Marian Jurečka
KDU-ČSL

Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí
Neověřitelné

Ministr Jurečka se problematikou ubývání prodejen skutečně zabývá. Například v lednu 2017 na kongresu pro tradiční trh Samoška řekl, že do konce března letošního roku hodlá vládě navrhnout možnosti podpory venkovských prodejen - těch totiž rapidně ubývá, což významně přispívá k vylidňování venkova.

Ministerstvo zemědělství také zřídilo expertní skupinu, jež se má zabývat potravinovou obslužností venkova.

Otázka státní podpory venkovských prodejen v jiných zemích je však složitá, neboť není specifikováno, o které státy by se mělo jednat.

Například ve Spojených státech amerických existuje federální Healthy Food Financing Funds, což je program koordinovaný na úrovni federální vlády, jenž se prostřednictvím grantů snaží rozšiřovat dostupnost především zdravých potravin a také podporuje malé obchodníky. Program podporuje rovněž projekty, které vedou ke zvyšování přístupu ke zdravým a cenově dostupným potravinám v obcích nebo konkrétních lokalitách, jež jsou obývány zejména nízkopříjmovými skupinami obyvatelstva.

Tento program odpovídá Jurečkově představě o dotování venkovských prodejen jen omezeně, protože podpora malých obchodníků je pouze jednou z možností podpory, nikoliv tou stěžejní.

Pravda

Asociace sdružující tradiční české prodejce skutečně vyčíslila náklady státní podpory na asi 700 milionů korun.

Servery iDNES.cz a Aktuálně.cz informovaly o odhadu Miloslavy Hlavsy, ředitele družstva Konzum v Ústí nad Orlicí sdruženého pod značkou COOP a jednoho ze členů Asociace českého tradičního obchodu. Na podporu venkovských prodejen v obcích od sto do jednoho tisíce obyvatel by podle jeho výpočtů musel stát vynaložit celkem 706 milionů korun ročně. Dodává, že dopravní dostupnost dotuje stát mnohonásobně vyššími částkami.

Neověřitelné

V únoru 2011 proběhla v rámci Retail Summit 2011, konferenci o rozvoji obchodu, diskuze o inovaci v oblasti maloobchodu. Zde vystoupil i tehdejší ministr průmysl a obchodu Martin Kocourek. Je pravdou, že se mimo jiné mluvilo o obslužnosti venkova, nicméně se nám nepodařilo dohledat podrobnější informace a nemůžeme proto ověřit, zda se jednalo i o dotacích pro tyto maloobchody.

Podle Lidových novin se na konferenci diskutovalo o otázce potravinové obslužnosti venkova a o dostupnosti produktů potřebných ke každodennímu životu. Svaz průmyslu a obchodu prosazoval podobu obchodů, které by v sobě měly integrované nejenom potravinové zásobování, ale také by zajišťovaly bankovní či poštovní služby. Jenou z výhod mělo být i zajištění odbytu regionálních potravin prostřednictvím těchto obchodů.

Neověřitelné

Ministerstvo zemědělství skutečně nabízí výklad zákonů a poradenství zdarma. Ve srovnání s ministerstvem financí nejsou však tyto výklady závazné, a tedy ani zpoplatněné. Jurečkův (KDU-ČSL) výrok však musíme označit za neověřitelný, jelikož nejsme schopni prokázat, jestli došlo za poslední tři roky ke změně přístupu k občanům republiky. Resp. jak a zda toto probíhalo v komunikaci s úřadem v minulosti ze předchůdců současného ministra.

Jurečka zde reaguje na postup ministerstva financí, respektive Finanční správy, která za závazný výklad zákona o EET požaduje 1 tisíc korun.

Zákon totiž zavádí také institut závazného posouzení, které poplatníkům, kteří si nebudou jisti, vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1000 korun,“ stojí na webu finanční správy.

Nicméně portál e-trzby.cz uvádí něco jiného:

Upozorňujeme, že Ministerstvo financí ani orgány Finanční správy České republiky nejsou orgány, které poskytují závazný výklad a aplikaci právních předpisů. K tomuto je v individuálních případech oprávněný místně a věcně příslušný soud.

V některých oblastech, spadající pod MZe, vytvořilo ministerstvo výkladové komise, které bezplatně reagují na dotazy lidí a vystavují jim výklad příslušného zákona zdarma.V roce 2008 si účtovalo poplatky za papírenské služby a náklady spojené s odesláním odpovědi, nikoliv samotnou expertízou.

Nově k výkladové vodohospodářské komisi přibude i zákon o vinohradnictví a vinařství, účinný od 1. dubna 2017. Ministerstvo k němu vytvořilo i infolinky a stále je zde i možnost poslat e-mail, na který MZe zdarma odpoví. Její výklad ovšem není ve většině případů závazný (.pdf, str. 6).

Toto vyjádření Ministerstva zemědělství není právně závazné a Ministerstvo zemědělství jej vydalo s vědomím, že výklad právních předpisů je v České republice oprávněn provádět pouze soud. Vyjadřuje však odborný názor Ministerstva zemědělství na tuto problematiku, a to podle právního stavu ke dni jeho zpracování. Podobné informace stojí i na vodohospodářském webu: Je však nezbytné upozornit na to, že výklady nejsou obecně závazné a mají pouze doporučující charakter,“ informovalo MZe v otázce vodohospodářství.

Současně na svých stránkách umožňuje MZe lidem zdarma zaslat dotaz, případně zavolat na dané telefonní číslo nebo napsat na sociální sítě. Ceník se sazbami za volání jsme nenašli a předpokládáme tedy, že linka není zpoplatněná.

Jurečka má tedy pravdu v tom, že MZe poskytuje bezplatný výklad zákonů spadajících do resortu zemědělství. Přestože na webu ministerstva funguje e-podatelna, nejsme schopni posoudit, jakým vývojem v přístupu k lidem MZe za tři roky prošlo. Stránky jsou totiž editovány, aniž by se změnilo datum původního vydání. Některé naopak aktualizovány nejsou. Je tedy problematické určit, jak přesně systém fungoval dříve. Zda si například nemohli lidé vyžádat informace v rámci obvyklého tiskového oddělení/podatelny.

Pravda

Oba kraje skutečně v určité míře dotují malé prodejny.

Pardubický kraj vypisuje pro vesnické obchody každoročně dotační pobídky a prodejce touto formou podporuje již od roku 2009. Každý rok se vynaložená částka pohybuje kolem 1,5 milionu korun, loni činila (.xls) 1,62 milionu. Krajský úřad přitom částečně financoval celkem 52 prodejen.

Až polovinu výdajů ve výši maximálně 150 000 Kč hradil obchodníkům na venkově od roku 2013 v rámci podpory prodeje regionálních potravin kraj Vysočina. Loni se částka za poskytnuté dotace vyšplhala asi na 832 000 Kč pro devět prodejen, kraj měl však připravených celkem 1,5 milionů korun. Letos vypisuje komplexnější grantový program Venkovské prodejny 2017 s dotací dvou milionů korun.

Obě čásky považujeme vzhledem k odhadům Asociace českého tradičního obchodu (asi 706 milionů na celém území Česka ročně) za malé, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

KDU-ČSL předložila při projednávání zákona o evidenci tržeb poslancem Klaškou pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna dotýká řemeslníků.

Třetí vlna podle schváleného návrhu má proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému.

Pravdou tedy je, že došlo k rozložení zavádění části EET - třetí a čtvrtá vlna naběhne až po volbách. Motivaci a záměry KDU-ČSL přitom nehodnotíme. Je ovšem třeba podotknout, že EET se i podle tohoto návrhu týká stejných subjektů, jako kdyby nebyl pozměňovací návrh schválen. Tedy podle platného zákona, pro nějž KDU-ČSL hlasovala (výsledné hlasování).

Pravda

Na základě doplňujících informací bylo odůvodnění doplněno.

Bývalý ministr Kalousek de facto spustil vydávání korunových dluhopisů soukromými společnostmi, a to především tím, že "oživil" legislativu pocházející z 90. let. Především ministerskými návrhy vypustil a následně vrátil ustanovení o nedanění korunových dluhopisů, zejména ale také ještě předtím, než bylo toto ustanovení opětovně zrušeno (pozměňovacím návrhem hospodářského výboru PSP), vydal sérii státních korunových dluhopisů, čímž spustil vlnu emisí soukromých firem. Lze tedy říci, že státní emisí legitimizoval takovýto postup.

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO. Lze tedy říci, že Kalousek svou praxí "posvětil" takovýto postup a umožnil firmám jej bez obav z porušení daňového systému následovat.

Zavádějící

Ministr Jurečka má pravdu, že návrh zákona o registru smluv prošel ve formě poslaneckého návrhu. Jeho kritika tohoto kroku ovšem není zcela na místě, neboť především sám jako poslanec tento návrh spolupředložil, a to i na základě volebního programu KDU-ČSL, který se s tímto poslaneckým návrhem překrýval. Jako kandidát na poslance pak Jurečka podepsal veřejně v Rekonstrukci státu závazek, že takovou verzi bude podporovat. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Návrh zákona o registru smluv byl předložen dne 2. 12. 2013 skupinou poslanců jako sněmovní tisk č. 42. Pro úplnost je třeba dodat, že s poslaneckým návrhem přišli poslanci TOP 09, KDU-ČSL a ANO, přičemž jedním z z nich je také sám ministr zemědělství Marian Jurečka.

Zákon č. 340/ 2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) pak byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 14. 12. 2015.

Hodnocení dopadů regulace (RIA, Regulatory Impact Assessment) je součástí legislativního procesu. Jedná se o soustavu analytických metod, které mají vést k predikci důsledků navrhovaných politik. Snahou procesu RIA je přispět ke zkvalitňování právního prostředí v ČR nebo ke zvýšení transparentnosti veřejné správy a eliminaci nadbytečné regulace. Zároveň je toto hodnocení nezbytné pouze pro vládní návrhy zákonů. Poslanecké, krajské či senátní návrhy tomuto procesu nepodléhají.

Stejně jako RIA je součástí legislativního procesu také připomínkové řízení, jež se však týká pouze vládních návrhů zákona.

Zmíněný návrh zákona o registru smluv byl tedy jakožto poslanecký návrh předložen vládě k vyjádření stanoviska (.pdf) a následně byl zařazen na program jednání PS PČR.

Obecně se dá říci, že pro osekání registru smluv zvedla ruku sociální demokracie, KSČM, ODS a část KDU-ČSL (konkrétně pět poslanců). KDU-ČSL (str. 7), z níž návrh podpořili např. ministři Jurečka a Herman (dva krajští lídři strany z voleb 2013), svůj postoj deklarovala před volbami ve vlastním programu tak, že„pro omezení korupce budeme prosazovat“:

Zdroj: volební program KDU-ČSL pro volby do Poslanecké sněmovny 2013

Před volbami se rovněž většina poslanců (včetně Jurečky) osobně veřejně zavázala prostřednictvím projektu Rekonstrukce státu k tomu, že bude podporovat některé ze zákonů, jež mají přinést větší transparentnost. Svůj slib dávali i pod zákon o registru smluv - konkrétně pod tuto formulaci:

Pravda

V řádném legislativním procesu má Senát 30 dnů na projednání návrhu zákona. Pokud se do té doby nevyjádří, platí, že návrh je přijat.

Neověřitelné

Pokud jde o první část výroku, tak dle prohlášení předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka chce jeho strana napravit výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně a vrátit část o zařazení státních podniků zpět do registru smluv. Lidovci se dle svého předsedy budou chtít pokusit o změnu zákona na půdě Senátu (Twitter).

V rámci pozměňovacích návrhů jsou dohledatelné četné poslanecké změny. V jejich rámci lze najít i různé části toho, co Jurečka popisuje. Např. část návrhu A, popř. pozměňovací návrh poslance Vondráčka. Zda byl ovšem takový postup založen na dohodě, není možné potvrdit.

Co se týče samotného závěrečného hlasování, je možné doložit, že jeho zpravodaj poslanec Farský zopakoval stav novely včetně pozměňovacích návrhů, které byly odhlasovány a přijaty. K otázce vyjmutí, či nevyjmutí národních podniků se vyjádřil takto:

Schválen byl tedy pozměňovací návrh B1, který vyjímá všechny - ne národní podnik Budvar, ale všechny státní podniky bez ohledu na jejich povahu.

Zároveň je nutné připomenout, že poslanci nejen KDU-ČSL museli v případě závěrečného hlasování vědět (pokud poslouchali slova zpravodaje zákona), že hlasují pro novelu, jež tyto podniky vyjímá z registru smluv. To také někteří (včetně Mariana Jurečky) učinili.