Jan Hamáček
SOCDEM

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Podle původního statutu krizového štábu měl Ústřední krizový štáb mediální skupinu, která měla koordinovat výstupy jednotlivých resortů, na jaře to takto fungovalo.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Pravda
Na jaře 2020 byla součástí Ústředního krizového štábu také mediální skupina, která koordinovala mediální výstupy z jednotlivých resortů. Na podzim však znovu aktivována nebyla.

Vedení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 vytvořilo několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Jednou z nich byla mediální skupina, která koordinovala mediální výstupy z jednotlivých resortů. Že se tato skupina zřizuje při Ústředním krizovém štábu bylo uvedeno i v článku 8 (.pdf, str. 4) Statutu ÚKŠ z března roku 2020.

V září, při obnovení činnosti Ústředního krizového štábu, mediální skupina znovu aktivována nebyla. Vznikly pouze tři skupiny, a to: pracovní skupina pro komunikaci s kraji, pracovní skupina pro ochranné prostředky a pracovní skupina pro distribuci. Ustanovení pro zřízení mediální skupiny Statut ÚKŠ ze září 2020 již neobsahuje (.pdf, str. 4).

Jan Hamáček

Opozice má svoje zástupce, pokud chce teda, v Ústředním krizovém štábu.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Koronavirus
Pravda
Vláda podruhé aktivovala Ústřední krizový štáb 21. září 2020. Místo v Ústředním krizovém štábu bylo opozici nabídnuto až v druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili zástupci SPD, KSČM, KDU-ČSL a STAN.

12. března 2020 vláda vyhlásila nouzový stav. Ústřední krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu. Vláda znovu aktivovala Ústřední krizový štáb 21. září 2020. Stalo se tak na základě zhoršující se pandemické situace.

V Ústředním krizovém štábu zasedají (.pdf, str. 2) náměstci většiny ministerstev, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník generálního štábu Armády ČR, hlavní hygienička, ředitel zdravotního ústavu, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, vedoucí Úřadu vlády a zástupce Asociace krajů. Na jaře byli v Ústředním krizovém štábu také členové opozice.


Vicepremiér Hamáček znovu nabídl opozičním stranám místo v Ústředním krizovém štábu až v druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili představitelé SPD, KSČM, KDU-ČSL a STAN. ODS a TOP 09 své zástupce do štábu nevyslali.

Jan Hamáček

Kapacita českého průmyslu je řádově někde kolem 20 000 000 respirátorů za měsíc, trojnásobek toho se dá dovézt.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Koronavirus
Pravda
Výrobní kapacita českého průmyslu je skutečně okolo 20 milionů respirátorů za měsíc. V e-mailové komunikaci nám údaj potvrdila Agentura CzechInvest a také Ústřední krizový štáb. Přibližně trojnásobek respirátorů je dle Ministerstva průmyslu a obchodu možné dovézt.

Asociace nanotechnologického průmyslu ČR uvedla, že Česká republika je schopna vyrobit čtyři miliony kusů nanovlákenných respirátorů měsíčně. V případě potřeby je pak ČR schopna produkovat pět milionů těchto respirátorů. Celkovou kapacitu výroby respirátorů pak navyšuje výroba konvenčních respirátorů.

Tajemník pro organizační agendu a komunikaci s médii Pavel Malúš v e-mailové komunikaci uvedl, že Česká republika vyrábí miliony kusů konvenčních respirátorů. Přesný počet výroby těchto respirátorů však Asociace nedokáže určit.

S dotazem jsme se obrátili na Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Podle CzechInvest „jsou tuzemské firmy schopné vyrobit zhruba 21 milionů respirátorů měsíčně“. Tento počet se týká plně certifikovaných respirátorů.

Ústřední krizový štáb nám v e-mailové komunikaci zaslal podklad od Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento dokument potvrdil, že výrobní kapacita výrobců respirátorů třídy FFP2 je okolo 20 milionů kusů měsíčně. Konkrétně se jedná o 20 až 22 milionů respirátorů. Důležité je zmínit, že číselný údaj pochází od 15 výrobců, kteří Ministerstvu průmyslu a obchodu poskytli údaje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž kontaktovalo 32 distributorů a dovozců respirátorů. Měsíční kapacita dovozu činí 64 až 71 milionů kusů.

Jan Hamáček tedy správně uvádí, že „kapacita českého průmyslu je řádově někde kolem 20 milionů respirátorů za měsíc“. Také je možné dovézt přibližně trojnásobek tohoto počtu, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hamáček

Ve státních hmotných rezervách je 16 000 000 (respirátorů, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Koronavirus
Pravda
Ve státních hmotných rezervách se skutečně nachází 16 milionů respirátorů, jak uvádí Jan Hamáček. V e-mailové komunikaci nám údaj potvrdil tiskový mluvčí Správy státních hmotných rezerv.

Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček hovoří o množství respirátorů v souvislosti s možným zavedením povinnosti nosit respirátory v obchodech a městské hromadné dopravě.

Na tiskové konferenci konané v pátek 22. ledna vláda nicméně oznámila, že s případným zavedením této povinnosti vyčkává na vývoj v okolních zemích, zejména v Německu a Rakousku. Rakousko zavedlo povinnost nosit respirátory na veřejných místech, v Německu tato povinnost rovněž platí, ovšem obyvatelé zde mohou nosit taktéž chirurgické roušky.

V pondělí 25. ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný oznámil, že vláda uvažuje o důrazném doporučení nosit respirátory.

Tiskový mluvčí Správy státních hmotných rezerv Jakub Linka nám v e-mailové komunikaci potvrdil, že se ve státních hmotných rezervách nachází 16 milionů respirátorů třídy FFP2. Další 3 miliony kusů jsou pak „zasmluvněné u dodavatelů“. Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hamáček

Jediné dva státy na světě, které s tím přišly, jsou Rakousko a Německo (s povinností nosit respirátor, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Zdravotnictví
Zahraniční politika
Koronavirus
Pravda
V celém Německu platí povinnost nošení chirurgických roušek či respirátorů ve veřejných prostorech. Bavorsko zavedlo povinnost nosit respirátory v obchodech a ve veřejné dopravě už 18. ledna, Rakousko o týden později. Jiné země s takovou povinností se nám nepodařilo dohledat.

Kvůli pokračujícímu vývoji koronavirové epidemie se bavorská vláda rozhodla zpřísnit svá opatření v polovině ledna. Zavedla proto povinné nošení respirátorů FFP2 v hromadné dopravě a v obchodech. Premiér Bavorska Markus Söder argumentoval tím, že rouška chrání druhé, zatímco respirátor chrání svého nositele. Cílem tohoto opatření je zvýšit bezpečnost cestujících v hromadné dopravě a nakupujících v obchodech. Zároveň by se tím měl snížit přenos viru z člověka na člověka. V celém Německu byla zavedena povinnost nosit ve veřejných prostorech buď chirurgickou roušku, nebo respirátor.

Od pondělí 25. ledna platí ještě rozšířenější opatření i v Rakousku. Zde si lidé musí nasadit respirátor, pokud se nachází v prostředcích hromadné dopravy, ordinaci lékaře, obchodech nebo autoopravnách. Respirátory nemusí mít děti do 14 let, těhotné ženy a osoby, které mají výjimku ze zdravotních důvodů.

V České republice zatím nošení respirátorů na veřejných místech povinné není. Pokud by vláda nařídila nosit respirátory FFP2, výdaje českých domácností by se podle některých analytiků mohly zvednout až o 9 000 korun měsíčně. Ministr vnitra Jan Hamáček na svém twitterovém účtu uvedl následující:

Dodejme, že například Francie doporučuje svým občanům nosit jen chirurgické ústenky, respirátory typu FFP2 nebo látkové roušky, jejichž filtrační účinnost dosahuje kvalit masek první kategorie. Kromě Rakouska a Německa se nám však nepodařilo najít jiné státy, které by v rámci protiepidemických opatření vyhlásily povinnost nosit na veřejných místech pouze respirátory. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hamáček

Očkujeme stejně jako Německo.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Míra proočkovanosti populace České republiky a Německa je na srovnatelné úrovni a k datu rozhovoru se pohybovala kolem 1,8 %.

V České republice bylo očkování zahájeno 27. prosince 2020. Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím svých webových stránek uvádí, že ke dni 24. ledna tohoto roku bylo naočkováno 195 280 lidí, přičemž více než 11 000 lidí obdrželo obě dvě dávky vakcíny. Míra proočkovanosti populace k tomuto dni tedy činila zhruba 1,8 procenta. Aktuální data Ministerstva zdravotnictví (ke dni 1. února) pak vykazují více než 280 066 očkovaných, což představuje proočkovanost zhruba 2,6 procenta populace. Co se týče jednotlivých krajů, nejvyšší míru podaných vakcín vykazuje Praha.

Německo zahájilo očkování ve stejné době jako Česká republika. Podle statistik Institutu Roberta Kocha bylo v Německu ke dni 24. ledna (.pdf, str. 1) tohoto roku naočkováno 1 469 353 občanů, což představuje zhruba 1,8 procenta populace. Obě dvě dávky vakcíny k tomuto datu obdrželo více než 163 000 lidí. Aktuální data k 1. únoru pak vykazují více než 1 935 000 (.pdf, str. 1) očkovaných, což představuje zhruba 2,3 procenta populace. Z jednotlivých spolkových zemí nejvyšší míru proočkovanosti vykazuje Meklenbursko-Přední Pomořansko, Porýní-Falc a Šlesvicko-Holštýnsko. 

Jan Hamáček

Jan HAMÁČEK /ČSSD/ Já se nebráním tomu, aby ruský nebo čínský výrobce požádal Evropskou lékovou agenturu o registraci. Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka Proč to tak dlouho trvá? Jan HAMÁČEK /ČSSD/ Protože nepožádali, pokud se nepletu.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Koronavirus
Evropská unie
Pravda
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) skutečně neobdržela žádost pro schválení ruské vakcíny Sputnik V. Ani čínská strana nepožádala EMA o schválení jedné ze svých vakcín.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie. Aktuálně k datu rozhovoru (24. ledna 2021) byly v EU schváleny vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, později získala podmínečnou registraci také vakcína společnosti AstraZeneca.

EMA ruskému výrobci vakcíny Sputnik V poskytuje poradenství ohledně vakcíny. Výkonná ředitelka EMA Emer Cooke nicméně v úterý 26. ledna 2021 uvedla, že EMA od ruské strany neobdržela žádost o schválení vakcíny. Doplňme, že Maďarsko je k datu 28. ledna 2021 jediným členským státem EU, který vakcínu Sputnik V schválil.

Pro úplnost dodejme, že čínských vakcín ve fázi vývoje je vícero. Ani Čína však nepožádala Evropskou agenturu pro léčivé přípravky o registraci jedné ze svých vakcín v EU. K datu rozhovoru také nebyly čínské vakcíny uvedeny například na seznamu očkovacích látek, u nichž probíhá hodnocení ze strany Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) EMA. Ředitel italské lékové agentury Nicola Magrini nicméně v polovině ledna uvedl, že vakcína čínského výrobce Sinovac bude pravděpodobně brzy podrobena schvalovacímu procesu EMA.

Jan Hamáček

Brazílie zvládla vyjednat 6 000 000 vakcín na svoji populaci.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Koronavirus
Nepravda
Jan Hamáček srovnává celkové počty vakcín, které si objednala Evropská unie a Brazílie. Brazilská vláda má objednáno 354 milionů dávek vakcín, většinu od společnosti AstraZeneca. Šest milionů dávek již bylo do Brazílie dodáno.

Nejprve zasaďme tento výrok do kontextu předchozích slov Jana Hamáčka. Ministr vnitra mluví o silné pozici Evropské unie, která si díky společnému postupu dokázala vyjednat dodávky dostatečného množství vakcín proti covidu-19: „Evropská unie spojila síly a vyjednala si velmi solidní kontrakty se všemi těmi dodavateli, samozřejmě hodně to závisí na tom, že v době, kdy se to vyjednávalo, tak ještě nebylo jasné, jak bude rychle která vakcína certifikována, ale v globále těch vakcín je objednáno dost, takže společně máme zajištěno hodně vakcíny.“

Brazílie v současné době připraveno k distribuci v příštích několika dnech jen 6 milionů dávek vakcíny CoronaVac od společnosti Sinovac a očekává příchod 2 milionů dávek vakcíny vyrobené společností AstraZeneca a partnerskou Oxfordskou univerzitou.

„To je dobrá zpráva pro Brazílii, ale 6 milionů dávek je stále velmi málo. Nebude stačit na to, aby celá ohrožená skupina byla plně imunizována, ani není jasné, jak rychle země získá více vakcín,“ uvedla epidemioložka Ethel Maciel z Federální univerzity v Espiritu Santo.

Podle brazilského ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella Brazílie nasmlouvala již 354 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Pazuello uvedl, že země bude mít 254 milionů vakcíny AstraZeneca a Oxfordské univerzity a 100 milionů dávek vakcíny CoronaVac. Podle některých expertů však je i toto množství nedostatečné, vzhledem k více než dvousetmilionové brazilské populaci a potřebě dvou dávek pro každého člověka.

K porovnání, EU s cca dvojnásobnou populací oproti Brazílii nasmouvala téměř 2,3 miliardy dávek. Byly uzavřeny smlouvy s AstraZeneca (400 milionů dávek), Sanofi-GSK (300 milionů dávek), Johnson and Johnson (400 milionů dávek), BioNTech-Pfizer 600 milionů dávek, CureVac (405 miliónů dávek) a Moderna (160 milionů dávek).

Jan Hamáček

Jak pan hejtman Kuba, tak pan hejtman Půta jsou členové Ústředního krizového štábu.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Pravda
V prvním prosincovém týdnu byl do Ústředního krizového štábu zvolen Martin Kuba za Asociaci krajů ČR, hejtman Libereckého kraje Martin Půta do něj byl nominován později za opoziční STAN.

Rada Asociace krajů České republiky zvolila 2. prosince 2020 Martina Kubu za svého předsedu a také za zástupce (.pdf, str. 2) Asociace krajů ČR v Ústředním krizovém štábu (ÚKŠ).

Starostové a nezávislí pak do ÚKŠ jako svého zástupce nominovali hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu.

Jan Hamáček

Nejprve pokus o otravu opozičního politika, pak teda průtahy s jeho převozem do Německa, pak samozřejmě zatloukání, že oni to nebyli, a ve chvíli, kdy se vrátí domů, tak ho odsoudí za to, že odjel pryč.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Zahraniční politika
Pravda
Alexej Navalnyj byl v srpnu 2020 otráven jedem ze skupiny novičoků. Ruská strana ale popírá, že by za otravou stály ruské zpravodajské služby. Do Německa byl z Ruska převezen až dva dny po otravě. Jedním z důvodů zatčení Navalného je absence ohlášení pobytu v Německu.

Ministr vnitra Hamáček ve výroku mluví o otrávení Alexeje Navalného 20. srpna 2020 a událostech, které následovaly. 

Alexej Navalnyj je považován za jednu z vůdčích postav ruské opozice. Je také zakladatelem Protikorupční nadace, která se dlouhodobě zabývá odkrýváním korupce v Rusku. Alexej Navalnyj je obětí dlouhodobého pronásledování, opakovaného zatýkání či fyzického napadání.

Posledním takovým činem byl pokus o otravu v roce 2020. Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští lékaři oznámili, že v těle nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi. 

Pro Alexeje Navalného bylo 20. srpna vypraveno letadlo s týmem specialistů. Toto letadlo ho mělo přepravit k léčbě do Berlína. Letadlo v Omsku přistálo 21. srpna ráno. Z počátku ovšem ruští doktoři tvrdili, že jeho stav neumožňuje přepravu letadlem. Manželka Alexeje Navalného na tento fakt reagovala tím, že si je jistá, že tak činí, aby jed, kterým podle ní byl otráven, z krve zmizel.

Ještě týž den své rozhodnutí ruští doktoři změnili a v 16 hodin bylo oznámeno, že stav Alexeje Navalného je stabilizovaný, a je tedy možná jeho letecká přeprava do nemocnice v Berlíně. Alexej Navalnyj byl z Omsku do Berlína přepraven v sobotu 22. srpna. V Německu byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičoků. Ruská strana ovšem jakoukoliv participaci na otravě odmítá

Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na jeho oblečení. Samotnému Alexeji Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

V berlínské nemocnici strávil opoziční předák 32 dní, poté se zotavoval mimo nemocnici. 

Do Ruska se Alexej Navalnyj vrátil 17. ledna 2021. Ani jeho návrat ovšem neproběhl hladce. Let z Berlína do Moskvy měl nejprve přistát na letišti Vnukovo, na kterém se sešli Navalného příznivci. Let byl ovšem odkloněn a k přistání nakonec došlo na druhém moskevském letišti Šeremeťjevo. Podle oficiálních zpráv k této změně došlo kvůli nepříznivému počasí, které znemožňovalo přistání na letišti Vnukovo.

Po přistání došlo během pasové kontroly k zatčení Alexeje Navalného. Jeho zatčení bylo odůvodněno porušením podmínečného odsouzení z roku 2014. Tehdy byl se svým bratrem odsouzen za zpronevěru. Bratři Navalní takto měli získat 30 milionů rublů. Evropský soud pro lidská práva tento rozsudek označil za nespravedlivý a k odsouzení podle něj došlo neprávem.

Po přistání byl Alexej Navalnyj zatknut, jelikož údajně porušil několik pravidel uložených trestem z roku 2014. Například prý řádně neoznámil svůj pobyt v Německu nebo se po propuštění z nemocnice nedostavil na schůzky ve věci jeho podmínečného trestu, jak mu uložily ruské úřady. Poté byl Alexej Navalnyj vzat na 30 dní do vazby.

Zatčení vyvolalo protesty po celé zemi. Protestující žádali jeho propuštění na svobodu. Při násilných střetech s policií bylo zadrženo přes 5 000 osob.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož Alexej Navalnyj je skutečně považován za vůdčí postavu ruské opozice. Došlo i k prodlevě mezi žádostí o možnost přepravit Alexeje Navalného a umožnění této přepravy. Jedním z důvodů, proč byl po návratu zatčen je skutečně i fakt, že řádně neoznámil svůj pobyt v Německu.