Marian Jurečka
KDU-ČSL

Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí

KDU-ČSL

Bez tématu 102 výroků
Sociální politika 48 výroků
Ekonomika 26 výroků
Koronavirus 8 výroků
Rozpočet 2022 8 výroků
Energetika 6 výroků
Evropská unie 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Invaze na Ukrajinu 4 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 141 výroků
Nepravda 6 výroků
Zavádějící 8 výroků
Neověřitelné 25 výroků
Rok 2024 9 výroků
Rok 2023 26 výroků
Rok 2022 37 výroků
Rok 2021 8 výroků
Rok 2020 16 výroků
Rok 2017 25 výroků
Rok 2016 17 výroků
Rok 2014 29 výroků
Rok 2013 3 výroky
Rok 2012 10 výroků

Marian Jurečka

Příjem na hlavu v té rodině, když je třeba čtyřčlenná, mají tam rodiče 2 děti, tak je zhruba 8 000 Kč příjem na hlavu, to je nižší, než je průměrný důchod v České republice.
Český rozhlas PLUS, 27. ledna 2020
Pravda
Průměrný důchod v ČR je k září roku 2019 roven 13 436 Kč. Uváděný hypotetický příjem na hlavu je pak skutečně nižší než výše průměrného důchodu.

Předseda lidovců Jurečka se ve svém výroku snaží dokázat, že výše příjmu členů čtyřčlenné rodiny v jedné domácnosti na hlavu může být teoreticky nižší než je velikost průměrného důchodu.

Dle údajů České správy sociálního zabezpečení byla výše průměrného důchodu na počátku 4. čtvrtletí roku 2019 rovna 13 436 Kč. Jurečkou uváděný příklad předpokládá teoretický příjem obou rodičů ve výši 16 000 Kč, což ve čtyřčlenné domácnosti o dvou rodičích a dvou dětech znamená příjem 8 000 Kč na hlavu.

Důchodce, který žije sám a který pobírá průměrný důchod, pak skutečně má větší příjem na hlavu než uváděná domácnost s dvěma dětmi.

Marian Jurečka

V tom návrhu, který já jsem představoval v loňském roce, bylo zhruba 11, celkem 11 opatření. Týkalo se to tam potom i vdov, vdovců, týkalo se to mladých lidí, kteří ještě studují, a kdybychom vzali jenom těch 500 korun měsíčně pro maminku za každé vychované dítě, tak je to částka, která se pohybuje, pokud se nepletu, někde okolo 10 miliard korun.
Český rozhlas PLUS, 27. ledna 2020
Nepravda
Lidovecký návrh novely zákona o důchodovém pojištění obsahuje 12 návrhů, které se mimo jiného týkají vdov a vdovců, studentů či kompenzací matek. Předpokládaný rozpočtový dopad navrhovaného zvýšení výměry důchodů matkám o 500 Kč za vychované dítě představuje 16 miliard Kč ročně.

Marian Jurečka společně se skupinou poslanců zvolených za KDU-ČSL předložil 29. března 2019 návrh (.pdf) novely zákona o důchodovém pojištění. Důvodová zpráva obsahuje celkově 12 návrhů, z toho 10 návrhů se týká vdoveckých důchodů, studentů a kompenzací matek.

Návrhy týkající se vdoveckých důchodů jsou následující:

  • „Navrhuje se zmírnění požadavků doby pojištění zesnulého manžela o 5 let pro nárok na starobní důchod jako podmínky pro získání nároku na vdovský a vdovecký důchod.“
  • „Navrhuje se prodloužení minimální délky pobírání vdovských a vdoveckých důchodů z 1 roku na 5 let.“
  • „Navrhuje se přiblížení hranice před starobním důchodem pro trvalé pobírání vdovských a vdoveckých důchodů – ze 4 na 8 let před dosažením důchodového věku.“
  • „Navrhuje se prodloužení období po skončení nároků, po které je možné vdovský důchod opět přiznat, pokud znovu nastanou podmínky pro nárok, a to ze 2 let na 5 let.“
  • „Navrhuje se zvýšení procentní výměry u vdovských a vdoveckých důchodů, a to že současných 50 % na 80 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.“
  • „Navrhuje se, že jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu invalidního a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se procentní výměra obou důchodů v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, není-li částka podle odstavce 1 vyšší.“

Pro studenty se „navrhuje započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění i po 31. prosinci 1995“.

Návrhy pro kompenzaci matek zní takto:

  • „Za účelem rychlé částečné nápravy nespravedlivě nízkých důchodů matek (případně otců v náhradní roli), které přispěly do důchodového systému tím, že pečovaly o děti a vychovávaly děti, [se] navrhuje zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě.“
  • „Navrhuje [se] snížení povinné doby pojištění na 10 let pro získání nároku na důchod po dosažení důchodového věku. To se podle důvodové zprávy může týkat například matek více dětí, kterým chybí náhradní doba pojištění.
  • „Dále se navrhuje umožnit matkám (v obdobných případech otcům, kteří o děti pečovali místo matky) dřívější odchod do důchodu před dosažením důchodového věku, a to za každé vychované dítě o jeden rok a zároveň bez současné sankce.“

Podle bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by náklady na přidání 500 korun za každé vychované dítě dosáhly 16 miliard korun ročně. Stejnou částku uvádí také důvodová zpráva (.pdf, str. 8). Vzhledem k tomu, že Marian Jurečka nesprávně vyčíslil rozpočtový dopad zvýšení výměry důchodu o 500 Kč, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Marian Jurečka

(...) vlastně toto stejné chtějí aplikovat i v Rakousku (...)
Český rozhlas PLUS, 27. ledna 2020
Pravda
V Rakousku chce nová vláda zavést roční síťové karty na veřejnou dopravu.

Tento výrok byl pronesen v kontextu, kdy Marian Jurečka popisuje svůj návrh na vytvoření jakési „Lítačky“ čili karty, na kterou by mohli občané ČR jezdit po celé republice v rámci železniční a městské hromadné dopravy. Jurečka tvrdí, že obdobný návrh připravuje i rakouská vláda.

Rakouská vláda složená z koalice lidovců a zelených, v jejímž čele stojí Sebastian Kurz, představila na začátku ledna svůj program. V něm si dává za cíl dosažení uhlíkové neutrality, a proto chce například zdražovat létání a naopak podpořit by chtěla veřejnou dopravu. Podle programového prohlášení vlády mají být zavedeny (.pdf, str. 122) roční síťové karty na veřejnou dopravu. Za 1 euro denně by měli mít Rakušané možnost cestovat veřejnou dopravou v rámci jedné spolkové země, za 2 eura v rámci jedné spolkové země a země sousední a za 3 eura na den na celém území Rakouska.

Marian Jurečka

Největším výrobcem elektrické energie je dneska Skupina ČEZ.
Český rozhlas PLUS, 27. ledna 2020
Pravda
V roce 2018 vyprodukoval ČEZ téměř 72 % elektřiny vyrobené v ČR.

Roční zpráva o provozu energetické soustavy ČR 2018 (.pdf, str. 5) Energetického regulačního úřadu uvádí, že celková brutto výroba elektrické energie v ČR činila za tento rok 88 002 GWh. Údaj brutto znamená celkovou produkci elektřiny včetně té, kterou elektrárny spotřebují na svůj vlastní provoz (tamtéž, str. 3). Podle svých vlastních statistik vyrobila za rok 2018 Skupina ČEZ 63 081 GWh brutto elektrické energie.

V roce 2018 tak Skupina ČEZ vyprodukovala skoro 72 % elektřiny vyrobené v ČR. Obdobné procento elektřiny vyrobila i v předchozích letech (jednotlivé zprávy o provozu energetické soustavy jsou dostupné zde).

Marian Jurečka

To podání (na zrušení některých částí volebního zákona, pozn. Demagog.cz) je tady od senátorů už někdy před rokem podáno.
Český rozhlas PLUS, 27. ledna 2020
Nepravda
Návrh senátorů na zrušení některých částí volebního zákona byl Ústavnímu soudu podán 13. prosince 2017, to jest více než před dvěma lety.

Návrh 21 senátorů na zrušení některých částí volebního zákona byl podán k Ústavnímu soudu 13. prosince 2017.

Navrhovatelé ve svém podání uvádějí, že „současný volební systém pro volby do PSP předně porušuje základní ústavní zásadu rovnosti hlasů“ (str. 5). Konkrétně napadají některá ustanovení zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky. Senátoři upozorňují na údajnou protiústavnost rozdělení ČR do 14 nestejně velkých volebních obvodů současně s uplatněním tzv. d’Hondtovy metody pro zjišťování mandátů v takto vymezených obvodech (str. 2). Podle navrhovatelů takto nastavený systém téměř znemožňuje malým stranám, aby získaly své zástupce ve volbách do Poslanecké sněmovny například v krajích Karlovarském a Libereckém (str. 5). Dále senátoři ve svém podání navrhují zrušit načítací kvorum pro koalice (str. 2), pro něž v současnosti platí, že koalice 2 stran musí obdržet pro získání poslaneckého mandátu min. 10 % hlasů, koalice 3 stran min. 15 % a koalice alespoň 4 stran min. 20 % hlasů.

Marian Jurečka

Jsme stranou, která vyhrála komunální volby.
Český rozhlas PLUS, 27. ledna 2020
Pravda
Nejvíce úspěšných kandidátů v komunálních volbách navržených politickými stranami bylo navrženo KDU-ČSL. Většina komunálních zastupitelů je ale nezávislá a bez politické příslušnosti.

Komunální volby se konaly na podzim roku 2018. Na rozdíl od sněmovních voleb, v komunálních volbách kandiduje velký počet subjektů do velkého množství zastupitelstev, a proto se místo procentuálních zisků zaměříme na celkové počty mandátů v zastupitelstvech v celé ČR.

Na komunální úrovni se v zastupitelstvech obcí, městysů a měst po volbách nachází 3 493 zastupitelů navržených KDU-ČSL a 1 106 zastupitelů s politickou příslušností KDU-ČSL. To vše z celkového počtu 59 455 křesel. Nejvíce navržených kandidátů zasedajících na obecní úrovni jsou navrženi jako nezávislí kandidáti, kterých je 43 902, pak až jsou kandidáti KDU-ČSL. Většina 53 502 zastupitelů nemá politickou příslušnost. V ukazateli navržených kandidátů jako strana KDU-ČSL zabírá sice první místo, ale dle stranické příslušnosti je až druhá v porovnání s ODS a jejími 1 175 stranickými zastupiteli.

V zastupitelstvech městských částí nebo městských obvodů sedí opět nejvíce nezávislých kandidátů, 587 z 2 495 křesel. Dle navrhující strany je zde KDU-ČSL až 5. nejzastoupenější strana se 139 křesly po České pirátské straně s 146 křesly, STAN s 155 křesly, ANO 2011 s 331 a ODS s 444 křesly. Dle politické příslušnosti opět první příčku zabírají zastupitelé bez politické příslušnosti s 1 128 křesly. Nejvíce stranických příslušníků v zastupitelstvech městských částí nebo obvodů má ODS s 369 křesly, pak ANO 2011 s 282 křesly a pak až KDU-ČSL s 113 křesly.

Na komunální úrovni tedy KDU-ČSL vede nad všemi dalšími politickými stranami s 3 632 úspěšných navržených zastupitelů. Ne však na stranickou příslušnost, kde s 1 219 stranickými křesly pokulhává za 1 544 stranickými křesly ODS. Oba tyto výsledky jsou však zanedbatelné s nezávislými kandidáty a kandidáty bez stranické příslušnosti, jichž je většina ze všech 61 950 komunálních křesel. Pokud bychom posuzovali počet úspěšných kandidátů navržených politickými stranami a hnutími, lze opravdu tvrdit, že KDU-ČSL vyhrála komunální volby v roce 2018. Vzhledem k tomu, že nezávislí kandidáti netvoří homogenní politický subjekt, který by jako takový mohl volby vyhrát, hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL opravdu porazila všechny ostatní strany a hnutí.

Marian Jurečka

Ale vyjma Budvaru (chce KDU-ČSL vrátit státní podniky do registru smluv - pozn. Demagog.cz). Tam byl totiž pozměňovací návrh, na kterém byla dohoda ještě před tím závěrečným hlasováním. Který říkal, že nevyjímáme státní podniky a národní podniky, ale vyjímáme Budvar, a podniky s majetkovou účastí státu tam ponecháváme, pouze smlouvy, které jsou s obchodním tajemstvím a komerční povahy - ty se vyjmou.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Neověřitelné

Pokud jde o první část výroku, tak dle prohlášení předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka chce jeho strana napravit výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně a vrátit část o zařazení státních podniků zpět do registru smluv. Lidovci se dle svého předsedy budou chtít pokusit o změnu zákona na půdě Senátu (Twitter).

V rámci pozměňovacích návrhů jsou dohledatelné četné poslanecké změny. V jejich rámci lze najít i různé části toho, co Jurečka popisuje. Např. část návrhu A, popř. pozměňovací návrh poslance Vondráčka. Zda byl ovšem takový postup založen na dohodě, není možné potvrdit.

Co se týče samotného závěrečného hlasování, je možné doložit, že jeho zpravodaj poslanec Farský zopakoval stav novely včetně pozměňovacích návrhů, které byly odhlasovány a přijaty. K otázce vyjmutí, či nevyjmutí národních podniků se vyjádřil takto:

Schválen byl tedy pozměňovací návrh B1, který vyjímá všechny - ne národní podnik Budvar, ale všechny státní podniky bez ohledu na jejich povahu.

Zároveň je nutné připomenout, že poslanci nejen KDU-ČSL museli v případě závěrečného hlasování vědět (pokud poslouchali slova zpravodaje zákona), že hlasují pro novelu, jež tyto podniky vyjímá z registru smluv. To také někteří (včetně Mariana Jurečky) učinili.

Marian Jurečka

Takovouto možnost tady pan Kalousek, tehdy ministr financí, umožnil (možnost, aby i soukromé firmy vydávaly korunové dluhopisy a optimalizovaly tak, pozn. Demagog.cz.)
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

Na základě doplňujících informací bylo odůvodnění doplněno.

Bývalý ministr Kalousek de facto spustil vydávání korunových dluhopisů soukromými společnostmi, a to především tím, že "oživil" legislativu pocházející z 90. let. Především ministerskými návrhy vypustil a následně vrátil ustanovení o nedanění korunových dluhopisů, zejména ale také ještě předtím, než bylo toto ustanovení opětovně zrušeno (pozměňovacím návrhem hospodářského výboru PSP), vydal sérii státních korunových dluhopisů, čímž spustil vlnu emisí soukromých firem. Lze tedy říci, že státní emisí legitimizoval takovýto postup.

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO. Lze tedy říci, že Kalousek svou praxí "posvětil" takovýto postup a umožnil firmám jej bez obav z porušení daňového systému následovat.

Marian Jurečka

Vy jste v roce 2011 otevřeli obrovské mediální téma. Samozřejmě se o ty způsoby financování dluhopisy, jakým způsobem to využít jako optimalizační nástroj, tehdy veřejně psalo. Téma, které od roku 1993 latentně spalo, najednou bylo velice aktuální.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

Zákon o daních z příjmů je v platnosti již od 18. prosince 1992, v roce 1993 nastala jeho účinnost. Přestože zákon byl ve všech směrech aktivní a účinný již od roku 1993, korunové dluhopisy byly dle dat serveru Kurzy.cz poprvé státem vydány (tzv. emitovány) v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí.

Premiéra korunových dluhopisů vyvolala vlnu emise takových dluhopisů na konci roku 2011, jejich vydávání zcela markantně vrcholilo na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6). V době před rokem 2013 však kromě státu rozsáhle emitovaly i soukromé firmy.

Co se týče mediální pozornosti, té se korunovým dluhopisům dostalo opravdu hojně, zejména pak v roce 2012 (příkladně iDNES.cz, Patria.cz, Finance.cz či IHNED.cz). Přímo jako legální formu optimalizace jej popisují například server Ucetni-portal.cz nebo Investujeme.cz. Oproti tomu vyjádření ministerstva financí bylo zdrženlivější k výzvám k optimalizaci, potvrzuje však legalitu celého procesu a vysvětluje jeho fungování a původní záměr.

Podíváme-li se na mediální zprávy před rokem 2011, je zjevné, že korunové dluhopisy v podstatě nebyly tématem. I občasné zmínky vyznívaly spíše skepticky a bez vidiny potenciálu v jejich optimalizačním charakteru.

Marian Jurečka

Podnikatelé byli (za M. Kalouska jako ministra financí - pozn. Demagog.cz) schopni žádat neoprávněně o vratku DPH a finanční úřady nebyly schopny napárovat ty faktury, aby věděly, zda můžou tu vratku vrátit, nebo ne.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

Informace k verifikování výroku nejsou dohledatelné ve veřejných zdrojích, proto jsme se obrátili na Generální finanční ředitelství. Tisková mluvčí Petra Petlachová pro Demagog.cz uvedla:

"z vyjádření není dostatečně zřejmé, co myslí pan ministr Jurečka vratkou daně či párováním faktur. Obecně lze uvést, že se zavedením institutu kontrolního hlášení (s účinností od 1.1.2016) má Finanční správa ČR k dispozici v aktuálním čase informace o vybraných vzájemných transakcí mezi dodavatelem a odběratelem. Na základě tohoto je tedy schopna před vrácením tzv. nadměrného odpočtu ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ověřit, zda daň na vstupu, kterou vykázal odběratele v rámci daňového přiznání (a kontrolního hlášení) a ze které si uplatňuje nárok na odpočet, byla uvedena a odvedena v daňovém přiznání (a kontrolním hlášení) dodavatele. Před zavedením kontrolního hlášení bylo nezbytné tyto informace získat v rámci daňového řízení, které bylo časově velmi náročné a v případě, kdy dodavatel byl tzv. nekontaktní obchodník, i někdy zcela nemožné provést."
Z odpovědi tedy vyplývá, že před zavedením kontrolního hlášení existovaly situace, za kterých finananční úřad nebyl schopný spolehlivě dohledat informace o oprávnění žádosti o vratku. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů