Jan Hamáček

Jak uvádí server iROZHLAS.cz, Ústřední krizový štáb, který je pracovním orgánem vlády k řešení krizových situací a je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu, byl v souvislosti s epidemií nového typu koronaviru ustanoven v polovině března. Nouzový stav vláda kvůli epidemii vyhlásila 12. března 2020, krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu. Původně jej vedl tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech byl do čela ustanoven ministr vnitra Jan Hamáček.

V současné době funguje vládní rada pro zdravotní rizika, která byla zřízena usnesením vlády č. 813 (.pdf) ze dne 27. července 2020. Rada vlády pro zdravotní rizika je nyní stálým iniciačním a poradním orgánem vlády. Jejím základním úkolem je řešit a reagovat na veškeré situace související se zdravotním rizikem pro občany na území České republiky. 

„Tato Rada je zřízena nejen kvůli koronaviru, ale eventuálně v budoucnosti také pro další zdravotní rizika. Jde o to, abychom spojili své síly, a musí to mít jasný systém řízení,“ konstatoval 27. července premiér Andrej Babiš, který se zároveň stal předsedou Rady.

Dodejme, že Ústřední krizový štáb byl obnoven 21. září 2020 (.pdf, str. 1) a znovu se sešel 23. září. A to i přesto, že ještě 14. září podle premiéra Andreje Babiše svolání tohoto štábu „nebylo na stole“. Předseda vlády tehdy také uvedl, že roli Ústředního krizového štábu zastává právě Rada vlády pro zdravotní rizika.

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a škol – prostoru tříd).

Už na tiskové konferenci 20. srpna ale bylo oznámeno zmírnění plánovaných opatření. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.

Zákon č. 258/2000, o ochraně veřejného zdraví, stanovuje, že „státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonávají“ (§ 78 odst. 1) Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice a některá další ministerstva, např. Ministerstvo obrany či Ministerstvo dopravy.

Podíváme-li se do znění uvedeného zákona na rozdělení zodpovědností za oblast veřejného zdraví mezi jednotlivými výše uvedenými subjekty, je zřejmé, že role Ministerstva zdravotnictví je zde stěžejní. Zákon uvádí, že Ministerstvo zdravotnictví „řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví“ (§ 80 odst. 1 písm. a). Co se týče krajských hygienických stanic, ty Ministerstvo zdravotnictví také „řídí a kontroluje“ (§ 80 odst. 1 písm. b). Dále „usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra“ (§ 80 odst. 1 písm. k). Ministerstvo dopravy pak má pouze dílčí působnost v oblasti veřejného zdraví. Například předává Ministerstvu zdravotnictví údaje týkající se úrovně hluku na jednotlivých typech komunikací (§ 81 odst. 1), a zaměříme-li se na Ministerstvo životního prostředí, to podle uvedeného zákona například upravuje „vyhláškou tiché oblasti ve volné krajině“ (§ 81b).

Z uvedeného je tak zřejmé, že role Ministerstva zdravotnictví je v oblasti ochrany zdraví zcela stěžejní. Jiná situace může nastat ve výjimečných situacích vyhlašovaných podle zákona č. 240/2000, o krizovém řízení. Vláda podle tohoto zákona může zřídit Ústřední krizový štáb, který slouží jako „pracovní orgán k řešení krizové situace“ (§ 4 odst. 1 písm. c) a který disponuje rozsáhlými pravomocemi včetně omezení pohybu osob (§ 6 odst. 1 písm. b). Jan Hamáček však ve svém výroku hovoří o době nekrizové, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Česká republika požádala skrze mechanismus civilní ochrany EU také o zdravotnický personál. Kromě ministra vnitra Hamáčka žádost o lékařskou pomoc zmínil v rozhovoru (čas 04:09) pro Českou televizi dne 16. října 2020 i generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba. Ten na otázku, týkající se přeshraniční pomoci v rámci mechanismu civilní ochrany EU, odpověděl: „Pan ministr nás požádal a my jsme tedy udělali v této chvíli jakési avízo pro Evropskou unii. A vložili jsme do systému, který je k tomu připraven, ten systém se jmenuje CECIS, (…) náš předběžný požadavek na poskytnutí případné materiální, případně lékařské pomoci. Ze zahraničí, ze států Evropské unie.“ 

Dodejme, že systém CECIS, tedy Společný komunikační a informační systém pro mimořádné události, je jedním z nástrojů, pomocí něhož Česká republika může při katastrofách a mimořádných událostech požádat o pomoc v rámci mechanismu civilní ochrany EU. Jednou z forem této pomoci je také právě nasazení zdravotníků ze zahraničí.

Jestli již byla lůžková kapacita nemocnic „razantně navýšena“, je trochu sporné. Podle dat, která zveřejňuje Hlídač státu, se celkový počet lůžek například od 10. října do 18. října naopak mírně snížil. Pokud bychom však porovnali data od začátku října do dne rozhovoru, nelze popřít, že v tomto období k určitému navýšení došlo.

Je také pravda, že v současné době nemocnice omezují neakutní péči a uvolňují si tak prostor pro očekávaný nárůst pacientů s covidem-19. Stát zároveň plánuje využít lůžka ze státních hmotných rezerv, část z nich do nového zařízení v Letňanech, které Ústřední krizový štáb buduje s pomocí Armády ČR. Znatelné navýšení počtu lůžek mezi 15. a 18. říjnem můžeme vidět i v prezentaci (.pdf, str. 9) profesora Černého.

Aktuální údaje o volných kapacitách nemocnic pravidelně zveřejňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky, spolu se zprávou národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého. Z jeho zpráv vyplývá, že kapacita lůžek je prozatím dostačující. Větší problém zřejmě hrozí s nedostatkem lékařů a sester. Jednak kvůli nakažení covidem-19, ale také kvůli vládním opatřením, jak uvádí např. FN Brno. Ministr zdravotnictví připravuje strategie, jak chybějící personál nemocnic nahradit.

K přípravě a otevření polních nemocnic dochází většinou v momentu, kdy již klasickým stávajícím nemocnicím hrozí přeplnění a nedostatek lůžek. Polní nemocnice jako mobilní zdravotnická zařízení tak pomáhají odlehčit přetíženým „kamenným“ nemocnicím. Využívají se nejenom během vojenských konfliktů, ale i v případě katastrof či nehod.

Polní nemocnice během první vlny pandemie covidu-19 využily hlavně nejvíc zasažené země jako Itálie, Velká Británie, Španělsko, Brazílie, Čína, Rusko či americká metropole New York. 

I česká vláda se na jednání 16. října 2020 rozhodla pro otevření polní nemocnice jako záložního zdravotnického zařízení. Přípravu a zabezpečení letňanské polní nemocnice má na starosti Armáda ČR, která zabezpečila i převoz techniky a nemocničního materiálu z Hradce Králové do Prahy. Polní nemocnice bude vybavena např. laboratoří, operačním sálem, ale zejména 500 lůžky, z nichž 10 má být určeno pro jednotku intenzivní péče (JIP).

Primárně má být polní nemocnice v Letňanech podle ministra zdravotnictví Prymuly vyhrazena pro pacienty s mírným průběhem. Věří také, že nemocnice bude záložní a nebude muset být využita.

Dle informací Ministerstva obrany by výstavba zmiňované polní nemocnice měla být dokončena v neděli 25. října.

Španělsku a Itálii se i přes veškerá přijatá opatření nedařilo na jaře letošního roku epidemii koronaviru dlouho zpomalit. Ve Španělsku dokonce již v březnu přesáhl počet zemřelých počet tehdejších obětí v Číně. Následně tak obě země požádaly o pomoc spojence z NATO prostřednictvím Euroatlantického koordinačního střediska pro řešení situace při katastrofách (Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Centre).

Toto středisko nyní koordinuje zásilky zdravotnického materiálu, jako jsou například respirátory, roušky či plicní ventilátory, které spojenecké země nutně potřebují. V reakci na tuto žádost darovala Česká republika Španělsku i Itálii koncem března 10 tisíc ochranných obleků. Zásilku zdravotnického materiálu přepravil španělský armádní letoun C-130 Hercules.

Česká republika dále v dubnu poskytla (.pdf) jeden milion ochranných roušek Severní Makedonii a solidárně se také zachovala vůči Slovinsku, kterému koncem března zapůjčila 500 tisíc roušek, 25 tisíc respirátorů a 5 tisíc ochranných kombinéz. V dubnu poté ČR dodala Slovinsku ještě jeden milion chirurgických masek a dalších 200 tisíc respirátorů. V neposlední řadě poskytla ČR pro přepravu zdravotnických pomůcek jiných států také část kapacity letadel svého leteckého mostu, například Slovensku. 

Ministr vnitra Jan Hamáček zde reaguje na tvrzení předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, že Česká republika odmítla na jaře pomoci jiným členům Evropské unie, a přesto dnes sama o pomoc žádá. Právě v této souvislosti pak Jan Hamáček uvedl, že Česká republika sice neposkytla personální pomoc, materiální však ano. A to až v takové míře, že je pomoc od ČR vyobrazena na nejméně třetině záběrů videí NATO, která se týkají reakce Severoatlantické aliance na pandemii covidu-19.

Jan Hamáček sice neupřesňuje, o jakých klipech mluví, na oficiálním kanálu Severoatlantické aliance na YouTube lze nicméně například dohledat video s názvem „Jak NATO a jeho spojenci reagují na covid-19?“. V tomto videu jsou pak vyobrazeny zásilky pomoci od České republiky, a to v čase 0:48 a 0:50. Nelze však hovořit o tom, že by ČR byla předmětem tohoto či jiných videí o covidu-19 „nejméně z jedné třetiny“. Česká republika je ve videích NATO zmiňována jen okrajově. Vedle vyobrazení pomoci od jiných zemí (video, čas, 0:34 či 1:33) je na videu často vidět například pomoc od USA (video, čas 1:14). Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že celý soubor videí s názvem „NATO a covid-19“ je k dispozici také na oficiálním facebookovém účtu Severoatlantické aliance. Tématu materiální pomoci se zde pak věnuje jen jedno video, které se shoduje právě s námi zmiňovaným videem zveřejněným na YouTube.

Ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy. Kromě ústavního zákona o bezpečnosti České republiky plánoval upravit rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví či krizový zákon.

Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Připomínková řízení již proběhla a nyní návrhy čekají na projednání vládou. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví zatím zveřejněna nebyla.

Je také pravda, že novelizace obsahuje části plánované už „před létem“. Z předem avizovaných změn návrh obsahuje například část, která umožní vládě vyhlásit stav nebezpečí (.doc, str. 1). „Mezi krizové stavy uvedené v ústavním zákoně o bezpečnosti se doplňuje stav nebezpečí, který byl doposud upraven pouze v krizovém zákoně. Z tohoto důvodu dochází k odstranění podmínky o rozsahu intenzity ohrožení, neboť stav nebezpečí bude vyhlašován v případech, kdy intenzita ohrožení nebude dosahovat značného rozsahu,“ uvádí (.docx, str. 7) Ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novele bezpečnostního zákona.

Debata o zákonu je opravdu komplikovaná, novelu kritizují například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.

Policejní prezident Jan Švejdar sdílel na svém twitterovém účtu 17. října příspěvek reagující na nutnost policejního zásahu na demonstraci proti vládním opatřením, která se konala 18. října na Staroměstském náměstí v Praze. V něm zmiňuje, že policejní sbor přichází každý den cca o 250 až 300 policistů, kteří jsou buď umístěni do povinné karantény, nebo jsou pozitivně testovaní na covid-19. 

O podobných číslech hovořila například také mluvčí Policejního prezidia ČR Kateřina Rendlová, která v sobotu 17. října 2020 k počtu policistů mimo službu uvedla: „Stoupající trend máme několik posledních dnů. V sobotu to bylo něco přes 300 lidí, v pátek okolo 250 a předevčírem 230. Jde i o občanské zaměstnance, ale většinu tvoří policisté. Úbytek je však rovnoměrně rozložený v rámci celé České republiky.“

Jan Hamáček tedy v debatě 18. října ve svém výroku neuvedl zcela přesná aktuální data. Nicméně vzhledem k tomu, že jím uváděný rozsah přibližně odpovídá číslům z předchozích dnů (z pátku 16. října a ze čtvrtka 15. října), hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Policie ČR disponuje podle údajů z února letošního roku více než 40 000 členy a úbytek policistů schopných služby (tempem zhruba 780 policistů během tří dnů) tak lze považovat za zásadní.