Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová mluví o předchozím volebním období, kdy post předsedy vlády zastával Andrej Babiš (ANO). Na úvod je vhodné zmínit, že slib zavést korespondenční volbu lze najít jak v programovém prohlášení prvního (jednobarevného) Babišova kabinetu z prosince 2017, tak i v pozdějším prohlášení druhé Babišovy vlády z června 2018.

Vládní návrh zákona o správě voleb

Všechny návrhy zákonů, které byly v Parlamentu předloženy, je možné dohledat na webu Poslanecké sněmovny. Kromě toho lze dokumenty, které jsou určené k projednání na vládní úrovni, najít v elektronické knihovně VeKLEP.

Podle těchto databází zahrnoval zavedení korespondenční volby pro krajany v zahraničí (.doc, str. 64, 71) vládní návrh zákona o správě voleb z října 2019. Jako předkladatel je zde uvedeno Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD), které tehdy návrh rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Kromě korespondenčního hlasování návrh obsahoval zavedení jednodenní volby a možnost hlasovat v předstihu.

Možnost korespondenční volby ze zahraničí by se dle návrhu týkala voleb do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a volby prezidenta republiky. Dokument předpokládal, že by se poprvé mohlo takovým způsobem hlasovat ve sněmovních volbách v roce 2021 a v plném rozsahu se měly změny vztahovat na volby uskutečněné po roce 2022 (.doc, str. 64). Tento návrh však vláda do konce svého volebního období nestihla projednat, a materiál tak nakonec nedoputoval do Sněmovny.

Z ministerstev v gesci hnutí ANO návrh bez připomínek podpořily jen resorty zdravotnictví, školství a dopravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo obrany se klonilo k přijetí návrhu, ale s některými připomínkami (.docx, .docx). Zbylá čtyři ministerstva vedená ministry za hnutí ANO se vyslovila proti návrhu. 

Přímo korespondenční volbu nicméně žádný z těchto resortů v meziresortním řízení neodmítl. K samotnému korespondenčnímu hlasování se vázala jen připomínka resortu obrany, které požadovalo, aby se tento způsob hlasování vztahoval i na vojáky působící na zahraničních operacích (.doc, str. 5). Ministerstvo pro místní rozvoj kromě toho chtělo upřesnit postup v případech, kdy volič zemřel v době mezi odesláním hlasu a samotným dnem voleb (.docx, str. 3).

Řada ministerstev v gesci hnutí ANO tedy zákon, kterým by došlo k zavedení korespondenční volby, podpořila. Samotný návrh ale pocházel od Ministerstva vnitra, které řídila ČSSD.

Návrh Karly Šlechtové

Na konci února 2021 vláda Sněmovně předložila novelu zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), v rámci které možnost korespondenčního hlasování navrhl pozměňovací návrh (.pdf) Karly Šlechtové. 

Šlechtová sice byla v roce 2017 do Sněmovny zvolena jako nestranička za ANO a do června 2018 byla i ministryní za toto hnutí, v době předložení návrhu už ale ANO výrazně kritizovala. Nelze tak říci, že by pozměňovací návrh podala přímo za celé hnutí. Nikdo z ostatních poslanců ANO navíc tehdy pro její návrh nehlasoval.

Závěr

Vláda Andreje Babiše v předcházejícím volebním období přišla s vlastním návrhem zákona, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu. Návrh ale nepřipravilo hnutí ANO – do připomínkového řízení jej odeslalo Ministerstvo vnitra tehdy vedené ČSSD. Poslanci hnutí ANO také nepodpořili ani pozdější návrh na zavedení korespondenční volby od Karly Šlechtové, která se původně do Sněmovny dostala jako nestranička za ANO. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Markéta Pekarová Adamová mluví o návrhu novely zákona o správě voleb (.pdf), který chtějí poslanci vládní koalice uzákonit už od roku 2025. Tento návrh v době vysílání rozhovoru procházel v Poslanecké sněmovně prvním čtením.

Korespondenční volbu by podle návrhu mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Budou při tom muset požádat o vydání písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, a to buď osobně, nebo např. prostřednictvím datové schránky či portálu veřejné správy (.pdf, str. 2).

Žádost musí mj. obsahovat adresu mimo území České republiky, na které má volič bydliště a adresu, na kterou chce zaslat dokumenty ke korespondenčnímu hlasování (.pdf, str. 2). Zastupitelský úřad pak těmto voličům pošle identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování. Na identifikačním lístku pak lidé svým podpisem stvrdí, že hlasují sami za sebe (.pdf, str. 2–3).

Podle poslankyně Evy Decroix (ODS), která je jednou z předkladatelek návrhu, bude zákon stát na tom, aby voliči měli v zahraničí bydliště. Týkat se ale bude i lidí, kteří v zahraničí pobývají kratší dobu, ať už pracovně, nebo kvůli studiu.

Závěr

Podle návrhu na zavedení korespondenční volby se tedy čeští voliči v zahraničí budou muset zapsat na voličský seznam. Pro to, aby mohli hlasovat poštou, je potřeba mít adresu, na kterou zastupitelský úřad pošle identifikační lístek a úřední a doručovací obálku. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Bývalý prezident USA Donald Trump podle Markéty Pekarové Adamové již několik měsíců před volbami v roce 2020 tvrdil, že jejich výsledky budou zfalšované. Předsedkyně TOP 09 zároveň uvedla, že se zástupci současné opozice při debatě o zavedení korespondenční volby vyjadřovali podobně.

Volby podle Trumpa

Donald Trump byl americkým prezidentem zvolen v roce 2016. O čtyři roky později se pokusil o obhájení mandátu, avšak neúspěšně, když ho porazil kandidát Demokratů, Joe Biden.

Tyto volby proběhly v listopadu 2020. Trump nicméně už v červenci 2020 na svém twitterovém účtu napsal, že volby budou nepřesné a plné podvodů, a to kvůli „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. O tzv. hlasování v nepřítomnosti ale uvedl, že je podle něj v pořádku. O měsíc později na volebním mítinku ve Wisconsinu pak prohlásil, že „tyto volby můžeme prohrát jen, pokud budou zfalšované“. Tímto způsobem se vyjádřil opakovaně i při jiných příležitostech – v září 2020 např. řekl, že volební lístky se vymkly kontrole a označil je za podvod.

Tzv. hlasování v nepřítomnosti je v USA způsob korespondenční volby, kdy mohou lidé volit ještě před otevřením volebních místností. Volič si musí vyžádat, aby mu hlasovací lístek přišel poštou, a poté jej odešle zpátky. Takto mohou američtí občané volit i ze zahraničí či z jiného než domovského státu v rámci USA.

Při „všeobecném“ korespondenčním hlasování, které Donald Trump kritizoval, stát všem zaregistrovaným voličům hlasovací lístky pošle automaticky a oni je vyplněné mohou zaslat zpět. Tato praktika funguje v osmi amerických státech a ve Washingtonu D.C.

O tom, že volby byly zmanipulované, mluvil Trump také po jejich skončení, přičemž již několik hodin po uzavření volebních místností začal na svém twitteru šířit podobné nepodložené teorie. Vícekrát také zopakoval, že to byl právě on, kdo volby vyhrál, a nikoliv Biden. To prohlásil také v době, kdy se hlasy ještě teprve počítaly (video, čas: 7:28).

Dodejme, že Donald Trump a jeho spojenci či sympatizanti podali přes 50 žalob týkajících se těchto voleb. Jen jedna z nich byla úspěšná, nijak ale nezpochybnila výsledek voleb. Stížnostem Republikánů dříve nevyhověl ani americký Nejvyšší soud. Korespondenční hlasování je navíc podle studií bezpečné a nejsou důkazy o tom, že by vedlo k navýšení volebních podvodů. Studie z roku 2020, která zkoumala bezpečnost korespondenční volby, od roku 2000 identifikovala pouze 31 jednotlivých případů neoprávněného hlasování, a to z více než jedné miliardy odevzdaných hlasů.

Opozice v Česku a korespondenční volba

Korespondenční volbu kritizuje současná opozice, tedy hnutí ANO a SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při své kritice návrhu a současné vlády řekl: „Vysvětlení pro tuto volbu je, že se chcete udržet u moci nebo ve veřejných funkcích. Je to pokus o manipulaci s volebním systémem ve prospěch vládních stran.“ Již dříve prohlásil, že „jakákoliv forma distančního hlasování otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy.“ Podobný názor jako Andrej Babiš vyjádřili také jeho spolustraníci Alena Schillerová, Karel Havlíček a Klára Dostálová.

Že by korespondenční hlasování mohlo být zmanipulované, zmiňoval i předseda SPD Tomio Okamura. Ten v minulosti dokonce uvedl, že by „korespondenční volba znamenala konec demokracie.“ Obdobně se k možnosti korespondenční volby v minulosti stavěl i místopředseda hnutí SPD, Radim Fiala.

Shrnutí

Donald Trump již čtyři měsíce před americkými volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované, přičemž se vymezoval zejména proti „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé současné opozice se vyjadřují v podobném duchu, když tvrdí, že volby mohou být kvůli hlasování poštou zmanipulované. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová naráží na komentář na serveru iDNES.cz z letošního ledna, pod kterým je jako autor uvedený předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten se v článku staví proti navrhované korespondenční volbě. Upřesněme, že se naše odůvodnění odvíjí zejména od toho, jestli obsah komentáře odpovídá slovům Pekarové Adamové.

Útok na Kapitol

Hned v úvodu článku Babiš skutečně tvrdí, že za útok na americký Kapitol mohly korespondenční hlasy: „Ale zpět k Američanům. Pamatujete jejich poslední prezidentské volby? Kdy část Američanů odmítla uznat výsledky a celé to skončilo útokem na Kapitol? Důvodem byly korespondenční hlasy, tedy hlasy posílané poštou. Existovalo totiž podezření, že s nimi bylo manipulováno.“

Připomeňme, že se útok na Kapitol odehrál 6. ledna 2021. Toho dne do budovy Kongresu vtrhli stoupenci Donalda Trumpa, kteří byli nespokojení s výsledkem prezidentských voleb, jež vyhrál Joe Biden. Právě v tento den začala volební schůze obou komor Kongresu, která měla na programu oficiální sečtení výsledku voleb.

Podle závěrečné zprávy (.pdf) Vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů je za útok zodpovědný právě bývalý americký prezident Donald Trump, který hrál roli při šíření dezinformací, podněcování vzpoury a pokusu zvrátit legitimní výsledky voleb. Konkrétně se dle soudů provinil například vytvářením nátlaku na některé zákonodárce, aby výsledky ve svých státech změnili.

Dodejme, že členy zmíněného výboru bylo sedm Demokratů a Liz Cheney a Adam Kinzinger z Republikánské strany, kteří Trumpa kritizovali a hlasovali také pro jeho impeachment (ústavní žaloba podaná na prezidenta nebo jiného představitele státní moci s cílem odvolat jej z funkce). Ačkoliv někteří Republikáni s výborem spolupracovali, ostatní jej nepovažovali za legitimní a založili si vlastní výbor, který útok na Kapitol také vyšetřoval a přišel s vlastními výsledky. Závěry Vyšetřovacího výboru kritizoval mj. Donlad Trump, podle kterého zpráva neposkytla žádné důkazy ohledně toho, že by vyvolával násilí.

Trumpova strategie měla dle zprávy spočívat v tom, že se prohlásil za vítěze voleb v momentě, kdy ve stále ještě probíhajícím sčítání vedl. V tu chvíli přitom nesečtené hlasy tvořily především hlasy korespondenční. Donald Trump tak vytvořil dojem, že tyto hlasy přišly až po oficiálním výsledku a neměly být do sčítání zahrnuty. Trump se navíc pokoušel zpochybnit legitimitu korespondenčního hlasování už v měsících před samotnými volbami. Americké soudy však žádnou manipulaci s korespondenčními hlasy nepotvrdily.

Korespondenční volba v USA

Počátky korespondenční volby v USA sahají až k období občanské války (1861–1865), kdy zákonodárci umožnili volit vojákům z bitevních polí. Během počátku 20. století se v určitých státech začala možnost korespondenční volby vztahovat také na civilisty, kteří měli k takovému způsobu hlasování důvod (např. práce v jiném státě nebo nemoc). Prvním státem, který zavedl volbu poštou bez nutnosti udání důvodu, byla Kalifornie v roce 1978 (.pdf, str. 13). Poté se postupně začaly přidávat i další státy.

I přesto, že je v současné době možné hlasovat korespondenčně ve všech státech USA, některé z nich tuto volbu stále podmiňují upřesněním důvodu.

Závěr 

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je tedy jako autor skutečně podepsaný pod názorovým článkem, ve kterém tvrdí, že za útok na americký Kapitol může korespondenční volba. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. Dodejme, že soudy v USA žádnou manipulaci s korespondenčními hlasy nepotvrdily.

Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s debatou o přijetí eura poukazuje na to, že je pro vládu důležité zejména plnění maastrichtských kritérií. Podstatnost tohoto závazku podle ní podtrhuje i to, že jej obsahuje programové prohlášení Fialova kabinetu.

Na začátek je vhodné uvést, že smyslem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do eurozóny tak, aby nebyla ohrožena stabilita eurozóny a ani samotné země. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou jimi: cenová stabilita, dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, stabilita kurzu měny a dlouhodobá úroveň úrokových sazeb, která by neměla být o více než dva procentní body vyšší než úroveň tří členských států, jež dosahují nejlepších výsledků z hlediska cenové stability.

Při formování vlády její členové zdůrazňovali, že přijetí eura nepatří mezi prioritu tohoto volebního období. Nakonec se ale Fialův kabinet ve svém programovém prohlášení zavázal k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 5). Kromě toho vláda zmínila, že bude plnit „další rozpočtová pravidla EU“.

Za zmínku stojí, že TOP 09 již delší dobu upozorňuje na výhody přijetí eura a staví se k němu pozitivně. Přijmout jednotnou evropskou měnu chce přitom nejpozději do roku 2030, s čímž souvisí i kladný postoj této strany k potřebě plnit maastrichtská kritéria. Po odvysílání rozhovoru Markéta Pekarová Adamová řekla, že TOP 09 chce udělat zásadní kroky pro přijetí eura až v příštím volebním období.

Vláda se ve svém programovém prohlášení opravdu zavázala k tomu, že bude co nejrychleji plnit maastrichtská kritéria. Tento závazek obsahuje jak původní, tak aktualizovaná verze prohlášení. Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s debatou o přijetí eura poukazuje na to, že TOP 09 tento krok podporuje. Pozitivní postoj strany podle ní dokazuje i to, že právě TOP 09 prosadila, aby si firmy mohly v eurech účtovat.

Už ve svém programovém prohlášení se vláda Petra Fialy zavázala k tomu, že podnikatelům umožní vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech (.pdf, str. 10). Tuto změnu následně Fialův kabinet prosadil v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Od začátku letošního roku tak firmy mohou vést účetnictví v eurech, amerických dolarech či britských librách. Podle Ministerstva financí se na tomto opatření shodly všechny strany vládní koalice, tedy i TOP 09. Nezmínilo už ale, jaká strana za touto novinkou stojí. Obrátili jsme se proto na tiskovou mluvčí TOP 09 Markétu Volfovou, která nám ale napsala, že průběh jednání nelze doložit.

O úmyslu vlády zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech informoval např. ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v březnu 2022: „Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér, nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší.“ 

TOP 09 účtování v eurech podporovala už před volbami do Poslanecké sněmovny. Závazek vlády zavést tuto změnu pak Pekarová Adamová připomněla např. v listopadu 2022.

Vládní koalice tedy prosadila možnost vést účetnictví v eurech. Na tomto opatření se přitom shodly všechny strany pětikoalice, včetně TOP 09, která jej dlouhodobě podporovala. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová v rámci rozhovoru reagovala také na dotazy o fungování vlády, včetně jejího personálního složení. O ministrech za TOP 09 říká, že za nimi stojí, a že podle jejího názoru odvádějí „skvělou práci“. Právě v tomto ohledu zmínila ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou a na příkladu novely zákona o vědě a výzkumu ilustruje právě práci ministrů TOP 09.

Nový zákon na obzoru

Jako zákon o vědě a výzkumu se označuje zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Ministryně Langšádlová se už v dubnu loňského roku vyjádřila tak, že chce připravit nový zákon o vědě a výzkumu, tedy nikoliv pouze novelu. Tato nová legislativa má nahradit stávající předpis, který dle slov Langšádlové nedostatečně reaguje na dynamické prostředí vědy a výzkumu. 

Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí pak Helena Langšádlová představila v říjnu 2023. Návrh dle vlády podpoří přenos vědeckých poznatků do praxe, sníží administrativní zátěž pro jednotlivé výzkumné ústavy a posílí ochranu bezpečnostních zájmů státu ve vědě a výzkumu.

Do meziresortního připomínkového řízení byl návrh (.docx) odeslán v listopadu 2023. Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru s Markétou Pekarovou Adamovou už toto řízení skončilo, vláda jej ale ještě neprojednala, a nebyl tedy ani předložen Poslanecké sněmovně.

K návrhu zákona se vyjadřovala např. také Akademie věd. Podle její předsedkyně Evy Zažímalové je návrh v ohledu na zlepšení nedostatků tuzemského systému zpracován dobře. Na druhou stranu však zmiňuje, že některé části současné podoby by dle ní vedly k nárůstu byrokracie, ačkoliv právě zjednodušení této oblasti je jedním z cílů nového zákona (.pdf, str. 1).

Závěr

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová skutečně připravila (.pdf) návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který má nahradit zákon z roku 2002. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. Upřesněme jen, že se nejedná pouze o novelu, ale o návrh nového zákona.

Na úvod si připomeňme, kdo je Martin Nejedlý a jakou roli ve strukturách kolem prezidenta republiky zastává. Nejedlý ječlenem expertního týmu prezidentské kanceláře od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím ekonomickým poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. Média ho označují za klíčového muže okolí prezidenta Zemana.

Na jakém základě spolupráce probíhá?

Podrobnější informace o spolupráci prezidenta republiky Miloše Zemana s Martinem Nejedlým se v minulosti od Hradu snažila získat některá média nebo např. Josef Platil ze Strany zelených. Tomu v roce 2016 ředitel hradního Odboru legislativy a práva Václav Pelikán sdělil, že spolupráce byla uzavřena pouze ústně. 

Stejně se odbor vyjádřil i v červnu 2021. Na dotaz serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt, zda o podmínkách spolupráce Nejedlého s prezidentem existuje písemný dokument, Pelikán uvedl, že Nejedlý vykonává poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým” (.pdf, str. 1). Oficiálně tedy není spolupráce Nejedlého a prezidenta republiky ošetřena písemnou formou.

Kancelář na Pražském hradě

Server HlídacíPes.org v roce 2016 upozorňoval na to, že ačkoliv Martin Nejedlý žádnou oficiální smlouvu s prezidentem Zemanem uzavřenou nemá, využívá kancelář v prostorech Pražského hradu. 

Podle tehdejšího zjištění Lidových novin Hrad Nejedlému také platil asistentku, což potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Že Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, konkrétně v prostorách Nového královského paláce, uvedla Kancelář prezidenta republiky také v roce 2021 (.pdf, str. 1–2).

Diplomatický pas

Diplomatický pas vlastnil Martin Nejedlý od roku 2013. Dle Ireny Valentové z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí (MZV) přitom „o vydání požádala Kancelář prezidenta republiky, a to z důvodu, že poradce Nejedlý doprovází jako člen vládní delegace prezidenta při zahraničních cestách“.

V říjnu 2021, v době, kdy byl prezident Zeman hospitalizován v nemocnici, musel Nejedlý na výzvu tehdejšího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka pas odevzdat. „Je nepravděpodobné, že by nyní pas využíval k původnímu účelu, tedy k doprovodu prezidenta na oficiální zahraniční cesty“, řekl k tomu tehdy Kulhánek. Nejedlý vyhověl žádosti a pas vrátil. MZV poté potvrdilo, že se jeho diplomatický pas nachází v depozitu.

Vazby na Rusko

V případě vazeb Martina Nejedlého na Rusko je situace dlouhodobě netransparentní. V Rusku Nejedlý pracovně působilhlavně v 90. letech. Přesné informace o tom, co v té době konkrétně dělal, však nejsou známé. Podle svých vlastních slov se tehdy Nejedlý asi pět let věnoval exportu automobilů z Německa do Ruska. Časem se pak trvale usadil v Moskvě, kde se seznámil s lidmi z ruského ropného koncernu Lukoil. 

Kolem roku 2000 se Nejedlý opět vrátil do Česka a pohyboval se mezi Ruskem a Českem. S lidmi z Lukoilu i nadále komunikoval. V roce 2007 se stal jednatelem české pobočky Lukoilu pojmenované Lukoil Aviation Czech. Ta v roce 2009 uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv na obměnu zásob leteckého petroleje. Své závazky ale nedodržela, a soud jí tak v roce 2015 uložil pokutu přes 27 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnilsetkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba„normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu z roku 2014. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. V říjnu 2017 týdeník Respekt či server Aktuálně.cz informovaly o tom, že Nejedlý v Moskvě jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom.

V listopadu 2020 také Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny a neúčastnil se jí ani žádný český diplomat. Podle spekulací médií nicméně mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivní.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu,“ uvedl k tomu tehdy jeden ze zdrojů serveru, jehož jméno redakce nezveřejnila.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tak správně uvádí, že Martin Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, ačkoliv nemá s Hradem žádnou písemnou dohodu. Diplomatický pas Nejedlý vlastnil od roku 2013. V Rusku Nejedlý několik let podnikal a v minulosti také opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana. V roce 2020 jednal, bez přítomnosti české diplomacie, např. s poradcem Vladimira Putina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by nově zvolený prezident Petr Pavel měl více vysvětlovat svá vyjádření ohledně chodu Pražského hradu a svou nedůvěru vůči ochrance současné hlavy státu. Pekarová Adamová řekla, že to Pavel „musí udělat“, Vratislava Mynáře zmínila jako negativní příklad spolupracovníků Miloše Zemana.

Bezpečnostní prověrka

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, ačkoliv o ni usiloval už od konce roku 2013. Potřebné materiály však dodal až koncem roku 2014.

Ziskem této prověrky se Mynář snažil splnit požadavek prezidenta Miloše Zemana, který v říjnu 2013 řekl (video, čas 36:53): „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně dodělat prověrku. (…) Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, a pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“

Vratislav Mynář v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) neobdržel. Ještě před zjištěním verdiktu prezident Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že by odvolání bylo neúspěšné, měl kancléř ve své funkci skončit.

Hradní kancléř Mynář se následně v říjnu 2015 proti rozhodnutí NBÚ skutečně odvolal a podal tak tzv. rozklad, se kterým však neuspěl. Následně podal správní žalobu na NBÚ k Městskému soudu v Praze, kterou ale v lednu 2019 stáhl s vysvětlením, že má pochybnosti o nestrannosti soudců, a obává se tak o spravedlnost procesu.

Zmiňme, že Miloš Zeman dříve v roce 2017 uvedl, že „hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené,“ a Mynářovo setrvání v úřadu tak již nepodmiňoval ziskem prověrky nejvyššího stupně. V červnu 2020 Mynář řekl, že se o bezpečnostní prověrku neuchází.

Doplňme, že důvodem pro neudělení prověrky měl být fakt, že Mynář Národní bezpečnostní úřad neinformoval o autonehodě, při které byl pod vlivem alkoholu, dále nevyjasněné vlastnictví pozemků, na nichž bydlel a podnikal, a držení anonymních firemních akcií.

Další Mynářovy kauzy

Kancléř Mynář figuruje také v několika dalších kauzách. Organizace Transparency International například v roce 2019, v reakci na reportáž ČT, na Mynáře podala trestní oznámení kvůli podezření z podvodu s dotacemi ve výši 32 milionů korun, díky nimž byl postaven Mynářův penzion v Osvětimanech. Policie poté v únoru 2021 Vratislava Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Právě tato kauza měla rovněž přispět k rozhodnutí NBÚ neudělit hradnímu kancléři zmíněnou prověrku. Doplňme, že Mynář proti trestnímu stíhání podal stížnost, tu však státní zastupitelství zamítlo.

Firma O.L.G.A., která Mynářovi patří, v roce 2020 dostala pokutu 300 tisíc korun od České inspekce životního prostředí, za neoprávněné čerpání vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech. Další Mynářova společnost už dříve dostala jinou pokutu, a to za vypouštění odpadních vod do osvětimanského potoka Hruškovice.

Vratislav Mynář rovněž dostal pokutu „při dolní hranici“ zákonné sazby za nelegální přestavbu své vily v Praze, ke které neměl stavební povolení.

Dále na Pražském hradě nařídil mimořádnou skartaci tajných dokumentů, během níž byl zničen utajovaný dokument ke kauze Vrbětice. Ten přitom chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nezůstaly otisky prstů nebo DNA nepovolaných osob.

Ve výčtu kontroverzních kauz dále uveďme dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který zemřel v lednu 2020. Před svou smrtí plánoval uskutečnit pracovní cestu na Tchaj-wan, kterou v listopadu 2019 veřejně kritizoval prezident Zeman. Později vyšlo najevo, že po oznámení plánované cesty Kubera obdržel varovný dopis od čínské vlády s přípisem kanceláře prezidenta republiky. Dopis, který odsoudila řada českých politiků, byl podle informací Deníku N iniciován právě Vratislavem Mynářem.

Závěr

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář tedy neměl a nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, kterou po něm Miloš Zeman v roce 2013 vyžadoval. Rovněž figuruje v několika kauzách. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v debatě kritizuje údajné svěření bezpečnostních pravidel, která se vztahují na ústavní činitele, do rukou soukromé společnosti.

O tom, že na Pražském hradě působí soukromá bezpečnostní společnost, mluvil 2. února 2023 nově zvolený prezident Petr Pavel. „Kromě toho takové flagrantní porušení veškerých pravidel je, že na Hradě teď funguje soukromá bezpečnostní agentura, která má přístup téměř neomezený ke všemu a nepodléhá policejní kontrole,“ řekl Petr Pavel v rozhovoru pro týdeník Respekt.

O den později pak Petr Pavel na své tiskové konferenci novinářům sdělil (video, čas 13:30), že se k němu dostala informace o působení soukromé bezpečnostní agentury na Hradě, která má dle jeho slov přístup do chráněných prostor a je vyňata z bezpečnostního režimu. „Pak mě samozřejmě zajímá, jestli je tato informace pravdivá a na základě čeho taková agentura na Hradě působí,“ dodal Petr Pavel.  

Kancelář prezidenta republiky (KPR) na celou věc reagovala další den po zmíněné tiskové konferenci Petra Pavla. Ve svém prohlášení tvrdí, že nenajímala žádnou bezpečnostní agenturu, která by měla do prostorů Hradu „neomezený“ přístup. „Do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor na Pražském hradě a zámku Lány, kam nemají přístup běžné návštěvy, včetně režimových místností pro nakládání s utajovanými informacemi, nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura,“ upřesňovala dále KPR.

Deník N nicméně 6. února zveřejnil článek, v němž uvádí, že pražská společnost 3D Security, kterou zmiňoval také Petr Pavel v rozhovoru pro Respekt, v polovině ledna hledala odposlechy v kancelářích prezidentova poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře. KPR ve svém dřívějším prohlášení napsala, že k provedení obranně technické prohlídky proti nelegálním odposlechům „nikdy nenajímala a z veřejných peněz neplatila soukromou bezpečnostní agenturu.“ Deník N k tomu dále dodal, že vyjádření Kanceláře prezidenta republiky neříká, že se např. nejednalo o soukromou objednávku (za níž by nestála přímo KPR).

Shrňme tedy, že podle Deníku N na Pražském hradě figurovala soukromá bezpečnostní agentura. Kancelář prezidenta republiky nicméně dříve uvedla, že do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor, kam nemají přístup běžné návštěvy, „nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura“. Jelikož se tedy tyto informace rozcházejí, není možné z veřejně dostupných zdrojů jednoznačně určit, zda a v jakém rozsahu soukromá bezpečnostní agentura na Hradě působila. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.