BK: Jak se Andrej Babiš na vládě věnoval projednávání této věci? Znovuzavedení zelené nafty? MJ: Tak on vždycky říkal, že se bude zdržovat hlasování u tohoto tématu, což vždy dodržel.
Byť Jurečka korektně uvádí, že Babiš se při projednávání znovuzavedení tzv. zelené nafty na vládě zdržel, výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to je sám Babiš, který z pozice ministra financí konkrétní řešení předkládá.
Prvně se o znovuzavedení tzv. zelené nafty jednalo 2. dubna letošního roku z popudu ministra zemědělství. Kabinet přijal rozhodnutí, že tuto vratku daně obnoví, a pověřil vypracováním návrhu Babiše a Jurečku, a to v poměru 15 pro, 1 se zdržel.
Dohledáme-li záznam (.doc, str. 4, usnesení 201) z tohoto jednání vlády, zjistíme, že Babiš se skutečně ze zmíněného hlasování zdržel s odkazem na svůj střet zájmů, který vyplývá z vlastnictví největšího agrokomplexu v zemi a na znovuzavedení zelené nafty by mohl mít podnikatelský záměr.
Záznam uvádí: " b) vzala (myšlena Vláda ČR) na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasováníz důvodu možného střetu zájmů." Opětovně se vláda věnovala tématu tzv. zelené nafty 28. května. Ministr Babiš předložil (předkladatelem je Ministerstvo financí) z pověření vlády materiál (.doc), v němž bylo znovuzavedení vratky daně zpracováno. Vláda tento návrh přijala poměrem 11 pro, 1 se zdržel (celkem 12 přítomných). Záznam z jednání neuvádí, kdo se zdržel. Nicméně vzhledem k Babišově prohlášení z 2. dubna lze usuzovat, že se zdržel opět on.
Dále spíše pro informaci k Babišovým postojům k věci dodáváme poměrně slavný záznam jeho vystoupení v pořadu Máte slovo z roku 2012, který se tzv. zelenou naftou zabýval.
Jestliže dnes se vzhlíží k ekonomice typu Švýcarska, Německa, tak je potřeba se ptát, proč je tam ta ekonomika na takové úrovni? No, protože tam lidé ve většině případů uplatňují, řekněme, zdravý regionální patriocismus při nakupování nejenom potravin, ale i jiných výrobků a podporují a, řekněme, své výrobce a dodavatele z regionu, ve kterém žijí, ve kterém bydlí a tím logicky posilují domácí ekonomiku.
Díky podpoře vlády v Německu skutečně stoupá zájem o lokální a organické produkty, což dokumentuje například marketingová studie (.pdf) Technické univerzity v Mnichově. Podle ní je "lokálnost" produktu druhým kritériem při nákupu potravin u 89 % obyvatel.
Podle výsledků tzv. Eco-barometru ze srpna 2013 lokální německé potraviny preferuje 92 % respondentů.
Vláda rovněž podporuje například lokální zdroje elektrické energie.
Ve Švýcarsku v poslední době výrazně stoupla spotřeba lokálního vína oproti ostatním zemím původu.
Celkově se ale dostupné údaje vztahují spíš k dílčím teoretickým výzkumům (zde např. maso, .pdf, str. 9) než k monitorování skutečné poptávky.
Zda existuje skutečně vztah mezi "regionálním patriocismem" a ekonomickou vyspělostí daných zemí a event. jaká je jeho konkrétní síla, není v našich silách hodnotit.
Ze vzorku Státní zemědělské a potravinářské inspekce z jejich kontrolních zjištění nám vyplývá, že nejméně pochybení je u českých potravin, na druhém místě jsou potraviny z původu Evropské unie a na třetím místě, kde už opravdu ta, ta zjištěná chybovost je výrazně vyšší, jsou země mimo Evropskou unii.
Ve zprávě o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2013 stojí:
"Nejnižší podíl nevyhovujících šarží s ohledem na zemi původu byl zjištěn u potravin z České republiky (17 % nevyhovujících šarží), vyšší procento bylo zjištěno u produkce pocházející ze zemí EU (28 % nevyhovujících šarží) a nejvyšší procento u produkce dovezené ze třetích zemí (38 % nevyhovujících šarží)."
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť rozdíl deseti procentních bodů je podle našeho názoru možné hodnotit jako výrazný.
Pokud se nepletu, tehdy tady byl nějaký návrh KSČM, kteří chtěli přinést do Poslanecké sněmovny návrh na zrušení lustračního zákona. K tomu nedošlo.
Marian Jurečka mluví o období sestavování současné vládní koalice. KSČM návrh na zrušení tzv. lustračního zákona předložila do Poslanecké sněmovny 27. listopadu 2013.
Poslanci tento návrh v 1. čtení drtivou většinou hlasů zamítli a to konkrétně 11. února 2014.
Sobotkova vláda se formovala po předčasných volbách v říjnu 2013, ustavena byla na konci ledna 2014, tedy Jurečka zasazuje návrh zákona z dílny KSČM do správného období. Jeho výrok je tedy pravdivý.
V tento okamžik i Ústav paměti národa tvrdí, že předložil pádné argumenty, že ten soud na ně nebral ohled (rozhodnutí slovenského soudu o údajné spolupráci Babiše s StB, pozn. Demagog.cz)
Výrok ministra Jurečky hodnotíme jako pravdivý, protože předseda správní rady Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák se vyjádřil ve stejném duchu, když pro ČTK (dostupné na webu Českého rozhlasu) řekl: " V každém konkrétním bodě jsme se snažili vyvrátit jakékoli argumenty naší protistrany. Přesto soud rozhodl, jak rozhodl. Ústav paměti národa bere rozhodnutí na vědomí, respektuje ho, ale neztotožňuje se s ním. Proti takovému rozhodnutí soudu se odvoláme."
Zhruba 25 procent dřeva je prodáváno systémem aukcí.
Základním pilířem koncepce hospodaření v Lesích ČR je takzvaná Dřevěná kniha (.pdf). Počítá s každoročním vypisováním pětiletých veřejných zakázek na těžbu ve státních lesích, konat se mají vždy jen na pětině území. Tendry mají mít podobu takzvaných komplexních zakázek. Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej i prodávat.
Vítězné firmy musí pak pětinu vytěženého dřeva dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
20 % vytěženého dřeva je tedy prodáváno systémem aukcí, a proto výrok označujeme za pravdivý s výhradou.
Daniel Szórád sice působil ve firmě CE WOOD, ale on se nikdy nesoudil s Lesy České republiky ani v tom sporu mezi CE WOODem a lesy České republiky nevystupoval. Byl řadový zaměstnanec CE WOODu, on vystupoval v mezinárodní arbitráži jako svědek, to ano, ale v tomto soudním sporu jako svědek nevystupoval.
Jmenování Daniela Szóráda ředitelem Lesů České republiky provázela v médiích kontroverze. Objevily se informace, že byl Szórád zapleten do soudního sporu mezi CE WOOD a Lesy ČR, který vypukl v lednu roku 2005. Szórád byl mezi lety 2001 a 2009 obchodním ředitelem CE WOOD, a v souvislosti s jeho novým jmenováním ředitelem Lesů ČR se v médiích vyskytla zpráva, že byl v daném soudním sporu jedním z hlavních svědků žalující strany.
Daniel Szórad toto odmítl a uvedl: "O tom, že soudní spory se společností CE WOOD nejsou uzavřeny, jsem se dozvěděl minulý týden v médiích, nikdy jsem v nich nevystupoval jako svědek, neměl jsem se společností žádné majetkové provázání, byl jsem pouze zaměstnanec."
Zároveň došlo k vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství ke jmenování generálního ředitele firmy Lesy ČR, s.p. Tato tisková zpráva uvádí, že Ministerstvo zemědělství disponuje informací, že Daniel Szórád jako svědek v tomto sporu nikdy nevystupoval a jako svědek ani navržen nebyl.
Za těch 4,5 měsíce nebyl žádný krok této vlády, kterým bychom zlevňovali půdu a pomáhali tím národním firmám a developerům.
Za současné vlády se skutečně poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zatím neměnily (jde o proces, při kterém se z právního hlediska mění zemědělská půda na stavební parcelu).
Pro úplnost ovšem dodejme, že premiér Bohuslav Sobotka 18. června tohoto rokuuvedl, že stát se chystá snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby podpořil investory v průmyslových zónách. Ministerstvo životního prostředí prý již připravuje příslušnou novelu zákona.
K poslední výrazné změně těchto sazeb došlo za vlády Petra Nečase na konci roku 2010 s platností od ledna 2011.
Ty ceny (řepky olejné, pozn. Demagog.cz) jsou vysoké a jsou také vysoké díky tomu, že se zvyšuje globálně cena oleje
To, zda jsou ceny řepky vysoké/nízké, je příliš subjektivní. Jedná se také o poměrně složitou problematiku, samotné řepky se např. pěstuje více druhů (.pdf, s. 5). Analýza vývoje cen na světových trzích by také byla tématem spíše na rozsáhlejší odbornou studii, kterou Demagog.cz suplovat nemůže. Z těchto důvodů tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Od r. 2004 prošly ceny řepky jarní např. na burze ICE dynamickým vývojem, kdy se v různých obdobích střídaly fáze vzestupu a propadu.
Marian Jurečka v diskuzi konkrétněji dále hovoří o horizontu 2‒3 let.
Vývoj cen řepkového oleje do r. 2012 lze nalézt např. zde (.pdf, s. 9).
Pro ilustraci také uvádíme tabulku vývoje cen řepky ozimé na Plodinové burze Brno.
Stát se tady sám dobrovolně zavázal někdy v roce, nevím, 50 nebo 52, že bude přispívat na provoz církví, protože jim v roce 48 odebral veškerý majetek, ze kterého do té doby si církve hradily samy svůj provoz. Dneska jsme došli do nějakého stavu, kdy říkáme, bude tady odluka církví od státu, církve si budete za 16 let financovat naprosto sami.
Výrok hodnotíme na základě dohledané legislativy z roku 1949 a současné úpravy tzv. církevních restitucí jako pravdivý.
Zmíněný závazek (formou přijatého zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem) byl skutečně přijat, a to v roce 1949, v účinnost vstoupil 1. listopadu tohoto roku. Tento zákon měl zajistit církvím finanční fungování, které by bylo díky zestátněnému majetku církví jinak nemožné.
Od 1. ledna 2013 platí zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce). Ten církvím přisuzuje možnost nabýt zpět znárodněný majetek, případně získat odškodnění za majetek, který již není možné vrátit.
V zákoně je také stanovena doba, po níž nastane odluka církví od státu. Ta je stanovena na 17 let od doby účinnosti zákona, aktuálně se tedy jedná o Jurečkou uvedených 16 let.
Upravuje to paragraf 17 zákona:
"§ 17 Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností (1) Po dobu 17 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „přechodné období“) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspěvek“). (2) V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011. (3) Výše příspěvku se od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období. (4) Příspěvek se vyplácí na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen. (5) Příspěvek není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."