Lubomír Zaorálek
Pan Jiří Kajínek byl tuším zdravý jako řepa.
Já chápu abolici jako mimořádné opatření, které, pokud vím, tak bylo zamýšleno, by se mělo spouštět ve chvíli politických zásadních změn, když sedí někdo politicky ve vězení a použije se to abolice proto, jako když třeba Jiří Ruml seděl ve vězení v roce 89 a podobně. A tehdy seděli někteří disidenti ve vězení, tak to bylo možné takovéto opatření použít, aby se pustili. Tehdy nebylo třeba, protože ti policisté, jako je pustili sami.
To je v jeho rukách (spolupodpis případné abolice premiérem Babišem, pozn. Demagog.cz). Máte pravdu, že tam je odpovědnost vlády, ale je taky evidentní, že to je v jeho rukách. To je vlastně věc, kterou koná, tady se rozhoduje on.
(...) amnestii, tak jak ji naplánoval Václav Klaus, která vlastně pustila tuneláře a ty, kteří spáchali nejhorší hospodářské zločiny v devadesátých letech, tak je pustil na svobodu.
My jsme prosadili, že se šest miliard dává na lékařskou péči.
(...) se teďka zvyšujou penze o 900 korun.
Premiér to (možnost udělení abolice, pozn. Demagog.cz) komentoval tím, že řekl - je třeba nechat pracovat justici, aby případ dokončila, a měla by konat bez ohledu na názory politiků a novinářů, vyjádření prezidenta bylo zbytečné.
My jsme zemi uklidnili. Ta vláda (myšlena Sobotkova, pozn. Demagog.cz) měla slušnou podporu.
Vyjdeme-li z dlouhodobých dat CVVM, tak je zřejmé, že se vláda Bohuslava Sobotky v porovnání s vládou Petra Nečase těšila větší důvěře obyvatel. V první polovině roku 2013 (tedy ještě před zásahem na Úřadu vlády), oscilovala veřejná podpora mezi 12–23 %.
Fakticky ihned po nástupu Nečasovy vlády začala důvěra v ni klesat. Naopak po sestavení kabinetu Bohuslava Sobotky se popularita vlády zvedla na nějakých 45 % a tuto míru si dlouho držela. Pokles pak koalice zaznamenala až v roce 2016 a v porovnání s předchozími sestavami (jak je z grafu CVVM patrné) nebyl tak výrazný.
Výrazný zlom směrem dolů v popularitě vláda utržila po proběhnuvší koaliční krizi (ze 40 na 23 %) na jaře letošního roku. Podle aktuálních dat se důvěra v kabinet pohybuje na hladině 28 %.
Je tedy pravdou, že po významnou dobu tohoto období se vládní sestava těšila důvěře, které minulé vlády fakticky nedosahovaly.
Pan Babiš je dneska trestně stíhaný a je obviněný.
Kauza trestního stíhání Andreje Babiše (a Jaroslava Faltýnka) se vztahuje k údajnému zneužití dotací EU na stavbu Farmy Čapí hnízdo. Podle serveru Aktuálně.cz začalo vyšetřování okolností získání dotací na konci prosince 2015. Letos pak případ pokročil a policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Babiše a Faltýnka. V případu pak figurují i další členové Babišovy rodiny, přesný počet obviněných však není znám. V Poslanecké sněmovně pak došlo k hlasování o vydání Babiše 6. 9. 2017, kde ze 134 přítomných poslanců hlasovalo pro jeho vydání 123. Na začátku října 2017 pak policie Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka obvinila pro podezření z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie a bylo zahájeno trestní stíhání, jak uvedly Lidovky.cz. Výrok je tedy pravdivý.
Zvyšovali jsme minimální mzdu poté, co se v té poslední vládě před námi vůbec nezvyšovala.
V programovém prohlášení z roku 2014 se vláda zavázala zvýšit minimální mzdu tak, aby se její výše přiblížila 40 % průměrné mzdy. Vláda pak během svého funkčního období zvýšila minimální mzdu třikrát – v roce 2015 na 9 200 Kč, v roce 2016 na 9 900 Kč a v roce 2017 na 11 000 Kč.
Vláda také schválila další navýšení minimální mzdy od roku 2018, a to na 12 200 Kč, což by mělo odpovídat 40,5 % průměrné mzdy. Pokud by se průměrná mzda držela stále na úrovni kolem 29 000 Kč, měl by se tento předpoklad vyplnit.
Jak vidíme na následujícím grafu v časovém srovnání, výška minimální mzdy se opravdu dlouho držela na stejné úrovni (osm tisíc korun, na tuto částku se dostala za Topolánkovy vlády). Minulá vláda (Rusnokova ani Nečasova) opravdu minimální mzdu nezvyšovala.
