Jan Hamáček

Zavádějící
Na některých zahraničních misích je Česká republika opravdu hojně zastoupena oproti mnohým srovnatelně velkým státům nebo v poměru obyvatel s ostatními. Avšak z dostupných dat si lze utvořit názor, že se jedná spíše o přispívání nadprůměrné. Nazývat jej masivním lze jen v porovnání s některými vybranými státy, případně vybranými misemi, ne však jako takové.
Pravda
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože počet vojáků, které může Česká republika vyslat do zahraničí, byl parlamentem letos zvýšen z 806 až na 1096 v roce 2020.
Pravda
Parlamentem schválený mandát na působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 vymezuje operace, jichž se česká armáda bude v zahraničí účastnit, i přesné počty zúčastněných osob.
Pravda
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože původní mise ISAF, kterou NATO v Afganistánu vedlo od roku 2003 až po její ukončení v roku 2014, byla bojová mise. Vojáci NATO se tedy přímo účastnili bojů. Od roku 2015 v Afganistánu probíhá nebojová mise NATO, jejímž účelem je výcvik, poradenství a podpora Afgánským národním bezpečnostním silám.
Pravda
Útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku byly organizované ústředím teroristické organizace Al-Qaeda nacházejícího se v Afghánistánu, kde únosci absolvovali také výcvik.
Pravda

Uniklý návrh programového prohlášení vlády, který 11. května 2018 zveřejnil server iRozhlas.cz, jasně vyjadřuje zahraničně politickou orientaci. Návrh prohlášení říká: „Členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech je pro vládu prioritní.“ O členství v NATO se v návrhu uvádí, že: „…je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu.“Návrh se konkrétně vyjadřuje také ke vztahům ČR s dalšími důležitými státy, podporuje ekonomickou diplomacii a členství v multilaterálních organizacích jako je OSN, WTO, OECD atd.

Vztah ČR k EU prohlášení rozebírá v bodě Zahraniční politika a Evropská unie. Cílem vlády bude zajistit, aby byla Česká republika aktivním a respektovaným členem EU. Vláda plánuje aktivní zapojení do diskuse o reformě EU s důrazem na posílení role členských států, Evropské rady a principů subsidiarity a proporcionality.

Velkým tématem ve vztahu k EU je pro vládu otázka ilegální migrace. Vláda slibuje navrhnout změnu Společného evropského azylového systému, a zajistit tak subsidiaritu členů EU v otázce přijímání a přesidlování uprchlíků. Zároveň chce vláda v rámci EU a NATO prosazovat u migrace razantnější přístup a řešit problematiku v zemích původu a prvního útočiště, kam uprchlíci přicházejí. K tomu se váže také vládní závazek větší aktivity v rozvojové spolupráci a humanitární pomoci.

O členství v NATO tento bod říká: „NATO je páteří naší bezpečnostní politiky.“
Vztah ČR k NATO se ale podrobněji rozebírá v bodě Obranná politika a Armáda České republiky. Vláda se zavazuje k další účasti na mírových misích a aktivitách NATO a také na zahraničních operacích OSN a EU.

Je vyjádřena podpora, aby vojáci Armády České republiky pokračovali a byli zapojeni do alianční spolupráce. Prohlášení zmiňuje například: „…účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku. Budeme přispívat do předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).“

Ve vztahu k ostatním státům návrh prohlášení deklaruje zachování nadstandardních vztahů se Slovenskem, pokračování spolupráce v rámci V4, prohlubování vztahů s Rakouskem, vytvoření pragmatických aliancí s Německem a Francií a zachování vztahů s Velkou Británií v ekonomice a bezpečnosti po Brexitu. Detailněji je popsána spolupráce s USA se zaměřením na obchod, investice, obranu, bezpečnost, vědu a výzkum.

Vláda se v návrhu také zavazuje pokračovat ve stávající politice vůči Izraeli a udržet strategické přátelství a partnerství. Podporuje mírové řešení palestinské otázky v souladu s rezolucemi RB OSN.

O vztahu s Ruskou federací se návrh prohlášení zmiňuje pouze takto: „Chceme se v EU mnohem aktivněji účastnit diskuze o budoucích vztazích s Ruskou federací se snahou o nalezení všeobecně přijatelných řešení vedoucích ke snížení napětí v Evropě.“ S Čínou plánuje vláda: „…docílit vyvážených a vzájemně výhodných vztahů na základě uzavřených dohod respektujících pravidla mezinárodního obchodu.“

Z diplomatického hlediska v návrhu vláda deklaruje větší důraz na prosazování lidských práv, a to v rámci členství ČR v Radě pro lidská práva OSN v období 2019 až 2021. V ekonomické diplomacii se zavazuje podporovat české exportéry a zahraniční investiční projekty.

Pravda

Z analýzy výzkumné agentury Median vyplývá, že největší část voličů ČSSD z parlamentních voleb v roce 2013 skutečně přešla v roce 2017 k hnutí ANO. K hnutí SPD přešla podle analýzy agentury pouze 4 procenta voličů, k hnutí ANO to bylo celých 23 procent voličů.

Podobné výsledky vyplývají i z průzkumu analytika Michala Škopa. Podle této práce největší skupina voličů ČSSD z voleb v roce 2013 přešla ke hnutí ANO. Druhý největší odliv voličů směřoval právě ke hnutí SPD.

Politolog Pavel Šaradín vytvořil analýzu mapující důvody, proč ČSSD neuspěla v parlamentních volbách v roce 2017. V analýze uvádí, že ve volbách odešlo k hnutí ANO 360 tisíc bývalých voličů ČSSD, 70 tisíc poté k SPD.

V parlamentních volbách v roce 2017 získala ČSSD 7,27 procent hlasů, vítězné hnutí ANO volilo 29,64 procent voličů.