Podle české ústavy jak veto prezidenta, tak i vrácení Senátem může být velmi lehce přehlasováno, zatímco v jiných zemích musí být aspoň dvoutřetinová nebo silnější většina, tak v tomto případě je pouze absolutní většina zvolených poslanců.
Ústava ČR skutečně umožňuje přehlasovat prezidentovo veto poměrně snadno, tedy absolutní většinou všech poslanců (čl. 50 odst. 2). To samé platí pro přehlasování senátního zamítnutí (čl. 47 odst. 1) či pozměnění (odst. 2).
Příklady států užívajících silnějšího veta jsou:
Polsko, kde (dle ústavy, angl., čl. 122 odst. 5) zákon, vrácený prezidentem může být schválen většinou 3/5 přítomných poslanců (za přítomnosti poloviny);
Ukrajina, kde (dle čl. 94 ústavy, angl.) je k přehlasování třeba většina 2/3 všech členů parlamentu;
USA, kde (dle čl. 1 odd. 7 ústavy, angl. překlad např. zde) je potřeba 2/3 většina v obou komorách.
Jediná pravomoc prezidenta, co se týká soudnictví, je, že prezident jmenuje soudce - i nejvyšší i ústavní soudce.
Dle článku 62 Ústavy:
písm. e) prezident jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
písm. f) prezident jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu
a dle článku následujícího (63):
odst. 1, písm. i) prezident dále jmenuje soudce (tento výkon je však podmíněn nutností kontrasignace předsedou vlády či jím pověřeným členem vlády - odst. 3)
Podařilo se nám to vyjednat, tady bych velmi chválil našeho velvyslance v Bruselu, že v budoucnosti to bude možné, neboť náš národní dohled (ČNB - pozn. Demagog.cz) bude zachován i kdyby byla bankovní unie.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných zpravodajských článků.
Systém bankovní unie, resp. bankovní dohled nad finančními institucemi Evropskou centrální bankou má platit pro členské země eurozóny. Vstup dalších států je dobrovolný a Česká republika oznámila, že se k tomuto bankovnímu dohledu nepřipojí, ale že její vznik podporuje. Na prosincovém summitu v Bruselu se ČR podařilo vyjednat záruky, že český finanční sektor a české dohledové pravomoci nebudou dotčeny bankovním dohledem.
My jsme se zavázali, když jsme vstoupili do Evropské unie, že jednoho dne, byť bohudíky jsme nestanovili datum, přijmeme EURO.
Článek 4 aktu o přistoupení ČR k EU zní: "Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES".
Tento výše zmíněný článek je dnes platný prostřednictvím článku 140 Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1. obecně vymezuje některá kritéria pro přistoupení ke společné měně. Podrobněji jsou tato kritéria rozpracována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku. Obecně jsou známa pod názvem Mastrichtská kritéria. V odstavci 2.Smlouvy o fungování EU se pak praví: " Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států ".
V současné době neexistuje závazné datum přijetí Eura.
Výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených dokumentů tedy hodnotíme jako pravdivý.
I prezident republiky psal řeckému prezidentovi. Bohužel ten dopis byl uveřejněn zde, než byl předán v Aténách. (v kauze 2 zadržených českých občanů v Řecku - pozn. Demagog.cz)
Prezident Klaus skutečné řeckému prezidentovi dopis zaslal, jeho znění můžete nalézt zde. O dopisu informovala např. Česká televize již 21. listopadu minulého roku, podle jejích informací byl pak dopis doručen do kanceláře prezidenta "v ranních hodinách" o den později. Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Byla stávka soudců v Řecku. (výrok pronesen v kontextu dotazu na situaci 2 českých vězňů v Řecku, kteří byli zadrženi za focení vojenského objektu - pozn. Demagog.cz)
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme na základě informací z Ministerstva zahraničí a zpravodajských článků jako pravdivý.
Dva čeští občané - Ivan Buchta a Martin Pezlar - byli zadrženi v neděli 9. září 2012 na ostrově Limnos v Řecku z důvodu podezření ze špionáže při focení vojenského objektu. Stávka soudců v Řecku pak započala 17. září 2012, tedy několik dní po zmíněném zatčení, a podle dostupných informací pokračovala i v říjnu a listopadu. Rozhodnutí o odvolání se díky tomu mělo odložit na neurčito.
K případu vydalo zprávu i Ministerstvo zahraničí, kde mj. problémy s touto stávkou zmiňuje. Uvádí se zde, že i přes problémy se stávkami se nakonec podařilo zařadit tento případ mezi ty, jejichž projednávání pokračují i přes stávku.
VM: Vy jste, Karle Schwarzenbergu, v rámci povolební euforie z těch výsledků prvního kola označil Miloše Zemana, cituji, za muže minulosti. Co možná námitka, že jste tím pro druhé kolo odstartoval negativní část volební kampaně? KS: Ne. To vůbec ne. Poněvadž, kdybyste celé moje vyjádření citoval, tak jsem taky říkal, že Miloš Zeman je opravdu velký politik, s kým je střet něco opravdu, co stojí zato.
Karel Schwarzenberg hned z kraje svého projevu po prvním kole řekl: " Miloš Zeman je zajisté velký politický profesionál, bývalý premiér, tedy protivník, se kterým stojí za to se střetnout. Nicméně, já jsem přesvědčen, že on reprezentuje minulost. Naší minulost posledních 10-15 let.... "
Když uvedete případ Heinze Fischera, tak vás můžu o tom ujistit, že získal mnohem víc hlasů než kdykoliv Strana lidová rakouská, poněvadž byl jako osobnost velice vážená. On byl dlouho předseda parlamentu, je skvělý ústavní právník, byl vždycky umírněný, má jasně levicový názory.
Heinz Fischer je současným rakouským spolkovým prezidentem a v letech 1990 - 2002 zastával funkci předsedy dolní komory parlamentu. Vystudoval práva.
Níže uvádíme počty hlasů v prezidentských volbách, které si v letech 2004 a 2010 připsal a na základě nichž zvítězil Heinz Fischer, a počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou v parlamentních volbách od roku 1945. Data byla čerpána z Evropské volební databáze, v případě voleb do roku 1986, pak ze stránek wikipedia.org.
Prezidentské volby, počet hlasů pro Heinze Fischera:
2004 - 2 166 690
2010 - 2 508 373
Parlamentní volby, počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou:
1945
1 602 227
19702 051 012
19941 281 846
1949
1 846 581
19711 964 713
19951 370 510
1953
1 781 777
19751 981 291
19991 243 672
19561 999 986
19791 981 739
20022 076 833
19591 928 043
19832 097 808
20061 616 493
19622 024 501
19862 003 663
2008
1 298 512
19662 191 109
1990
1 508 600
Jelikož Heinz Fischer v roce 2010 skutečně dosáhl vyššího počtu hlasů, nežli kdy dosáhla Rakouská strana lidová, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených zdrojů jako pravdivý.
...poněvadž v Čechách odsuzujeme do vězení za přečiny, který v jiných zemích dávno už se trestaj pokutou, domácím vězením nebo jinými lehčími tresty. Tudíž máme přeplněné věznice.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme na základě informací z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a stránek Vězeňské služby České republiky jako pravdivý.
Ve studii (.pdf, str. 77) výše zmíněného Institutu z roku 2011 můžeme nalézt informaci, že " poznatky naznačují, že od nepodmíněného trestu odnětí svobody nelze vždy očekávat, že naplňují účel trestu a trestání. I v ČR dochází k tomu, že vězení jsou přeplněna, odstrašující účinek nepodmíněného trestuodnětí svobody je nedostatečný a k nápravě a resocializaci uvězněných pachatelů nedochází. " Na straně 78, bod 10.3 pak uvádí, že ve srovnání se zeměmi západní Evropy se zdá být trestní a sankční politika přísná a represivní.
Podle týdenního statistického hlášení (.pdf) Vězeňské služby České republiky byl ke dni 4. ledna 2013 celkový stav naplněnosti věznic 82,52 %. V těchto tabulkách lze nalézt i sedm věznic (Bělušice, Heřmanice, Kuřim, Mírov, Oráčov, Plzeň a Valdice), jejichž naplněnost je nad 100 %. Tento celkový stav je nicméně důsledek poslední amnestie z 1. ledna 2013. Ke dni 31. prosince 2012 byla totiž celková naplněnost (.pdf) věznic ve výši 106,26 % a přeplněnost (celkový stav nad 100 %) je dlouhodobým problémem (viz např. měsíční statistické údaje v pdf za rok 2012, statistickou ročenku 2011 (.pdf, str. 35), 2010 (.pdf, str. 27), 2009 (.pdf, str. 28), a 2008 (.pdf, str. 29). Až podle statistické ročenky za rok 2007 (.pdf, str. 50) byl tento stav pod 100 %, konkrétně 98,187 %.
Nebudu si brát dovolenou. Pojedu do Bruselu, kde máme důležitý setkání ministrů zahraničí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z tiskového oboru Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Ti na náš přímý dotaz v úterý 15. ledna vysvětlili, že "pan ministr Schwarzenberg se měl zúčastnit mimořádného zasedání ministrů zahraničních věcí k aktuální bezpečnostní situaci v Mali, které proběhne dne 17. ledna 2013 v Bruselu. Vzhledem k tomu, že se však ve stejný den koná mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě, pan ministr svou účast v Bruselu odřekl. Na jednání v Bruselu ho zastoupí 1. náměstek Jiří Schneider."
Dodejme, že ke svolání mimořádné schůze na návrh poslaneckého klubu ČSSD došlo již v pátek 11. ledna. Informovala o tom agentura Mediafax. Naopak k upřesnění termínu konání mimořádného zasedání ministrů zahraničí došlo až v pondělí, kdy o tom psal například server eubusiness.com (anglicky). Na zasedání se má řešit situace v Mali, kam Francie na žádost tamní vlády vyslala vojáky již v pátek.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
