Jan Hamáček

Ministr vnitra Jan Hamáček zde reaguje na tvrzení předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, že Česká republika odmítla na jaře pomoci jiným členům Evropské unie, a přesto dnes sama o pomoc žádá. Právě v této souvislosti pak Jan Hamáček uvedl, že Česká republika sice neposkytla personální pomoc, materiální však ano. A to až v takové míře, že je pomoc od ČR vyobrazena na nejméně třetině záběrů videí NATO, která se týkají reakce Severoatlantické aliance na pandemii covidu-19.

Jan Hamáček sice neupřesňuje, o jakých klipech mluví, na oficiálním kanálu Severoatlantické aliance na YouTube lze nicméně například dohledat video s názvem „Jak NATO a jeho spojenci reagují na covid-19?“. V tomto videu jsou pak vyobrazeny zásilky pomoci od České republiky, a to v čase 0:48 a 0:50. Nelze však hovořit o tom, že by ČR byla předmětem tohoto či jiných videí o covidu-19 „nejméně z jedné třetiny“. Česká republika je ve videích NATO zmiňována jen okrajově. Vedle vyobrazení pomoci od jiných zemí (video, čas, 0:34 či 1:33) je na videu často vidět například pomoc od USA (video, čas 1:14). Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že celý soubor videí s názvem „NATO a covid-19“ je k dispozici také na oficiálním facebookovém účtu Severoatlantické aliance. Tématu materiální pomoci se zde pak věnuje jen jedno video, které se shoduje právě s námi zmiňovaným videem zveřejněným na YouTube.

Ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy. Kromě ústavního zákona o bezpečnosti České republiky plánoval upravit rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví či krizový zákon.

Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Připomínková řízení již proběhla a nyní návrhy čekají na projednání vládou. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví zatím zveřejněna nebyla.

Je také pravda, že novelizace obsahuje části plánované už „před létem“. Z předem avizovaných změn návrh obsahuje například část, která umožní vládě vyhlásit stav nebezpečí (.doc, str. 1). „Mezi krizové stavy uvedené v ústavním zákoně o bezpečnosti se doplňuje stav nebezpečí, který byl doposud upraven pouze v krizovém zákoně. Z tohoto důvodu dochází k odstranění podmínky o rozsahu intenzity ohrožení, neboť stav nebezpečí bude vyhlašován v případech, kdy intenzita ohrožení nebude dosahovat značného rozsahu,“ uvádí (.docx, str. 7) Ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novele bezpečnostního zákona.

Debata o zákonu je opravdu komplikovaná, novelu kritizují například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.

Policejní prezident Jan Švejdar sdílel na svém twitterovém účtu 17. října příspěvek reagující na nutnost policejního zásahu na demonstraci proti vládním opatřením, která se konala 18. října na Staroměstském náměstí v Praze. V něm zmiňuje, že policejní sbor přichází každý den cca o 250 až 300 policistů, kteří jsou buď umístěni do povinné karantény, nebo jsou pozitivně testovaní na covid-19. 

O podobných číslech hovořila například také mluvčí Policejního prezidia ČR Kateřina Rendlová, která v sobotu 17. října 2020 k počtu policistů mimo službu uvedla: „Stoupající trend máme několik posledních dnů. V sobotu to bylo něco přes 300 lidí, v pátek okolo 250 a předevčírem 230. Jde i o občanské zaměstnance, ale většinu tvoří policisté. Úbytek je však rovnoměrně rozložený v rámci celé České republiky.“

Jan Hamáček tedy v debatě 18. října ve svém výroku neuvedl zcela přesná aktuální data. Nicméně vzhledem k tomu, že jím uváděný rozsah přibližně odpovídá číslům z předchozích dnů (z pátku 16. října a ze čtvrtka 15. října), hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Policie ČR disponuje podle údajů z února letošního roku více než 40 000 členy a úbytek policistů schopných služby (tempem zhruba 780 policistů během tří dnů) tak lze považovat za zásadní.

Dne 28. října 2020 se mělo konat slavnostní udělování státních vyznamenání, které se každoročně odehrává ve Vladislavském sále Pražského hradu. 22. října však kancléř prezidenta Vratislav Mynář oznámil, že se „na základě doporučení ministra zdravotnictví Romana Prymuly pan prezident rozhodl, že ústavní akt předávání státních vyznamenání bude odsunut a bude se konat 28. října v příštím roce“. Seznam vyznamenaných podle Mynáře zveřejní Pražský hrad 28. října 2020 na svých stránkách.

Nyní se však zaměřme na samotný výrok Jana Hamáčka z neděle 18. října 2020. V návaznosti na usnesení vlády č. 957 (.pdf) ze dne 30. září 2020 vláda vyhlásila pro území České republiky „z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru“ nouzový stav od 5. října. Od 14. října 2020 (.pdf, str. 1) pak vláda do 3. listopadu 2020 23:59 hod.:

„I. zakazuje

1. hromadné akce konané v počtu vyšším než 6 osob ve vnitřních prostorech staveb nebo ve vnějších prostorech, nejde-li o členy domácnosti (…) s tím, že:

(…)

b) zákaz podle tohoto bodu se nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejnoprávních osob nebo osob zřízených zákonem, které se konají na základě zákona, a politických stran a hnutí, a to s účastí veřejnosti nepřevyšující 100 osob s tím, že mezi jednotlivými zástupci veřejnosti je rozestup alespoň 2 metry a každý z nich má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje, a shromáždění podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek podle bodu II/6, (...)“

Jak tedy ve výroku správně uvádí ministr vnitra Jan Hamáček, výjimka se skutečně vztahuje „na ústavní orgány“. Poslanecká sněmovna se v říjnu 2020 obvykle schází v polovičním počtu. Dokládá to také počet přítomných poslanců u jednotlivých hlasování. 101 poslanců bylo například ve Sněmovně přítomných 20. října 2020.

Hygienická stanice Hlavního města Prahy pak k tématu předávání státních vyznamenání na Pražském hradě a případnému povolení akce uvedla: „V dané záležitosti, na základě předchozí žádosti, jsme poskytli ministerstvu zdravotnictví pouze dílčí – odborné, výhradně vnitroresortní neveřejné stanovisko.“ Konečné rozhodnutí je v rukou Ministerstva zdravotnictví, které může udělit výjimku ze stanovených protiepidemických opatření.

Premiér Andrej Babiš i vicepremiér Jan Hamáček se podle svých slov snažili prezidentovi ceremoniál rozmluvit, což se jim 13. října nepovedlo. Nakonec se dohodli na tom, že udělování státních vyznamenání proběhne „velmi komorně a bude tam jen prezident, dva vojáci, kancléř a vyznamenaní. Nebude tam nikdo pozvaný, sál bude prázdný. (….). Bude na hygieně, aby zorganizovala, jak se to uspořádá“. Omezení průběhu ceremoniálu požadoval i ministr zdravotnictví Prymula a nakonec byl tedy ceremoniál o rok odložen.

Jan Hamáček ve výroku hovoří o důsledcích nedodržování opatření na demonstraci. Z kontextu výroku však není zřejmé, jaká opatření má na mysli. V úvahu připadají dvě interpretace: buď protiepidemická opatření pro veřejná shromáždění přijatá vládou ČR, ale také obecná pravidla pro taková shromáždění. Zaměřme se tedy na jednu interpretaci po druhé.

Vláda České republiky přijala usnesení o přijetí krizového opatření v pondělí 12. října 2020. Zákazy a omezení obsažené v usnesení vstoupily v platnost 14. října (str. 1). Dokument omezuje „právo pokojně se shromažďovat tak, že shromáždění se může účastnit celkem nejvýše 500 účastníků“ (str. 3).

Účastníci shromáždění musí být rozděleni do skupin, které budou obsahovat nejvýše 20 osob. Rovněž musí dodržovat dvoumetrový odstup od ostatních a mít zakrytá ústa a nos (str. 3). Demonstrující tak po dobu nouzového stavu musí dodržovat tato opatření. Jejich porušením se mohou dopustit přestupku podle krizového zákona, za který jim hrozí pokuta až do výše 20 tis. Kč. Svolavateli shromáždění usnesení vlády žádné zvláštní povinnosti neukládá, vztahuje se na něj stejné omezení jako na účastníky demonstrace. V případě porušování protiepidemických nařízení na demonstraci neukládá svolavateli žádnou povinnost ani zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

Zákon o právu shromažďovacím z března 1990 ukládá svolavateli demonstrace řadu jiných povinností. Svolavatel např. musí (vlastními silami) zajistit, aby shromáždění proběhlo pokojně a aby nebylo narušováno. Pokud se svolavateli nepodaří obnovit pokojný průběh shromáždění, „požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu“. Další povinností je dodržování pokynů úřadu a plnění povinností stanovených jinými právními předpisy.

Úřad, kterému bylo shromáždění oznámeno, resp. jeho zástupce, pak může na místě shromáždění udílet pokyny, mimo jiné i za účelem ochrany veřejného zdraví prostřednictvím svolavatele shromáždění rozpustit. Svolavatel následně musí účastníky vyzvat k odchodu. Pokud tak neučiní svolavatel, rozpustí demonstraci zástupce úřadu. Policie pak může na místě udílet pokyny jen v případě, že zástupce úřadu není přítomen, popřípadě vyžadují-li to okolnosti.

Je však třeba zdůraznit, že pro konání shromáždění (demonstrace) není třeba předchozí povolení příslušných úřadů. Svolavatel je pouze povinen konání shromáždění oznámit, a to alespoň 5 dní předem. Ani neoznámení však není důvodem pro rozpuštění shromáždění. Tyto důvody jsou taxativně vymezeny v § 10 zákona. Shromáždění je možné rozpustit, např. pokud se demonstrující dopouštějí násilí nebo hrubé neslušnosti nebo pokud nařízení porušuje zákony a ústavu. Neoznámení shromáždění je však přestupkem s pokutou až 15 000 Kč (v případě právnické osoby 30 tis. Kč).

Účastníci shromáždění musí dodržovat opatření vydaná v souvislosti se šířením nemoci covid-19 a musí respektovat zákon o právu shromažďovacím. V případě, že tato opatření dodržována nejsou, jedná se svolavateli dle zákona nejdříve zástupce úřadu, teoreticky přitom k těmto jednáním může dojít i na základě podnětu Policie ČR. Ta může sama zasáhnout jen v omezených případech. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož při aplikaci druhé interpretace výrok odpovídá zákonnému postupu.

Svolavatel musí dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, zajistit, aby shromáždění proběhlo pokojně (§ 6 odst. 5 písm. e). Pokud se svolavateli nepodaří obnovit pokojný průběh shromáždění, „požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu“ (§ 6 odst. 6). Dodejme, že i například manuál pro obce k rozpuštění shromáždění (.doc) určuje, že při neuposlechnutí bude požádána o pomoc Policie ČR.

Ze zákona o právu shromažďovacím také vyplývá, že fyzické osobě, která spáchá přestupek, hrozí pokuta ve výší 15 000 Kč (§ 14 odst. 4). Výše pokuty je stejná jak pro účastníka shromáždění, tak pro svolavatele, pokud je svolavatelem fyzická osoba.

V případě, že shromáždění uspořádala právnická osoba, může při dopuštění se přestupku obdržet pokutu až ve výši 30 000 Kč (§ 14a odst. 2).

Dále pak zákon určuje, že přestupkem je například neuposlechnutí výzvy k ukončení shromáždění (§ 14 odst. 2 písm. c). Z uvedených informací vyplývá, že s pachatelem přestupku se následně zahájí přestupkové řízení na základě zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Přestupkové řízení upravuje třetí část tohoto zákona.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť v obecné rovině svolavateli hrozí vyšší postih pouze v případě, že je právnickou osobou. Na základě zákona o právu shromažďovacím může být pořadateli vyměřena stejná pokuta jako účastníkovi, pokud shromáždění organizuje fyzická osoba.

Na stránkách Státního zdravotního ústavu lze nalézt sekci „Chřipka versus koronavirus“, v níž se nachází také část věnovaná úmrtí. Zde se pak uvádí: „U infekce koronavirem je 30 až 40x vyšší pravděpodobnost úmrtí, než je tomu u běžné chřipky. Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých, u dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Podle dostupných údajů se u onemocnění COVID-19 uvádí celková smrtnost 0,5-2,8 %.“ Dodejme však, že tento článek byl vydán už 18. března 2020, a dnešní aktuální data tak mohou být odlišná.

V současné době (k datu 23. října) pak například Univerzita Johnse Hopkinse uvádí míru smrtnosti covidu-19 pro Českou republiku ve výši 0,8 %. Pokud bychom provedli značně zjednodušující výpočet, ke dni 16. října se v ČR prokázala nákaza covidem-19 u 160 117 osob a zemřelo 1 359 lidí (dle dat zveřejněných 26. října) – podíl zemřelých by tedy činil 0,85 %. Doplňme, že ještě na konci září 2020 však některá česká média zmiňovala, že míra smrtnosti v ČR odpovídá 0,4 %.

Co se týče smrtnosti covidu-19 v celosvětovém měřítku, Světová zdravotnická organizace (WHO) například 14. října 2020 publikovala studii (.pdf), která se věnuje míře smrtnosti covidu-19 odvozené z dat o tzv. séroprevalenci (tedy z dat o četnosti osob v dané populaci, u nichž krevní testy potvrdily nákazu). Pod studií je podepsán profesor Stanfordovy univerzity John P. A. Ioannidis, jenž se v jejím rámci odkazuje na řadu odborných prací (.pdf, str. 10–37), které se zabývají přítomností protilátek u populací v jednotlivých oblastech (.pdf, str. 25–26) a počty úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19. Ve zmiňované publikaci se uvádí (.pdf, str. 7), že celosvětový průměr úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 činil k datu 12. září 2020 118 úmrtí na 1 milion obyvatel. Dále je zde uvedeno, že ve zkoumaných oblastech odpovídá medián míry smrtnosti (včetně asymptomatických a nediagnostikovaných případů) v souvislosti s onemocněním covid-19 hodnotě 0,27 %.

Ve studii se nicméně lze také dočíst (.pdf, str. 7), že data z jednotlivých států se liší, a to z rozličných důvodů. Smrtnost se v některých oblastech Evropy a USA podle studie může zdát vyšší, neboť se lidé často nakazili ve zdravotnických zařízeních či v pečovatelských domech (.pdf, str. 8). Infekce se tak často týkala starších či jinak ohrožených skupin lidí. Dodejme, že o stoupajícím riziku s věkem vypovídají také data na webu českého Ministerstva zdravotnictví.

Na druhé straně v Asii je podle studie zatím měřená smrtnost nižší (.pdf, str. 8). To má být zapříčiněno hlavně obecně mladší populací v asijských zemích (kromě Japonska), tamějšími hygienickými zvyky, častější přítomností jiných koronavirových onemocnění či genetickou odlišností. Zvláštním případem je pak pevninská Čína, v jejímž případě jsou výsledky často zpochybňované. Ve výsledku studie odhaduje, že se smrtnost ve spojitosti s onemocněním covid-19 nejčastěji pohybuje mezi 0,09 až 0,57 % v závislosti na dané oblasti (.pdf, str. 7).

Článek amerického listu The Wall Street Journal z 21. července 2020 pak uvádí, že smrtnost je v případě onemocnění covid-19 vyšší než smrtnost sezónní chřipky. Autoři článku se odkazují na studii, která odhaduje hodnotu smrtnosti covidu-19 na 0,3 až 1,5 %. Zkrácená verze článku vyšla i v české verzi.

Jelikož je tedy Janem Hamáčkem uváděné rozmezí smrtnosti v souladu s odhady, které uvádějí některé odborné studie, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle údajů, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svém webu, je největší počet zemřelých v České republice v souvislosti s onemocněním covid-19 mezi staršími lidmi. Nejpostiženější je v tomto ohledu věková skupina mezi 75 až 84 lety, která se podle dat dostupných k 11. říjnu letošního roku podílela na celkovém počtu zemřelých 36,4 %. Následuje věková skupina 85+ s podílem 31,7 % na celkovém počtu zemřelých. 

Pokud se podíváme do jiných zemí, pak například v USA můžeme vycházet ze statistiky zveřejněné státním Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC, Centers for Disease Control and Prevention). Podle dat, která byla posbírána mezi 12. únorem a 18. květnem letošního roku, se 79,6 % všech úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 týkalo lidí starších 65 let (tab. č. 1). 

Dodejme, že z celkového počtu obětí evidovaných CDC trpělo 39,5 % obětí cukrovkou, 60,9 % obětí onemocněním kardiovaskulárního systému, 20,8 % mělo potvrzenou chronickou chorobu ledvin a například 19,2 % obětí trpělo chronickými plicními nemocemi (tab. č. 2). I v České republice patří například pacienti s diabetem mezi rizikové skupiny.

Dne 12. října 2020 předseda hnutí SPD Tomio Okamura na Facebooku živě odvysílal video, ve kterém zpochybnil oficiální údaje o počtu obětí nemoci covid-19 (video, čas 07:47): „Ministerstvo a vláda vyloženě tají, kolik lidí skutečně na covid zemřelo, tedy u koho to byla skutečně primární příčina (…).“ 

Poměrně velký ohlas pak vzbudila jeho věta (video, čas 08:04): „A taky už i ze státního Ústavu zdravotnických informací si stěžují, že jim nemocnice hlásí zemřelé na covid, co spadli z výšky, zabili se, ale protože měli v těle protilátku, jako příčina je uveden covid.“ V reakci na toto vyjádření ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek uvedl, že žádné pády z výšky ÚZIS v těchto statistikách nemá.

O dva dny později pak na svém facebookovém účtu i na svém kanálu na YouTube Tomio Okamura naživo odvysílal videokomentář, v němž vysvětloval, co by dělal jinak než vláda, pokud by bylo SPD u moci: „V prvé řadě bych nařídil, aby u všech úmrtí podezřelých na covid byly provedeny pitvy a zjištěna skutečná příčina smrti. To se dnes nedělá, proto vláda nemá v tomto ohledu žádná přesná data.“ (video, čas 00:15)

Zde je nutné dodat, že Ministerstvo zdravotnictví ve zveřejňovaných statistikách uvádí „přehled úmrtí osob s onemocněním covid‑19“. K těmto datům také ministerstvo doplňuje, že počet těchto úmrtí zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid‑19 metodou PCR, „bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni“.

Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška by pak přibližně do konce října měla být zveřejněna podrobná zpráva o úmrtích pacientů s covidem-19 za první pololetí roku 2020, ze které by mělo být jasné, kdy byla hlavní příčinou úmrtí právě koronavirová infekce. „Covid-19 jako primární příčina bude u nějaké části těch úmrtí, ale už teď mohu říct, že to nebude nějaká směšná část, budou to velmi vysoká procenta,“ uvedl 14. října 2020 Dušek.

Mnoho lékařů se pak shoduje, že rozdělování úmrtí „na covid“ a „s covidem“ je bezpředmětné. Pro Deník N se například vyjádřil vedoucí anesteziolog ARO jihlavské nemocnice Bohdan Trnka: „My to tady nerozlišujeme, je to spíš termín pro lidi, kteří tomu až tolik nerozumí, pro odpůrce pandemie. Ta úmrtí, co máme na ventilátorech, jsou rozhodně na covid-19.“

Na závěr dodejme, že do jisté míry podobnou rétoriku, jakou v tomto případě použil Tomio Okamura (ve videu zveřejněném 12. října v 11:47), následně použil také předseda vlády Andrej Babiš. A to na tiskové konferenci, která proběhla ve večerních hodinách 12. října: „Můžeme říkat, že máme tisíc mrtvých (v souvislosti s covidem-19, pozn. Demagog.cz). No, tisíc mrtvých je průměr tří dnů v České republice. (…) A to jsou lidi, kteří umírají s covidem, jo. My máme tady i na sekretariátě babičku naší kolegyně, která měla mrtvici a ležela v nemocnici v Náchodě a bohužel tam ležel vedle ní někdo s covidem. A potom zemřela s covidem.“ (audio, čas 32:28, 33:03).

Závěrem doplňme, že Tomio Okamura nebyl prvním, kdo se ve veřejném prostoru k problematice vykazování zemřelých v souvislosti s covidem-19 vyjadřoval. Již v květnu 2020 o tom psal server Novinky.cz, později pak například Seznam Zprávy či Manipulátoři.cz

DOPLNĚNÍ: Výrok Jana Hamáčka byl původně hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat, kdo zmíněný návrh inicioval. Proto jsme se s dotazem obrátili na Národní sportovní agenturu, jíž je Milan Hnilička předsedou, která nám potvrdila, že za návrhem stojí skutečně ona.

Pro lepší pochopení odůvodnění nejprve zasaďme výrok do kontextu. Jan Hamáček zde reaguje na tvrzení Víta Rakušana, že vláda přesunula 4 miliardy Kč z evropských peněz „na sportovní kabiny na úkor zdravotnických zařízení v České republice“. Jan Hamáček implicitně potvrzuje, že došlo ke změně alokace peněz, a doplňuje, že se tak stalo na návrh Milana Hniličky.

Milan Hnilička jakožto předseda Národní sportovní agentury se v posledních měsících v rámci svého projektu Roadshow často zmiňoval o potřebě zlepšení zázemí sportovních areálů. V tomto směru pak propagoval dotační program Podpora obcí s 3 001–10 000 obyvateli. Ten zaštiťoval dotační titul (.pdf, str. 1–3) Podpora obnovy sportovní infrastruktury (DT 117D8220B), který byl určen primárně pro školy, a Podpora budování a obnovy míst aktivního odpočinku (DT 117D8220H). Ten pak umožňoval mj. obnovit sportovní infrastrukturu nebo i rekonstruovat a vybudovat sportoviště a haly. Právě druhý jmenovaný titul je mediálně známější pod názvem Kabina.

I přes finanční dopady pandemie koronaviru však bylo dle slov Milana Hniličky prioritou zachování programů (právě i Kabiny) podporujících malé obce, jak uvedl 12. dubna v rozhovoru pro Radiožurnál: „Právě sociální zařízení a kabiny, tam tenhle program míří. Určitě bude důležité tenhle program udržet. Bylo by skvělé, kdyby se podařilo ho udržet v té námi navržené formě navržené ještě před koronavirem.” Dále dodal, že by programy měly být zachovány pomocí úspor či přesunu financí z jiných oblastí. „Budeme jednat o možnostech. Buď přesuny uvnitř programů, což nevidím jako moc reálné, ale je možnost i vyúčtování v dalším roce. To je věc, kterou je třeba domluvit s ministerstvem školství a ministerstvem financí. Třetí možnost je ta, že to, co se nevyčerpá, zůstane ve sportu. To znamená, že by to posílilo rozpočet sportu pro příští rok.“

O potřebě navýšit vlastní rozpočet pro příští rok se pak na konci léta během vyjednávání s Ministerstvem financí zmiňovala sama Národní sportovní agentura, která dokonce konkretizovala částku 4,9 miliardy potřebnou na výstavbu a rekonstrukci sportovních zařízení. Nově se pak také počítá s dalším dotačním titulem Kabina (.pdf, str. 5), tentokrát však pro obce do 3 000 obyvatel (DT 117d8210H – Podpora budování a obnovy míst aktivního a pasivního odpočinku). „Na program KABINA počítáme s alokací 800.000 korun na každou obec do 3000 obyvatel. Celkem jich je v ČR 5800 a program bude tříletý, tudíž na příští rok se jedná zhruba o 1,5 miliardy,” specifikovala agentura.

Po jednání o výši rozpočtu pak Milan Hnilička 25. září uvedl, že Národní sportovní agentura bude v dalším roce disponovat rekordním rozpočtem. „Není to určitě jednoduché v této době skládat rozpočet jakéhokoliv resortu, o to více nové instituce, jako je Národní sportovní agentura. Nicméně můžu dnes říct, že se podařilo vyjednat skoro rekordní rozpočet pro sport, ono to tak opravdu je. Je to 11,7 miliardy korun.” Z celkového návrhu rozpočtu pro příští rok, který Ministerstvo financí finálně představilo vládě 30. září, však vychází, že Národní sportovní agentura získá zhruba 7,0 miliard Kč.

Jak přitom vyplývá z rozhodnutí (.pdf) vlády, objem financí z React-EU směřující jako dotace na sportovní kabiny v rámci Integrovaného regionálního operačního programu se bude pohybovat v rozmezí 4,2 až 4,8 miliard Kč.

Zdali byla daná částka, která má být využita pro sportovní šatny, vymezena přímo na základě žádosti Národní sportovní agentury, se nám však z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na Národní sportovní agenturu s žádostí o vyjádření. Od Agentury jsme obdřeli následující vyjádření: 

„K vyčlenění uváděné částky z React-EU na oblast sportu došlo na základě návrhu Národní sportovní agentury. Zavádějící je však informace, že se bude jednat pouze o sportovní šatny a kabiny.Návrhem Národní sportovní agentury je podpořit všestranný rozvoj sportovní infrastruktury v obcích do 3 tis. obyvatel, nikoliv tedy pouze rekonstrukce šaten a kabin (i když ty jsou často v žalostném stavu), ale rekonstrukci nebo i výstavbu všech druhů sportovišť dle konkrétních potřeb té které obce.“

Jelikož tedy návrh skutečně vzešel od Národní sportovní agentury, jejíž je Milan Hnilička předsedou, hodnotíme výrok jako pravdivý.