Podnikatelé byli (za M. Kalouska jako ministra financí - pozn. Demagog.cz) schopni žádat neoprávněně o vratku DPH a finanční úřady nebyly schopny napárovat ty faktury, aby věděly, zda můžou tu vratku vrátit, nebo ne.
Informace k verifikování výroku nejsou dohledatelné ve veřejných zdrojích, proto jsme se obrátili na Generální finanční ředitelství. Tisková mluvčí Petra Petlachová pro Demagog.cz uvedla:
"z vyjádření není dostatečně zřejmé, co myslí pan ministr Jurečka vratkou daně či párováním faktur. Obecně lze uvést, že se zavedením institutu kontrolního hlášení (s účinností od 1.1.2016) má Finanční správa ČR k dispozici v aktuálním čase informace o vybraných vzájemných transakcí mezi dodavatelem a odběratelem. Na základě tohoto je tedy schopna před vrácením tzv. nadměrného odpočtu ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ověřit, zda daň na vstupu, kterou vykázal odběratele v rámci daňového přiznání (a kontrolního hlášení) a ze které si uplatňuje nárok na odpočet, byla uvedena a odvedena v daňovém přiznání (a kontrolním hlášení) dodavatele. Před zavedením kontrolního hlášení bylo nezbytné tyto informace získat v rámci daňového řízení, které bylo časově velmi náročné a v případě, kdy dodavatel byl tzv. nekontaktní obchodník, i někdy zcela nemožné provést." Z odpovědi tedy vyplývá, že před zavedením kontrolního hlášení existovaly situace, za kterých finananční úřad nebyl schopný spolehlivě dohledat informace o oprávnění žádosti o vratku. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vy jste v roce 2011 otevřeli obrovské mediální téma. Samozřejmě se o ty způsoby financování dluhopisy, jakým způsobem to využít jako optimalizační nástroj, tehdy veřejně psalo. Téma, které od roku 1993 latentně spalo, najednou bylo velice aktuální.
Zákon o daních z příjmů je v platnosti již od 18. prosince 1992, v roce 1993 nastala jeho účinnost. Přestože zákon byl ve všech směrech aktivní a účinný již od roku 1993, korunové dluhopisy byly dle dat serveru Kurzy.cz poprvé státem vydány (tzv. emitovány) v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí.
Premiéra korunových dluhopisů vyvolala vlnu emise takových dluhopisů na konci roku 2011, jejich vydávání zcela markantně vrcholilo na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6). V době před rokem 2013 však kromě státu rozsáhle emitovaly i soukromé firmy.
Co se týče mediální pozornosti, té se korunovým dluhopisům dostalo opravdu hojně, zejména pak v roce 2012 (příkladně iDNES.cz, Patria.cz, Finance.cz či IHNED.cz). Přímo jako legální formu optimalizace jej popisují například server Ucetni-portal.cz nebo Investujeme.cz. Oproti tomu vyjádření ministerstva financí bylo zdrženlivější k výzvám k optimalizaci, potvrzuje však legalitu celého procesu a vysvětluje jeho fungování a původní záměr.
Podíváme-li se na mediální zprávy před rokem 2011, je zjevné, že korunové dluhopisy v podstatě nebyly tématem. I občasné zmínky vyznívaly spíše skepticky a bez vidiny potenciálu v jejich optimalizačním charakteru.
Kdyby registr smluv zůstal platný pro Budvar, tak zabijeme Budvar...
Vliv registru smluv na Budvar je v tomto ohledu spíše spekulativní. Konkrétní dopady na podnik ve smyslu jeho zániku není možné korektně posoudit, jde spíše o hodnocení ministra zemědělství. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Tento zákon (o registru smluv - pozn. Demagog.cz) trpí tím zásadním neduhem, že to byla poslanecká iniciativa stejně jako zákon o státní službě. A pan předseda Kalousek nemá pravdu v tom, že nebyly žádné analýzy - já jsem například s analýzou, kterou vytvořila firma, Deloitte, nebo i stanoviskem ÚOHS já jsem argumentoval už před rokem na zasedání koaliční rady.
V případě první části výroku je pravdou, že oba návrhy jsou poslaneckou iniciativou - služební zákon (novela zákona č. 218/2002 Sb.) i zákon o registru smluv .
Co se týče otázky analýz, tak není pravdou, že by k problematice neexistovaly žádné analýzy. Ministerstvo vnitra si například objednalo 29. února 2016 zpracování analýzy o možných rizicích a dopadech zveřejňování smluv na vybrané státní firmy u soukromé firmy Deloitte. Bohužel tento text není veřejně dostupný.
Problematiku narušení volné hospodářské soutěže také komentoval ve svém stanovisku ÚOHS, který připustil možnost, že uveřejňováním smluv v registru může nastat u části subjektů újma a nerovnost v případě praxe volné hospodářské soutěže. Text stanoviska je k dispozici zde.
Nutno podotknout, že obě stanoviska analýz byla kritizována, a to především ze strany neziskové organizace Rekonstrukce státu, jež se zákonem o registru smluv dlouhodobě zabývá. Poměrně podrobné stanovisko k výtkám ÚOHS je dostupné zde a k analýze společnosti Deloitte existuje vyjádření zde.
Otázka argumentace těmito analýzami je bohužel neověřitelná, přesto lze souhlasit, že k problematice zveřejňování dokumentů v registru smluv existují analýzy a vyjádření, které zaobírají celou škálu od kritiků až po zastánce registru smluv.
Dodejme, že i přes tyto neduhy pro oba zmíněné návrhy poslanci KDU-ČSL hlasovali.
Když máte podniky, které jsou v takzvaných elefa oblastech, to znamená, přírodně znevýhodněných, kde jsou hlavně travní porosty, tak tam podniky nad 300 hektarů a výše jsou kráceny na té plošné platbě, kterou dostávají a to krácení je 142 milionů korun, které se potom přerozděluje ve prospěch všech žadatelů v rámci programu rozvoje venkova.
Je pravdou, že Společná zemědělská politika počítá v rámci svého druhého pilíře - Program rozvoj venkova s podporou pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (méně příznivé oblasti, LFA). Opatření LFA má v roce 2015 stejnou strukturu jako v předchozím programovém období, rozděluje se na 3 oblasti: horské LFA, ostatní LFA a specifické LFA. Nově je počítáno s prvkem degresivity, tedy snižování výše dotace dle rozlohy obhospodařované půdy.
Jsou stanoveny následující prahové hodnoty a procenta snížení (Metodika, .pdf): • výměra z.p. do 300 ha – plná výše platby • výměra z.p. nad 300 ha do 500 ha – platba snížená o 10 % • výměra z.p. nad 500 ha do 900 ha – platba snížená o 18 % • výměra z.p. nad 900 ha do 1 800 ha – platba snížená o 22 % • výměra z.p. nad 1 800 ha do 2 500 ha – platba snížená o 27 % • výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 30 %.
Na základě dat poskytnutých ministerstvem zemědělství je uvedená částka 142 mil. Kč přibližnou roční úsporou z degresivity plateb v opatření Oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními znevýhodněními (LFA). Částka je opět využita v Programu rozvoje venkova. Tímto získané finance se vracejí, nebo zůstávají v rámci Programu rozvoje venkova. V tomto souhlasíme s výrokem.
Tady máme prezidenta, který nemluví pravdu, který používá sprostá slova, který občas uráží i lidi, kteří jsou ve společnosti vysoce postavení.
Prezident Zeman byl usvědčen z nepravdy například v případě nařčení novináře Ivana Breziny z korupce. Ústavní soud rozhodl, že tímto porušil jeho právo na ochranu osobní cti a dobré pověsti. Doslova řekl, že: „Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení faktů důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit.“
Dále, jak z naší činnosti vyplývá, prezident Zeman nemluvil pravdu přinejmenším v 46 námi monitorovyných případech. Je však nutno dodat, že málokterý z námi sledovaných politiků (ministra Jurečku nevyjímaje) tomuto hodnocení zcela takříkajíc „unikl“.
Co se týče sprostých slov, odkázali bychom opět na naši předchozí činnost, a to konkrétně výrok Miloše Zemana o tom, že vulgarity většinou nepoužívá (hodnoceno jako nepravda). V jeho odůvodnění najdete výčet několika příkladů, které dokládají, že tomu tak není. Za všechny uvádíme výrazy jako „idiot“, dále často opakovaný „debil,“ v několika pádech skloňované „ku*vy“ či dnes již takřka zlidovělé „ku*dy.“
Z téhož odůvodnění lze také vyčíst několik urážek vysoce postavených lidí (např. tehdejší předseda Unie Svobody Jan Ruml). Jak ale popsal server Lidovky.cz, jeho kritickému oku neušla ani bývalá ministryně školství Petra Buzková, bývalý senátor Michael Žantovský či jeho rival v prezidentské kampani Karel Schwarzenberg. Škála urážek je široká - čítá vše od promiskuity, přes vzrůstovou a intelektuální malost až po degeneraci knížecí rodiny vlivem znásilňování nevolnic.
Pokud jde o přímé platby, to znamená, ten první pilíř, tak tam podniky nad 115 hektarů jsou zase kráceny pěti procenty ročně, to znamená, 100 milionů korun, které se zase přesouvají do programu rozvoje venkova, ve prospěch všech a poslední věc, ještě dodám, že dneska mladý zemědělec na prvních 90 hektarů dostává navíc 886 korun. To znamená, ročně je to zhruba 68,7 milionů korun, který dostanou jen ti mladí zemědělcí výhradně jen OSVČ, tudíž řekněme, spíše malé podniky.
Je pravdou, že nová Společná zemědělská politika počítá s prvkem degresivity, tedy snížení přímých plateb SAPS (jednotná platba za plochu zemědělské půdy) pro velké podniky. Jedná se o 5% z platby SAPS nad 150 tisíc EUR, která se přesouvá do Programu rozvoje venkova.
V případě částky 100 mil. Kč se dle informací ministerstva jedná o předběžný kvalifikovaný odhad. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné chvíli stále běží administrace rozhodnutí, která krok degresivity zahrnuje, může se tato částka v konečném výsledku mírně zvýšit, nicméně ne zásadně.
Pokud jde o sazbu pro mladé zemědělce, tak ta je opravdu 886 Kč na hektar navíc k sazbě SAPS a to do 90 hektarů obdělávané plochy. Částka 68,7 milionu korun je dle ministerstva zemědělství vypočtena vynásobením sazby pro mladé zemědělce, tj. 885,98 Kč/ha, a celkové hektarové plochy způsobilé pro podporu. Údaj o celkové způsobilé hektarové ploše byl poskytnut Státním zemědělským intervenčním fondem.
Platbě pro mladé zemědělce bylo v dotačním programu Rozvoje venkova 2014-2020 určeno 30 milionu EUR (asi 800 milionu korun), tedy ročně by mohlo jít v této podpoře kolem 5 milionu EUR (asi 133 milionu korun).
I přes některé faktické nepřesnosti pana Ministra lze potvrdit, že popsané prvky Společné zemědělské politiky jsou přínosnější pro menší podniky než pro velké.
A já jsem říkal i lidem ze Svazu ProBio, jsme připraveni podporovat to, aby především rostla ta produkce těch biopotravin, které budou na českém trhu a tady je v tom zářijovém kole se jasně ukázalo, že všichni zemědělci, kteří žádali o to, aby mohli zpracovávat své produkty, vyrábět potraviny včetně bio zemědělců, tak tady jsme celou tu alokaci plně uspokojil. Všichni, kteří by podali žádost, dostali peníze. Je tam zhruba 350 milionů korun
V tiskové zprávě ministerstva zemědělství je v kategorii "Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů" uvedeno, že zemědělské podniky podaly 201 žádostí o dotace v celkové požadované výši 350 098 852 Kč, která jim byla plně alokována.
Zářijovým kolem zřejmě ministr Jurečka myslel, první kolo příjmu žádostí, které probíhalo od 29. září 2015 od 8 hodin do 12. října 2015 do 13 hodin na projektová opatření Programu rozvoje venkova.
Nebyli jsme schopni potvrdit schůzku ministra Jurečky se s lidmi ze Svazu ProBio, nicméně jde o marginální část výroku. Ve zbytku je výrok pravdivý.
Tady vidíte to první zářijové loňské kolo (jde o podporu malých zemědělců - pozn. Demagog.cz). Všechny projekty do milion korun byly uspokojeny. Skoro všechny projekty do 5 milionů korun byly uspokojeny, to vidíte počet podaných žádostí finančního objemu a tady to uspokojení, a tady jsou projekty nad 5 milionů korun, co podali, řekněme ty větší podniky a tady je míra uspokojení.
Podle údajů poskytnutých Ministerstvem zemědělství bylo skutečně všech 564 projektů do jednoho milionu v prvním kole příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova doporučeno k čerpání dotací. Z registrovaných 920 projektů do pěti milionů korun bylo doporučeno k čerpání dotací 870. Z registrovaných 749 žádostí o podporu projektů na pět milionů korun uspělo 312.
operace
záměr
zaregistrováno
doporučeno
počet
částka dotace (mil. Kč)
411a
ŽV do 1 mil.
362
117,8
117, 8
411b
RV do 1 mil.
202
58,4
411c
skot do 5 mil.
468
617,9
411d
prasata do 5 mil.
40
44,2
411e
drůbež do 5 mil.
16
20,6
411f
ostatní do 5 mil.
44
45,4
35
34,8
411g
RV do 5 mil.
352
325,9
311
282,9
411h
skot nad 5 mil.
505
4 088,1
180
1 632,5
411i
prasata nad 5 mil.
50
829,9
39
646,6
411j
drůbež nad 5 mil.
42
644,1
554,3
411k
ostatní nad 5 mil.
9
60,7
411l
RV nad 5 mil.
143
1 107,6
49
599,9
celkem 4.1.1Investice do zemědělských podniků
2 233
7 961
1746
4 553
Můžeme tedy říci, že všechny registrované projekty do jednoho milionu byly doporučeny k příjmu dotací, projekty do pěti milionů uspěly v žádostech z 94 % a projekty nad pět milionů dosáhly v úspěšnosti 41 %.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Když se podíváme na tyto grafy, tak tady je období 2007 až 2013 všech ministrů, kteří vedli ministerstvo zemědělství a byli to ministři za ODS. Projekty do 1 milionu korun, to znamená, malí zemědělci, byli podpořeni částkou 239 milionů korun. Tady je jenom loňský rok, naše první kolo žádosti z programu rozvoje venkova, kdy jsme do malého zemědělství, projekty do jednoho milionu korun vyplatili 180 milionů korun. To znamená, toto je 239 milionů za sedm let a my máme za 1 rok 180.
Když pomineme fakt, že striktně vzato ne všichni ministři zemědělství ve zmiňovaném období byli členové či nominanti za ODS (zmiňme Jakuba Šebestu a Miroslava Tomana), zádrhel nastává s daty z grafů.
Součet částek přidělených žadatelům s projekty do jednoho milionu korun (ve smyslu živočišné i rostlinné výroby) v prvním kole Programu rozvoje venkova z roku 2015 podle tiskové zprávy z října skutečně dosahoval čásky 176 312 764 Kč, která se blíží zmiňovaným 180 milionům. Ekvivalentní údaje za oněch sedm let však na stránkách Ministerstva zemědělství uvedené v závislosti na velikosti projektu nejsou.
Ministerstvo zemědělství bylo v tomto směru kontaktováno, avšak do vydání nepřišla z jeho strany odpověď, tudíž tvrzení hodnotíme jako neověřitelné.
