Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na otázku moderátorky, jestli je ochotný najít kompromis ohledně důchodové reformy a co by případně obětoval, aby byla reforma schválena. Jurečka v odpovědi kritizuje, že opozice nenavrhla konkrétní úpravy, a dodává, že hnutí ANO důchodovou reformu v minulosti opakovaně slibovalo, ale neuskutečnilo ji.

Volební programy 

Ve volebním programu z roku 2013 hnutí ANO o důchodové reformě doslovně nepsalo, už tehdy ovšem slíbilo provedení řady změn penzijního systému. Chtělo upravit všechny tři pilíře a např. zavést separátní důchodový účet mimo státní rozpočet, zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat ho na dobu dožití nebo umožnit dřívější důchod lidem v rizikových zaměstnáních. O úpravě všech pilířů mluvil později Andrej Babiš například ve Sněmovně v roce 2015, kdy slíbil, že v budoucnu představí svůj vlastní návrh reformy penzijního systému.

V programu z roku 2017 (.pdf) hnutí ANO už explicitně slíbilo prosazení důchodové reformy (str. 27). Ta podle dokumentu měla stát mj. na oddělení důchodového systému a státního rozpočtu nebo na tom, že by výše důchodu nebyla závislá na výši odvodů a měnila by se automaticky v návaznosti na blíže neurčený statistický ukazatel.

Potřebu některých změn v penzijním systému hnutí ANO později zmiňovalo i ve volebním programu z roku 2021 (.pdf, str. 16). Slibovalo například, že zaměstnanci v náročných profesích budou moci do důchodu odejít dříve nebo navýšení penze o 1,5 % za každý odpracovaný rok navíc v důchodovém věku. Reforma celého systému v programu výslovně uvedena není.

Kniha

Marian Jurečka zmínkou o knize hnutí ANO zjevně naráží na knihy Andreje Babiše, které vydal v rámci kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny. V první knize „O čem sním, když náhodou spím“ z roku 2017 (.pdf) Babiš o důchodové reformě nepíše, slibuje jen zavedení penzijního systému, „který bude fungovat jako skutečné pojištění“ (.pdf, str. 58). Další plánovanou změnou bylo spuštění účtů, na kterých by lidé viděli, jak vysoký budou mít důchod. Dále naznačil změnu výpočtu věku odchodu do penze (str. 59).

Druhou knihu „Sdílejte, než to zakážou!“ (.pdf) tehdejší premiér Babiš vydal v roce 2021. V ní už doslova píše: „Musíme rozběhnout skutečnou důchodovou reformu, u které náš koaliční partner vůbec neřešil proveditelnost“ (.pdf, str. 210). Konkrétní změny ale v knize neuvádí.

Programové prohlášení vlády

Hnutí ANO bylo poprvé součástí kabinetu během vlády Bohuslava Sobotky, která do úřadu nastoupila v lednu 2014. V programovém prohlášení z února 2014 (.pdf) slibovala připravit novelu zákona o důchodovém pojištění s cílem upravit podmínky pro zvyšování důchodů (str. 6). Tím tehdy reagovala na změny důchodového systému prosazené během Nečasova kabinetu. Sobotkova vláda se dále zavázala k vytvoření odborné komise pro ukončení druhého pilíře (.pdf, str. 6). V dokumentu zároveň slíbila, že v budoucnu připraví „komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání“. Přímo o „důchodové reformě“ tehdejší prohlášení nepsalo.

Už samotná první vláda Andreje Babiše schválila první programové prohlášení v lednu 2018, ve kterém je slib uskutečnit důchodovou reformu výslovně zmíněn. Druhý Babišův kabinet pak schválil své programové prohlášení (.pdf) v červnu 2018. V něm je závazek vytvoření důchodové reformy uvedený jako jedna z priorit. Jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–⁠2). Vláda chtěla také zvýšit základní výměru penzí na 10 % průměrné mzdy, čímž chtěla zvýšit životní úroveň lidí s nízkými důchody (str. 8).

Vlády hnutí ANO a důchodová reforma

Sobotkova vláda, ve které hnutí ANO působilo, svou vlastní reformu penzí nepřipravila. Nevznikl ani výše zmíněný „komplexní souhrn návrhů“ na změnu důchodového systému, který vláda slíbila v programovém prohlášení. Během svého mandátu Sobotkův kabinet jen zrušil reformní kroky předchozí Nečasovy vlády, znovu zavedl strop věku odchodu do důchodu a upravil pravidla valorizace penzí (.pdf, str. 105–106). 

Ani Babišův kabinet důchodovou reformu nevypracoval. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím (.pptx, str. 5).

Tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6). První pilíř – zásluhová část – pak měl zůstat nezměněn. Odborníci se nicméně neshodli, jestli lze návrh označit za skutečnou důchodovou reformu.

Z návrhů důchodové komise se však nakonec zrealizovalo pouze výchovné, tedy příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě, které poslanci schválili v létě 2021. Skutečnost, že tato vláda nestihne připravit důchodovou reformu, připustil i tehdejší předseda vlády Babiš při interpelacích ve Sněmovně už v září 2020.

Návrh navíc vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO. Například tehdejší ministryně financí Alena Schillerová přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. V březnu 2021 navíc uvedla, že „návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn“, který podle ní neřeší dlouhodobou udržitelnost a financování důchodového systému. „Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu,“ dodala.

Shrnutí

Ve svém předvolebním programu v roce 2013 hnutí ANO ještě neslibovalo výslovně „penzijní reformu“, už tehdy se ovšem zavázalo provést rozsáhlé úpravy všech pilířů důchodového systému. V roce 2015 přislíbil předložit návrh reformy sám Andrej Babiš. Vytvoření důchodové reformy poté hnutí ANO výslovně slíbilo ve svém volebním programu v roce 2017 a v následujícím roce také ve dvou programových prohlášeních vlády. Babiš později nutnost důchodové reformy zmiňoval např. i ve své knize, kterou vydal v roce 2021.

Přestože se Babišova vláda k provedení reformy penzijního systému zavázala, během svého působení ji neuskutečnila. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku říká, že je pro kompromis ohledně důchodové reformy schopný obětovat ledacos. Moderátorka se ho následně ptá, co konkrétního by byl z návrhu ochoten vypustit, načež Jurečka reaguje, že vláda ke kompromisu ohledně posunu důchodového věku už dříve přistoupila. Také uvádí, že před druhým čtením návrhu v Poslanecké sněmovně svou ochotu ke kompromisu deklaroval.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání debaty prošel prvním a druhým čtením. První čtení proběhlo ke konci května 2024, druhé čtení na začátku října 2024.

Jurečka a hledání kompromisu

V březnu, tedy ještě před tím, než návrh schválila vláda, vyzývala Alena Schillerová k jednání o zásadních změnách v penzijní reformě, aby se po případné změně vlády po volbách nemusely znovu měnit. Předseda SPD Tomio Okamura na sociálních sítích napsal, že je hnutí o důchodech připraveno jednat.

Později v březnu se ministr Jurečka, zástupci opozičního hnutí ANO a prezident Petr Pavel sešli na Hradě, kde jednali o zvyšování věku odchodu penze a o důchodové reformě jako celku. Zástupci SPD se jednání nezúčastnili. Podle prezidenta Pavla mělo dojít ke shodě koalice a opozice ohledně prodlužování důchodového věku. To však hnutí ANO následně popřelo (video) a pozdější schůzku na Hradě odmítlo. Tento postoj kritizovalo i druhé opoziční hnutí SPD, které opět uvedlo, že je o reformě připravené jednat. Před plánovanou druhou schůzkou Petr Pavel řekl, že k ní SPD případně přizve – pozvání se přitom mělo odvíjet od „aktivity a iniciativy“ hnutí.

Ještě před tím, než svůj návrh předložil vládě, ministr Jurečka několikrát deklaroval, že je do druhého čtení připravený jednat o úpravách a bude se snažit nalézt s opozicí shodu. Na tiskové konferenci následující poté, co vláda na konci dubna návrh důchodové reformy odsouhlasila, Marian Jurečka znovu uvedl, že je „připraven, pokud dojde k nějaké změně pozice přístupu například ze strany hnutí ANO, do druhého čtení si klidně s nimi k jednacímu stolu sednout“. Zároveň zmínil, že je ochotný bavit se o případných konkrétních návrzích, které by hnutí představilo, a hledat řešení, na kterých by se obě strany shodly.

Na začátku července ministr práce a sociálních věcí v rozhovoru pro Novinky.cz připustil, že vládní koalice zvažuje na základě podnětů demografů upravit výpočet věku odchodu do penze. O týden později pro ČTK zdůraznil, že jejich argumenty bere v potaz, a zopakoval, že je připraven jednat o změnách do dalšího projednávání reformy ve Sněmovně – tedy do druhého čtení.

Ve svém vyjádření pro ČT ze začátku srpna 2024 (video, čas: 01:00) poté řekl, že návrhům České demografické společnosti i dalším návrhům naslouchá a je „připraven je zakomponovat do druhého čtení“. Na konci srpna už definitivně avizoval, že dojde k úpravám reformy a např. věk odchodu do penze poroste pomaleji, než vláda původně plánovala.

Návrh důchodové reformy v průběhu schvalování ve Sněmovně skutečně prošel změnami zmírňujícími původní záměry vlády. Jednou z těchto změn byla právě úprava důchodového věku, který se měl prodlužovat o dva měsíce ročně. Nakonec Fialův kabinet prostřednictvím pozměňovacího návrhu posun zmírnil pouze na jeden měsíc ročně. Ministr Jurečka o této změně mluvil jako o národohospodářském a společensko-sociálním kompromisu.

Závěr

Marian Jurečka o tom, že je až do druhého čtení připraven jednat o úpravách důchodové reformy, mluvil několikrát ještě před předložením návrhu vládě. Totéž opakovaně zmiňoval i po prvním čtení návrhu ve Sněmovně. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku tvrdí, že během projednávání návrhu důchodové reformy byl ochotný přistoupit na kompromisy. K tomu vláda podle něj přistoupila, když navrhla zpomalit růst věku odchodu do důchodu.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání debaty prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let.

Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by byl současný systém zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 lidí. V roce 2000 to bylo 5 lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu.

Pozměňovací návrhy

Původní návrh důchodové reformy, který vláda předložila Sněmovně, počítal mj. s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození (.pdf, str. 7, 14–15 z 330). Konkrétní navýšení se mělo podle návrhu odvíjet od tzv. naděje dožití pro daný ročník (.pdf, str. 178 z 330). Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně.

Sněmovní výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučil, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 1, 3). Podle návrhu výboru bude ještě v roce 2030 hranice odpovídat 65 letům, v roce 2040 by se mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 1, 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2), o kterých Sněmovna hlasuje ve třetím čtení.

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Návrh (.docx) skupiny poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) například navrhl, aby došlo k zastropování růstu věku odchodu do důchodu na 67 letech, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později.

Závěr

Fialova vláda prostřednictvím ministra práce a sociálních věcí Jurečky dříve skutečně řekla, že věk odchodu do penze poroste pomaleji, než původně navrhovala, a to o měsíc ročně namísto až dvou měsíců. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o budoucích deficitech důchodového systému a odvolává se při tom na blíže neurčenou makroekonomickou prognózu. Dokument podle něj predikuje, že schodek systému bude dosahovat 200 až 350 miliard korun ročně. Kvůli odhadovaným vysokým výdajům na penze pak Jurečka v debatě obhajuje nutnost důchodové reformy.

Současné výdaje na důchody

Deficit důchodového systému v roce 2023 podle Ministerstva financí dosáhl 72,8 miliard korun. Celkové výdaje na důchodový systém, včetně výdajů na správu, byly 692 mld. Kč a podle resortu tak přesahovaly 9 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle Českého statistického úřadu samotné výdaje na výplaty starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů činily 685 mld. Kč, což představovalo jednu třetinu státního rozpočtu.

Predikce důchodových výdajů

Podle nejnovějších dat Národní rozpočtové rady (NRR) ze září 2024 začnou výdaje na starobní důchody prudce narůstat po roce 2030 (.pdf, str. 28–30). Vrcholu podle predikce dosáhnou v roce 2064, kdy na ně stát vynaloží 11,1 % HDP (str. 33). NRR k tomu uvádí, že se náklady budou zvyšovat kvůli rostoucímu počtu seniorů a také vyšší úrovni starobních penzí (str. 29).

Podobný vývoj NRR předpokládá i v případě celkových výdajů na důchodový systém (.pdf, str. 33). Co se týče bilance příjmů a výdajů, podle odhadů NRR se budou schodky systému v nejbližších letech snižovat a v některých letech bude i v mírných přebytcích. Po roce 2031 už ale dojde k výraznému navýšení počtu důchodců, v této souvislosti později také k posunu systému do deficitů, které vyvrcholí v roce 2059, kdy bude deficit činit 3,5 % HDP (str. 33). NRR přitom své odhady odvíjí od současného nastavení důchodového systému, změny z důchodové reformy v tomto výpočtu nezahrnuje.

Obdobné údaje uvádí i Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 73–74) ve své zprávě z června 2024. Resort odhaduje, že výdaje na důchody dosáhnou vrcholu těsně před rokem 2060, kdy budou činit 11,8 % HDP. Poté mají začít klesat, jelikož starobní důchody začnou pobírat lidé narození z populačně slabších ročníků (str. 74).

Veřejně dostupné dokumenty nicméně nezmiňují konkrétní částky, ve kterých by se deficit důchodového systému měl pohybovat. Seniorní analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček ve svém komentáři v říjnu uvedl, že pokud se nezvýší věková hranice pro odchod do důchodu, bude důchodový systém v deficitu až 3,5 % HDP. To podle něj odpovídá zhruba 280 miliardám korun v dnešních cenách.

Deficit důchodového systému

Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2024, která byla ke dni vysílání debaty nejnovější, dosahuje HDP v letošním roce 7,96 bilionu Kč. Podle tohoto a podle výše zmíněných odhadů NRR tak můžeme spočítat, kolika miliard korun budou dosahovat schodky důchodového systému vyjádřené v současných cenách a v dnešní hodnotě HDP. V našich výpočtech tedy nebereme v potaz růst HDP v budoucích letech.

Jak je vidět v následujícím grafu, schodek se od roku 2035 bude prohlubovat. Na 200 miliard korun v dnešních cenách, které zmiňuje Marian Jurečka, se dostane okolo roku 2050. O přibližně pět let později dosáhne cca 250 mld. Nejvyšší deficit bude v roce 2059, kdy dosáhne 275 mld. Kč.

Nejnovější prognózy Národní rozpočtové rady a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) tedy odhadují, že by bez reformy penzí deficit důchodového systému dosahoval 2,9 až 3,5 % HDP (.pdf, str. 33; .pdf, str. 75). Některé starší prognózy ale předpokládaly vývoj ještě horší. V minulé zprávě ze září 2023 NRR například odhadovala, že kolem roku 2060 bude deficit důchodového systému až 4,5 % HDP (.pdf, str. 29). Zjevně ještě na základě starších predikcí MPSV letos v září na jednom ze svých webů uvádělo, že bez reformy bude v roce 2050 schodek systému dosahovat 350 miliard Kč. Později ale toto číslo resort aktualizoval a místo něj už nyní zmiňuje pouze deficit 250 miliard.

Závěr

Predikce Národní rozpočtové rady uvádí výdaje na důchodový systém pouze v procentech HDP. Pokud ale vezmeme v potaz odhad HDP na letošní rok z makroekonomické predikce Ministerstva financí, deficity důchodového systému skutečně dosáhnou 200 až 250 miliard korun v dnešních cenách a současné hodnotě HDP. Nejvyšší schodek má podle odhadu činit 275 mld. Kč a ministr práce a sociálních věcí se tak částkou 300 miliard Kč vejde do naší standardní 10% tolerance. Aktuální prognózy už ale nepočítají s tím, že by deficity dosáhly 350 mld. Kč, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vysvětluje, proč je podle něj důležité reformovat důchodový systém. Uvádí, že bez reformy by výrazně narůstal schodek tohoto systému. Dále zmiňuje, že se v příštích letech zvýší počet důchodců, což zatíží také zdravotní systém. Závěrem dodává, že důchodovou reformu podle něj podporuje 75 % veřejnosti.

Co říká průzkum?

Jurečka zjevně naráží na průzkum agentury STEM, zveřejněného v červenci 2024, který se zabýval postoji veřejnosti k důchodovému systému. Z tohoto průzkumu vyplývá, že v květnu 2024 pouze 17 % dotazovaných považovalo důchodový systém za spravedlivý. 67 % pak souhlasilo s tvrzením, že „současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a že Česká republika důchodovou reformu nezbytně potřebuje“.

Vyšší míra podpory důchodové reformy byla ve věkové skupině 18–29 let, kde s ní souhlasilo 75 % dotazovaných. Respondenti z dobře zajištěných domácností souhlasili ze 77 % a lidé s vysokoškolským vzděláním z 82 %.

Co se týče konkrétních způsobů, jak důchodový systém upravit, nejvíce respondentů podpořilo návrh, aby systém více motivoval lidi si na stáří částečně spořit – konkrétně šlo o 61 %. Pouze asi 20 % souhlasilo se zvyšováním věku odchodu do důchodu, nebo snižováním vyplácených důchodů. Postupné zvyšování důchodového věku je přitom jedním z bodů vládní důchodové reformy, kterou po odvysílání námi ověřované debaty schválila Poslanecká sněmovna.

Závěr

Podle průzkumu výzkumné agentury STEM s potřebou reformy důchodového systému souhlasí výrazná většina společnosti, byť o něco menší, než jakou uvádí Marian Jurečka. Jeho údaj je na hranici naší tolerance a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na poznámku moderátorky, která tvrdí, že posunutí věku odchodu do důchodu je nejviditelnější a nejsledovanější změnou v rámci vládní důchodové reformy. Jurečka odpovídá, že tato úprava je pouze jedním z přibližně 12 opatření důchodové reformy, z nichž některá považuje za zajímavější.

Opatření vládní důchodové reformy

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni námi ověřované diskuze prošel prvním a druhým čtením.

Návrh důchodové reformy schválený vládou obsahoval následujících dvanáct opatření, což stojí i v důvodové zprávě (.pdf, str. 34 ze 330):

1. Jedním z nich bylo zvyšování věku odchodu do důchodu v návaznosti na naději dožití. V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku pro lidi narozené po roce 1972 měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 ze 330). Původní návrh také počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození.
2. Dalším opatřením byla úprava výpočtu nových důchodů, kdy se postupně mezi lety 2026 a 2035 měla snížit započítávaná částka z výdělků. Návrh počítal s tím, že se částka do takzvané první redukční hranice postupně sníží ze 100 na 90 procent a že úroveň započítaného procenta výpočtového základu za rok pojištění klesne z 1,5 procenta až na 1,45 procenta (.pdf, str. 65–66 ze 330). Důchody tak měly růst pomaleji.
3. Naopak minimální důchod se měl zvýšit, aby dosahoval 20 % průměrné mzdy. K této změně mělo dojít tak, že základní výměra důchodu zůstane na stejné úrovni a zásluhová část (neboli procentní výměra) se z původních 770 korun zvýší na 10 % průměrné mzdy (.pdf, str. 16).
4. Původní návrh obsahoval také možnost odejít dříve do důchodu pro pracovníky v náročných profesích nebo rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .docx, str. 1). Plán počítal s tím, že se změna dotkne zaměstnanců ve čtvrté a částečně i třetí kategorii, kteří by mohli odejít do penze až o pět let dříve (.pdf, str. 153 ze 330). Zaměstnavatel by za ně zároveň platil vyšší odvody o pět procentních bodů.
5. Pracující důchodci by podle vládou schváleného návrhu nemuseli platit pojistné ve výši 6,5 % výdělku (.pdf, str. 66).
6. Jedna ze změn se měla dotknout také lidí, kteří odpracovali 45 let a odejdou do předčasné penze. Krácení jejich předčasného důchodu mělo být pouze poloviční (.pdf, str. 34, 91–92 ze 330).
7. Změny měly ovlivnit i podobu výchovného. Fialův kabinet v původním návrhu plánoval výchovné zachovat, ale s úpravami. Pro první a druhé dítě se výchovné mělo postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.pdf, str. 9, 70–72 ze 330). Návrh nově také upustil od valorizace výchovného (.pdf, str. 72–73 ze 330).
8. Výchovné za první dvě děti měl podle původního návrhu nahradit tzv. rodinný neboli fiktivní vyměřovací základ. Jeho zavedení by znamenalo, že by se důchod za dobu péče o první dvě děti vypočítával z průměrné mzdy v daném roce.
9. Vláda také navrhla, aby manželé nebo registrovaní partneři měli možnost sdílet své sociální odvody na důchod (.pdf, str. 10–12). Výsledná penze by se poté rozdělila.
10. Podle původního návrhu mělo dojít i k prodloužení doby pro obnovu nároku na vdovský a vdovecký důchod ze dvou na pět let (.pdf, str. 24).
11. Návrh počítal i s tím, že se sníží věk pro získání tzv. odloženého starobního důchodu. Ten se týká lidí, kteří nesplňují minimální dobu penzijního pojištění, a umožňuje jim tak důchod získat. Ti mají podle současného znění zákona nárok na přidělení penze až pět let po dosažení standardního důchodového věku mužů, pokud u nich pojištění trvalo alespoň 20 let. Dle návrhu by mohli nově čekat místo zmíněných pěti let jen dva roky (.doc, str. 5–6)
12. Posledním ze 12 opatření bylo to, že úspěšně dokončené doktorské studium mělo být hodnoceno jako náhradní doba pojištění (.pdf, str. 34, 93 ze 330).

Pro úplnost můžeme dodat, že ČTK na jaře 2024 psala o jedenácti opatřeních. Omezení výchovného a zavedení fiktivního vyměřovacího základu ale interpretovala jako jedno opatření.

Pozměňovací návrhy

Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami. V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, zároveň v něm ale navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3).

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech.

Další pozměňovací návrh Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS) zúžil skupinu zaměstnanců v náročných profesích, kteří mají nárok na dřívější odchod do důchodu (.docx). Předčasná penze se bude týkat pouze lidí ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, zatímco původně na ni měli mít nárok i lidé ze třetí kategorie.

Poslanci důchodovou reformu schválili až po odvysílání námi ověřované diskuze. Některé pozměňovací návrhy se promítly do konečné podoby návrhu, ten však stále obsahuje stejný počet opatření (.pdf). Přehled původně plánovaných změn a úprav, které dolní komora nakonec přijala, uvádí následující tabulka.

Závěr

Důchodová reforma v podobě schválené vládou obsahuje dvanáct opatření, například zvyšování odchodu věku do důchodu navázané na dobu dožití, zvýšení minimálního starobního důchodu nebo snížení výpočtu budoucích penzí. Poslanci vládní koalice během projednávání návrhu na půdě Sněmovny podali pozměňovací návrhy, které prodlužují odchod do penze pouze o jeden měsíc ročně a zastropovali věk odchodu do důchodu na 67 letech. I přes úpravy původního návrhu má ale reforma stejný počet opatření. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na poznámku moderátorky, která tvrdí, že posunutí věku odchodu do důchodu je nejviditelnější a nejsledovanější změnou v rámci vládní důchodové reformy. Jurečka odpovídá, že tato úprava je jen jednou z několika nových opatření a dodává, že pro něj jsou zajímavější změny, které odměňují rodiče za výchovu dětí.

Výchovné

Zavedení tzv. výchovného prosadila ve Sněmovně ještě v roce 2021 (tedy před nástupem Fialovy vlády) ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Od ledna 2023 se díky tomu zvýšil důchod o 500 Kč za jedno vychované dítě vždy tomu rodiči, který se o dítě staral v největším rozsahu. Podle současného znění zákona se tato částka valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Původní návrh reformy

Původní návrh důchodové reformy, který Fialova vláda předložila ve Sněmovně letos v květnu, plánoval výchovné s úpravami zachovat. Podle tehdejšího znění návrhu se mělo výchovné za první a druhé dítě postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.pdf, str. 9, 70–72 ze 330). Návrh nově také upustil od valorizace výchovného (.pdf, str. 69–73 ze 330).

Vláda tehdy zároveň navrhla, aby výchovné za první dvě děti nahradil tzv. rodinný neboli fiktivní vyměřovací základ (.pdf). Na rozdíl od výchovného by ho mohli využít nejen lidé, kteří pečovali o děti, ale také lidé, kteří se starali o blízkou osobu (.pdf). Zavedení rodinného vyměřovacího základu by znamenalo, že se výše důchodu bude vypočítávat tak, jako kdyby pojištěnec během péče o děti nebo o blízkou osobu odváděl pojistné z průměrné mzdy v daném roce. Podle návrhu by zůstala možnost zvolit si i současný výpočet, který je postaven na individuálním průměrném výdělku za dobu pracovní aktivity, je proto výhodnější pro rodiče s vysokými příjmy (.pdf, str. 6, 41 ze 330).

Změny původního plánu

Vláda během léta diskutovala o úpravě některých změn ve výchovném. Podle informací ze září ale počítala s tím, že zachová přechod na rodinný vyměřovací základ pro ženy, které pečovaly o jedno nebo dvě děti. Svůj postoj nezměnila ani v případě zastavení valorizace výchovného.

Fialův kabinet chtěl během projednávání návrhu reformy u rodinného vyměřovacího základu zajistit, aby toto finanční ohodnocení za výchovu dětí nebylo nižší než výchovné. Zvažoval proto doplnění automatického srovnávacího výpočtu, na jehož základě by člověk vždy získal částku, která je pro něj výhodnější. Na začátku října proto skupina poslanců z vládních stran předložila pozměňovací návrh (.docx), který takový porovnávací výpočet navrhl zavést (str. 2–4). Sněmovna tuto úpravu nakonec schválila až po námi ověřované debatě. Díky tomuto návrhu tak rodič dostane buď výchovné, nebo rodinný vyměřovací základ v závislosti na tom, která z těchto možností mu přinese vyšší částku. Ohodnocení přitom vždy bude činit nejméně 500 korun za dítě (.docx, str. 4).

Shrnutí

Předložená důchodová reforma výchovné neruší, pouze upravuje některá jeho pravidla. Podle návrhu reformy se výchovné nově nebude valorizovat a bude se vyplácet jen za třetí a čtvrté dítě. Vláda zároveň navrhla, že bude dosavadní výchovné za první a druhé dítě nahrazeno tzv. rodinným vyměřovacím základem. Ten finančně ohodnocuje i lidi, kteří pečovali o blízké osoby. Výrok ministra Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v debatě obhajuje vládní návrh důchodové reformy. V této souvislosti tvrdí, že podle vyjádření odborníků tento návrh povede ke stabilizaci penzijního systému a zaručí důstojné důchody současným i budoucím generacím penzistů.

Důchodová reforma

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění vláda Petra Fialy schválila v dubnu 2024 (.pdf). Při představování navrhovaných změn argumentovala tím, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Hlavním cílem reformy je proto zajistit stabilitu systému a zároveň zajistit důstojnou výši penzí (.pdf, str. 34 ze 330). Mezi změnami, které návrh obsahuje, je například zvýšení věku odchodu do důchodu, proti čemuž se vymezují opoziční strany.

V době, kdy probíhala námi ověřovaná debata, už návrh prošel v Poslanecké sněmovně druhým čtením. Ve třetím čtení ho s některými úpravami poslanci schválili až 8. listopadu, tedy po vysílání diskuze.

Vyjádření Národní rozpočtové rady

K důchodové reformě se v září 2024 vyjadřovala například Národní rozpočtová rada (NRR), která je podle zákona nezávislým odborným orgánem a pravidelně vydává zprávy ke stavu veřejného rozpočtu. Členy NRR jsou odborníci v oblasti ekonomie, kteří se v tomto sektoru pohybují dlouhodobě. Rada úpravy v důchodovém systému podpořila a uvedla, že „kladně hodnotí změny, které se týkají penzijního systému a které reagují na predikovaný nepříznivý demografický vývoj v příštích 50 letech“. Zároveň napsala, že vládní reforma spolu s dalšími změnami z minulého roku přinese „výrazné zlepšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému“.

Předseda NRR a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl chválil vládu za „parametrické změny“ v penzijním systému už v květnu 2023, kdy vláda představila hlavní body plánované důchodové reformy. Poukazoval zejména na snahu snížit schodek v důchodových účtech. Zmínil také, že má reforma potenciál ufinancovat důchody i  pro generaci vstupující do penze po roce 2040.

Vyjádření dalších ekonomů

V červnu oslovil server iROZHLAS v souvislosti s navrhovanou reformou hned několik ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru. Dotázaní odborníci se převážně shodli na tom, že upravené parametry výhledově přispějí ke stabilizaci systému. I přesto se ale řada z nich vyjádřila k jednotlivým částem návrhu kriticky. Například ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová nepovažovala nastavení odchodu věku do důchodu za spravedlivé. Emeritní rektor VŠE Richard Hindls pak změny v penzijním systému dokonce odmítal označovat za reformu, protože podle něj „chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně“.

K reformě se vyjádřil také hlavní ekonom Trinity Bank a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Pro server Blesk na začátku října uvedl, že návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu se zásadně nevymyká budoucímu evropskému standardu a penzijnímu systému by pomohl.

Ve vyjádření některých ekonomů ovšem zaznívala i kritika celkového pojetí reformy. Ekonom a ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robin Maialeh v říjnu zmínil, že důchodový systém bude mít díky reformě menší deficity, zvýšení věku odchodu do důchodu ale podle něj „dopadne velmi nerovnoměrně na různé skupiny obyvatel“. Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora zase uvedl, že věk odchodu do důchodu se podle něj bude v budoucnu muset ještě více navyšovat a navržená řešení nejsou dostatečná.

Závěr

Marian Jurečka tvrdí, že ve veřejném prostoru od ekonomů zaznívalo, že reforma penzí povede k dlouhodobé stabilizaci systému a zajistí důstojné penze pro současné i budoucí generace lidí odcházejících do penze. Někteří odborníci skutečně hodnotili vládní návrh reformy penzijního systému pozitivně a uváděli, že navržené změny povedou k dlouhodobé stabilizaci a udržitelnosti systému. Vyjádření ekonomů, ve kterých by zmiňovali přímo „důstojné důchody“, se nám ve veřejných zdrojích nalézt nepodařilo. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o návrhu důchodové reformy a o plánované úpravě věku odchodu do penze. Reaguje na kritiku Aleny Schillerové, která tvrdí, že vládní koalice původně navrhla navázat věk na naději dožití bez toho, aby stanovila věk, kdy se posouvání důchodového věku zastaví. Jurečka poté říká, že podle upraveného návrhu věk poroste pouze v případě lidí narozených do roku 1989, později narozeným se již nadále zvyšovat nebude, takže do penze odejdou maximálně v 67 letech.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání diskuze prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě dříve provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let.

Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by současný systém zůstal zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 a v roce 2000 to bylo pět lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu.

Pozměňovací návrhy

Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami, původní návrh počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně.

Sněmovní Výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučuje, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 3). Ještě v roce 2030 bude hranice stanovená na 65 letech, v roce 2040 by se pak dle návrhu mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 1, 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2).

Pozměňovací návrh (.docx), který upravuje věk odchodu do penze, předložila skupina vládních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). Ti navrhli, aby došlo k zastropování růstu důchodového věku na 67 letech, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později. Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení.

Závěr

Vládní poslanci předložili v rámci důchodové reformy pozměňovací návrh, na základě kterého se důchodový věk zastaví na 67 letech. Tato hranice se bude týkat lidí narozených nejdříve v roce 1989. Pro předchozí ročníky se věk odchodu do penze bude postupně zvyšovat, jak správně uvádí ministr Jurečka. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě obhajuje důchodovou reformu a posunutí hranice věku odchodu do důchodu nad 65 let. Vysvětluje, že vláda reaguje na demografické změny ve společnosti a zdůrazňuje, že se věková hranice posouvala i v minulosti.

1988–1995

V letech 1988–1995 se věk odchodu do důchodu řídil zákonem o sociálním zabezpečení. Tento zákon stanovil hranici odchodu do důchodu pro muže na 55–60 let podle náročnosti zaměstnání, pro ženy na 53–57 let podle počtu vychovaných dětí.

1996–2009

Od roku 1996 je důchodový věk zakotven v zákoně o důchodovém pojištění. Minimální věk pro muže se zvedl na 60 let. Pojištěncům, kteří věkové hranice dosáhli mezi lety 1996–2006, se pak za každý započatý rok v tomto období přičetly dva měsíce u mužů a čtyři měsíce u žen.

Po roce 2006 měla věková hranice pro muže činit 62 let a pro ženy 57–61 let podle počtu dětí. V roce 2003 však Parlament schválil novelu, která systém postupného navyšování prodloužila až do roku 2012. Po tomto roce se věková hranice posunula na 63 let pro muže a 59–63 let pro ženy.

2010–2011

Od roku 2010 platil systém, který věk odchodu do důchodu určoval podle roku narození. Při narození před rokem 1936 hranice činila 60 let u mužů a 53–57 let u žen. Pro pojištěnce narozené mezi lety 1936–1968 věkovou hranici určovala tabulka. U osob narozených po roce 1968 byla hranice nastavená na 65 let pro muže a 62–65 let pro ženy.

2011–2017

Další novela rozšířila platnost tabulky pro ročníky 1936–1977, u kterých věkovou hranici posunula až na 67 let. Pro pojištěnce narozené po roce 1977 se pak k této hranici přičítaly další měsíce podle rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. V tomto období tedy neexistovala jednotná horní hranice věku odchodu do důchodu.

2018–současnost

Od roku 2018 byl tabulkový systém omezen na pojištěnce narozené v letech 1936–1971. Pro osoby narozené po roce 1971 novela zastropovala věk odchodu do důchodu na 65 let.

Důchodová reforma

Vláda Petra Fialy v dubnu 2024 schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), podle kterého se měla věková hranice odchodu do důchodu dále posunout. Původní návrh měl rozšířit tabulkový systém o ročník 1972 a postupně v něm navýšit důchodový věk až na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 13–14). Pro osoby narozené po roce 1972 se hranice věku odchodu do důchodu měla odvíjet od naděje dožití v roce, kdy dosáhly 50 let (.pdf, str. 6). Ke dni konání debaty novela prošla prvním a druhým čtením.

V listopadu 2024 Poslanecká sněmovna novelu schválila ve třetím čtení. Výsledná verze platnost tabulky rozšířila ještě o ročník 1973 s maximálním důchodovým věkem 65 let a 8 měsíců (.pdf, str. 14–15). U osob narozených v letech 1974–1988 se k tomuto číslu přičítají další měsíce podle rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973. U osob narozených po roce 1988 pak důchodový věk činí 67 let (.pdf, str. 6). Novelu musí projednat Senát do 12. prosince 2024. 

Závěr

Hranice věku odchodu do důchodu za posledních 30 let skutečně výrazně vzrostla. V 90. letech byla minimální věková hranice pro muže s náročnějším povoláním 55 let, v případě žen pak 53 let podle počtu vychovaných dětí. Maximální hranice rostla z 60 let pro muže a 57 let pro ženy na nynějších 65 let. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.