Marian Jurečka

V Olomouckém kraji se o mandáty v krajských volbách v roce 2020 plánuje utkat koalice složená ze čtyř aktérů, a to KDU-ČSL, Strany zelených, TOP 09 a lokálního hnutí ProOlomouc. Koalice měla být původně ještě širší, jejími členy měli být i Piráti a STAN. Ti se však ke koalici rozhodli nepřidat.

„Já jsem od počátku upozorňoval kolegy na to, že u nás Pirátů tato varianta nemá velkou podporu a že to asi neprojde. Chtěli jsme jednat o jiných podobách,“ řekl krajský lídr Pirátů Petr Kapounek. Po odchodu Pirátů z jednání o vzniku koalice se ke stejnému kroku rozhodli i Starostové. „My jsme širokou koalici velmi podporovali, ale jednání nakonec ztroskotalo na Pirátech. Když odešli, tak bez nich taková koalice nedávala smysl,“ uvedl hlavní vyjednavač STAN Radim Sršeň.

V současném volebním období (2016–2020) vede Olomoucký kraj koalice složená z hnutí ANO 2011, ČSSD a ODS. Ve volbách tato koalice získala celkem 30 z 55 krajských mandátů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998 získala KDU-ČSL celkově 537 013 platných hlasů, což představovalo 9 %. Předsedou strany byl v té době Josef Lux, který se stal jejím předsedou již v roce 1990 a ve funkci zůstal až do roku 1998, kdy se ze zdravotních důvodů vzdal všech stranických funkcí.

Výrok Mariana Jurečky i přes nepřesnost hodnotíme, při použití standardní 10% odchylky, jako pravdivý.

KDU-ČSL byla jednou ze stran Sobotkovy vlády (společně s ČSSD a ANO), která vládla v období od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017.

Za vlády Bohuslava Sobotky byly zavedeny nové daňové slevy na dítě. Oproti minulosti, kdy byla výše slevy na dítě ve stejné výši bez ohledu na jejich počet, byla v roce 2014 (bod 218, účinné od 1. ledna 2015) zavedena nová sleva, kdy výše slevy pro druhé a třetí dítě narůstala (čtvrté a další dítě už byly beze změny), tj. sleva byla progresivní. Výše slev byly poté za Sobotkovy vlády dále navyšovány. Konkrétně se jednalo o změny v roce 2016 (čl. I, bod 9, účinné od 1. května 2016), v roce 2017 (bod 137, účinné od 1. července 2017) a ještě jednou v roce 2017 (část druhá, čl. III, účinné od 1. ledna 2018). Vývoj slevy na dani ilustruje následující graf.

Předseda lidovců Jurečka se ve svém výroku snaží dokázat, že výše příjmu členů čtyřčlenné rodiny v jedné domácnosti na hlavu může být teoreticky nižší než je velikost průměrného důchodu.

Dle údajů České správy sociálního zabezpečení byla výše průměrného důchodu na počátku 4. čtvrtletí roku 2019 rovna 13 436 Kč. Jurečkou uváděný příklad předpokládá teoretický příjem obou rodičů ve výši 16 000 Kč, což ve čtyřčlenné domácnosti o dvou rodičích a dvou dětech znamená příjem 8 000 Kč na hlavu.

Důchodce, který žije sám a který pobírá průměrný důchod, pak skutečně má větší příjem na hlavu než uváděná domácnost s dvěma dětmi.

Marian Jurečka společně se skupinou poslanců zvolených za KDU-ČSL předložil 29. března 2019 návrh (.pdf) novely zákona o důchodovém pojištění. Důvodová zpráva obsahuje celkově 12 návrhů, z toho 10 návrhů se týká vdoveckých důchodů, studentů a kompenzací matek.

Návrhy týkající se vdoveckých důchodů jsou následující:

• „Navrhuje se zmírnění požadavků doby pojištění zesnulého manžela o 5 let pro nárok na starobní důchod jako podmínky pro získání nároku na vdovský a vdovecký důchod.“
• „Navrhuje se prodloužení minimální délky pobírání vdovských a vdoveckých důchodů z 1 roku na 5 let.“
• „Navrhuje se přiblížení hranice před starobním důchodem pro trvalé pobírání vdovských a vdoveckých důchodů – ze 4 na 8 let před dosažením důchodového věku.“
• „Navrhuje se prodloužení období po skončení nároků, po které je možné vdovský důchod opět přiznat, pokud znovu nastanou podmínky pro nárok, a to ze 2 let na 5 let.“
• „Navrhuje se zvýšení procentní výměry u vdovských a vdoveckých důchodů, a to že současných 50 % na 80 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.“
• „Navrhuje se, že jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu invalidního a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se procentní výměra obou důchodů v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, není-li částka podle odstavce 1 vyšší.“

Pro studenty se „navrhuje započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění i po 31. prosinci 1995“.

Návrhy pro kompenzaci matek zní takto:

• „Za účelem rychlé částečné nápravy nespravedlivě nízkých důchodů matek (případně otců v náhradní roli), které přispěly do důchodového systému tím, že pečovaly o děti a vychovávaly děti, [se] navrhuje zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě.“
• „Navrhuje [se] snížení povinné doby pojištění na 10 let pro získání nároku na důchod po dosažení důchodového věku.“ To se podle důvodové zprávy může týkat například matek více dětí, kterým chybí náhradní doba pojištění.
• „Dále se navrhuje umožnit matkám (v obdobných případech otcům, kteří o děti pečovali místo matky) dřívější odchod do důchodu před dosažením důchodového věku, a to za každé vychované dítě o jeden rok a zároveň bez současné sankce.“

Podle bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by náklady na přidání 500 korun za každé vychované dítě dosáhly 16 miliard korun ročně. Stejnou částku uvádí také důvodová zpráva (.pdf, str. 8). Vzhledem k tomu, že Marian Jurečka nesprávně vyčíslil rozpočtový dopad zvýšení výměry důchodu o 500 Kč, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tento výrok byl pronesen v kontextu, kdy Marian Jurečka popisuje svůj návrh na vytvoření jakési „Lítačky“ čili karty, na kterou by mohli občané ČR jezdit po celé republice v rámci železniční a městské hromadné dopravy. Jurečka tvrdí, že obdobný návrh připravuje i rakouská vláda.

Rakouská vláda složená z koalice lidovců a zelených, v jejímž čele stojí Sebastian Kurz, představila na začátku ledna svůj program. V něm si dává za cíl dosažení uhlíkové neutrality, a proto chce například zdražovat létání a naopak podpořit by chtěla veřejnou dopravu. Podle programového prohlášení vlády mají být zavedeny (.pdf, str. 122) roční síťové karty na veřejnou dopravu. Za 1 euro denně by měli mít Rakušané možnost cestovat veřejnou dopravou v rámci jedné spolkové země, za 2 eura v rámci jedné spolkové země a země sousední a za 3 eura na den na celém území Rakouska.

Roční zpráva o provozu energetické soustavy ČR 2018 (.pdf, str. 5) Energetického regulačního úřadu uvádí, že celková brutto výroba elektrické energie v ČR činila za tento rok 88 002 GWh. Údaj brutto znamená celkovou produkci elektřiny včetně té, kterou elektrárny spotřebují na svůj vlastní provoz (tamtéž, str. 3). Podle svých vlastních statistik vyrobila za rok 2018 Skupina ČEZ 63 081 GWh brutto elektrické energie.

V roce 2018 tak Skupina ČEZ vyprodukovala skoro 72 % elektřiny vyrobené v ČR. Obdobné procento elektřiny vyrobila i v předchozích letech (jednotlivé zprávy o provozu energetické soustavy jsou dostupné zde).

Návrh 21 senátorů na zrušení některých částí volebního zákona byl podán k Ústavnímu soudu 13. prosince 2017.

Navrhovatelé ve svém podání uvádějí, že „současný volební systém pro volby do PSP předně porušuje základní ústavní zásadu rovnosti hlasů“ (str. 5). Konkrétně napadají některá ustanovení zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky. Senátoři upozorňují na údajnou protiústavnost rozdělení ČR do 14 nestejně velkých volebních obvodů současně s uplatněním tzv. d’Hondtovy metody pro zjišťování mandátů v takto vymezených obvodech (str. 2). Podle navrhovatelů takto nastavený systém téměř znemožňuje malým stranám, aby získaly své zástupce ve volbách do Poslanecké sněmovny například v krajích Karlovarském a Libereckém (str. 5). Dále senátoři ve svém podání navrhují zrušit načítací kvorum pro koalice (str. 2), pro něž v současnosti platí, že koalice 2 stran musí obdržet pro získání poslaneckého mandátu min. 10 % hlasů, koalice 3 stran min. 15 % a koalice alespoň 4 stran min. 20 % hlasů.

Komunální volby se konaly na podzim roku 2018. Na rozdíl od sněmovních voleb, v komunálních volbách kandiduje velký počet subjektů do velkého množství zastupitelstev, a proto se místo procentuálních zisků zaměříme na celkové počty mandátů v zastupitelstvech v celé ČR.

Na komunální úrovni se v zastupitelstvech obcí, městysů a měst po volbách nachází 3 493 zastupitelů navržených KDU-ČSL a 1 106 zastupitelů s politickou příslušností KDU-ČSL. To vše z celkového počtu 59 455 křesel. Nejvíce navržených kandidátů zasedajících na obecní úrovni jsou navrženi jako nezávislí kandidáti, kterých je 43 902, pak až jsou kandidáti KDU-ČSL. Většina 53 502 zastupitelů nemá politickou příslušnost. V ukazateli navržených kandidátů jako strana KDU-ČSL zabírá sice první místo, ale dle stranické příslušnosti je až druhá v porovnání s ODS a jejími 1 175 stranickými zastupiteli.

V zastupitelstvech městských částí nebo městských obvodů sedí opět nejvíce nezávislých kandidátů, 587 z 2 495 křesel. Dle navrhující strany je zde KDU-ČSL až 5. nejzastoupenější strana se 139 křesly po České pirátské straně s 146 křesly, STAN s 155 křesly, ANO 2011 s 331 a ODS s 444 křesly. Dle politické příslušnosti opět první příčku zabírají zastupitelé bez politické příslušnosti s 1 128 křesly. Nejvíce stranických příslušníků v zastupitelstvech městských částí nebo obvodů má ODS s 369 křesly, pak ANO 2011 s 282 křesly a pak až KDU-ČSL s 113 křesly.

Na komunální úrovni tedy KDU-ČSL vede nad všemi dalšími politickými stranami s 3 632 úspěšných navržených zastupitelů. Ne však na stranickou příslušnost, kde s 1 219 stranickými křesly pokulhává za 1 544 stranickými křesly ODS. Oba tyto výsledky jsou však zanedbatelné s nezávislými kandidáty a kandidáty bez stranické příslušnosti, jichž je většina ze všech 61 950 komunálních křesel. Pokud bychom posuzovali počet úspěšných kandidátů navržených politickými stranami a hnutími, lze opravdu tvrdit, že KDU-ČSL vyhrála komunální volby v roce 2018. Vzhledem k tomu, že nezávislí kandidáti netvoří homogenní politický subjekt, který by jako takový mohl volby vyhrát, hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL opravdu porazila všechny ostatní strany a hnutí.