My se pokusíme udělat maximum pro to, abychom se v Senátu vrátili k té původní dohodě těch 9 pozměňovacích návrhů, které byly dohodnuty před hlasováním v PSP před 14 dny. Bohužel tu dohodu porušila velká část poslanců ČSSD, připojili se k nim poslanci ODS a KSČM.
Konkrétní dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů a její naplnění není veřejně dostupnou informací. Neexistuje z ní něco jako zápis, není tedy možné korektně doložit, co přesně zástupci jednotlivých frakcí dohodli a nakolik se této dohody drželi. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Ten zákon nezná přesnou definici obchodního tajemství. A problém je v tom, že já když tam dám smlouvu, kde i velkou část té smlouvy začerním, tak může kdokoli potom napadnout, že jsme začernili mnoho. O tom bude rozhodovat soud.
Zákon o registru smluv neobsahuje definici pojmu „obchodní tajemství“. Občanský zákoník popisuje jeho znaky takto:
„Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“ V tomto ohledu má ministr Jurečka pravdu. Výrok je ale zavádějící, neboť i v případě, že by zákon obsahoval dokonalou definici toho, co obchodním tajemstvím je, občané by stále museli mít možnost přílišné „začernění“ napadnout. Stejně tak je tomu i v případě zveřejňování informací v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf, str. 5). Definice obchodního tajemství by proto nic neřešila.
... Budvar, podnik, který za poslední tři roky odvedl tomuto státu, daňovým poplatníkům, 2,5 mld. korun a nikdy nevzal korunu veřejné podpory.
Dle informací dostupných z webových stránek Budějovického Budvaru odvedl pivovar do státního rozpočtu za poslední tři roky 1,3 miliardy zisku a 1,2 miliardy na daních a poplatcích. To dává dohromady 2,5 miliardy korun.
Stejný text doplněný citacemi z projevu ekonomického ředitele Budvaru Ing. Jiřího Žáčka před poslanci Ústavně-právního výboru hovoří i o tom, že pivovar nikdy nečerpal „ani korunu dotací z veřejných rozpočtů“.
V rozhovoru z prosince 2015 mluví ředitel Budvaru Jiří Boček o problematice zveřejňování smluv. Specifickou situaci pivovaru ilustruje mimo jiné informací o tom, že firma na svůj provoz a rozvoj vydělává vlastní činností a nikdy nečerpala „podporu ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací“.
My obchodujeme se 76 zeměmi, kam vyvážíme pivo. A všichni zahraniční partneři řekli, že v okamžiku, kdy by jejich smlouva měla viset v registru smluv, tak nebudou s Budvarem dále obchodovat.
Dle výroční zprávy (.pdf, str. 4) Budějovického Budvaru za rok 2015 obchoduje pivovar se 76 zeměmi. Do nich vyvezl v tomto roce 56 % z celkového objemu prodaného piva.
Zdroj: http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/obchodni-uspechy.html
Informace o tom, že zahraniční partneři odmítají obchodovat s pivovarem, pokud budou jejich smlouvy v registru smluv, není veřejně dostupná.
Pravdou však je, že v rozhovoru z prosince 2015 se ředitel Budvaru Jiří Boček vyjadřuje k otázce ohlasů zahraničních partnerů na nutnost zveřejňování smluv následovně: „... žádný z našich obchodních partnerů pochopitelně nebude spokojený s tím, že vystavujeme naše vzájemné smlouvy.“ Rozhovory s partnery pivovaru, kteří by tuto skutečnost potvrdili, však nejsou ve veřejně dostupných zdrojích k nalezení.
Když jsem tu novelu podíval, tak jsem žádal Poslaneckou sněmovnu, aby vyjmula jenom Budvar, ať se to zrealizuje v rámci prvního čtení. (...) Mohlo se to schválit v prvním čtení, ale dva poslanecké kluby - TOP 09 a ODS - to zavetovaly.
Ministr Jurečka spolu se svými spolustraníky poslal do sněmovny novelu zákona o registru smluv. V ní stojí, že z evidence, jak byla zavedena, vyjímá národní podniky. Aktuálně funguje v České republice jediný národní podnik - Budějovický Budvar. Skutečně tedy šlo pouze o jeho vyjmutí.
V bodě 7 pak předkladatelé skutečně navrhli poslancům, aby návrh schválili již v prvním čtení. To umožňuje § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jurečka a spol. tedy ve svém návrhu uváděli:
„Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti současně se zákonem o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu lze očekávat, že tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.“
Zákon o jednacím řádu ovšem rovněž uvádí (§ 90, odst. 3), že návrh již v prvním čtení schválit nelze, pokud vznesou proti tomuto postupu námitku alespoň dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. Během projednávání vznesl námitku jmény klubů TOP 09 a ODS předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Uvedl: „Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.“
Jako KDU-ČSL jsme opakovaně předkládali Ministerstvu financí i do Poslanecké sněmovny návrhy, které by tomuto (problémům maloobchodů kvůli EET - pozn. Demagog.cz) zabránily. Vůle Poslanecké sněmovny ale nebyla většinová, ani kolegové tady z TOP 09 ani z ODS to nepodpořili. Tyto návrhy říkaly, do určité hranice EET vůbec nezavádět (...) to byla ta hranice 419 tisíc, kdy by si musely zavést EET, ale neodvede korunu na daních státu.
Poslanci KDU-ČSL předložili do Poslanecké sněmovny několik pozměňovacích návrhů (během jednání o tzv. daňovém balíčku), které měly za cíl zmírnit dopady EET na některé skupiny osob.
Konkrétně první návrh měl vyjmout z evidence fyzické osoby, jejichž rozsah podnikání nevede ke zdaňovací povinnosti (jde o hranici 414 tisíc korun). Jde o ty nejdrobnější podnikatele. Dále se jednalo o vyjmutí farmářských trhů. Třetí návrh pak upravuje vyjmutí tzv. minijobů.
V hlasování neprošel ani jeden z těchto návrhů. Opoziční TOP 09 podpořila pouze farmářské trhy a minijoby, spolu s ODS pak hlasovali proti vyjmutí příjmů do 414 tisíc.
Např. novelu směřující k podpoře farmářských trhů avizoval Jurečka již v dubnu 2016, tedy před spuštěním EET. Min. dopadovou studii pak ministr zemědělství požadoval již na jaře 2015. Dodejme ovšem, že nakonec pro současnou podobu EET poslanci KDU-ČSL zvedli ruku.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Jurečka v tomto případě argumentuje korektně.
Samotní aktéři diskuze, tzn. jak představitelé maloobchodů, tak těch spolků nebo nevládních organizací, říkají, že by bylo dobré, kdybychom našli mechanismus (na dotování maloobchodů - pozn. Demagog.cz), kdy třetinu dá stát, třetinu obec a třetinu kraje.
V médiích interpretuje takové rozdělení dotací jen samotný ministr Jurečka, výrok tedy považujeme za neověřitelný.
Na rozdíl od vás jsem 11 let podnikal jako OSVČ.
V životopise na svých webových stránkách Marian Jurečka zmiňuje, že byl mezi lety 2002–2014 zemědělcem na rodinné farmě, a to jako OSVČ. Potvrzuje to i web Naši politici. V živnostenském rejstříku však již není k nalezení.
Miroslav Kalousek podle životopisu na webu Naši politici nikdy nepodnikal.
Porušila se koaliční smlouva. V koaliční smlouvě je jasně řečeno, že stát vezme ty náklady na sebe, měla tady být forma nejenom slevy, ale daňového bonusu, aby ty náklady byly pokryty.
Ustanovení koaliční smlouvy, na něž ministr Jurečka odkazuje, uvádí (.pdf, str. 12):
„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a‚účtenkovou loterii'. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor.Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.“
Společně se zavedením elektronické evidence tržeb parlament schválil doprovodnou změnu zákona o daních z příjmů v podobě ust. § 35bc. Každý poplatník daně má možnost uplatnit slevu ve výši 5 000 Kč poté, co provede první platbu v rámci EET. Tato výhoda je ale zároveň omezena:
„Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.“
V případě, že by daň z příjmu byla „minusová“, není možné si nechat zbytek daňové slevy vyplatit, jak je tomu např. u daňové slevy na dítě. U EET se proto nejedná o „daňový bonus“, ale pouze o čistou slevu na dani. Je tedy reálně možné, že pokud má podnikatel daň z příjmu nižší než 24 840 Kč (základní sleva na poplatníka), neobdrží žádnou náhradu za zavedení EET.
Koalice se zavázala, že náklady na zavedení EET ponese stát. Máme proto za to, že se o porušení koaliční smlouvy jedná, neboť se mohou vyskytnout podnikatelé, kteří nebudou mít od státu žádnou kompenzaci za zavedení systému.
Vyplácíme v řádu miliard korun veřejnou podporu soukromým společnostem nebo státním, ať jsou to České dráhy, nebo jiní dopravci, aby tuto službu pro ty občany na venkově zajistily.
Ministerstvo dopravy poskytuje krajům dotace na provozování regionální dopravy. Podle návrhu ministerstva dopravy mají kraje ročně na spolufinancování regionální železnice dostat 2,9 miliardy korun pravidelně navyšované o inflaci, uvádí ČTK. Nová smlouva má platit od roku 2020 do roku 2034 a má nahradit dosavadní memorandum (.pdf) o financování regionální dopravy, na kterém se ministerstvo dopravy dohodlo s Asociací krajů již v roce 2009.
Podle tohoto memoranda stát poskytne krajům prostřednictvím ministerstva dopravy v letech 2010 až 2019 dotace ve výši 2,649 mld. Kč na zajištění dopravní obslužnosti. Kraje pak zajistí smlouvy s dopravci.
Dotace do pravidelné veřejné dopravy.
Rok201020112012201320142015Dotace (v mil.Kč)17 7211782618 38918 94219 34818 955Zdroj: Ročenka ministerstva dopravy (.pdf, str. 31)
