Marian Jurečka

Ministr Jurečka má pravdu, že návrh zákona o registru smluv prošel ve formě poslaneckého návrhu. Jeho kritika tohoto kroku ovšem není zcela na místě, neboť především sám jako poslanec tento návrh spolupředložil, a to i na základě volebního programu KDU-ČSL, který se s tímto poslaneckým návrhem překrýval. Jako kandidát na poslance pak Jurečka podepsal veřejně v Rekonstrukci státu závazek, že takovou verzi bude podporovat. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Návrh zákona o registru smluv byl předložen dne 2. 12. 2013 skupinou poslanců jako sněmovní tisk č. 42. Pro úplnost je třeba dodat, že s poslaneckým návrhem přišli poslanci TOP 09, KDU-ČSL a ANO, přičemž jedním z z nich je také sám ministr zemědělství Marian Jurečka.

Zákon č. 340/ 2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) pak byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 14. 12. 2015.

Hodnocení dopadů regulace (RIA, Regulatory Impact Assessment) je součástí legislativního procesu. Jedná se o soustavu analytických metod, které mají vést k predikci důsledků navrhovaných politik. Snahou procesu RIA je přispět ke zkvalitňování právního prostředí v ČR nebo ke zvýšení transparentnosti veřejné správy a eliminaci nadbytečné regulace. Zároveň je toto hodnocení nezbytné pouze pro vládní návrhy zákonů. Poslanecké, krajské či senátní návrhy tomuto procesu nepodléhají.

Stejně jako RIA je součástí legislativního procesu také připomínkové řízení, jež se však týká pouze vládních návrhů zákona.

Zmíněný návrh zákona o registru smluv byl tedy jakožto poslanecký návrh předložen vládě k vyjádření stanoviska (.pdf) a následně byl zařazen na program jednání PS PČR.

Obecně se dá říci, že pro osekání registru smluv zvedla ruku sociální demokracie, KSČM, ODS a část KDU-ČSL (konkrétně pět poslanců). KDU-ČSL (str. 7), z níž návrh podpořili např. ministři Jurečka a Herman (dva krajští lídři strany z voleb 2013), svůj postoj deklarovala před volbami ve vlastním programu tak, že„pro omezení korupce budeme prosazovat“:

Zdroj: volební program KDU-ČSL pro volby do Poslanecké sněmovny 2013

Před volbami se rovněž většina poslanců (včetně Jurečky) osobně veřejně zavázala prostřednictvím projektu Rekonstrukce státu k tomu, že bude podporovat některé ze zákonů, jež mají přinést větší transparentnost. Svůj slib dávali i pod zákon o registru smluv - konkrétně pod tuto formulaci:

Ministr Jurečka spolu se svými spolustraníky poslal do sněmovny novelu zákona o registru smluv. V ní stojí, že z evidence, jak byla zavedena, vyjímá národní podniky. Aktuálně funguje v České republice jediný národní podnik - Budějovický Budvar. Skutečně tedy šlo pouze o jeho vyjmutí.

V bodě 7 pak předkladatelé skutečně navrhli poslancům, aby návrh schválili již v prvním čtení. To umožňuje § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jurečka a spol. tedy ve svém návrhu uváděli:

„Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti současně se
zákonem o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu lze očekávat, že tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.“

Zákon o jednacím řádu ovšem rovněž uvádí (§ 90, odst. 3), že návrh již v prvním čtení schválit nelze, pokud vznesou proti tomuto postupu námitku alespoň dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. Během projednávání vznesl námitku jmény klubů TOP 09 a ODS předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Uvedl: „Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.“

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 4) Budějovického Budvaru za rok 2015 obchoduje pivovar se 76 zeměmi. Do nich vyvezl v tomto roce 56 % z celkového objemu prodaného piva.

Zdroj: http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/obchodni-uspechy.html

Informace o tom, že zahraniční partneři odmítají obchodovat s pivovarem, pokud budou jejich smlouvy v registru smluv, není veřejně dostupná.

Pravdou však je, že v rozhovoru z prosince 2015 se ředitel Budvaru Jiří Boček vyjadřuje k otázce ohlasů zahraničních partnerů na nutnost zveřejňování smluv následovně: „... žádný z našich obchodních partnerů pochopitelně nebude spokojený s tím, že vystavujeme naše vzájemné smlouvy.“ Rozhovory s partnery pivovaru, kteří by tuto skutečnost potvrdili, však nejsou ve veřejně dostupných zdrojích k nalezení.

Dle informací dostupných z webových stránek Budějovického Budvaru odvedl pivovar do státního rozpočtu za poslední tři roky 1,3 miliardy zisku a 1,2 miliardy na daních a poplatcích. To dává dohromady 2,5 miliardy korun.

Stejný text doplněný citacemi z projevu ekonomického ředitele Budvaru Ing. Jiřího Žáčka před poslanci Ústavně-právního výboru hovoří i o tom, že pivovar nikdy nečerpal „ani korunu dotací z veřejných rozpočtů“.

V rozhovoru z prosince 2015 mluví ředitel Budvaru Jiří Boček o problematice zveřejňování smluv. Specifickou situaci pivovaru ilustruje mimo jiné informací o tom, že firma na svůj provoz a rozvoj vydělává vlastní činností a nikdy nečerpala „podporu ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací“.

Zákon o registru smluv neobsahuje definici pojmu „obchodní tajemství“. Občanský zákoník popisuje jeho znaky takto:

„Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“

V tomto ohledu má ministr Jurečka pravdu. Výrok je ale zavádějící, neboť i v případě, že by zákon obsahoval dokonalou definici toho, co obchodním tajemstvím je, občané by stále museli mít možnost přílišné „začernění“ napadnout. Stejně tak je tomu i v případě zveřejňování informací v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf, str. 5). Definice obchodního tajemství by proto nic neřešila.

Konkrétní dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů a její naplnění není veřejně dostupnou informací. Neexistuje z ní něco jako zápis, není tedy možné korektně doložit, co přesně zástupci jednotlivých frakcí dohodli a nakolik se této dohody drželi. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Během hlasování o novele zákona o registru smluv z pera poslanců KDU-ČSL se dospělo do třetího čtení. V něm se nejprve vždy hlasuje (dle zákona o jednacím řádu) o jednotlivých pozměňovacích návrzích a dále o zákonu jako celku ve znění pozměňovacích návrhů.

Poslanci tedy nejprve přijali návrh, který z registru smluv vyjímá státní podniky (a některé další návrhy). Je poměrně zajímavé, že tento návrh prošel až během pátého hlasování. Např. poslanec KDU-ČSL Kudela během těchto pěti hlasování nehlasoval nikdy dvakrát po sobě stejně, byť šlo o rozhodování v řádu minut.

V každém případě Jurečka pro tento pozměňovací návrh nehlasoval. Když se však rozhodovalo o zákonu jako celku, hlasovalo se již o verzi upravené i tímto pozměňovacím návrhem. To Jurečka podpořil. Dá se tedy konstatovat, že Marian Jurečka podpořil vyjmutí státních podniků (a např. krajských i obecních firem) z veřejné kontroly prostřednictvím registru smluv, a to i přesto, že pro daný pozměňovací návrh nehlasoval. Prakticky jeho finální hlasování toto umožnilo.

V případě první části výroku je pravdou, že oba návrhy jsou poslaneckou iniciativou - služební zákon (novela zákona č. 218/2002 Sb.) i zákon o registru smluv .

Co se týče otázky analýz, tak není pravdou, že by k problematice neexistovaly žádné analýzy. Ministerstvo vnitra si například objednalo 29. února 2016 zpracování analýzy o možných rizicích a dopadech zveřejňování smluv na vybrané státní firmy u soukromé firmy Deloitte. Bohužel tento text není veřejně dostupný.

Problematiku narušení volné hospodářské soutěže také komentoval ve svém stanovisku ÚOHS, který připustil možnost, že uveřejňováním smluv v registru může nastat u části subjektů újma a nerovnost v případě praxe volné hospodářské soutěže. Text stanoviska je k dispozici zde.

Nutno podotknout, že obě stanoviska analýz byla kritizována, a to především ze strany neziskové organizace Rekonstrukce státu, jež se zákonem o registru smluv dlouhodobě zabývá. Poměrně podrobné stanovisko k výtkám ÚOHS je dostupné zde a k analýze společnosti Deloitte existuje vyjádření zde.

Otázka argumentace těmito analýzami je bohužel neověřitelná, přesto lze souhlasit, že k problematice zveřejňování dokumentů v registru smluv existují analýzy a vyjádření, které zaobírají celou škálu od kritiků až po zastánce registru smluv.

Dodejme, že i přes tyto neduhy pro oba zmíněné návrhy poslanci KDU-ČSL hlasovali.

V řádném legislativním procesu má Senát 30 dnů na projednání návrhu zákona. Pokud se do té doby nevyjádří, platí, že návrh je přijat.

Pokud jde o první část výroku, tak dle prohlášení předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka chce jeho strana napravit výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně a vrátit část o zařazení státních podniků zpět do registru smluv. Lidovci se dle svého předsedy budou chtít pokusit o změnu zákona na půdě Senátu (Twitter).

V rámci pozměňovacích návrhů jsou dohledatelné četné poslanecké změny. V jejich rámci lze najít i různé části toho, co Jurečka popisuje. Např. část návrhu A, popř. pozměňovací návrh poslance Vondráčka. Zda byl ovšem takový postup založen na dohodě, není možné potvrdit.

Co se týče samotného závěrečného hlasování, je možné doložit, že jeho zpravodaj poslanec Farský zopakoval stav novely včetně pozměňovacích návrhů, které byly odhlasovány a přijaty. K otázce vyjmutí, či nevyjmutí národních podniků se vyjádřil takto:

„Schválen byl tedy pozměňovací návrh B1, který vyjímá všechny - ne národní podnik Budvar, ale všechny státní podniky bez ohledu na jejich povahu.“

Zároveň je nutné připomenout, že poslanci nejen KDU-ČSL museli v případě závěrečného hlasování vědět (pokud poslouchali slova zpravodaje zákona), že hlasují pro novelu, jež tyto podniky vyjímá z registru smluv. To také někteří (včetně Mariana Jurečky) učinili.