Marian Jurečka

Součástí nových pravidel pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) pro rok 2014 je tzv. zelená platba neboli "greening". Tato platba tvoří 30 % z přímých plateb a jednou z podmínek pro získání této podpory je "diverzifikace plodin (nejméně 3 plodiny v osevním postupu, nejméně 5 % jedné a nejvíce 70 % jedné)".

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Státní zemědělský intervenční fond mimo jiné administruje a kontroluje dodržování "opatření zaměřených na udržitelné využívání zemědělské půdy" (osa II, bod 2.1).

Podle Zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu fond "rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Eurostatu a dostupných analýz.

Podle evropské statistické ročenky za rok 2013 je skutečně průměrná rozloha farem (str. 24) největší v Evropské unii (v průměru 152,4 hektarů na hospodářskou jednotku). Další publikace Eurostatu pak ukazuje graf rozdělení zemědělské půdy (str. 351), podle něhož je drtivá většina půdy v České republice obhospodařována zemědělskými jednotkami, které hospodaří na více než 200 hektarech (jedná se však o starší data z roku 2007).

Takto velké hospodářské jednotky pak při své činnosti realizují úspory z rozsahu, při větší výrobě jsou náklady rozpočítány mezi více výrobků a výsledný jednotkový náklad je nižší. Zároveň je možné sdílení jednotlivých činností v rámci větší firmy (příklad).

Od 1. 12. 2013 byly zavedeny nové kolky pro certifikaci lihovin, které nahrazují ty s označením "NOVÝ", jež fungovaly provizorně po metanolové aféře v roce 2012. Tyto kolky obsahují QR kódy i hologramy, které jsou zlepšeny o překrytí měditiskem.

Marian Jurečka dále pravděpodobně odkazuje na zákon o povinném značení lihu, č. 307/2013 Sb., v němž se distributorům ukládá několik konkrétních povinností, namátkou např. oznamovat správci daně počet kontrolních pásek, informace o distribuovaném lihu, evropský zbožový kód (EAN) apod. Zákon rovněž zmiňuje maximální možný objem spotřebitelského balení, a to 1 litr, v případě skleněných nádob až 3 litry ‒ v tomto bodě není Marian Jurečka přesný. Tento objem se snížil z původního limitu 6 litrů.

Jurečka v řadě mediálních vystoupení (před i po nástupu do funkce) tvrdí, že své podnikání přejde na jeho manželku (např. ČRO, Deník).

Nepodařilo se nám dohledat podnikání ministra zemědělství ve veřejných rejstřících, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Byť Jurečka korektně uvádí, že Babiš se při projednávání znovuzavedení tzv. zelené nafty na vládě zdržel, výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to je sám Babiš, který z pozice ministra financí konkrétní řešení předkládá.

Prvně se o znovuzavedení tzv. zelené nafty jednalo 2. dubna letošního roku z popudu ministra zemědělství. Kabinet přijal rozhodnutí, že tuto vratku daně obnoví, a pověřil vypracováním návrhu Babiše a Jurečku, a to v poměru 15 pro, 1 se zdržel.

Dohledáme-li záznam (.doc, str. 4, usnesení 201) z tohoto jednání vlády, zjistíme, že Babiš se skutečně ze zmíněného hlasování zdržel s odkazem na svůj střet zájmů, který vyplývá z vlastnictví největšího agrokomplexu v zemi a na znovuzavedení zelené nafty by mohl mít podnikatelský záměr.

Záznam uvádí: " b) vzala (myšlena Vláda ČR) na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasováníz důvodu možného střetu zájmů." Opětovně se vláda věnovala tématu tzv. zelené nafty 28. května. Ministr Babiš předložil (předkladatelem je Ministerstvo financí) z pověření vlády materiál (.doc), v němž bylo znovuzavedení vratky daně zpracováno. Vláda tento návrh přijala poměrem 11 pro, 1 se zdržel (celkem 12 přítomných). Záznam z jednání neuvádí, kdo se zdržel. Nicméně vzhledem k Babišově prohlášení z 2. dubna lze usuzovat, že se zdržel opět on.

Dále spíše pro informaci k Babišovým postojům k věci dodáváme poměrně slavný záznam jeho vystoupení v pořadu Máte slovo z roku 2012, který se tzv. zelenou naftou zabýval.

Finanční vyčíslení návrhu na znovuzavedení vratky na zelenou naftu se podle informací Ministerstva zemědělství pohybuje řádově na úrovni 1,3 mld. korun. Jurečka navrhl na jednání vlády 2. dubna znovu zavést tuto vratku na úrovni 40 % daně u klasické motorové nafty a 57 % u směsné nafty s bio příměsí (ČTK/ČT24).

Materiál s konkrétním návrhem (.doc) pak vypracovalo Babišovo ministerstvo financí a předložilo jej vládě 28. května. Zde je konkrétní vyčíslení stanoveno přesně na úroveň roku 2013, kdy vratka naposledy fungovala (oproti předchozím rokům ve snížené podobě). Konkrétně jde o 1,28 miliardy korun (str. 13).

Spíše pro forma návrh obsahuje také možnost vratku nezavádět, nicméně ji sám v textu rozporuje a odmítá.

Dle informace Lesů ČR skutečně proběhlo setkání Mariana Jurečky se zástupci Lesů ČR a lesnickou odbornou veřejností, a to dne 4. června 2014. Cílem setkání mělo být představení základních parametrů tendru 2015+.

Součástí setkání byla dle informace i diskuse a závěry se týkaly především podmínek smluvních vztahů s partnery a přístupu Lesů ČR k nim. Jedním z podnětů, kterým se Lesy ČR chystají zabývat, byla zmíněna například splatnost faktur.

Zda však vedení podniku Lesy ČR k vznesení námětů vyzvalo, nelze z dostupných informací ověřit. Veřejné připomínkové řízení k tendru 2015+ bylo ukončeno již 28. února 2014.

Podle informací Lesů ČR v návrhu podmínek tendru skutečně "jediným kritériem výběrového řízení zůstává cena."

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť bylo podle vyjádření generálního ředitele Daniela Szóráda [1] [2] původně plánováno 18 územních jednotek, nikoliv 16. Nově však soutěž proběhne skutečně na 33 jednotkách.