Jan Hamáček

Jan Hamáček ve výroku hovoří o důsledcích nedodržování opatření na demonstraci. Z kontextu výroku však není zřejmé, jaká opatření má na mysli. V úvahu připadají dvě interpretace: buď protiepidemická opatření pro veřejná shromáždění přijatá vládou ČR, ale také obecná pravidla pro taková shromáždění. Zaměřme se tedy na jednu interpretaci po druhé.

Vláda České republiky přijala usnesení o přijetí krizového opatření v pondělí 12. října 2020. Zákazy a omezení obsažené v usnesení vstoupily v platnost 14. října (str. 1). Dokument omezuje „právo pokojně se shromažďovat tak, že shromáždění se může účastnit celkem nejvýše 500 účastníků“ (str. 3).

Účastníci shromáždění musí být rozděleni do skupin, které budou obsahovat nejvýše 20 osob. Rovněž musí dodržovat dvoumetrový odstup od ostatních a mít zakrytá ústa a nos (str. 3). Demonstrující tak po dobu nouzového stavu musí dodržovat tato opatření. Jejich porušením se mohou dopustit přestupku podle krizového zákona, za který jim hrozí pokuta až do výše 20 tis. Kč. Svolavateli shromáždění usnesení vlády žádné zvláštní povinnosti neukládá, vztahuje se na něj stejné omezení jako na účastníky demonstrace. V případě porušování protiepidemických nařízení na demonstraci neukládá svolavateli žádnou povinnost ani zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

Zákon o právu shromažďovacím z března 1990 ukládá svolavateli demonstrace řadu jiných povinností. Svolavatel např. musí (vlastními silami) zajistit, aby shromáždění proběhlo pokojně a aby nebylo narušováno. Pokud se svolavateli nepodaří obnovit pokojný průběh shromáždění, „požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu“. Další www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-84#p6-5-a">povinností je dodržování pokynů úřadu a plnění povinností stanovených jinými právními předpisy.

Úřad, kterému bylo shromáždění oznámeno, resp. jeho zástupce, pak může na místě shromáždění www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-84#p8-4">udílet pokyny, mimo jiné i za účelem ochrany veřejného zdraví prostřednictvím svolavatele shromáždění rozpustit. Svolavatel následně musí účastníky vyzvat k odchodu. Pokud tak neučiní svolavatel, rozpustí demonstraci zástupce úřadu. Policie pak může na místě udílet pokyny jen v případě, že zástupce úřadu není přítomen, popřípadě vyžadují-li to okolnosti.

Je však třeba zdůraznit, že pro konání shromáždění (demonstrace) není třeba předchozí povolení příslušných úřadů. Svolavatel je pouze povinen konání shromáždění oznámit, a to alespoň 5 dní předem. Ani neoznámení však není důvodem pro rozpuštění shromáždění. Tyto důvody jsou taxativně vymezeny v § 10 zákona. Shromáždění je možné rozpustit, např. pokud se demonstrující dopouštějí násilí nebo hrubé neslušnosti nebo pokud nařízení porušuje zákony a ústavu. Neoznámení shromáždění je však přestupkem s pokutou až 15 000 Kč (v případě právnické osoby 30 tis. Kč).

Účastníci shromáždění musí dodržovat opatření vydaná v souvislosti se šířením nemoci covid-19 a musí respektovat zákon o právu shromažďovacím. V případě, že tato opatření dodržována nejsou, jedná se svolavateli dle zákona nejdříve zástupce úřadu, teoreticky přitom k těmto jednáním může dojít i na základě podnětu Policie ČR. Ta může sama zasáhnout jen v omezených případech. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož při aplikaci druhé interpretace výrok odpovídá zákonnému postupu.

Výrok ministra vnitra Jana Hamáčka reaguje na prohlášení (video, čas 00:47) předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové učiněného během rozhovoru ve Studiu ČT24.

V něm na otázku, zdali TOP 09 podpoří hlasování o prodloužení nouzového stavu do 25. května 2020, uvedla: „(…) my ty argumenty, které jsou vznášeny (…) považujeme za řešitelné i mimo nouzový stav, (…) další argumentace týkající se těch různých omezení, tak ta lze dělat i bez nouzového stavu podle krizového zákona i podle zákona o ochraně veřejného zdraví.“

Nouzový stav, jeden ze čtyř krizových stavů, se vyhlašuje na základě § 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Samotná opatření, která zasahují do základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod, jsou následně vyhlašována podle § 5 krizového zákona (240/2000 Sb.). Jsou jimi například práva na svobodu pohybu a pobytu nebo právo provozovat podnikatelskou činnost.

Krizový zákon během nouzového stavu vládě umožňuje (§ 6) použít i další opatření, například uložení pracovní povinnosti, nařízení vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce (například pracovníci IZS ad.) nebo opatření k přednostnímu zásobování složek IZS a ozbrojených sil.

Prakticky tak není možné přijímat opatření podle krizového zákona bez předchozího vyhlášení nouzového stavu.

Respirátory typu FFP3 v žádných zásilkách z Číny, které do České republiky dorazily do 22. března, skutečně nebyly. Respirátory evropské třídy FFP3 (srovnatelné s americkým standardem N100) dokáží vyfiltrovat alespoň 99 % částic ze vzduchu a jsou tak jediné, které poskytují téměř jistou ochranu proti nakažení koronavirem. Jsou proto vhodné pro zdravotnický personál, který přichází do intenzivního kontaktu s nakaženými.

Problém s dostupností respirátorů je nyní prakticky všude, a tak se je snaží skupovat i ostatní státy. Například ve Spojených státech existuje zásadní nedostatek i respirátorů nižší třídy – N95 (ekvivalent FFP2). 

V Číně podle místních zdrojů tamní vláda údajně žádné oficiální zákazy vývozu roušek a respirátorů z Číny nevydala. Některé zahraniční společnosti, které je byly zvyklé v minulosti importovat, však tvrdí, že respirátory v současné době není možné získat a že Čína pravděpodobně jejich vývoz omezuje a využívá je zejména sama pro vlastní potřebu. To potvrzuje i zástupce čínské asociace výrobců lékařských materiálů. Možným způsobem vývozu tohoto materiálu mimo Čínu je určitá forma humanitární pomoci. Kupříkladu v podobě vládních darů, které již putovaly například do Japonska či Íránu, nebo darů od soukromých společností, jako tomu bylo v případě čínské společnosti Xiaomi, která desítky tisíc masek FFP3 darovala Itálii. 

Dalším důvodem, proč není momentálně možné v Číně sehnat respirátory té nejvyšší třídy a často i nižších, je také to, že během velmi přísných protiepidemických opatření, která Čína v posledních měsících zaváděla, nebyly v provozu mnohé továrny a výroba těchto ochranných prostředků tak značně poklesla. Před vypuknutím epidemie Čína zároveň byla největším producentem roušek a respirátorů na světě, vyráběla přibližně 80 % světové produkce. 

Dalším faktorem je i to, že k výrobě masek jsou potřeba netkané polypropylenové textilie, které sama Čína musí dovážet a které se při aktuální vysoké poptávce po respirátorech samy stávají nedostatkovým zbožím. 

Respirátory typu FFP3 nebyly součástí ani žádné z dalších zakoupených leteckých dodávek, které v poslední době dorazily z Číny do jiných evropských zemí. V úterý 24. března doletěly zásoby zdravotnického materiálu na Slovensko a do Maďarska, obě zásilky obsahovaly pouze roušky a další ochranné pomůcky. Stejně na tom byla i zásilka do Polska, Ukrajiny či Srbska. Francie v současnosti z Číny objednává pouze ochranné roušky a rukavice a například Litva sice z Číny objednala 2 miliony respirátorů, ale typ FFP3 musí stejně odebírat od místní litevské společnosti. Z toho, že respirátory typu FFP3 nebyly součástí obchodních dodávek do jiných států, usuzujeme, že ve větším množství v Číně opravdu zakoupit nejdou. 

Nedá se tedy říci, že Čína respirátory třídy FFP3 momentálně vůbec neprodukuje, ale je pravda, že „minimálně v této fázi nejsou v nabídce“.

V České republice zatím stále přibývá počet osob nakažených koronavirem. Přibývá ale také počet provedených testů na nemoc COVID-19. Graf, který měli k dispozici v Otázkách Václava Moravce přímo od Ministerstva vnitra, ve svém výroku Jan Hamáček komentuje tak, že mezidenní nárůsty pozitivně testovaných u nás klesají (OVM, 34:46).

K tomuto grafu uveďme, že jsme se pokoušeli ověřit jeho správnost, bohužel se nám ale nepodařilo přijít na metodu, podle které byly jednotlivé údaje vypočteny, resp. žádným z námi zkoušených postupů jsme se k uvedeným číslům nedopracovali.

Co se týče vývoje celkového počtu nakažených a mezidenních procentuálních nárůstů, ten je zachycen v následujícím grafu.

Pokud se pak podíváme na růst počtu nakažených v absolutních číslech, tj. kolik nakažených přibylo v jednotlivé dny, pak od 19. března, kdy počet nově nakažených dosáhl vrcholu, můžeme skutečně pozorovat, že i počet nově nakažených se procentuálně postupně snižuje.

Pro kontext uveďme, že k tématu se vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Událostech, komentářích (čas 1:12) z 23. března 2020. Podle něj je možné mluvit o zmírnění některých opatření až tehdy, když budou denní přírůstky nakažených klesat. Například k otevření menších obchodů je podle něj přijatelným denním nárůstem 10 %. To se však týká jen vnitřních opatření, ne uzavření hranic.

Nárůst počtu nakažených nemocí COVID-19 v Itálii se v posledních týdnech urychloval. Nejenže tedy počáteční růst v Itálii byl dramatický a křivka mezidenních nárůstů neklesala, ona se naopak zvedala, a to v průměru rychleji než dny předchozí. Šlo o růst sledující exponenciální křivku, která je typická pro epidemie, aspoň do doby, než je větší část populace nakažená.

První dva případy nákazy v Itálii byly 31. ledna. Rapidní nárůst ale následoval až cca od 20. února (viz graf níže). K 24. březnu má Itálie téměř 64 tisíc nakažených. 19. března nebyl podle WHO v Itálii žádný nový nakažený, což nesedí s informacemi z jiných zdrojů, tudíž jsme ji nahradili počtem 5322. Jde ovšem o počet pozitivně testovaných a reálný počet nakažených je pravděpodobně vyšší.

Zde se můžete podívat na celkový vývoj počtu nakažených v Itálii či porovnat nárůst počtu nakažených v různých státech světa.

První informace o objednávce na 1,1 milion respirátorů a 5 milionů roušek z Číny se objevila 15. března na twitterovém účtu Jana Hamáčka.

Podle Aktuálně.cz se tak mělo stát poté, co nákupem respirátorů a roušek pověřil premiér Andrej Babiš právě resort ministra vnitra. To mu umožňuje zákon č. 240/2000 Sb. Důvodem měla být neschopnost Ministerstva zdravotnictví objednat právě toto vybavení.

„Takže my máme rychlý platební styk a můžu vám říct, že teď máme zaplaceno a pod smlouvou v Číně víc než 30 milionů roušek, 6 milionů respirátorů, 250 000 ochranných bioobleků pro lékaře a pro zdravotnický personál a 250 000 brýlí a štítů. To je věc, která by měla zásadně situaci změnit.“ Tak znělo vyjádření ministra vnitra 17. března na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Podle tohoto vyjádření se počet objednaných pomůcek z Číny zvýšil.

Zatím poslední informace s vyšším počtem ochranných pomůcek zazněla právě 22. března v Otázkách Václava Moravce (čas 26:25). O stejném počtu oznámeném ministrem Hamáčkem podle ČTK informovala i mluvčí Asociace krajů ČR Pavlíková již o dva dny dříve a stejnou informaci poskytl také server Info.cz, který se odkazuje na informace vyžádané od Ministerstva vnitra. Zde se liší pouze počet ochranných obleků, kdy Info.cz uvádí počet 300 000, namísto 250 000 avizovaných Janem Hamáčkem.

Informace o smlouvě na ústenky, respirátory třídy FFP2, brýle, ochranné štíty ani jednorázové testy nejsou dohledatelné v registru smluv.

„50000 respirátorů první dávky pro záchranu české stomatologie je v Domě českých stomatologů. Z Číny díky dobrým lidem z Vnitra, naší komory, hasičů. Speciální dík @jhamacek a bezejmení přátelé,“ napsal v sobotu 21. března na svůj twitter Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory. Stejnou informaci poskytl také facebookový účet České stomatologické komory.

Počet 50 000 kusů respirátorů potvrzují i distribuční seznamy zveřejněné Romanem Šmuclerem.

Auta za pár minut jedou do všech okresů stomatologům na pomoc. Jednotlivé okresy samy nastavují péči. Spolupráce a organizace . Průhledné seznamy. Každá pomoc od státu a lidí této země zaevidovaná a každý ať vidí. Důvěra všech v systém a že nikdo neparazituje, je klíčová. pic.twitter.com/KBynPUst40

— Roman Šmucler (@smucler) March 22, 2020

První várka respirátorů, která měla do České republiky přiletět z Číny, dorazila podle ČTK v pátek 20. března 2020. Celkem přiletělo 1,1 milionu respirátorů kategorie FFP2. Další 2 miliony respirátorů téže kategorie dorazily z Číny spolu s dalšími ochrannými pomůckami hned následující den krátce před půlnocí.

Z Číny tak k datu 22. března 2020 přiletěly více než 3 miliony respirátorů kategorie FFP2.

Šéf hmotných rezerv Pavel Švagr pro Českou televizi 19. března uvedl, že ve Správě státních hmotných rezerv bylo uloženo 10 000 respirátorů. Co se týče lékáren, prezident České lékárnické komory Aleš Krebs řekl, že v lékárnách nejsou ochranné prostředky prakticky žádné.

V nemocnicích měly v polovině března zásoby ochranných pomůcek vystačit už jen na několik dní. Ve většině nemocnic se zásoby respirátorů pohybovaly v řádech tisíců, v některých nemocnicích zbývaly poslední kusy.

Informaci o pokynu Ministerstva vnitra k inventuře zásob ochranných pomůcek se nám nepodařilo dohledat. Teoreticky by tento pokyn mohl obsahovat Věstník Ministerstva vnitra, v němž ministerstvo „uveřejňuje metodické pokyny“. Tento věstník je však z velké části neveřejný a na oficiálních stránkách Ministerstva vnitra lze nalézt pouze některé části vybraných vydání, žádné z nich však není z roku 2020.

Co se týče druhé části výroku o počtu zakoupených ochranných prostředků třídy FFP3, Jan Hamáček zde pravděpodobně hovoří o zásobách policie, o které mluvil jeho předřečník Radim Fiala /SPD/. Ten se vyjádřil takto: „Pan vicepremiér řekl, že policie měla ty ochranné prostředky zajištěny. Já si myslím, že to tak úplně není pravda (…) Ministerstvo vnitra ty věci mělo analyzovat, ty prostředky nakupovat už třeba v prosinci (…)“ (video, čas 22:14).

Dle záznamů v registru smluv nakoupilo od začátku roku Policejní prezidium a krajská ředitelství policie, tedy složky spadající pod Ministerstvo vnitra, celkem 72 833 kusů ochranných pomůcek třídy FFP3. První smlouvy byly uzavřeny na konci ledna 2020. V prosinci 2019 uzavřelo smlouvu na nákup blíže neurčeného množství respirátorů FFP3 jen Krajské ředitelství (KŘP) Zlínského kraje.

Jan Hamáček však může ve výroku hovořit také o Ministerstvu vnitra jako celku a do počtu „60 000“ zahrnovat i objednávky Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra, které ochranné prostředky třídy FFP3 nakupovalo rovněž. První dvě smlouvy na nákup celkem 2 600 kusů respirátorů (.pdf, str. 1) a masek (.pdf, str. 1) u něj pocházejí z 30. ledna 2020. Dalších 6 000 kusů masek FFP3 (.pdf, str. 1) pro toto zařízení bylo objednáno 18. března.

Podle dat z registru smluv od začátku roku až do dne rozhovoru tedy nakoupilo Policejní prezidium celkem 45 168 kusů ochranných pomůcek FFP3, krajská ředitelství policie 27 665 kusů a Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra 8 600 kusů.

Ministerstvo vnitra v registru smluv nezveřejňuje (.pdf, str. 44) smlouvy, které mají hodnotu menší než 50 000 Kč. Je tak možné, že některé smlouvy nejsou v tomto registru uvedeny a celkové číslo zakoupených ochranných prostředků třídy FFP3 je tedy u některých složek ještě vyšší. Protože však ministr Hamáček svým výrokem mohl mít na mysli pouze respirátory nakoupené Policejním prezidiem, hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť z důvodu absence smluv do 50 000 Kč v registru smluv nemůžeme spolehlivě ověřit, kolik respirátorů celkově Policejní prezidium nakoupilo.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám také nepodařilo dohledat, zda zástupci hasičů ministra vnitra ujistili, že mají dostatek masek a příslušných filtrů. Na dotaz Demagog.cz ohledně stavu zásob ochranných prostředků třídy FFP3 k 1. lednu 2020 například tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy uvedl: „V obecné rovině upřednostňujeme pro naše potřeby prostředky umožňující jejich opakované použití. (…) Přesné počty těchto prostředků samozřejmě evidujeme, nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná o informaci strategického významu, není možné tato čísla zveřejnit.“ Odkázal nás také na doporučení Ministerstva zdravotnictví, které „doporučuje hasičům požívat respirátory FFP2 případně FFP1 nebo roušky, tedy nikoli FFP3“.

Ministerstvo vnitra skutečně neodpovídá za nákup ochranných prostředků pro zdravotnický personál. Za zdravotnický personál odpovídá Ministerstvo zdravotnictví, neboť podle § 10 kompetenčního zákona (č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy…) Ministerstvo zdravotnictví: „je ústředním orgánem pro zdravotní službu, ochranu veřejného zdraví…” a další. Tudíž ochranné prostředky pro zdravotnický personál by měly být plně v gesci Ministerstva zdravotnictví. 

Zároveň podle vyjádření premiéra Babiše z 3. března 2020 by mělo Ministerstvo zdravotnictví centralizovat nákupy roušek a respirátorů pro nemocnice a dohodnout se s výrobci na jejich dodávání. Dále je v článku uvedeno: „Podle Babiše je třeba vnést řád do zásobování zdravotnických organizací rouškami a respirátory a centrálně ho koordinovat. Ministerstvo zdravotnictví proto podle něj bude sbírat od nemocnic i od samostatných lékařů jejich požadavky na potřebu roušek. Od českých výrobců bude chtít ministerstvo zdravotnictví vědět, jaké mají výrobní kapacity a kolik ochranných prostředků dokážou dodat.”

Pokud jde o odpovědnost Ministerstva vnitra za své zaměstnance (v širším slova smyslu – Police ČR, Hasiči apod.), vláda sice schválila centrální nákup respirátorů skrze Ministerstvo zdravotnictví, nicméně i Ministerstvo vnitra se nadále snaží (podobně jako např. Ministerstvo dopravy) chránit pracovníky při výkonu jejich povinností, ať už na hranicích či uvnitř země.

Připomeňme, že odpovědnost za nákup ochranných pomůcek se řeší v souvislosti s jejich obrovským nedostatkem v České republice. Přes všechna slova o připravenosti se dlouhé týdny během koronavirové krize nedařilo potřebu po respirátorech a rouškách uspokojit. Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje potíže s dodávkami „přetížením celosvětového trhu. V únoru zdravotníky nejdříve vyzvalo k dostatečnému zásobení – nicméně už v té době byl pomůcek nedostatek. Následně vláda rozhodla o centrálním nákupu. Distribuovala také respirátory ze státních hmotných rezerv, těch ale na skladě bylo pouze 10 tisíc.” (Seznam Zprávy). Důvod, proč jich bylo na skladě pouze 10 tisíc, vysvětluje pro DVTV předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v tomto videu (čas 0:28–1:00 a 4:20–4:48). Situace se zlepšila až poté, co se podařilo nakoupit velké počty vybavení z Číny, které se sem v těchto dnech dopravují letecky. Dodnes však nelze říci, že by potřeba po respirátorech a jiných ochranných pomůckách byla zcela uspokojena.