Marian Jurečka

Komunální volby se konaly na podzim roku 2018. Na rozdíl od sněmovních voleb, v komunálních volbách kandiduje velký počet subjektů do velkého množství zastupitelstev, a proto se místo procentuálních zisků zaměříme na celkové počty mandátů v zastupitelstvech v celé ČR.

Na komunální úrovni se v zastupitelstvech obcí, městysů a měst po volbách nachází 3 493 zastupitelů navržených KDU-ČSL a 1 106 zastupitelů s politickou příslušností KDU-ČSL. To vše z celkového počtu 59 455 křesel. Nejvíce navržených kandidátů zasedajících na obecní úrovni jsou navrženi jako nezávislí kandidáti, kterých je 43 902, pak až jsou kandidáti KDU-ČSL. Většina 53 502 zastupitelů nemá politickou příslušnost. V ukazateli navržených kandidátů jako strana KDU-ČSL zabírá sice první místo, ale dle stranické příslušnosti je až druhá v porovnání s ODS a jejími 1 175 stranickými zastupiteli.

V zastupitelstvech městských částí nebo městských obvodů sedí opět nejvíce nezávislých kandidátů, 587 z 2 495 křesel. Dle navrhující strany je zde KDU-ČSL až 5. nejzastoupenější strana se 139 křesly po České pirátské straně s 146 křesly, STAN s 155 křesly, ANO 2011 s 331 a ODS s 444 křesly. Dle politické příslušnosti opět první příčku zabírají zastupitelé bez politické příslušnosti s 1 128 křesly. Nejvíce stranických příslušníků v zastupitelstvech městských částí nebo obvodů má ODS s 369 křesly, pak ANO 2011 s 282 křesly a pak až KDU-ČSL s 113 křesly.

Na komunální úrovni tedy KDU-ČSL vede nad všemi dalšími politickými stranami s 3 632 úspěšných navržených zastupitelů. Ne však na stranickou příslušnost, kde s 1 219 stranickými křesly pokulhává za 1 544 stranickými křesly ODS. Oba tyto výsledky jsou však zanedbatelné s nezávislými kandidáty a kandidáty bez stranické příslušnosti, jichž je většina ze všech 61 950 komunálních křesel. Pokud bychom posuzovali počet úspěšných kandidátů navržených politickými stranami a hnutími, lze opravdu tvrdit, že KDU-ČSL vyhrála komunální volby v roce 2018. Vzhledem k tomu, že nezávislí kandidáti netvoří homogenní politický subjekt, který by jako takový mohl volby vyhrát, hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL opravdu porazila všechny ostatní strany a hnutí.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se o své straně rozhovořil v průběhu svého kandidátského projevu (video, čas 1:38:30) na post předsedy strany v rámci mimořádného sjezdu KDU-ČSL dne 25. ledna 2020.

„Stojím tady dnes proto, protože jsem zvyklý – a chci – pracovat a nechci utíkat před odpovědností. (...) Nejsou mi jedno dvě věci, kam bude směřovat KDU-ČSL a jak se bude vyvíjet osud naší země,“ řekl na úvod Jurečka. Poté pokračoval popisem svých preferencí ohledně směřování strany (čas 1:41:06): „(...) Nenechme si vnutit, že jsme malá strana, která nemá svoji vlastní budoucnost (...), pokud budeme mít odvahu, pracovitost a důvěryhodnost, tak můžeme stát opět na bedně.“ Nabádal, aby místo spekulací, s kým jít do koalice, byla strana silná. „Naším úkolem je obrazně řečeno vystoupit z davu opozice.“ Podle Jurečky stranu tíží ztráta sebedůvěry. „Mohu vám slíbit, že pokud budu zvolen vaším předsedou, tak tuto poraženeckou náladu vyženu daleko od nás.“ „Není čas přemýšlet, na čích zádech chceme vstoupit do Sněmovny nebo s kým vstoupit do vlády (...) musíme nejprve bojovat za naše občany a až pak vyjednávat s kým budeme tančit na politickém parketu,“ uvedl. „Chci, aby volič TOP 09, STANu, Pirátů, ODS, nebo i hnutí ANO, ČSSD o nás více slyšel a začal vážně uvažovat o naší volbě,“ doplnil Jurečka (čas 1:44:07).

Marian Jurečka mluví o uzavírací klauzuli potřebné pro koalice stran. Jedná se o minimální podíl platných hlasů, který musí daná koalice získat, aby měla nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně ČR. Koalice dvou stran tak pro vstup do Poslanecké sněmovny potřebuje získat alespoň 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů.

O novele volebního zákona promluvil Marek Výborný z KDU-ČSL už na jaře roku 2018. Nutnost novelizovat volební zákon odůvodnil tím, že současný systém údajně diskriminuje malé strany a malé kraje. Hlavním argumentem byl rozdíl mezi počtem hlasů na jeden poslanecký mandát v posledních volbách do Poslanecké sněmovny u nejsilnější a nejslabší strany. Znovu na toto téma hovořil v rozhovoru pro Český rozhlas 15. listopadu 2019.

Návrh předložili poslanci KDU-ČSL včetně Mariana Jurečky dne 13. listopadu 2019. Vláda návrh projednávala 16. prosince 2019 a postavila se k němu nesouhlasně. Odůvodnila to tím, že navrhovaná změna je příliš významná a že na dané téma neproběhla dostatečná společenská diskuse. Poukázala také na legislativně-technické nedostatky. Organizační výbor však 9. ledna 2020 doporučil Poslanecké sněmovně návrh projednat (.doc, str. 1).

Ústavní soud je jako instituce zakotven přímo v Ústavě České republiky, konkrétně jej řeší články 83 – 89, kde se také vymezuje jeho působnost a kompetence. Článek 87 specifikuje, že Ústavní soud rozhoduje, mj. „o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem“.

Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR musí mít pro postup do skrutinia (zjednodušeně řečeno sčítání volebních hlasů) koalice dvou stran minimálně 10 % hlasů. Pokud je kandidující koalice utvořená ze tří stran, musí dosáhnout výsledku 15 %.

Uzavírací klauzule pro koalice v České republice je skutečně ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropě přísnější. Zvláštní klauzule pro koalice z evropských států existuje v Albánii, Polsku, Maďarsku, Litvě, Moldavsku, Rumunsku, Itálii a na Slovensku. Nejpodobnější českému systému je klauzule v Maďarsku (.pdf, str. 1), kde ve volbách do Národního shromáždění je 5 % pro jednotlivé strany, 10 % procent pro koalice dvou stran, 15 % pro koalice tří stran atd. K hranici 10 % se dostává klauzule v Rumunsku. Pro volby do dolní komory parlamentu tam platí klauzule 5 % pro jednotlivé strany, 8 % pro koalice dvou stran, 9 % pak pro koalice tří a 10 % pro koalice čtyř a více stran. Postupně zvyšující se klauzuli mají i na Slovensku, kde je to 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany, pro koalice ze dvou či tří stran je to 7 % a koalice o čtyřech a více stranách potřebují 10 %.

Desetiprocentní hranici, která však platí pro veškeré koalice, nezávisle na počtu členů, má i Itálie. Pro volby do italské Poslanecké sněmovny je to 10 % pro všechny koalice a 3 % pro jednotlivé strany. Mimo EU je pak klauzule vysoká ještě v Turecku, kde platí 10 % jak pro jednotlivé strany, tak pro koalice.

I v ostatních evropských státech, které vůbec zvláštní klauzuli pro koalice mají, je její hodnota nižší. Konkrétně v Polsku pro volby do Sejmu (dolní komory Parlamentu) je to 5 % pro jednotlivé strany a pro koalice 8 %, v Albánii mají koalice klauzuli 5 % a jednotlivé strany 3 %, v Litvě 5 % jednotlivé strany a 7 % koalice. V Moldávii samostatní kandidáti musí překonat hranici 2 % hlasů, jednotlivé strany 5 %, koalice dvou stran musí překonat hranici 7 % a větší koalice pak 9 %.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Česká republika má pro koalice vstupní klauzuli nejvyšší v Evropě. V Maďarsku je používán stejný systém a českému modelu se pak blíží i italský systém.

Pokud započítáme všechny mandáty v krajských zastupitelstvech, pak KDU-ČSL získalo 61 mandátů pro jimi navržené kandidáty, z čehož je jen 58 členů strany. To je až 5. nejlepší výsledek hned za ANO 2011 a jejich 176 mandáty, ČSSD se 125 mandáty, KSČM s 86 mandáty a 76 mandáty ODS navržených zastupitelů. Tyto strany postavily samostatné kandidátky do všech krajů. Ve statistice stranických příslušníků je KDU-ČSL až 6., započítáme-li kategorii 83 zastupitelů bez politické příslušnosti.

Po volbách zaujímá ANO 2011 hejtmanské křeslo v Středočeském kraji, Karlovarském kraji, Jihomoravském kraji, Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji. ČSSD má hejtmanské křeslo v Jihočeském kraji, Plzeňském kraji, Královéhradeckém kraji, Pardubickém kraji a kraji Vysočina. KSČM mají hejtmanském křeslo v Ústeckém kraji. KDU-ČSL zaujímá křeslo hejtmana pouze ve Zlínském kraji. Hejtmanské křeslo v Libereckém kraji patří Starostům pro Liberecký kraj.

Třetí příčku na krajské úrovni tedy KDU-ČSL zaujímá pouze v počtu hejtmanů a tato příčka je ještě sdílená. Na počet krajských zastupitelů je až 5. ze všech politických stran.



Následující pravidelné volby do Senátu České republiky pravděpodobně proběhnou v říjnu 2020, kdy třetině senátorů vyprší mandát.



KDU-ČSL na svých webových stránkách uvádí celkem 15 senátorů. V říjnu 2020 vyprší mandát čtyřem senátorům zvoleným za KDU-ČSL, konkrétně Ing. Františku Bradáčovi, Ing. Jiřímu Carbolovi, MUDr. Aleně Šromové a PhDr. Zdeňku Papouškovi, a dále také dvěma senátorům zvoleným za KDU-ČSL a Stranu zelených, prof. RNDr. Václavu Hamplovi, DrSc. a RNDr. Jitce Seitlové.



Seznam senátorů najdete také na webových stránkách senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých.

Za KDU-ČSL a SZ byl zvolen i senátor Václav Láska, kterému letos v říjnu také vyprší mandát, dnes je již ale členem politického hnutí Senátor 21, které sám založil.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL bude skutečně obhajovat šest současných mandátů, které tento rok vyprší.

V Olomouckém kraji se o mandáty v krajských volbách v roce 2020 plánuje utkat koalice složená ze čtyř aktérů, a to KDU-ČSL, Strany zelených, TOP 09 a lokálního hnutí ProOlomouc. Koalice měla být původně ještě širší, jejími členy měli být i Piráti a STAN. Ti se však ke koalici rozhodli nepřidat.

„Já jsem od počátku upozorňoval kolegy na to, že u nás Pirátů tato varianta nemá velkou podporu a že to asi neprojde. Chtěli jsme jednat o jiných podobách,“ řekl krajský lídr Pirátů Petr Kapounek. Po odchodu Pirátů z jednání o vzniku koalice se ke stejnému kroku rozhodli i Starostové. „My jsme širokou koalici velmi podporovali, ale jednání nakonec ztroskotalo na Pirátech. Když odešli, tak bez nich taková koalice nedávala smysl,“ uvedl hlavní vyjednavač STAN Radim Sršeň.

V současném volebním období (2016–2020) vede Olomoucký kraj koalice složená z hnutí ANO 2011, ČSSD a ODS. Ve volbách tato koalice získala celkem 30 z 55 krajských mandátů.