v roce 2022 ke zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace o 300 Kč (.pdf, str. 3).

Závěr

V posledním hlasování o zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace poslanci ODS hlasovali proti. V hlasování v roce 2018 se však poslanecký klub ODS vyslovil pro přijetí novely zákona o důchodovém pojištění. Poslanci ODS rovněž hlasovali pro zvýšení rodičovského příspěvku a poté, co novelu zákona o státní sociální podpoře vrátil Senát, podpořili také zvýšení přídavku na děti. Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Dle dat Českého statistického úřadu si v posledních šesti letech zahraniční vlastníci firem v Česku rozdělili každý rok průměrně 278 mld. Kč ve formě dividend, tedy vyplacených podílů na zisku akciových společností. Mezi lety 2016 až 2019 se dividendový odliv pohyboval okolo tří set miliard, v posledním roce klesl na 217 mld. Kč. Doplňme, že reinvestováno zpět bylo v roce 2020 téměř 176 mld. Kč.

Zdroje dat v grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Vzhledem k tomu, že odchylka reálné částky 278 mld. od Janem Hamáčkem zmiňovaných 300 mld. spadá do námi využívané 10% tolerance, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle Aktuálně.cz se zdanění bohatých v západních zemí Evropy pohybovalo kolem 40 %. Další dostupné zdroje uvádějí, že progresivní daň je zavedena (.pdf, str. 34) ve většině těchto států. Rovná daň je naopak typická pro státy východní Evropy. Nejvyšší zdanění mělo podle údajů z roku 2012 Švédsko. Progresivní daň je však zavedena i ve Francii nebo Německu. I podle dokumentu (.pdf, str. 22) Evropské komise pak má většina států Evropy, včetně států Evropy západní, zavedenou daňovou progresi. Určitá míra progresivního zdanění je přitom dle Komise i v České republice, rozdíl mezi zdaněním bohatých a chudých je však podprůměrný.