Jan Hamáček
SOCDEM

Jan Hamáček

Sociální demokracie (SOCDEM)

Bez tématu 67 výroků
Koronavirus 32 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Sociální politika 4 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro 3 výroky
Evropská unie 2 výroky
Zahraniční politika 2 výroky
Ekonomika 1 výrok
Pravda 84 výroků
Nepravda 13 výroků
Zavádějící 6 výroků
Neověřitelné 8 výroků
Rok 2021 32 výroků
Rok 2020 42 výroků
Rok 2018 36 výroků
Rok 2014 1 výrok

Jan Hamáček

V Itálii ty počáteční nárůsty byly dramatické, hlavně ta křivka těch mezidenních nárůstů neklesala.
Otázky Václava Moravce, 22. března 2020
Pravda
Itálie zaznamenala velmi výrazný nárůst počtu nakažených koronavirem. Mezidenní nárůsty počtu nakažených se stále nesnižují.

Nárůst počtu nakažených nemocí COVID-19 v Itálii se v posledních týdnech urychloval. Nejenže tedy počáteční růst v Itálii byl dramatický a křivka mezidenních nárůstů neklesala, ona se naopak zvedala, a to v průměru rychleji než dny předchozí. Šlo o růst sledující exponenciální křivku, která je typická pro epidemie, aspoň do doby, než je větší část populace nakažená.

První dva případy nákazy v Itálii byly 31. ledna. Rapidní nárůst ale následoval až cca od 20. února (viz graf níže). K 24. březnu má Itálie téměř 64 tisíc nakažených. 19. března nebyl podle WHO v Itálii žádný nový nakažený, což nesedí s informacemi z jiných zdrojů, tudíž jsme ji nahradili počtem 5322. Jde ovšem o počet pozitivně testovaných a reálný počet nakažených je pravděpodobně vyšší.

Zde se můžete podívat na celkový vývoj počtu nakažených v Itálii či porovnat nárůst počtu nakažených v různých státech světa.

Jan Hamáček

Ten graf ukazuje vlastně, jaké jsou mezidenní nárůsty pozitivně testovaných v České republice. Každopádně se ukazuje, že ty mezidenní nárůsty klesají.
Otázky Václava Moravce, 22. března 2020
Pravda
Procentuální vyjádření počtu nově nakažených nemocí COVID-19 má skutečně již delší dobu klesající tendenci. Počet nově nakažených vyjádřený v absolutních číslech pak dosáhl svého vrcholu 19. března.

V České republice zatím stále přibývá počet osob nakažených koronavirem. Přibývá ale také počet provedených testů na nemoc COVID-19. Graf, který měli k dispozici v Otázkách Václava Moravce přímo od Ministerstva vnitra, ve svém výroku Jan Hamáček komentuje tak, že mezidenní nárůsty pozitivně testovaných u nás klesají (OVM, 34:46).

Graf Vývoje průměrného denního růstu, který měli v OVM k dispozici přímo od Ministerstva vnitra; Zdroj: ČT 24

K tomuto grafu uveďme, že jsme se pokoušeli ověřit jeho správnost, bohužel se nám ale nepodařilo přijít na metodu, podle které byly jednotlivé údaje vypočteny, resp. žádným z námi zkoušených postupů jsme se k uvedeným číslům nedopracovali.

Co se týče vývoje celkového počtu nakažených a mezidenních procentuálních nárůstů, ten je zachycen v následujícím grafu.

Zdroj: ČT 24

Pokud se pak podíváme na růst počtu nakažených v absolutních číslech, tj. kolik nakažených přibylo v jednotlivé dny, pak od 19. března, kdy počet nově nakažených dosáhl vrcholu, můžeme skutečně pozorovat, že i počet nově nakažených se procentuálně postupně snižuje.

Denní přehled počtu osob s nově prokázanou nákazou COVID-19; Zdroj: MZČR

Pro kontext uveďme, že k tématu se vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Událostech, komentářích (čas 1:12) z 23. března 2020. Podle něj je možné mluvit o zmírnění některých opatření až tehdy, když budou denní přírůstky nakažených klesat. Například k otevření menších obchodů je podle něj přijatelným denním nárůstem 10 %. To se však týká jen vnitřních opatření, ne uzavření hranic.

Jan Hamáček

No ony ani přijít nemohly (respirátory FFP3, pozn. Demagog.cz), protože Čína je neprodukuje, respektive minimálně v této fázi nejsou v nabídce.
Otázky Václava Moravce, 22. března 2020
Pravda
Čína využívá prakticky všechny vyrobené respirátory této kvality pro svou vlastní potřebu. V kombinaci s dalšími jevy, např. nedostatkem výrobního materiálu, to znamená, že skutečně aktuálně nejdou ve větším množství z Číny nakoupit a vyvézt.

Respirátory typu FFP3 v žádných zásilkách z Číny, které do České republiky dorazily do 22. března, skutečně nebyly. Respirátory evropské třídy FFP3 (srovnatelné s americkým standardem N100) dokáží vyfiltrovat alespoň 99 % částic ze vzduchu a jsou tak jediné, které poskytují téměř jistou ochranu proti nakažení koronavirem. Jsou proto vhodné pro zdravotnický personál, který přichází do intenzivního kontaktu s nakaženými.

Problém s dostupností respirátorů je nyní prakticky všude, a tak se je snaží skupovat i ostatní státy. Například ve Spojených státech existuje zásadní nedostatek i respirátorů nižší třídy – N95 (ekvivalent FFP2). 

V Číně podle místních zdrojů tamní vláda údajně žádné oficiální zákazy vývozu roušek a respirátorů z Číny nevydala. Některé zahraniční společnosti, které je byly zvyklé v minulosti importovat, však tvrdí, že respirátory v současné době není možné získat a že Čína pravděpodobně jejich vývoz omezuje a využívá je zejména sama pro vlastní potřebu. To potvrzuje i zástupce čínské asociace výrobců lékařských materiálů. Možným způsobem vývozu tohoto materiálu mimo Čínu je určitá forma humanitární pomoci. Kupříkladu v podobě vládních darů, které již putovaly například do Japonska či Íránu, nebo darů od soukromých společností, jako tomu bylo v případě čínské společnosti Xiaomi, která desítky tisíc masek FFP3 darovala Itálii

Dalším důvodem, proč není momentálně možné v Číně sehnat respirátory té nejvyšší třídy a často i nižších, je také to, že během velmi přísných protiepidemických opatření, která Čína v posledních měsících zaváděla, nebyly v provozu mnohé továrny a výroba těchto ochranných prostředků tak značně poklesla. Před vypuknutím epidemie Čína zároveň byla největším producentem roušek a respirátorů na světě, vyráběla přibližně 80 % světové produkce

Dalším faktorem je i to, že k výrobě masek jsou potřeba netkané polypropylenové textilie, které sama Čína musí dovážet a které se při aktuální vysoké poptávce po respirátorech samy stávají nedostatkovým zbožím. 

Respirátory typu FFP3 nebyly součástí ani žádné z dalších zakoupených leteckých dodávek, které v poslední době dorazily z Číny do jiných evropských zemí. V úterý 24. března doletěly zásoby zdravotnického materiálu na Slovensko a do Maďarska, obě zásilky obsahovaly pouze roušky a další ochranné pomůcky. Stejně na tom byla i zásilka do Polska, Ukrajiny či Srbska. Francie v současnosti z Číny objednává pouze ochranné roušky a rukavice a například Litva sice z Číny objednala 2 miliony respirátorů, ale typ FFP3 musí stejně odebírat od místní litevské společnosti. Z toho, že respirátory typu FFP3 nebyly součástí obchodních dodávek do jiných států, usuzujeme, že ve větším množství v Číně opravdu zakoupit nejdou. 

Nedá se tedy říci, že Čína respirátory třídy FFP3 momentálně vůbec neprodukuje, ale je pravda, že „minimálně v této fázi nejsou v nabídce“.

Jan Hamáček

Jenom dneska (22. března 2020 – pozn. Demagog.cz) distribuujeme na kraje celkem 2 900 000 roušek, z té minulé zavážky jsme distribuovali kolem milionu respirátorů.
Otázky Václava Moravce, 22. března 2020
Neověřitelné
O těchto číslech se ministr Hamáček zmiňoval několikrát. Žádný jiný zdroj je však nepotvrzuje.

V neděli 22. března 2020 přistál na letišti v Pardubicích ukrajinský nákladní letoun An-124 Ruslan se 70 tunami nákladu, včetně 5 milionu roušek. Informovala o tom Armáda ČR i Úřad vlády na svém Twitteru:

Z čínského Šen-čenu přepravil do Pardubic velkokapacitní letoun An-124 Ruslan 5 mil. roušek, 1,6 mil. respirátorů, 120 tisíc ochranných obleků, 80 tisíc ochranných brýlí a desítky tisíc testů. Pro urgentní přepravu materiálu z Číny využila @obranatweetuje alianční program SALIS. pic.twitter.com/oB3it1LZRo

— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 21, 2020

Ministr vnitra Jan Hamáček ještě před příletem na svém Twitteru uvedl konkrétnější čísla, která jinde nejsou dostupná, včetně počtu roušek určených pro kraje:

Chtěl bych rozptýlit obavy ohledně distribuce roušek z dnešní dodávky, situace je následující: 2,3 mil. roušek předáváme Ministerstvu zdravotnictví pro fakultní nemocnice, 2,9 mil. jde krajům, a ty budou zásobovat krajské nemocnice a další zařízení. #spolutozvladneme

— Jan Hamáček (@jhamacek) March 21, 2020

Prvním letadlem se zdravotnickým materiálem byl let společnosti China Eastern, který do Česka dorazil v sobotu 21. března. Informoval o něm například Úřad vlády na svém webu.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť zejména k první části výroku se z veřejných zdrojů vztahují pouze jiná vyjádření ministra Hamáčka, na kterých odůvodnění z logických důvodů postavit nemůžeme. 

Jan Hamáček

Přímo odtamtuď (z Afgánistánu - pozn. Demagog.cz) vzešli někteří z těch, kteří potom buď přímo, nebo nepřímo se účastnili útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku.
Interview ČT24, 7. srpna 2018
Pravda
Útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku byly organizované ústředím teroristické organizace Al-Qaeda nacházejícího se v Afghánistánu, kde únosci absolvovali také výcvik.

Útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku uskutečněné 9.září 2001 byly zorganizované teroristickou organizací Al-Qaeda. I když ani jeden z 19 únosců letadel použitých při útocích 11. září neměl afghánské občanství, únosci absolvovali výcvik v táboře Al-Qaeda na afghánském území a z afghánského ústředí Al-Qaeda byly také koordinovány veškeré aktivity nutné k realizaci zářijových útoků. Z těchto důvodů se dá říct, že někteří z přímých nebo nepřímých účastníků útoků opravdu “vzešli” z Afghánistánu.


Jan Hamáček

To, co tam dělá ta naše strážní rota, tak to je ochrana přímo té vlastně největší spojenecké základny Bagrám, a tudíž je to ochrana perimetrů a oni zajišťují bezpečí nejen spojeneckým vojákům, ale také civilistům, kteří na té základně pracují.
Interview ČT24, 7. srpna 2018
Pravda
Hlavním cílem 10. strážní roty je zamezit nepřátelským aktivitám vůči základně.

Bagrám je velká vojenská základna a letiště v Afgánistánu, zhruba 47 km severně od Kábulu. Spolu s americkými a afgánskými partnery se na zabezpečení základny, a to zejména v severní části bezpečnostní zóny, podílí i 173 českých vojáků z 10. strážní roty Bagram Air Field. Operační úkol zde převzali v polovině dubna 2015 a v říjnu letošního roku by měl být ukončen.

Jan Hamáček

...ta kontrola Talibanu přímá je kolem 4 %, samozřejmě ono se to velmi těžko počítá, protože v těch letních měsících většinou vždycky sílí ne ofenziva, sílí ta přítomnost, v zimních měsících je to zas trošku jinak...
Interview ČT24, 7. srpna 2018
Pravda
Přímá kontrola Talibanu se pohybuje podle aktuálních informací kolem 3% a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Přímá kontrola Talibanu se pohybuje podle aktuálních informací kolem 3% a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Dle poslední zprávy Generálního inspektora pro rekonstrukci Afgánistánu (SIGAR), kterou organizace vydala k 30. červenci 2018, byla situace v 407 afgánských obvodech k 15. květnu takováto:

Afgánská vláda kontroluje přímo 74 obvodů a v dalších 155 má svůj vliv (celkem 229), Taliban přímo ovládá 11 obvodů a svůj vliv má v dalších 45 (celkem 56), a zbývajících 122 obvodů je mimo přímou kontrolu obou stran. Pokud jde o procentuální přímou kontrolu Talibanu ta je pak přibližně 3 % celkového území (pdf., s. 71).

Vzhledem k obtížným přírodním podmínkám Afgánistánu se většina ofenzivní aktivity Talibanu, ale i spojeneckých sil opravdu koncentruje na jarní a letní měsíce, kdy je počasí vhodnější a mnohé části nejsou odříznuty sněhem.

Jan Hamáček

Dřív tíhu těch bojů nesly koaliční jednotky a teď postupně jsou, jsou do té první linie řekněme nasazovány afghánské ozbrojené síly, jakkoliv mají spoustu problémů, dezerce, pořád nedostatečná výbava a tak dále.
Interview ČT24, 7. srpna 2018
Pravda
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože původní mise ISAF, kterou NATO v Afganistánu vedlo od roku 2003 až po její ukončení v roku 2014, byla bojová mise. Vojáci NATO se tedy přímo účastnili bojů. Od roku 2015 v Afganistánu probíhá nebojová mise NATO, jejímž účelem je výcvik, poradenství a podpora Afgánským národním bezpečnostním silám.

Válku v Afganistánů zahájili Spojené státy a Velká Británie 7. října 2001 v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Protiteroristická vojenská operace nesla název Trvalá svoboda. V prosinci 2001 OSN pověřil Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), aby pomáhaly v Afganistánu zabezpečit bezpečnost. Velká Británie souhlasila s jejich dočasným vedením.

V srpnu 2003 NATO převzalo odpovědnost za Mezinárodní bezpečnostní síly (ISAF). V rámci, níž měli vojáci NATO mandát k boji. Mise byla ukončena v roce 2014, kdy byla odpovědnost za bezpečnost v Afganistánu převedena na Afgánské národní bezpěčnostní sily. ISAF byla zatím nejdelší a největší misí NATO. Na jejím vrcholu se do ní zapojilo více než 130000 vojáků z 50 států NATO a partnerských zemí.

Od začátku roku 2015 vede NATO v Afganistánu nebojovou misi pod názvem Operace rozhodná podpora (RSM), která je zaměřena na výcvik, poradenství a pomoc Afgánským národním bezpečnostním silám.

Jan Hamáček

Zuzana TVARŮŽKOVÁ:
Dovedete si představit, že by právě v takovéto zemi mohla existovat dejme tomu srovnatelná obdoba demokracie, na kterou jsme my zvyklí tady v Evropské unii?

Jan HAMÁČEK:
Tak, pokud se podíváte na země, které obklopují Afghánistán, tak budete těžko hledat zemi, která by se jenom vzdáleně blížila tomu, co, na co my jsme zvyklí z Evropy, to je opravdu velmi vysoká laťka.
Interview ČT24, 7. srpna 2018
Pravda
Žádná ze zemí obklopující Afghánistán nenaplňuje rysy moderní západní demokracie, kde je kladen důraz na například na odluku státu od církve nebo dodržování lidských práv.

Afghánistán sousedí se šesti státy. Těmi jsou Čína, Írán, Pákistán, Tádžikistán, Turmenistán, Uzbekistán.

Jestliže považujeme Českou republiku za demokracii západního typu, kde jsou dodržována lidská práva, a země je sekulární, pak skutečně žádná z těchto zemí se jí v tomto nepřibližuje.

Írán a Pákistán jsou země, kde je islám státním náboženstvím.

Tádžikistán, Turmenistán a Uzbekistán jsou prezidentské republiky, ve kterých nicméně funguje více či méně autoritářský režim.

Čína je ovládaná Komunistickou stranou Číny, a je trvale kritizována mimo jiné za porušování lidských práv.

Jan Hamáček

Naše ozbrojené síly působí v zahraničí na základě mandátu Parlamentu České republiky a ten mandát pro letošní rok je již platný a pro roky 2019 a 2020 byl schválen relativně nedávno. A jsou tam jasně vymezeny mise, kterých se naše armáda bude účastnit, a jsou tam i maximální počty vojáků.
Interview ČT24, 7. srpna 2018
Pravda
Parlamentem schválený mandát na působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 vymezuje operace, jichž se česká armáda bude v zahraničí účastnit, i přesné počty zúčastněných osob.

Parlamentem schválený mandát na působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 vymezuje operace, jichž se česká armáda bude v zahraničí účastnit, i přesné počty zúčastněných osob.

Poslanecká sněmovna schválila 1. června usnesení (.pdf) o působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 (Senát usnesení schválil již 17. května). Parlament tak podpořil návrh tehdejší ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové na posílení zahraničních misí.


Schválený mandát vymezuje mise, operace a úkoly, kterých se česká armáda bude účastnit (např. Afghánistán, Irák, Mali, Sinajský poloostrov či Lotyšsko) a také počty osob, které se jich budou účastnit.