Václav MORAVEC: Některé ty kroky, které jste prosadil nebo prosazoval, se také ukázaly jako ne zcela funkční. Teď narážím na dodavatele potravin a nápis, který byl na obchodech obchodních řetězců, od kterého se teď bude ustupovat. Byl to tedy chybný tah, když v rámci zákona, který je projednáván v Poslanecké sněmovně, od toho bude ustoupeno? Marian JUREČKA: Já bych chtěl trošku to uvést na pravou míru. To nebyl původní návrh našeho ministerstva. Tady toto vzniklo poslaneckým návrhem pozměňovacím v Poslanecké sněmovně.
Václav Moravec zmiňuje novelu zákona o potravinách, která vstoupila v platnost 1.1. 2015. Jednou z novinek, kterou novela v § 3d přinesla byla povinnost prodejců s ročními tržbami nad pět miliard korun povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu pro zákazníky seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny.
Návrh zmíněného zákona byl ministerstvem zemědělství předložen poslancům 6. ledna 2014. Již v návrhu zákona v § 3d se objevuje pasáž:
"Provozovatel potravinářského podniku, který odebírá potraviny za účelem jejich dalšího prodeje konečnému spotřebiteli, jehož tržby z prodeje potravin za poslední ukončené účetní období na území České republiky přesahují 5 mld. Kč, je povinen viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a oznámit Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) seznam pěti zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí odebírá a které v České republice uvádí na trh, přičemž se tyto země uvedou vždy k 1. lednu za období posledních 12 měsíců sestupně počínaje zemí s nejvyšším podílem na jeho tržbách při prodeji takto odebraných potravin."
V Poslanecké sněmovně byly k návrhu podány některé pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh zemědělského výboru (.pdf) rozšířil informační povinnost oproti vládnímu návrhu o 1 odstavec. Ten se však netýkal konkrétně povinnosti nápisů na prodejnách. Svým hlasováním sněmovna vládní návrh doplnila podle představ zemědělského výboru. Výsledná podoba zákona tedy skutečně prošla několika poslaneckými návrhy, nicméně konkrétně informační povinnost, jak o ní byla řeč, byla navrhována již Ministerstvem zemědělství.
Na konci roku byl poslancům předložen návrh zákona (pdf. str. 63), který bod s povinností prodejců potravin zveřejňovat na obchodních domech seznam zemí, odkud potraviny pocházejí, ruší.
My jsme jediné opatření, které nahrazuje rodné listy, nejsou jenom QR kódy, ale je obecně systém vydávání kolků, kolkování, ty kolky jsou dneska, mají vyšší kvalitu hologramů, snížilo s to balení z 6 litrů na maximálně 1 litr, v trámci zákona o lihu je tam spoustu zpřísnění v tom distribučním řetězci
Od 1. 12. 2013 byly zavedeny nové kolky pro certifikaci lihovin, které nahrazují ty s označením "NOVÝ", jež fungovaly provizorně po metanolové aféře v roce 2012. Tyto kolky obsahují QR kódy i hologramy, které jsou zlepšeny o překrytí měditiskem.
Marian Jurečka dále pravděpodobně odkazuje na zákon o povinném značení lihu, č. 307/2013 Sb., v němž se distributorům ukládá několik konkrétních povinností, namátkou např. oznamovat správci daně počet kontrolních pásek, informace o distribuovaném lihu, evropský zbožový kód (EAN) apod. Zákon rovněž zmiňuje maximální možný objem spotřebitelského balení, a to 1 litr, v případě skleněných nádob až 3 litry ‒ v tomto bodě není Marian Jurečka přesný. Tento objem se snížil z původního limitu 6 litrů.
Dnes máme zákon, že majitel pozemku se má o ten pozemek starat s péčí řádného hospodáře.
Pojem "péče řádného hospodáře" se uvádí především v souvislosti s právní úpravou obchodních korporací.
Podle paragrafu 17 zákona o nové pozemkové reformě " přídělce je povinen na přidělené půdě osobně pracovati s péčí řádného hospodáře." Připomeňme, že v kontextu diskuse se hovoří především o zanedbávání pozemku kupř. nárůstem plevelu. Nutnost pečovat o pozemek se tak dá dovodit i z dalších norem.
Ekologický právní servis uvádí, že výkon vlastnického práva lze omezit již z dikce Listiny základních práv a svobod a dále pak nový občanský zákoník ukládá, že " vlastník věci se tak musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku." Poškozený také může využít sousedskou žalobu. Úpravu a omezení sousedských práv lze odvodit také z judikatury Nejvyššího soudu (zásada vzájemnosti a míra přiměřená poměrům).
Sáhnout lze i do zákona o přestupcích, zákona o obcích a zákona o rostlinolékařské péči (podrobněji zde).
Dneska třeba například po 2 měsících se daňovou /nesrozumitelné/ podařilo snížit sazby těch externích právních kanceláří o 40 procent (v Lesích ČR, pozn. Demagog.CZ)
Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství nový ředitel Lesů ČR Daniel Szórád skutečně za první dva měsíce ve funkci snížil o 40 procent hodinovou sazbu za právní služby, které pro podnik dělají externí právní kanceláře.
Byl tam velice podobný monitoring například e-mailové korespondence. Toho, jakým způsobem pracují přesto, že dostávali, řekněme, omezené například kilometry pro využití služebního vozidla, aniž by někdo zkoumal, jak velký je ten jejich revír, který mají svěřený a tam těch parametrů takových bylo vícero (mluví se o údajné "šikaně" zaměstnanců v Lesích ČR, pozn. Demagog.CZ)
Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo uvedený výrok Mariana Jurečky potvrdit ani vyvrátit.
Oslovili jsem Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR, dle jejich odpovědi výrok event. upřesníme.
Tady je velký problém, vy jste to řekl, to jedno velice důležité kritérium - kvalita. My při současném znění zákona o zadávání veřejných zakázek, nejsme vlastně schopni toto kritérium nějakým způsobem více a lépe do zakázek nadefinovat.
Nastavení hodnotících kritérií se věnuje paragraf 78 zákona o veřejných zakázkách (.pdf, str. 95).
Ten stanoví, že:
"(1) Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium") je a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena."
Dále ale odstavec 4 uvádí možnost dílčích hodnotících kritérií, která jednak mají vyjadřovat " vztah užitné hodnoty a ceny" a mohou jimi být zejména "nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení."
Je tedy pravdou, že primární kritérium musí být cenové, nicméně zákon umožňuje řadu dílčích kritérií včetně kritéria kvality, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
My jsme šli z 16 na 33 územních jednotek, tím jsme zmenšili jejich velikost, snížili nároky na bankovní záruky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť bylo podle vyjádření generálního ředitele Daniela Szóráda [1] [2] původně plánováno 18 územních jednotek, nikoliv 16. Nově však soutěž proběhne skutečně na 33 jednotkách.
My jsme měli před třemi týdny setkání v Hradci Králové v sídle lesů, já jsem tam byl osobně přítomen, kdy vedení podniku představilo návrh podmínek toho tendru, vyzvalo všechny přítomné zástupce jednotlivých firem, které se v tom pohybují v této oblasti, aby vznesli své náměty, připomínky tady k těmto podmínkám, aby je Lesy mohly zapracovat, zohlednit, inspirovat se z nich.
Dle informace Lesů ČR skutečně proběhlo setkání Mariana Jurečky se zástupci Lesů ČR a lesnickou odbornou veřejností, a to dne 4. června 2014. Cílem setkání mělo být představení základních parametrů tendru 2015+.
Součástí setkání byla dle informace i diskuse a závěry se týkaly především podmínek smluvních vztahů s partnery a přístupu Lesů ČR k nim. Jedním z podnětů, kterým se Lesy ČR chystají zabývat, byla zmíněna například splatnost faktur.
Zda však vedení podniku Lesy ČR k vznesení námětů vyzvalo, nelze z dostupných informací ověřit. Veřejné připomínkové řízení k tendru 2015+ bylo ukončeno již 28. února 2014.
Ta kritéria tam jsou zcela jednoznačná, jsou tam kritéria ceny (jedná se o tendr pro Lesy ČR, pozn. Demagog.CZ)
Podle informací Lesů ČR v návrhu podmínek tendru skutečně "jediným kritériem výběrového řízení zůstává cena."
to je zhruba 1,2 miliardy korun ročně (vratka na spotřební dani za tzv. zelenou naftu, pozn. Demagog.CZ)
Finanční vyčíslení návrhu na znovuzavedení vratky na zelenou naftu se podle informací Ministerstva zemědělství pohybuje řádově na úrovni 1,3 mld. korun. Jurečka navrhl na jednání vlády 2. dubna znovu zavést tuto vratku na úrovni 40 % daně u klasické motorové nafty a 57 % u směsné nafty s bio příměsí (ČTK/ČT24).
Materiál s konkrétním návrhem (.doc) pak vypracovalo Babišovo ministerstvo financí a předložilo jej vládě 28. května. Zde je konkrétní vyčíslení stanoveno přesně na úroveň roku 2013, kdy vratka naposledy fungovala (oproti předchozím rokům ve snížené podobě). Konkrétně jde o 1,28 miliardy korun (str. 13).
Spíše pro forma návrh obsahuje také možnost vratku nezavádět, nicméně ji sám v textu rozporuje a odmítá.
