Lubomír Zaorálek mluví o zákonu o sociálním bydlení. Ten byl koalicí přislíben již v programovém prohlášení vlády. Konkrétně bod zněl:
„Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok.“
Až v březnu 2017 vláda tento zákon po dlouhých diskuzích schválila, nicméně s ním nikdo příliš spokojen nebyl – vedly se spory například o tom, na koho by se měl zákon vztahovat.
ČSSD měla v plánu zákon aplikovat na široké spektrum lidí v nouzi, včetně seniorů, samoživitelů nebo postižených. Naopak ANO požadovalo zúžení skupiny obyvatel, na které by se zákon měl vztahovat, a také bylo proti zřizování nového úřadu, který by přidělování bytů řídil místo obcí. Místo toho měly být do programu dobrovolně zapojeny obce, které by tyto byty přidělovaly.
V případě, že by obce spolupráci odmítly, měl byty přidělovat Státní fond rozvoje bydlení. Opoziční strany pak kritizovaly zákon kvůli obavám o vytvoření sociálně vyloučených lokalit a také kvůli finanční náročnosti.
Po schválení ve vládě byl zákon poslán do Poslanecké sněmovny. Zde byl projednáván 17. 5. 2017, nicméně jednání bylo přerušeno a od té doby se o zákonu nejednalo. Přes první čtení zákon neprošel i díky opakovaným vystoupením opozičních poslanců, kteří tak zabránili jeho propuštění dále. Na druhou stranu vláda jej předložila teprve půl roku před volbami, což při výrazně rozdílných postojích různých stran mohlo vést k snazšímu zablokování projednání.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vládě se skutečně nepodařilo prosadit zákon o sociálním bydlení, proti němu vystupovalo jak hnutí ANO (v daném případě ministerstvo pro místní rozvoj), tak i pravicová opozice.