Markéta Pekarová Adamová
TOP 09

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR

TOP 09

Bez tématu 37 výroků
Koronavirus 18 výroků
Poslanecká sněmovna 13 výroků
Ekonomika 10 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 10 výroků
Zahraniční politika 10 výroků
Právní stát 8 výroků
Invaze na Ukrajinu 6 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Školství, věda, kultura 4 výroky
Cesta na Tchaj-wan 3 výroky
Evropská unie 3 výroky
Prezidentské volby 2023 3 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Střet zájmů 2 výroky
Krajské volby 2020 1 výrok
Sociální politika 1 výrok
Pravda 92 výroků
Nepravda 13 výroků
Zavádějící 4 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2024 17 výroků
Rok 2023 11 výroků
Rok 2022 19 výroků
Rok 2021 27 výroků
Rok 2020 31 výroků
Rok 2019 8 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 5 výroků

Markéta Pekarová Adamová

V případě distančního hlasování drive in (v době pandemie covidu-19, pozn. Demagog.cz) tady také plenta nebyla a neslyšela jsem od těch stejných kolegů poslanců, že by jim to nějak vadilo, naopak to podpořili tehdy a hlasovali pro.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Koronavirus
Krajské volby 2020
Poslanecká sněmovna
Pravda
Opoziční poslanci ANO a SPD, kteří odmítají korespondenční volbu, v roce 2020 podpořili zákon o tzv. drive‑in hlasování. V návrhu přitom nebylo upřesněno, jak bude zajištěna tajnost hlasování.

Markéta Pekarová Adamová zmiňuje, že poslanci odmítající korespondenční volbu kritizují absenci možnosti tajného hlasování. Jejich současný přístup srovnává s postojem během pandemie covidu‑19, kdy dle ní v návrhu na zavedení tzv. drive‑in hlasování chybělo opatření, které by zaručilo jeho tajnost. Přesto dle jejího tvrzení tito poslanci tehdy takový způsob odvolení podpořili.

Obavy o zajištění tajnosti hlasování při korespondenční volbě vyjádřili zejména opoziční poslanci z SPD a ANO. Např. Tomio Okamura zdůraznil důležitost plenty, aby volba daného voliče nemohla být ovlivněna a nedocházelo k obchodování s hlasy. O ovlivňování hlasování bez plenty hovořil i Karel Havlíček. Tato kritika vyplývá z podstaty korespondenční volby, po jejímž zavedení by voliči mohli hlasovat poštou. Předkladatelé návrhu v důvodové zprávě sami uvádějí, že „tajnost hlasování, která je ve volební místnosti zaručena tím, že volič se musí odebrat za plentu, nemůže být při distančním způsobu hlasování kontrolována okrskovou volební komisí" (.pdf, str. 21). Kontrola tajnosti hlasování ze strany volební komise  je v návrhu nahrazena tzv. identifikačním lístkem, který obsahuje text o prohlášení voliče, že hlasuje osobně (.pdf, str. 2–3, 21).

Volby v roce 2020

Připomeňme, že první vlna covidu-19 proběhla na jaře 2020 a následující druhá vlna postihla Českou republiku na podzim stejného roku, kdy testování prokazovalo nákazu u několika tisíc lidí denně (.csv). Na začátku října 2020 se přitom uskutečnily volby do zastupitelstev krajů a do Senátu.

Ještě v červenci ale nebylo jasné, zda budou lidé v nařízené karanténě nebo izolaci moci volit. V srpnu 2020 nicméně tehdejší Babišova vláda schválila (.pdf) návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování, který těmto osobám ve volbách umožnil hlasovat. Poslanecká sněmovna s návrhem také vyslovila souhlas, přičemž jej podpořilo 124 ze 127 přítomných poslanců. Za hnutí ANO se hlasování zdržel pouze Jaroslav Faltýnek a za hnutí SPD Lubomír Španěl.

Lidé, kteří onemocněli covidem, a byli tak v karanténě nebo izolaci, měli tři možnosti hlasování, přičemž jednou z nich bylo i tzv. drive-in hlasování, tedy hlasování z motorového vozidla na volebním stanovišti (.pdf, str. 22). Dále si mohli vyžádat speciální komisi, která s přenosnou volební schránkou přišla na místo jejich trvalého bydliště. Volební komise navíc umožnily hlasování i v zařízení sociálních služeb, které bylo kvůli riziku nákazy uzavřeno (.pdf, str. 1).

Drive-in hlasování pro krajské volby a pro první kolo senátních voleb proběhlo 30. září 2020, tedy ještě před otevřením standardních volebních místností. Stanoviště se nacházelo v každém okresu, přičemž voliče měl na přesné místo nasměrovat policista. Lidé museli celou dobu zůstat v autě a kromě občanského průkazu s sebou museli mít i roušku a potvrzení o nařízené karanténě.

Co se týče tajnosti hlasování, v důvodové zprávě k návrhu zmíněného zákona stálo pouze to, že „hlasování by mělo být organizováno tak, aby oprávněnému voliči hlasujícímu z motorového vozidla byla umožněna tajnost hlasování“ (.pdf, str. 27). Návrh ale nezmiňoval přesná opatření, kterými by tato tajnost byla dosažena, a přijatý zákon tak přítomnost plenty nikterak neřešil.

Ministerstva vnitra po schválení návrhu vydalo instruktážní video, které radilo (video, čas 2:02), aby si řidič po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky popojel do prostoru, kde lístky v tajnosti upraví (video, čas 2:15). Až poté měli řidiči zastavit u volební schránky, do které své hlasy hodili. Přítomnost plenty zmínili např. ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra Petr Vokáč a také tehdejší tisková mluvčí resortu vnitra Hana Malá, stalo se tak ale až po schválení návrhu a během samotných voleb.

Zmiňme, že např. z reportáže iDnes.cz o drive-in hlasování v Berouně je patrné, že probíhalo pouze na jednom místě, a řidič tak ani nepopojížděl. Nicméně mezi komisí a autem byla přítomna zástěna, která voličům zajistila, že na ně při hlasování nikdo nevidí.

Shrnutí

Někteří opoziční poslanci z hnutí ANO a SPD dnes opravdu odmítají korespondenční hlasování a jako jeden z důvodů uvádí chybějící plentu, a tedy nemožnost zajistit tajnost hlasování. Během pandemie covidu‑19 přitom hlasovali pro přijetí návrhu zákona, který zaváděl tzv. drive‑in hlasování, v němž tajnost volby nebyla nijak ošetřena. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

My jsme dneska třeba slyšeli, že mají (Češi volící v zahraničí, pozn. Demagog.cz), dokonce Andrej Babiš to řekl, cestovat do Česka. Ne, že mají jet jenom na nejbližší zastupitelský úřad, třeba do hlavního města v tom daném státě, ale mají prostě cestovat třeba právě mnohem ještě dále, (...) k nám do Česka a ukázat, že jsou tedy ti jako Češi a vlastenci.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Andrej Babiš se ke korespondenční volbě vyjádřil na mimořádné schůzi Sněmovny, která začala 17. ledna. Ve svém projevu zmínil také to, že by Češi žijící v zahraničí měli přijet volit do České republiky, nikoliv pouze na nejbližší ambasádu.

Markéta Pekarová Adamová mluví o debatě ohledně vládního návrhu na zavedení korespondenční volby v zahraničí, která v Poslanecké sněmovně začala v rámci mimořádné schůze ve středu 17. ledna. Už před jejím začátkem byly ze strany opozičních hnutí ANO a SPD avizovány obstrukce. V rámci prvního dne debat vystoupil mj. předseda hnutí ANO Andrej Babiš s téměř čtyřhodinovým projevem. Ještě obsáhlejší proslov pronesl předseda SPD Tomio Okamura, který s bezmála jedenáctihodinovým nepřerušeným řečněním překonal svůj vlastní rekord v délce projevu ve Sněmovně.

Vládní návrh

Vládní návrh (.pdf) na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí by v případě schválení umožnil zahraničním voličům hlasování dopisem. Poprvé by se tak mohlo stát už ve volbách do Sněmovny v roce 2025. V současnosti tito čeští občané mohou volit pouze osobně na zastupitelských úřadech, tedy na velvyslanectvích a generálních konzulátech.

Zástupcům opozice korespondenční volba vadí také z toho důvodu, že se podle nich vládní koalice tímto krokem snaží udržet u moci. Opoziční politici také zpochybňují bezpečnost takovýchto voleb. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová např. uvedla, že hnutí nedovolí znevěrohodnění voleb „systémem posílání poštovních obálek kdovíodkud“. Podle Kláry Dostálové by vznikl„obrovský prostor pro manipulace“ s odevzdanými hlasy. Obdobně se vyjádřil i místopředseda SPD Radim Fiala.

Vyjádření Andreje Babiše

Andrej Babiš během svého projevu na půdě Poslanecké sněmovny 17. ledna zmínil, že Češi žijící v zahraničí by měli k volbám osobně přijet do Česka. Konkrétně řekl: „Tady zazněly různé ty argumenty, že tisíce kilometrů. Ale vždyť svobodné volby je svátek demokracie a ti hrdí Češi, co jsou v zahraničí, by sem měli přijít osobně, ani ne na tu ambasádu, kde můžou volit bez problémů. Protože tady se vytváří nějaká atmosféra, jako kdyby nemohli volit. No můžou volit. Ale měli by přijít domů přece. Domů, kde se narodili, a hrdě jít k volbám a odvolit.“

Je vhodné dodat, že někdejší Babišova vláda se k zavedení korespondenční volby zavázala ve svém programovém prohlášení z roku 2018. Předseda hnutí ANO změnu svého postoje odůvodnil tím, že „jen blbec nemění názory“, čímž se zjevně odkazoval na podobná slova bývalého prezidenta Miloše Zemana.

Závěr

Andrej Babiš tedy 17. ledna, kdy se odehrál rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou, skutečně prohlásil, že čeští občané žijící v zahraničí by k volbám měli přijet osobně do Česka, nikoliv pouze na zastupitelský úřad. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Ten návrh hovoří jasně, je to (zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí, pozn. Demagog.cz) od sněmovních voleb roku 2025.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Na základě vládního návrhu novely zákona o správě voleb by českým občanům v zahraničí bylo umožněno volit korespondenčně už od voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025.

Markéta Pekarová Adamová mluví o návrhu novely zákona o správě voleb (.pdf), který Sněmovně předložila skupina vládních poslanců v prosinci 2023. Právě tato novela by Čechům v zahraničí umožnila volit korespondenčně (.pdf, str. 14 ze 46).

Jednotlivá ustanovení návrhu nabudou účinnosti v rozdílná data, část o korespondenční volbě má ale být účinná už od 1. ledna 2025 (.pdf, str. 12 ze 46). V důvodové zprávě přímo stojí, že korespondenční hlasování bude českým občanům umožněno už při volbách do Poslanecké sněmovny, které se mají konat právě na podzim roku 2025 (.pdf, str. 15 ze 46)

Hlasování dopisem se má vztahovat také na prezidentské volby a volby do Evropského parlamentu (.pdf, str. 14 ze 46). V těch by lidé v zahraničí mohli korespondenčně hlasovat od roku 2026. Návrh je ovšem koncipovaný tak, aby se dopisem mohlo volit i v případných předčasných volbách prezidenta (.pdf, str. 15 ze 46).

Tento nový způsob hlasování by se týkal lidí, kteří v zahraničí pobývají trvale, nebo tam odjeli za prací či studiem. Tito lidé by o hlasování poštou museli požádat a museli by být zapsaní u příslušného zastupitelského úřadu na voličský seznam.

Z předloženého návrhu vyplývá, že v případě jeho schválení bude Čechům umožněno volit korespondenčně už od voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají uskutečnit v roce 2025. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

(Korespondenční volba pro Čechy v zahraničí, pozn. Demagog.cz) není ani téma, které jsme přinesli až do vlády v tuto dobu, my už jsme ji prosazovali i z opozice už dvě volební období předchozí jsme se o to snažili.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Novelu, která by zavedla korespondenční hlasování ze zahraničí, předložil v roce 2015 (tedy za Sobotkovy vlády) Sněmovně Marek Ženíšek (TOP 09). Poslanci TOP 09 se během následné Babišovy vlády podíleli i na tvorbě dalších návrhů, jejichž cílem bylo korespondenční volbu prosadit.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru odpovídala na otázky, které se týkaly zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Uvedla mimo jiné (video, čas 11:30), že schválení tohoto způsobu hlasování je dlouhodobou prioritou TOP 09, kterou se tato strana pokoušela prosadit už v minulých dvou volebních obdobích.

Návrh Marka Ženíška

TOP 09 se ke korespondenční volbě opravdu dlouhodobě staví pozitivně. Poslanec za TOP 09 Marek Ženíšek už v prosinci 2015 Poslanecké sněmovně předložil návrh novely zákona o volbách do Parlamentu, jehož cílem bylo zavést korespondenční hlasování pro volby do Sněmovny, Evropského parlamentu a při prvním kole prezidentských voleb (.pdf, str. 24 ze 62). Senátní volby návrh vynechal, protože by podle něj bylo obtížné určit příslušnost voliče do senátního volebního obvodu (.pdf, str. 25 ze 62).

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky k návrhu zaujala neutrální stanovisko (.pdf, str. 1) a návrhu vytkla několik nedostatků, které by dle ní vedly k tomu, že by se korespondenční volba vůbec nemohla uskutečnit (.pdf, str. 4). Sněmovní Organizační výbor doporučil poslancům návrh projednat (.pdf), k tomu ale nakonec nikdy nedošlo.

Další návrhy z dílny TOP 09

Skupina poslanců v čele s Markétou Pekarovou Adamovou předložila návrh na zavedení korespondenční volby také v červnu 2018. Návrh se pokoušel prosadit podobná opatření jako v předchozím případě (.pdf, str. 20 z 54). I přes neutrální stanovisko tehdejší Babišovy vlády tentokrát poslanci o návrhu jednali. Dolní komora ale návrh vrátila k přepracování (.pdf), čímž jej fakticky odmítla. Do konce volebního období už se tak Sněmovna návrhem znovu nezabývala.

červnu 2019 podobný návrh (.pdf) Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců, mezi kterými bylo i šest zástupců TOP 09, a to včetně Markéty Pekarové Adamové. Tento návrh by zavedl možnost korespondenčního hlasování pro sněmovní a prezidentské volby (.pdf, str. 13–14 ze 44), volby do Senátu byly opět vynechány. Babišův kabinet se ale k návrhu vyjádřil nesouhlasně (.pdf, str. 1), a ani ten proto nakonec poslanci neprojednali.

Na konci února 2021 pak vláda Sněmovně předložila návrh novely zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), v rámci které možnost korespondenčního hlasování navrhly dva pozměňovací návrhy, pod kterými byl mj. podepsaný i tehdejší poslanec za TOP 09 Dominik Feri (.pdf, .pdf). Sněmovna ale ani jeden z těchto pozměňovacích návrhů neschválila.

Závěr

TOP 09 tedy korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí podporuje dlouhodobě. Návrh, který by toto opatření zaváděl, se tato strana pokoušela prosadit už v minulých dvou volebních obdobích. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

V minulém volebním období právě hnutí ANO připravilo zákon o korespondenční volbě.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Návrh zákona o správě voleb, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu, navrhla v minulém volebním období vláda Andreje Babiše. Tento návrh však pocházel od resortu vnitra, v jehož čele stál Jan Hamáček z ČSSD.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová mluví o předchozím volebním období, kdy post předsedy vlády zastával Andrej Babiš (ANO). Na úvod je vhodné zmínit, že slib zavést korespondenční volbu lze najít jak v programovém prohlášení prvního (jednobarevného) Babišova kabinetu z prosince 2017, tak i v pozdějším prohlášení druhé Babišovy vlády z června 2018.

Vládní návrh zákona o správě voleb

Všechny návrhy zákonů, které byly v Parlamentu předloženy, je možné dohledat na webu Poslanecké sněmovny. Kromě toho lze dokumenty, které jsou určené k projednání na vládní úrovni, najít v elektronické knihovně VeKLEP.

Podle těchto databází zahrnoval zavedení korespondenční volby pro krajany v zahraničí (.doc, str. 64, 71) vládní návrh zákona o správě voleb z října 2019. Jako předkladatel je zde uvedeno Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD), které tehdy návrh rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Kromě korespondenčního hlasování návrh obsahoval zavedení jednodenní volby a možnost hlasovat v předstihu.

Možnost korespondenční volby ze zahraničí by se dle návrhu týkala voleb do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a volby prezidenta republiky. Dokument předpokládal, že by se poprvé mohlo takovým způsobem hlasovat ve sněmovních volbách v roce 2021 a v plném rozsahu se měly změny vztahovat na volby uskutečněné po roce 2022 (.doc, str. 64). Tento návrh však vláda do konce svého volebního období nestihla projednat, a materiál tak nakonec nedoputoval do Sněmovny.

Z ministerstev v gesci hnutí ANO návrh bez připomínek podpořily jen resorty zdravotnictví, školství a dopravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo obrany se klonilo k přijetí návrhu, ale s některými připomínkami (.docx, .docx). Zbylá čtyři ministerstva vedená ministry za hnutí ANO se vyslovila proti návrhu. 

Přímo korespondenční volbu nicméně žádný z těchto resortů v meziresortním řízení neodmítl. K samotnému korespondenčnímu hlasování se vázala jen připomínka resortu obrany, které požadovalo, aby se tento způsob hlasování vztahoval i na vojáky působící na zahraničních operacích (.doc, str. 5). Ministerstvo pro místní rozvoj kromě toho chtělo upřesnit postup v případech, kdy volič zemřel v době mezi odesláním hlasu a samotným dnem voleb (.docx, str. 3).

Řada ministerstev v gesci hnutí ANO tedy zákon, kterým by došlo k zavedení korespondenční volby, podpořila. Samotný návrh ale pocházel od Ministerstva vnitra, které řídila ČSSD.

Návrh Karly Šlechtové

Na konci února 2021 vláda Sněmovně předložila novelu zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), v rámci které možnost korespondenčního hlasování navrhl pozměňovací návrh (.pdf) Karly Šlechtové

Šlechtová sice byla v roce 2017 do Sněmovny zvolena jako nestranička za ANO a do června 2018 byla i ministryní za toto hnutí, v době předložení návrhu už ale ANO výrazně kritizovala. Nelze tak říci, že by pozměňovací návrh podala přímo za celé hnutí. Nikdo z ostatních poslanců ANO navíc tehdy pro její návrh nehlasoval.

Závěr

Vláda Andreje Babiše v předcházejícím volebním období přišla s vlastním návrhem zákona, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu. Návrh ale nepřipravilo hnutí ANO – do připomínkového řízení jej odeslalo Ministerstvo vnitra tehdy vedené ČSSD. Poslanci hnutí ANO také nepodpořili ani pozdější návrh na zavedení korespondenční volby od Karly Šlechtové, která se původně do Sněmovny dostala jako nestranička za ANO. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

(Podle návrhu na zavedení korespondenční volby ze zahraničí, pozn. Demagog.cz) je nutné se zapsat na (...) zvláštní seznam voličský a (...) samozřejmě také nutné mít adresu, na kterou je možné doručit ten identifikační lístek a obálku atd. 
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Pravda
Pokud budou chtít lidé volit poštou, opravdu budou muset být zapsaní na voličském seznamu u zastupitelského úřadu. Současně bude potřeba mít adresu, na kterou jim bude doručen identifikační lístek, úřední a doručovací obálka a informace o způsobu hlasování.

Markéta Pekarová Adamová mluví o návrhu novely zákona o správě voleb (.pdf), který chtějí poslanci vládní koalice uzákonit už od roku 2025. Tento návrh v době vysílání rozhovoru procházel v Poslanecké sněmovně prvním čtením.

Korespondenční volbu by podle návrhu mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Budou při tom muset požádat o vydání písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, a to buď osobně, nebo např. prostřednictvím datové schránky či portálu veřejné správy (.pdf, str. 2).

Žádost musí mj. obsahovat adresu mimo území České republiky, na které má volič bydliště a adresu, na kterou chce zaslat dokumenty ke korespondenčnímu hlasování (.pdf, str. 2). Zastupitelský úřad pak těmto voličům pošle identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování. Na identifikačním lístku pak lidé svým podpisem stvrdí, že hlasují sami za sebe (.pdf, str. 2–3).

Podle poslankyně Evy Decroix (ODS), která je jednou z předkladatelek návrhu, bude zákon stát na tom, aby voliči měli v zahraničí bydliště. Týkat se ale bude i lidí, kteří v zahraničí pobývají kratší dobu, ať už pracovně, nebo kvůli studiu.

Závěr

Podle návrhu na zavedení korespondenční volby se tedy čeští voliči v zahraničí budou muset zapsat na voličský seznam. Pro to, aby mohli hlasovat poštou, je potřeba mít adresu, na kterou zastupitelský úřad pošle identifikační lístek a úřední a doručovací obálku. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Donald Trump v Americe (...) už měsíce a měsíce před těmi volbami samotnými hovořil o jejich zfalšování, různých machinacích a podobně, a to dnes už v náznacích slyšíme i od kolegů z opozice.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Donald Trump už čtyři měsíce před volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované kvůli korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé hnutí ANO a SPD se vyjadřovali podobně, když tvrdili, že kvůli korespondenční volbě může dojít k manipulaci s hlasy.

Bývalý prezident USA Donald Trump podle Markéty Pekarové Adamové již několik měsíců před volbami v roce 2020 tvrdil, že jejich výsledky budou zfalšované. Předsedkyně TOP 09 zároveň uvedla, že se zástupci současné opozice při debatě o zavedení korespondenční volby vyjadřovali podobně.

Volby podle Trumpa

Donald Trump byl americkým prezidentem zvolen v roce 2016. O čtyři roky později se pokusil o obhájení mandátu, avšak neúspěšně, když ho porazil kandidát Demokratů, Joe Biden.

Tyto volby proběhly v listopadu 2020. Trump nicméně už v červenci 2020 na svém twitterovém účtu napsal, že volby budou nepřesné a plné podvodů, a to kvůli „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. O tzv. hlasování v nepřítomnosti ale uvedl, že je podle něj v pořádku. O měsíc později na volebním mítinku ve Wisconsinu pak prohlásil, že „tyto volby můžeme prohrát jen, pokud budou zfalšované“. Tímto způsobem se vyjádřil opakovaně i při jiných příležitostech – v září 2020 např. řekl, že volební lístky se vymkly kontrole a označil je za podvod.

Tzv. hlasování v nepřítomnosti je v USA způsob korespondenční volby, kdy mohou lidé volit ještě před otevřením volebních místností. Volič si musí vyžádat, aby mu hlasovací lístek přišel poštou, a poté jej odešle zpátky. Takto mohou američtí občané volit i ze zahraničí či z jiného než domovského státu v rámci USA.

Při „všeobecném“ korespondenčním hlasování, které Donald Trump kritizoval, stát všem zaregistrovaným voličům hlasovací lístky pošle automaticky a oni je vyplněné mohou zaslat zpět. Tato praktika funguje v osmi amerických státech a ve Washingtonu D.C.

O tom, že volby byly zmanipulované, mluvil Trump také po jejich skončení, přičemž již několik hodin po uzavření volebních místností začal na svém twitteru šířit podobné nepodložené teorie. Vícekrát také zopakoval, že to byl právě on, kdo volby vyhrál, a nikoliv Biden. To prohlásil také v době, kdy se hlasy ještě teprve počítaly (video, čas: 7:28).

Dodejme, že Donald Trump a jeho spojenci či sympatizanti podali přes 50 žalob týkajících se těchto voleb. Jen jedna z nich byla úspěšná, nijak ale nezpochybnila výsledek voleb. Stížnostem Republikánů dříve nevyhověl ani americký Nejvyšší soud. Korespondenční hlasování je navíc podle studií bezpečné a nejsou důkazy o tom, že by vedlo k navýšení volebních podvodů. Studie z roku 2020, která zkoumala bezpečnost korespondenční volby, od roku 2000 identifikovala pouze 31 jednotlivých případů neoprávněného hlasování, a to z více než jedné miliardy odevzdaných hlasů.

Opozice v Česku a korespondenční volba

Korespondenční volbu kritizuje současná opozice, tedy hnutí ANO a SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při své kritice návrhu a současné vlády řekl: „Vysvětlení pro tuto volbu je, že se chcete udržet u moci nebo ve veřejných funkcích. Je to pokus o manipulaci s volebním systémem ve prospěch vládních stran.“ Již dříve prohlásil, že „jakákoliv forma distančního hlasování otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy.“ Podobný názor jako Andrej Babiš vyjádřili také jeho spolustraníci Alena Schillerová, Karel HavlíčekKlára Dostálová.

Že by korespondenční hlasování mohlo být zmanipulované, zmiňoval i předseda SPD Tomio Okamura. Ten v minulosti dokonce uvedl, že by „korespondenční volba znamenala konec demokracie.“ Obdobně se k možnosti korespondenční volby v minulosti stavěl i místopředseda hnutí SPD, Radim Fiala.

Shrnutí

Donald Trump již čtyři měsíce před americkými volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované, přičemž se vymezoval zejména proti „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé současné opozice se vyjadřují v podobném duchu, když tvrdí, že volby mohou být kvůli hlasování poštou zmanipulované. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

(Miloš Zeman, pozn. Demagog.cz) dával i milosti, (...) pan Balák byl pravomocně odsouzen.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Právní stát
Pravda
Miloš Zeman udělil během svého působení v úřadu několik milostí pravomocně odsouzeným osobám vč. ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka. Ten byl odsouzen za manipulaci zakázky v hodnotě 200 milionů korun.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmiňuje milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem v souvislosti s kontroverzemi, týkajícími se fungování Hradu. Milost udělenou Miloši Balákovi pak uvádí jako jeden z problémových kroků současné hlavy státu.

Udělení milosti

Miloš Balák působil na pozici ředitele Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. V květnu roku 2021 byl nepravomocně odsouzen kladenským soudem na tři roky odnětí svobody za zmanipulování zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun na zajištění a také za odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Zároveň obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a dostal zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest mu následně 24. března 2022 pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. O dva dny později prezident Zeman ale Balákovi udělil milost.

Zmiňme, že Miloš Zeman v dřívější době učinil závazek, že bude milosti udělovat jen v případech, „kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout.“ Miloš Balák přitom neměl život ohrožující onemocnění. Žádost o milost rovněž nešla přes Ministerstvo spravedlnosti, kam musí být, dle samotného rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podávána. Podle Hradu byla pouze ústní a neexistoval o ní žádný doklad. Samotné rozhodnutí o prominutí trestu pak mělo jedinou stránku a neobsahovalo ani žádné zdůvodnění.

První kauza Miloše Baláka

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele zmíněné zakázky určil dopředu – firmě Energie - stavební a báňská (ESB) umožnil podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které podnik využil k výhře ve výběrovém řízení. Manažer firmy Libor Tkadlec, který byl ve stejné kauze rovněž nepravomocně odsouzen, pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který v květnu roku 2021 vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Druhá Balákova kauza

Miloše Baláka se týkala i jiná kauza, v rámci které měl bez patřičného povolení proměnit Lánskou oboru v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Soud Baláka 23. srpna 2022 nepravomocně odsoudil a uložil mu pokutu 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Trest mohl být přísnější, Zemanem dříve udělená milost Balákovi však zajistila mírnější trest, neboť na něj soud musel pohlížet jako na bezúhonného.

Proti rozhodnutí soudu v této kauze se Miloš Balák odvolal a svou vinu odmítl. Proti rozsudku se odvolala také žalobkyně, podle které je trest „nepřiměřeně mírný". Kauzu nyní projedná krajský soud v Praze. Miloš Balák na funkci ředitele Lesní správy Lány rezignoval ke konci minulého roku a jeho nástupcem se stal Pavel Rus.

Další Zemanovy milosti

Prezident Zeman během svého působení v úřadu udělil řadu dalších milostí. Kritiku sklidil například za omilostnění Jiřího Kajínka z května 2017. Dále je také dobré zmínit, že Miloš Zeman v lednu 2023 rozhodl o zkrácení trestu pro Janu Nečasovou, k čemuž podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přistoupil s přihlédnutím k tomu, „že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“

Závěr

Současný prezident Miloš Zeman tedy v úřadě udělil několik milostí. Jednou z nich byla milost pro tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl opravdu pravomocně odsouzen. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Pan Nejedlý, který, ačkoliv neměl žádnou smlouvu podle všech vyjádření Hradu, tak tam skutečně měl svoji kancelář, měl diplomatický pas a všechny tady tyto záležitosti, víme o jeho vazbách na Rusko.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Pravda
Dohodu o spolupráci s prezidentem Zemanem uzavřel Martin Nejedlý pouze ústně, a to včetně využívání kanceláří na Pražském hradě. Diplomatický pas Nejedlý obdržel v roce 2013 jako člen prezidentské delegace. Několikrát jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity.

Na úvod si připomeňme, kdo je Martin Nejedlý a jakou roli ve strukturách kolem prezidenta republiky zastává. Nejedlý ječlenem expertního týmu prezidentské kanceláře od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím ekonomickým poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf.pdf) dodnes. Média ho označují za klíčového muže okolí prezidenta Zemana.

Na jakém základě spolupráce probíhá?

Podrobnější informace o spolupráci prezidenta republiky Miloše Zemana s Martinem Nejedlým se v minulosti od Hradu snažila získat některá média nebo např. Josef Platil ze Strany zelených. Tomu v roce 2016 ředitel hradního Odboru legislativy a práva Václav Pelikán sdělil, že spolupráce byla uzavřena pouze ústně. 

Stejně se odbor vyjádřil i v červnu 2021. Na dotaz serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt, zda o podmínkách spolupráce Nejedlého s prezidentem existuje písemný dokument, Pelikán uvedl, že Nejedlý vykonává poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým” (.pdf, str. 1). Oficiálně tedy není spolupráce Nejedlého a prezidenta republiky ošetřena písemnou formou.

Kancelář na Pražském hradě

Server HlídacíPes.org v roce 2016 upozorňoval na to, že ačkoliv Martin Nejedlý žádnou oficiální smlouvu s prezidentem Zemanem uzavřenou nemá, využívá kancelář v prostorech Pražského hradu. 

Podle tehdejšího zjištění Lidových novin Hrad Nejedlému také platil asistentku, což potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Že Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, konkrétně v prostorách Nového královského paláce, uvedla Kancelář prezidenta republiky také v roce 2021 (.pdf, str. 1–2).

Diplomatický pas

Diplomatický pas vlastnil Martin Nejedlý od roku 2013. Dle Ireny Valentové z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí (MZV) přitom „o vydání požádala Kancelář prezidenta republiky, a to z důvodu, že poradce Nejedlý doprovází jako člen vládní delegace prezidenta při zahraničních cestách“.

říjnu 2021, v době, kdy byl prezident Zeman hospitalizován v nemocnici, musel Nejedlý na výzvu tehdejšího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka pas odevzdat. „Je nepravděpodobné, že by nyní pas využíval k původnímu účelu, tedy k doprovodu prezidenta na oficiální zahraniční cesty“, řekl k tomu tehdy Kulhánek. Nejedlý vyhověl žádosti a pas vrátil. MZV poté potvrdilo, že se jeho diplomatický pas nachází v depozitu.

Vazby na Rusko

V případě vazeb Martina Nejedlého na Rusko je situace dlouhodobě netransparentní. V Rusku Nejedlý pracovně působilhlavně v 90. letech. Přesné informace o tom, co v té době konkrétně dělal, však nejsou známé. Podle svých vlastních slov se tehdy Nejedlý asi pět let věnoval exportu automobilů z Německa do Ruska. Časem se pak trvale usadil v Moskvě, kde se seznámil s lidmi z ruského ropného koncernu Lukoil. 

Kolem roku 2000 se Nejedlý opět vrátil do Česka a pohyboval se mezi Ruskem a Českem. S lidmi z Lukoilu i nadále komunikoval. V roce 2007 se stal jednatelem české pobočky Lukoilu pojmenované Lukoil Aviation Czech. Ta v roce 2009 uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv na obměnu zásob leteckého petroleje. Své závazky ale nedodržela, a soud jí tak v roce 2015 uložil pokutu přes 27 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnilsetkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba„normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu z roku 2014. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. V říjnu 2017 týdeník Respekt či server Aktuálně.cz informovaly o tom, že Nejedlý v Moskvě jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom.

V listopadu 2020 také Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny a neúčastnil se jí ani žádný český diplomat. Podle spekulací médií nicméně mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivní.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu,“ uvedl k tomu tehdy jeden ze zdrojů serveru, jehož jméno redakce nezveřejnila.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tak správně uvádí, že Martin Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, ačkoliv nemá s Hradem žádnou písemnou dohodu. Diplomatický pas Nejedlý vlastnil od roku 2013. V Rusku Nejedlý několik let podnikal a v minulosti také opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana. V roce 2020 jednal, bez přítomnosti české diplomacie, např. s poradcem Vladimira Putina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Pan Mynář nejenom, že neměl tu prověrku, ale figuruje v celé řadě kauz.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Střet zájmů
Pravda
Vratislav Mynář nezískal bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. S jeho soukromým podnikáním i působením na Hradě je pak skutečně spojeno několik kauz.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by nově zvolený prezident Petr Pavel měl více vysvětlovat svá vyjádření ohledně chodu Pražského hradu a svou nedůvěru vůči ochrance současné hlavy státu. Pekarová Adamová řekla, že to Pavel „musí udělat“, Vratislava Mynáře zmínila jako negativní příklad spolupracovníků Miloše Zemana.

Bezpečnostní prověrka

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, ačkoliv o ni usiloval už od konce roku 2013. Potřebné materiály však dodal až koncem roku 2014.

Ziskem této prověrky se Mynář snažil splnit požadavek prezidenta Miloše Zemana, který v říjnu 2013 řekl (video, čas 36:53): „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně dodělat prověrku. (…) Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, a pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“

Vratislav Mynář v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) neobdržel. Ještě před zjištěním verdiktu prezident Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že by odvolání bylo neúspěšné, měl kancléř ve své funkci skončit.

Hradní kancléř Mynář se následně v říjnu 2015 proti rozhodnutí NBÚ skutečně odvolal a podal tak tzv. rozklad, se kterým však neuspěl. Následně podal správní žalobu na NBÚ k Městskému soudu v Praze, kterou ale v lednu 2019 stáhl s vysvětlením, že má pochybnosti o nestrannosti soudců, a obává se tak o spravedlnost procesu.

Zmiňme, že Miloš Zeman dříve v roce 2017 uvedl, že „hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené,“ a Mynářovo setrvání v úřadu tak již nepodmiňoval ziskem prověrky nejvyššího stupně. V červnu 2020 Mynář řekl, že se o bezpečnostní prověrku neuchází.

Doplňme, že důvodem pro neudělení prověrky měl být fakt, že Mynář Národní bezpečnostní úřad neinformoval o autonehodě, při které byl pod vlivem alkoholu, dále nevyjasněné vlastnictví pozemků, na nichž bydlel a podnikal, a držení anonymních firemních akcií.

Další Mynářovy kauzy

Kancléř Mynář figuruje také v několika dalších kauzách. Organizace Transparency International například v roce 2019, v reakci na reportáž ČT, na Mynáře podala trestní oznámení kvůli podezření z podvodu s dotacemi ve výši 32 milionů korun, díky nimž byl postaven Mynářův penzion v Osvětimanech. Policie poté v únoru 2021 Vratislava Mynáře obvinilapoškozování finančních zájmů Evropské unie. Právě tato kauza měla rovněž přispět k rozhodnutí NBÚ neudělit hradnímu kancléři zmíněnou prověrku. Doplňme, že Mynář proti trestnímu stíhání podal stížnost, tu však státní zastupitelství zamítlo.

Firma O.L.G.A., která Mynářovi patří, v roce 2020 dostala pokutu 300 tisíc korun od České inspekce životního prostředí, za neoprávněné čerpání vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech. Další Mynářova společnost už dříve dostala jinou pokutu, a to za vypouštění odpadních vod do osvětimanského potoka Hruškovice.

Vratislav Mynář rovněž dostal pokutu „při dolní hranici“ zákonné sazby za nelegální přestavbu své vily v Praze, ke které neměl stavební povolení.

Dále na Pražském hradě nařídil mimořádnou skartaci tajných dokumentů, během níž byl zničen utajovaný dokument ke kauze Vrbětice. Ten přitom chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nezůstaly otisky prstů nebo DNA nepovolaných osob.

Ve výčtu kontroverzních kauz dále uveďme dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který zemřel v lednu 2020. Před svou smrtí plánoval uskutečnit pracovní cestu na Tchaj-wan, kterou v listopadu 2019 veřejně kritizoval prezident Zeman. Později vyšlo najevo, že po oznámení plánované cesty Kubera obdržel varovný dopis od čínské vlády s přípisem kanceláře prezidenta republiky. Dopis, který odsoudila řada českých politiků, byl podle informací Deníku N iniciován právě Vratislavem Mynářem.

Závěr

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář tedy neměl a nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, kterou po něm Miloš Zeman v roce 2013 vyžadoval. Rovněž figuruje v několika kauzách. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů